Alwin Walther - Alwin Walther

Alwin Oswald Walther,
Darmstadt 1964 ve svém Ústavu pro praktickou matematiku

Alwin Oswald Walther (narozen 6. května 1898 v Reicku; zemřel 4. ledna 1967 v Darmstadt )[1] byl Němec matematik, inženýr a profesor. Je jedním z průkopníků mechanické techniky výpočetní technologie v Německu.

Život

Pamětní deník pro Alwina Walthera

Alwin Walther se narodil v květnu 1898 v Reicku poblíž Drážďan. V letech 1916 až 1919 sloužil Walther svým vojenská služba.[2] Byl dvakrát zraněn a dostal Železný kříž 1. třída.[2] V letech 1919 až 1922 studoval matematika na Technická univerzita v Drážďanech a Univerzita v Göttingenu.[2] V roce 1922 získal svůj doktorát Dr. rer. tech. (dnes podle Dr.-Ing. ) z univerzity v Göttingenu.[2] Od roku 1922 do roku 1928 působil jako asistent a vedoucí asistent Richard Courant na Matematickém institutu na univerzitě v Göttingenu.[2] V roce 1924 on habilitován a stal se Privatdozent.[2] Rok předtím zůstal pro vědecké účely v Kodani. V letech 1926 až 1927 byl a Rockefeller Fellow v Kodani a Stockholmu.[1] 1. dubna 1928 se Walther stal řádným profesorem matematiky na Technische Hochschule Darmstadt a ředitel Ústavu pro aplikovanou matematiku, který postavil.[2][3] V roce 1955 byl hostujícím profesorem na University of California, Berkeley.[1]

Alwin Walther, Heinz Billing, Helmut Schreyer, Konrad Zuse a Alan Turing setkali se Göttingen v roce 1947. Ve formě kolokvia britští odborníci (včetně John R. Womersley, Arthur Porter a Alan Turing) rozhovor s Waltherem, Billingem, Schreyerem a Zuseem.[4]

Walther odešel 30. září 1966.[2] O několik měsíců později zemřel po krátké nemoci ve věku 68 let v Darmstadtu.[2]

Práce

Walther přikládal velký význam otázkám praktické aplikace matematiky. Alwin Walther byl jedním z prvních, kdo přizpůsobil matematiku požadavkům inženýrů.[5] Na počátku třicátých let vyvinul posuvná pravidla „System Darmstadt“, který byl široce používán ve strojírenství.[2]

Z jeho iniciativy Německé výpočetní středisko v Darmstadtu a Mezinárodní výpočetní středisko v Římě byly postaveny.[1]

Walter byl nominátorem dvou nominací na Nobelovu cenu za fyziku, Peter Debye (1930) a Enrico Fermi (1936).[6]

Peter Schnell, zakladatel společnosti Software AG, Rudolf Zurmühl a Helmut Hoelzer, vynálezce a konstruktér prvního elektronického analogového počítače na světě, byli jeho studenti.[2]

V letech 1952 až 1955 byl předsedou Gesellschaft für Angewandte Mathematik und Mechanik (GAMM).[2] Od roku 1958 byl členem představenstva Sdružení pro výpočetní techniku (ACM) a v letech 1959 až 1962 byl viceprezidentem nově založené Mezinárodní federace pro zpracování informací (IFIP).[2]

Alwin Walther působil mnoho let ve Sdružení přátel Technische Universität Darmstadt. V březnu 1933 se stal zástupcem tajemníka. V následujícím roce, do konce 40. let, byl jejich pokladník. V roce 1950 jej valná hromada jmenovala čestným členem sdružení.

Ústav pro aplikovanou matematiku

V roce 1928 postavil Alwin Walther Institut pro aplikovanou matematiku při Technische Hochschule Darmstadt.[3] Jednalo se o první Ústav pro aplikovanou matematiku v Německu.[5] Ústav se zaměřil na vývoj elektronické aritmetiky. Již na konci třicátých let založil ve svém ústavu výpočetní stanici.[2] Výpočetní kapacita byla v té době v Evropě jedinečná.[2] Na výpočetní stanici dvě desetiletí před vynálezem programovacích jazyků byly algoritmy testovány a úspěšně použity při zpracování problémů z průmyslu.[2]

