Aminur Rahman - Aminur Rahman

Aminur Rahman
Aminur Rahman. Kuala Lumpur, 27. září 2012
Aminur Rahman. Kuala Lumpur, 27. září 2012
Nativní jméno
Aminur Rahman
narozenýAminur Rahman
(1966-10-30) 30. října 1966 (věk 54)
Dháka, Bangladéš
obsazeníbásník, překladatel, literární kritik
Jazykbengálský
NárodnostBangladéš
Státní občanstvíBangladéš
Alma materUniversity of Dhaka
ŽánrPoezie

Aminur Rahman (30. října 1966, Dháka ) je moderní bangladéšský básník, který píše bengálský. Je považován za Rabíndranáth Thákur následovník.[1][2] Zabývá se také literárním překladem (vydal 10 sbírek poezie v překladech) a literární kritikou.

Stručná biografie

Vystudoval farmakologickou fakultu UK University of Dhaka. Vydal 6 sbírek básní a tři sbírky prózy v Bangla. Básníkovy básně byly přeloženy do 25 jazyků, včetně angličtiny, arabštiny, španělštiny, italštiny, čínštiny, malajštiny, mongolštiny, němčiny, nepálštiny, ruštiny, urdštiny, francouzštiny a hindštiny.

Aminur Rahman se také věnuje literárnímu překladu (vydal 10 sbírek poezie v překladech) a literární kritice.

Je členem redakční rady řady literárních časopisů, editor mnoha antologií, včetně Současné povídky regionu SAARC a Básně z regionu SAARC (2011).

Zastupoval Bangladéš na festivalech poezie ve Velké Británii, Indie, Španělsko, Irák, Srí Lanka, Kolumbie, Malajsie, Japonsko, Mongolsko, Nikaragua.

Hlavní sbírky

  • Aminur Rahman. Bishashikorotole (1989)
  • Aminur Rahman. Hridoypure Dubshatar (1991)
  • Aminur Rahman. Nivriti Nirvarata (1998, VCD)
  • Aminur Rahman. Nirbachito Abritti (2000, CD)
  • Aminur Rahman. Thikana: Kobitadhigir Par (2003)
  • Aminur Rahman. Annanaya Kabita s CD (2003)[3]

Básně Aminura Rahmana v překladech

  • Aminur Rahman. Láska a jiné básně. Přeložil Sudeep senátor London: Aark Arts, 2001, ISBN  978-1-899179-72-5.
  • Aminur Rahman. La escultura. London: Aark Arts, 2002. (španělsky)
  • Gedichte von Aminur Rahman und Manfred Chobot. Übersetzung der Gedichte von Aminur Rahman ins Deutsche: Manfred Chobot; Übersetzung der Gedichte von Manfred Chobot ins Bangla: Aminur Rahman. Montreal: Sakak; Londýn a Dháka: Kathak, 2003; ISBN  1-339-63912-2. (Němec)
  • Aminur Rahman. Milostné básně. Editoval Kazuko Shiraishi. Montreal: Sakak, 2004.
  • Aminur Rahman. Jedna báseň v deseti jazycích. Překlad Sudeep Sen (Indie), Manfred Chobot (Rakousko), Dr. Victor A. Pogadaev (Rusko), Wu An (Malajsie), Mofazzal Hussain Khan (Bangladéš), Rafael Patino (Kolumbie), Haji Hamdan Yahya (Malajsie), Yusuke Keida (Japonsko), Bilkis Mansoor (Bangladéš). Monreal: SAKAK, Londýn, Dháka: KATHAK, 2004.
  • Aminur Rahman. Svobodný vyhnanec (Kerelaan Pembuangan Sendiri); Sebevražda (Pembunuhan Diri). Překlad do malajštiny Victor A. Pogadaev. - Světové čtení poezie Numera (Baca Puisi Dunia Numera). Kuala Lumpur: Numera, 2012, s. 12–14. (Malajsky)
  • Aminur Rahman. Věčný deník (Diario Perpetuo). Přeložili Carlos Bedoya, Rafael Patino, Rafael Carcelen Garcia a Maria Menor. Upravil Anastasio Lovo. Granada: Ithaka, 2013. ISBN  9789490347277. (Anglicky, španělsky)
  • Aminur Rahman. Věčný deník (Diari Abadi). Penterjemah Raja Rajeswari. Kuala Lumpur: Numera, 2016.[4]
  • Aminur Rahman. Věčný deník (Дневник моей жизни). Překlad Victor Pogadaev. M., „Klyuch-S“, 2016, 84 s. (Rusky, anglicky) ISBN  978-5-906751-58-4
  • Aminur Rahman. Věčný deník - Fortwährendes Tagebuch. Von Manfred Chobot (Übersetzer), Sen Sudeep (Übersetzer). Edition Delta; Auflage: Erstauflage, 2017. ISBN  978-3927648616 (Anglicky, německy)

