Alexander Svirsky - Alexander Svirsky

Ikona Alexandra Svirského z 18. století.

Alexander Svirsky nebo Alexander Svir (1448–1533) byl Východní ortodoxní svatý, mnich a hegumen z Ruská pravoslavná církev.[1]

Amos (jeho křestní jméno ) se narodil obyčejnému rolník rodina v Novgorodská republika, východně od Ladoga. Ve věku 19 let odešel z domova do Klášter Valaam a strávil další čas svého života jako mnich, včetně nějakého období celkem izolace ze společnosti.

V roce 1506 Serapion, Novgorodský arcibiskup ho jmenoval Hegumenem kláštera Trojice, který se později stal známým jako Klášter Alexander-Svirsky, na místě eremitického života světce mezi Roschinsky a Svatými jezery, 20 km na východ od Ladožské jezero a 6 km od Řeka Svir.[2]

Svatý se stal známým svým spravedlivým životem a kontemplativními zázraky, včetně zjevení Trojice a ze dne Matka Marie s Svaté dítě. Jeho den si připomínáme 17. dubna a 30. srpna[3] podle Východní ortodoxní liturgický kalendář.

Pozůstatky světce byly nalezeny 17. dubna (27), 1641. Podle Vity světce byly ostatky shledány neporušitelnými.[4]

22. října 1918 byla otevřena rakev s ostatky Alexandra Svirského. V litém relikviáři o hmotnosti více než 40 kilogramů stříbra namísto nezničitelných relikvií Alexandra Svirského byla podle sovětských zpráv nárokována vosková panenka.[5][6][7] Svědectví přítomných mnichů i pozdější sovětské komise pod vedením Grigorije Zinovjeva prokázalo, že místo voskové figuríny našli lidské tělo.[8][9][10]

Reference

  1. ^ „Ctihodný Alexandr opat ze Sviru“. oca.org. Citováno 13. března 2018.
  2. ^ (v Rusku) Webové stránky kláštera Alexandra Svirského
  3. ^ (v Rusku) Kalendář pravoslavné církve, web „Pravoslavie“
  4. ^ Александр Свирский, преподобный - прославление // Смирнов С. И. Жития русских святых.
  5. ^ Кашеваров А. Н. Церковь и власть: Русская Православная Церковь в первые годы Советской власти. - М .: Изд-во СПбГТУ, 1999. - С. 222.
  6. ^ Отчёт VIII-го Отдела Народного Комиссариата Юстиции Съезду Советов // Революция и церковь : журнал. - № 9—12. - 1920. - С. 70—82.
  7. ^ Гидулянов, Павел Васильевич. / Отделение церкви от государства в С.С.С.Р. : полный сборник декретов, ведомственных распоряжений и определений Верхсуда Р.С.Ф.С.Р. и других советских социалистических республик: У.С.С.Р., Б.С.С.Р., З.С.Ф.С.Р., Узбекской и Туркмс В. Гидулянов; под ред. П. А. Красикова. - Изд. 3-е, вновь переработанное и дополненное узаконениями a распоряжениями по 15 мая 1926 г. - Москва: Юридическое издательство, 1926 (Типография МКХ им. Ф. Лаврова). - II, 712 с. / С. 66
  8. ^ S.A. Smith, „Kosti sváru: bolševici a boj proti relikviím 1918–1930“. Minulost a současnost sv. 204: 1, (2009): 156-57
  9. ^ МИХАИЛ ШКАРОВСКИЙ. АНТИРЕЛИГИОЗНАЯ КАМПАНИЯ ИЗЪЯТИЯ МОЩЕЙ В СОВЕТСКОЙ РОССИИ
  10. ^ Dokumenty viz Милякова Л .: Отделение Церкви от государства и школы от Церкви в Советской России. Октябрь 1917-1918 г. Сборник документов. M., 2016, s. 456-60.