V Německu začátky počítačová věda vraťte se do Ústavu aplikované matematiky TH Darmstadt.[3] V roce 1956 byly na TH Darmstadt nabídnuty první programovací přednášky a stáže v Německu.[3]

Na Zuse přispěl Institut aplikované matematiky Z4 poskytnutím dílů a komponent.[5]

IBM 650 v Darmstadtu (1957)

V roce 1951 byl zahájen vývoj digitálního elektronického výpočetního stroje „Darmstädter Elektronischer Rechenautomat (DERA)“ v technologii trubek.[2] Přibližně ve stejné době pořídil Walther počítač nejvyšší třídy výkonu, an IBM 650, pro TH Darmstadt.[2] TH Darmstadt byla tedy první univerzitou v Německu, která měla sálový počítač.[3][7]

Vzhledem k pověsti, kterou měl TH Darmstadt v té době ve výzkumu počítačových věd, se v říjnu 1955 v TH Darmstadt uskutečnil první mezinárodní kongres o počítačové vědě, který se konal v německy mluvících zemích.[3]

Ocenění

Publikace (výběr)

  • Einführung in die mathematische Behandlung naturwissenschaftlicher FragenSpringer, Berlín, 1928.
  • Unterricht und Forschung im Institut für Praktische Mathematik (IPM) der Technischen Hochschule Darmstadt„Der mathematische Unterricht in der Bundesrepublik Deutschland, Kapitel XVIII, S. 260–274.
  • Fastperiodische Folgen und Potenzreihen mit fastperiodischen Koeffizienten; Abhandlungen aus dem Mathematischen Seminar der Universität Hamburg; 6 217–234 (1928).

Alwin-Walther-medaile

Od roku 1997 do roku 2010 katedry informatiky a matematiky na Technische Universität Darmstadt oceněn Alwin-Waltherovou medailí za vynikající výsledky, jakož i za výjimečné výzkumné a vývojové práce v oblasti výpočetní techniky nebo aplikované matematiky.

Literatura

  • Melanie Hanel: Normalität unter Ausnahmebedingungen. Die TH Darmstadt im Nationalsozialismus, Darmstadt 2014.
  • Technische Universität Darmstadt: Technische Bildung v Darmstadtu. Die Entwicklung der Technischen Hochschule 1836–1996, Svazek 4, Darmstadt 1998.
  • Wilhelm Barth: Alwin Walther - Praktische Mathematik und Computer an der THD, in: Technische Hochschule Darmstadt Jahrbuch 1978/79, Darmstadt, 1979, S. 29–34.
  • Alwin Walther: Pionier des Wissenschaftlichen Rechnens, Wissenschaftliches Kolloquium anlässlich des hundertsten Geburtstages, 8. Mai 1998, Darmstadt 1999, vydáno Hansem-Jürgenem Hoffmannem.
  • Christa Wolf a Marianne Viefhaus: Verzeichnis der Hochschullehrer der TH Darmstadt, Darmstadt 1977.

externí odkazy

Poznámky a odkazy

  1. ^ A b C d „Walther, Oswald Alwin“. www.darmstadt-stadtlexikon.de. Citováno 2019-09-21.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s Biener, Klaus (srpen 1999). „Alwin Walther - Pionier der Praktischen Mathematik“. RZ-Mitteilungen. doi:10.18452/6275.
  3. ^ A b C d E F Christine Pieper (2009), „Hochschulinformatik in der Bundesrepublik und der DDR bis 1989/1990“, Wissenschaft, Politik und Gesellschaft (v němčině) (1. vyd.), Stuttgart: Franz Steiner Verlag, ISBN  978-3-515-09363-7
  4. ^ Hashagen, Ulf; Rojas, Raúl (2000). První historie a architektury počítačů. MIT Stiskněte. ISBN  9780262181976.
  5. ^ A b C de Beauclair, Wilfried (říjen 1986). „Alwin Walther, IPM, and the Development of Calculator / Computer Technology in Germany, 1930-1945“. Annals of the History of Computing. Institute of Electrical and Electronics Engineers. 8 (4): 334–350. doi:10.1109 / MAHC.1986.10061. ISSN  0164-1239.
  6. ^ „Nominační archiv“. NobelPrize.org. Citováno 2019-10-30.
  7. ^ Historische Notizen zur Informatik (v němčině). Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg. 2009. doi:10.1007/978-3-540-85790-7. ISBN  9783540857891.