Amal Ayouch - Amal Ayouch
Amal Ayouch (nar. 1966) je marocká herečka, která od konce 90. let vystupuje ve francouzském jazyce na jevišti a především ve filmu.[1] V lednu 2015 byla poctěna cenou na filmovém festivalu afrických žen v Brazzaville.[2][3] Ayouch hrála v marockých zemích přední roli Vivanti nadace umění (Nadace živého umění).[4]
Životopis
Narozen v Casablanca v roce 1966, Amal Ayouch projevila zájem o hraní od útlého věku, hrát na jevišti na střední škole. Když jí bylo 18, dorazila dovnitř Montpellier kde studovala, aby se stala farmaceut. Zatímco na univerzitě, v roce 1987 nastoupila do divadelního souboru připojeného k oddělení francouzské literatury.[5]
Svou filmovou kariéru zahájila díky dalšímu lékárníkovi Hassanovi Benjellounovi, který jí dal důležitou roli Les Amis d'hier (1998). Brzy poté, Hakim Noury pozval ji hrát Destin de Femme dohromady s Rachid El Ouali. Hraní ženy, která se odmítla podřídit obtížnému manželovi, přispěla k úspěchu filmu.[5]
V roce 1999 souhlasila, že v něm bude hrát ženu se svobodnou morálkou Ali Zaoua režíroval její bratranec Nabil Ayouch. Následovaly podobné role Farida Belyazid je Casablanca, Casablanca (2002) a Chassan Benjelloun je Les lèvres du silence (2001) a Farida Belyazid je Casablanca, Casablanca (2002). Pokračovala ve hře Driss Chouika je Le jeu de l'amour (2006), což jí umožňuje zvládnout obtížnou roli v intimních scénách s Younes Megri.[5] Hrála také v dalších úspěšných filmech včetně Les Anges de Satan (2007).[3]
Objevila se ve dvou filmech režiséra Nabil Lahlou, Les années de l'exil (2001) a Tabite nebo ne Tabite (2004). Byl to také Lahlou, kdo ji povzbudil, aby hrála na jevišti, a pozvala ji, aby se objevila v jeho divadelních produkcích, včetně Ophélie n’est pas Morte, Les Tortues, Antigona, a En Attendant Godot.[5]
Filmografie
Kino
Rok | Film | Ředitel | Role | Poznámky |
---|---|---|---|---|
2017 | Palestina | Julio Soto a Mohamed El Badaoui | Ismahan | Španělská produkce Ana Rodrigues |
Malý horor | Jérôme Cohen Olivar | Paní Mancherbreuk | ||
2016 | Riad de mes rêves | Zineb Tamourt | krátký | |
2015 | Les Larmes de Satan | Hicham Jebbari | Meriem | |
Jérôme Cohen Olivar | Soraya | |||
2014 | Sotto Voce | Kamal Kamal | Fatma | |
2013 | L'Anniversaire | Latif Lahlou | Ghita | |
2012 | Derriere-les-portes-fermees | Ahd Bensouda | Najia l'avocate | |
Le Retour du fils | Ahmed Boulane | elle-même | krátký vzhled | |
2011 | Rihanna | Mourad El Khaoudi | krátký | |
2010 | Les ailes de l'amour | Abdelhay Laraki | Hajja Hlima | |
Femmes en miroirs | Saad Chraibi | tante Ghita | ||
2009 | Entropya | Yassine Marroccu | krátký | |
2008 | La Française | Souad El Bouhati | Paní Laktani | |
Kandišo | Jérôme Cohen Olivar | Dr. Maliki | ||
2007 | Les Anges de Satan | Ahmed Boulane | zachránit se | |
2006 | Une gazelle dans le vent | Mohamed Hassini | ||
Le jeu de l'amour | Driss Chouika | |||
2005 | La danse du fetus | Mohamed Mouftakir | krátký | |
2004 | L'ascenseur | Selma Bargachová | krátký | |
Sbohem Khadija | Kamal Belghmi | krátký | ||
Tabite nebo ne Tabite | Nabyl Lahlou | Farida Fatmi | ||
La mer | Rachida Saadi | krátký | ||
Sang d'encre | Layla Triqui | krátký | ||
2002 | Casablanca Casablanca | Farida Belyazid | Amina | |
2001 | Les années de l'exil | Nabyl Lahlou | Tamerdokht | |
2000 | Ali Zaoua | Nabil Ayouch | Matka Ali Zaoua | |
Les lèvres du silence | Hassan Benjelloun | Aicha l’institutrice | ||
1999 | Histoire d'une vstal | Majid Rchich | ||
1998 | Destin de femme | Hakim Noury | Saida | |
1997 | Les amis d'hier | Hassan Benjelloun | l'étudiante |
Reference
- ^ „Amal Ayouch“. AlloCine. Citováno 13. října 2018.
- ^ Bouhrara, Imane (15. března 2007). „Amal Ayouch, l'artiste philosophe“ (francouzsky). Maghress. Citováno 13. října 2018.
- ^ A b „Amal Ayouch primée au Festival du film des femmes africaines de Brazzaville“ (francouzsky). AtlasInfo. 15. ledna 2015. Citováno 13. října 2018.
- ^ Jadraoui, Siham. „Fondation des arts vivants: du théâtre pour les quartiers défavorisés“ (francouzsky). Aujourd'hui. Citováno 13. ledna 2010.
- ^ A b C d „Amal Ayouch: La comédienne militante“. L'opinion. 25. května 2011. Archivovány od originál dne 13. října 2018. Citováno 13. října 2018.