AmigaGuide - AmigaGuide

AmigaGuide je Hyper-textový formát souboru dokumentu určen pro Amiga. Soubory jsou uloženy v ASCII takže je možné číst a upravovat soubor bez nutnosti speciálního softwaru.

Od té doby Pracovní stůl 2.1 Amiga Guide system pro O.S. vložené soubory nápovědy a příručky ke čtení s prvky hypertextového formátování byly spuštěny v systému AmigaOS na základě prohlížeče s názvem jednoduše "AmigaGuide" a byly zahrnuty jako standardní funkce systému Amiga. Uživatelé se staršími verzemi Workbench mohli soubory zobrazit stažením programu a knihovny AmigaGuide 34 distribuováno s veřejnými doménami sbírek disket (například na Windows 7) Fred Fish kolekce) nebo jej lze stáhnout přímo z Aminet softwarové úložiště.[1] Počínaje AmigaOS 3.0 byl nástroj AmigaGuide nahrazen úplnějším a flexibilnějším MultiView.

AmigaGuide a MultiView

AmigaGuide je výchozím nástrojem pro prohlížení souborů AmigaGuide používaných v systému AmigaOS 2.1 a je také základním prohlížečem textu pro dokumenty ASCII. Dokáže zpracovat více souborů díky křížově propojeným tabulkám s názvem XREF.[2]

MultiView je v podstatě prázdný kontejner a přirozené grafické uživatelské rozhraní pro různé datové typy, které otevírají MultiView jako výchozí nástroj, když je jakýkoli mediální soubor (včetně souborů AmigaGuide) vyvolán kliknutím myší a rozpoznán existujícím odpovídajícím datovým typem.

Čtečky AmigaGuide na různých platformách

Ačkoli se formát AmigaGuide téměř výhradně používá k dokumentaci programů Amiga, prohlížeče jsou k dispozici pro několik dalších platforem:

Syntax

Dokument AmigaGuide je jednoduchý ASCII -formátovaný dokument, takže jej může upravovat každý normální textový editor a prohlíženo jakýmkoli softwarem pro čtení textu.

Příkazy AmigaGuide začínají symbolem '@' (vyslovuje se 'at'). Aby byl rozpoznán jako dokument AmigaGuide, měl by první řádek obsahovat tento text:

@database Amigaguide.guide

Existují tři kategorie příkazů: globální, uzel a atributy. Globální příkazy se obvykle zadávají na začátku dokumentu, než se definují jakékoli uzly, a vztahují se na všechny uzly v dokumentu. Technicky mohou být kdekoli. Mnoho příkazů lze použít globálně i v uzlech.

Příkazy uzlu jsou použitelné uvnitř uzlu (za '@NODE' a před "@ENDNODE") a ovlivňují pouze uzel, ve kterém jsou použity.

Atributy lze zadat kdekoli v normálním řádku. Kromě symbolu '@' používají atributy vždy dvojici složených závorek ('{' a '}') k uzavření názvu atributu a případně dalších argumentů.

Hlavní příkazy

Příkazy „INDEX“, „NÁPOVĚDA“, „DALŠÍ“, „PREV“ a „TOC“ a univerzální hypertextový odkaz určují další uzly, na které se má přeskočit. Všichni podporují pojmenování uzlů v aktuálním dokumentu, ale také podporují cestu spolu s tímto názvem, který umožňuje, aby byl uzel umístěn v jakémkoli dokumentu AmigaGuide.

Budou zobrazeny jako jednoduše vyražená čtvercová tlačítka na stránce MultiView.

externí odkazy

Chcete-li získat přístup k uzlu v jiném dokumentu, je nutné zadat cestu k souboru AmigaDOS před název uzlu. Z tohoto pohledu je AmigaGuide velmi jednoduchy hypertextovy jazyk.

Multimédia

Od té doby AmigaOS 3.0 nebo vyšší, může uživatel přejít na libovolný soubor, který je podporován Datové typy Amiga - obrázky, animace, cokoli. Využívá k tomu program MultiView prostřednictvím své interní podpory pro datový typ standardu Amiga. Uživatel musí stále uvádět název "uzlu", přestože soubor není souborem AmigaGuide a nemá žádné "uzly" - tedy jeho syntaxe je:

"main": "name_of_picture.iff / main".

Reference

  1. ^ Komodor. „AGuide34“. Urban Müller a tým Aminet. Citováno 2015-04-21.
  2. ^ Romano Tenca. „Guida Rapida Dell'AmigaDOS, AmigaGuide“. Amiga Magazine Italia, Gruppo Editoriale Jackson. Citováno 2015-04-21.

externí odkazy