Ambarri - Ambarri - Wikipedia

Zlatá mince Ambarri, 5. století před n. L.
Mapa Galie v 1. století před naším letopočtem, ukazující relativní postavení keltských kmenů.

The Ambarri byli a galský lidí, kteří žijí v moderním Ain kraj.

název

Jsou zmíněny jako Ambarri a Ambarros podle Caesar (v polovině 1. př. n. l.),[1] a jako Ambarros podle Livy (pozdní 1st c. BC),[2][3]

Název Ambarri by mohlo znamenat „na obou stranách Řeka Saône ', vycházející z Galský přípona amb- („kolem“) připojené k předkeltský název Arar, označující řeku Saône.[4] Rovněž to bylo interpretováno jako kontrakce Ambi-barii (dále jen „velmi rozzlobený“), tvořený zesilující se galskou příponou ambi- připojený k bar (i) o- („hněv, zuřivost, vášeň“; srov. Starý irský barae „zuřivost, hněv“).[5][6]

Města Ambérieu-en-Bugey, doloženo jako Ambariacus ca. 853 (Ambayreu v roce 1240), Ambérieux-en-Dombes, doloženo jako Ambariaco v 501 (Ambaireu v roce 1226) a Ambérieux, doloženo jako Ambariacum v 892, být pravděpodobně pojmenoval podle galského kmene, původně pocházet z Ambarria připojený k příponě -acos.[7]

Zeměpis

Obsadili trakt v údolí řeky Rhône, pravděpodobně v úhlu mezi Saône a Rhône; a jejich sousedé na východě byli Allobroges. Jsou zmíněny uživatelem Livy (v. 34) s Aedui mezi těmi Galli, o kterých se říkalo, že překročili Alpy do Itálie v době Tarquinius Priscus. Nejsou zmíněny mezi klienti Aedui. (B. G. vii. 75.)

Dějiny

Podle římského historika Titus Livius, připojili se Ambarri Bellovesus „migrace v roce 391 př. n.l. do Itálie:[2]

... ale Bellovesovi navrhli bohové daleko příjemnější cestu do Itálie. Vytáhl s sebou přebytečnou populaci svých kmenů, Bituriges, Arverni, Senones, Haedui, Ambarri, Carnutes a Aulerci, pochodoval s velkým počtem pěchoty a jezdectva do země Tricastini.

— Živý, Ab Urbe Condita Libri. 5: 34: 5. trans. B. O. Foster (Loeb, 1924).

Julius Caesar nazývá je blízkými spojenci a příbuznými Aedui:[1]

Ambarri [Aedui], blízcí spojenci a příbuzní Aedui, zároveň informovali Caesara, že jejich země byla zpustošena a že nemohou snadno ochránit svá města před násilím nepřítele.

— Živý, Commentarii de Bello Gallico. 1:11. trans. H. J. Edwards (Loeb, 1917).

Zmínil je také Caesar podél Aedui a Allobroges:[1]

A i kdyby byl [Caesar] ochoten zapomenout na starou urážku, mohl by zahnat vzpomínku na nedávné pobouření - jejich [ Helvetii ] pokusy o násilný pochod proti jeho vůli přes provincii, špatné zacházení s Aedui, Ambarri, Allobroges?

— Živý, Commentarii de Bello Gallico. 1:14. trans. H. J. Edwards (Loeb, 1917).

Reference

  1. ^ A b C Caesar. Commentarii de Bello Gallico, 1:11; 1:14.
  2. ^ A b Livy. Ab Urbe Condita Libri, 5:34:5.
  3. ^ Falileyev 2010, str. položka 3810.
  4. ^ Lambert 1994, str. 36.
  5. ^ Delamarre 2003, str. 67.
  6. ^ Matasović 2009, str. 56.
  7. ^ Nègre 1990, str. 216.

Bibliografie

  • Delamarre, Xavieri (2003). Dictionnaire de la langue gauloise: Une accche linguistique du vieux-celtique continental (francouzsky). Errance. ISBN  9782877723695.
  • Falileyev, Alexander (2010). Slovník kontinentálních keltských místních názvů: Keltský společník Barringtonského atlasu řeckého a římského světa. CMCS. ISBN  978-0955718236.
  • Lambert, Pierre-Yves (1994). La langue gauloise: popis linguistique, komentáře d'iscriptions volby (francouzsky). Errance. ISBN  978-2-87772-089-2.
  • Matasović, Ranko (2009). Etymologický slovník proto-keltského. Brill. ISBN  9789004173361.
  • Nègre, Ernest (1990). Toponymie générale de la France (francouzsky). Librairie Droz. ISBN  978-2-600-02883-7.