Překlady Aminur Rahman

  • Bishwo Shera Shamakaleen Chhay Kobir Kobita (nejlepší světové básně současných šesti básníků). Dhaka: Adorn Publication, 2017.[5]
  • Dhaka Antology of World Poetry. Dhaka: Adorn Books, 2018

Ocenění

  • Zlatá medaile Čingischána (Mongolsko, 2006).[6]
  • Cena Nebeského koně (Mongolia, 2015).[7]
  • Mezinárodní literární cena Muž dopisů od Velká malajská Nusantara (Malajsie, 2016).[8]
  • Cena za přínos mezinárodní poezii (Tchaj-wan, 2016)[9]
  • Čestný člen Světové vyšší literární akademické rady WNWU (Kazachstán, 2018)

Dojem

... Verše básníka s určitým nádechem existencialismu ovlivňují nejdražší, nejintimnější a nejsrozumitelnější pro svět lásky. Poezie Aminura Rahmana si získává srdce hned po prvním čtení. A často navždy. Úžasné tajemství, které jím prostupuje, zachycuje a vede hlouběji do hloubky významu a rytmu. Okouzlující je metafora, podivná, originální a ve skutečnosti velmi orientální. - Victor A. Pogadaev[10]

... Aminur, jako autentický překladatel, spojil uzel mezi původním jazykem a přeloženým textem, některé body domestikovaly cizí obsah a učinily z něj nový originál. Aminur zachovává původní duši a mění tělo a dává poezii „posmrtný život“ nebo „znovuzrození“ ve svém rodném jazyce bengálštině. Překládal ... básně ... z různých jazyků ... a účinek poesie je dobře udržovaný, příbuznost jazyků je neuvěřitelně vyvážená a zahraniční autoři i jejich kontext jsou naturalizovaní v bengálštině a tím jsou přeneseni do domovského světa .- Ahmed Tahsin Shams[11]

Reference

  1. ^ Pogadaev, V.A. „Jsme jako kamínky na silnicích, pošlapané pod nohama bohatých.“ - Asie a Afrika dnes, Č. 8, 2013, s. 74
  2. ^ Bangladéšský básník Aminur Rahman je inspirován hloubkou slov Tagore // „Deccan Herald Bangalore“, 26.12.2018
  3. ^ Světové čtení poezie Numera (Baca Puisi Dunia Numera). Kuala Lumpur: Numera, 2012, s. 11
  4. ^ Syed Muhamad Idris Romli. Mengimport Nilai Kebijaksanaan penyair dari Dhaka. - „Mingguan Malaysia“, 25. června 2017
  5. ^ Ahmed Tahsin Shams. Posmrtná přeložená poezie. - „Bangladesh Post“, 26. dubna 2017
  6. ^ „Básník Aminur Rahman získal v Mongolsku cenu„ Nebeský kůň “. Dhakacourier.com.bd. Archivovány od originál 9. března 2017. Citováno 4. ledna 2018.
  7. ^ „Básník Aminur Rahman získává cenu„ Nebeského koně ““. - „Nový národ“, 2. srpna 2015
  8. ^ „Básník Aminur Rahman oceněn v Malajsii“ - „The Daily Observer“, 17. června 2016
  9. ^ Aminur Rahman. - 100 básní z Bangladéše. Upraveno uživatelem Dr. Peter Horn & Dr. Anette Horn. Stuttgart: Edition Delta, 2017, s. 156
  10. ^ Victor Pogadaev. „A něžné slzy a láska a život… Úvod“. - Aminur Rahman. Věčný deník (Дневник моей жизни). Překlad Victor Pogadaev. M., „Klyuch-S“, 2016, s. 12
  11. ^ Ahmed Tahsin Shams. „Posmrtný život přeložené poezie“. - „Bangladesh Post“, 26. dubna 2017