Alfonso de Castro - Alfonso de Castro

Alfonso de Castro, socha na Zamoře

Alfonso de Castro (1495 palců Zamora, Španělsko - 11. února 1558 v Brusel, Belgie ), známý také jako Alphonsus a Castro, byl Františkánský teolog a právník. Patří do skupiny teologů-právníků známých jako Škola v Salamance (jinak označeno jako Španělská pozdní scholastika).

Život

Alfonso de Castro vstoupil ve věku 15 let do františkánského řádu a rychle se stal známým jako dobrý kazatel. Po studiích o teologie a filozofie na University of Alcalá který byl založen v těchto letech, se stal profesorem na slavné University of Salamanca, kde vedle Luis Carvajal a Francisco de Vitoria založil „renesanci teologie“. Podle jeho závazku v Bruggy v roce 1532 proti nauce o Luteráni, stal se rádcem císaře Karel V. a španělského krále Filip II. Jak se zúčastnil Tridentský koncil v letech 1545-47 a znovu v letech 1551-52 se objevil jako obhájce španělsko-imperiálních zájmů a katolické víry. Filip II., Kterého Castro doprovázel v letech 1553 a 1554 ke sňatku v Anglii, jej v roce 1557 jmenoval arcibiskupem Santiago de Compostela, ale Castro tuto kancelář nepřijal. V posledních letech působil Castro jako kazatel Antverpy.

Funguje

Ve svých pracích se Castro v zásadě věnoval obraně „pravé víry“ trestní právo. Dal obrovské systematické podněty k trestnímu právu, takže ve španělské literatuře byl nazýván „otcem a zakladatelem trestního práva“ - padre y fundador del Derecho Penal. Mimo Španělsko však Castro zůstává téměř neznámý.

Jeho první dílo, Adversus omnes haereses libri XIV (Paříž 1534, Antverpy 1556), abecedně encyklopedie z kacířství, sdružuje více než 400 druhů tohoto zločinu. To se stalo jedním ze základů pronásledování kacířů v 16. a 17. století. Byl přeložen do francouzského jazyka v roce 1712.

Castro druhý opus, De iusta hereticorum punitione libri III (Salamanca 1547), věnovaný císaři Karel V., jej proslavil jako „bičík heretiků“ (azote de herejes). S teologickými a právními principy v nich se pokusil definovat zlatou střední cestu mezi farizejským zatracením a touhou po kacířství, formou obrácení k „pravé víře“, trestem zatvrzelosti a sociálně-náboženskými příčinami kacířství.

Vyrovnání hereze a magie je předmětem Castrova krátkého komentáře k „Malleus Maleficarum "s názvem De impia sortilegarum, Maleficarum & Lamiarum haeresi, Earumque punitione Opvscvlvm (Lyon 1568). Tvrdil, že magie jako druh hereze by měla být potrestána smrtí ohněm. Pakt s démony, který je proti katolické víře, by měl být jasně prozkoumán.

Castrova hlavní práce v trestním právu však může být jeho poslední publikací, De potestate legis poenalis libri duo (Salamanca 1550, dotisk Madrid 1961). Tato práce se podrobně zabývá pojmem trestní právo (ve smyslu „lex“), povahou a účelem trest a se vztahy deliktu a trestu. Castro v něm představuje nejen předpis analogie a zásada omezující výklad v trestním právu, ale se svou vlastní radikalitou akcentuje pojem trest (poena) úplně na trest za vina, a podle toho a poprvé v historii odpovídá trestu morálnímu obviňovat. Jeho představa trestu přežívá skrze kanonisty Martin de Azpilcueta a Diego de Covarubias y Leyva v sekulárním trestním právu.

Po jeho smrti byla sebraná díla vydána v Paříži 1565 ve čtyřech svazcích.

Literatura

  • Eloy Bullón y Fernández, Alfonso de Castro y la ciencia trest, Madrid 1900.
  • Santiago Castillo Hernández, Alfonso de Castro y el problema de las leyes penales, o, la obligatoriedad moral de las leyes humanas, Salamanca 1941.
  • Manuel de Castro, Fr. Alfonso de Castro, O.F.M. (1495-1558), consejero de Carlos V y Felipe II, in: Salmanticensis 6 (1958), str. 281-322.
  • Odilo Gómez Parente, Hacia el cuarto centenario de Fray Alfonso de Castro, fundador del derecho trest (1558-1958). Conferencia pronunciada el 26 de Marzuo de 1957, en la casa de Zamora de Madrid, Madrid 1958.
  • Harald Maihold, Strafe für fremde Schuld? Die Systematisierung des Strafbegriffs in der Spanischen Spätscholastik und Naturrechtslehre. Köln u.a. 2005.
  • Harald Maihold, Systematiker der Häresien - Erinnerung an Alphonso de Castro (1492-1558), in: Zeitschrift für Rechtsgeschichte, Kan. Abt. 118 (2001), str. 523ff.
  • Andres de la Mañaricua Neure: La obligatoriedad de la ley trest v Alfonso de Castro, in: Revista Española de Derecho Canónico 4 (1949), str. 35ff.
  • Daniela Müller, Ketzerei und Ketzerbestrafung im Werk des Alfonso de Castro, in: Frank Grunert und Kurt Seelmann (Hrsg.), Die Ordnung der Praxis. Neue Studien zur Spanischen Spätscholastik, Tübingen 2001, S. 333ff.
  • José María Navarrete Urieta: Alfonso de Castro y la ley trest, v: Revista de la Escuela de Estudios Penitenciarios 141 (Madrid 1959), s. 1405ff.
  • Teodoro Olarte: Alfonso de Castro (1495-1558). Su vida, su tiempo y sus ideas filosóficas-juridicas, San José, Kostarika, 1946.
  • Marcelino Rodríguez Molinero: Origen español de la ciencia del Derecho trest, Alfonso de Castro y su sistema trest, Madrid 1959.
  • Domingo Savall: Fray Alfonso de Castro (1495-1558). La orientación voluntarista de su Derecho Penal in: Archivo Ibero-Americano 38 (1935), str. 240ff.
  • Enciclopedia Universal Ilustrada Europeo-Americana, Bilbao, Madrid, Barcelona 1905-30, tom. XII, s. 877.

externí odkazy