Alev Alatlı - Alev Alatlı - Wikipedia
Alev Alatlı (narozen 1944 v Muži ) je turečtina ekonom, sloupkař a nejprodávanější romanopisec.
Raná léta
Narodila se v roce 1944 ve městě Muži v západním Turecku k důstojnické rodině. Dětství prožila v Japonsko, kde byl její otec jmenován Vojenský atašé v Velvyslanectví Turecka a také jako Styčný důstojník z Turecká brigáda v Koreji do Spojené národy.[1]
Alev Alatlı se zúčastnil Americká škola v Japonsku v Nakameguro, Meguro, Tokio. Po absolvování střední školy se její rodina vrátila do Turecka a Alev studovala ekonomii na Technická univerzita na Středním východě v Ankara, odkud v roce 1963 promovala a Bakalář věd stupeň.[1]
Po promoci se provdala za spolužáka Alpera Orhona, a Kyperský Turek. Bylo jí uděleno Fulbrightovo stipendium a její manžel stipendium od Fordova nadace provádět postgraduální studium v USA. Vzdělaný v Vanderbiltova univerzita v Nashville, Tennessee, získala Master of Arts v oboru rozvojová ekonomie a ekonometrie.[1]
Do této doby začala přemýšlet o důležitosti vzorců a čísel při vysvětlování světa a rozhodla se pokračovat ve studiu filozofie. I když se zapsala na Dartmouth College v New Hampshire pro doktorské studium dne filozofie náboženství a filozofie historie nemá Ph.D. stupeň.[1]
V roce 1974 se Alatlı vrátil do Turecka. Chvíli pracovala jako lektorka na Istanbulská univerzita a později ve Státní plánovací organizaci (DPT) v Ankaře jako ekonomka.[1]
V příštích pěti letech po svém návratu z USA trávila Alev Alatlı čas hlavně studiem islám. Byla také zapojena do a psycholingvistické projekt University of California, Berkeley o vzorcích učení se jazykům tureckých dětí. Vydala časopis s názvem „Bizim İngilizce" Angličtina: Náš anglický jazyk) ve spolupráci s novinami Cumhuriyet pro Turky založené na rodném jazyce a kultuře.
Kariéra
V roce 1982 ukončila další aktivity, aby zůstala doma a věnovala se psaní. Její první kniha s názvem „Aydın Despotizmi ..." (Despotismus intelektuálů ...) byla filozofická studie.
Alatliho další dílo a první román “Yaseminler Tüter mi Hala?" (Jasmines už nekouří!) se objevil v roce 1985. Byl inspirován skutečným příběhem a Kyperský Řek žena. Narozen a pokřtěn v Klášter Apostolos Andreas na Poloostrov Karpas z Kypr, zemřela tragickým způsobem ve věku 32 let Pireus, Řecko, po dvou manželstvích - jedno s muslimským kyperským Turkem, druhé s ortodoxním Řekem - a pět dětí.
Dalšími pracemi Alev Alatlı byly dva překlady knih do turečtiny Edward Said s názvem „Pokrývající islám" (Haberlerin Ağında islám) a "Otázka Palestina " (Filistin’in Sorunu), za což jí byla udělena čestná medaile Yaser Arafat.
Její novela "İşkenceci" (Mučitel), publikovaná v roce 1987, sloužila jako předehra k jejím dalším čtyřem románům Viva la Muerte! - Yaşasın Ölüm!) v roce 1992, „Nuke“ Türkiye! (Nuke Turecko) v roce 1993, Valla, Kurda Yedirdin Beni! (Určitě jste mě udělali kořistí vlků) v roce 1993 a OK. Musím! Türkiye Tamamdır. (Dobře, Mustafo, Turecko je hotovo!) v roce 1994.
Vysoce realistický román “Kadere Karşı Koy A.Ş." (Naformátujte svůj osud formálně, Inc.), další bestseller od Alatlı, následovaný v roce 1995.
První kniha poezie Alev Alatlı "Eylül '98" (Září 1998) vyšlo v roce 1999.
Napsala dvě futuristické knihy: “Kabus" (Noční můra) v roce 1999 a „Rüya" (Sen) v roce 2000 zahrnoval „Schrödinger's Cat ".
Alatlıho další romány "Milost nad osvícením", "World Sentry" a "Eyy Uhnem! Eyy Uhnem!„jsou první tři knihy čtyřsvazkové práce Rusko volala "Gogol’un İzinde" (Po stopách Gogol ). V roce 2006 byla oceněna cenou „Michail Aleksandrovič Sholokhov 100 let v literatuře “pro její třetí román v seriálu.[1]
Od roku 2002 psala dvakrát týdně sloupek pro konzervativní noviny s umírněným islámským světonázorem Zaman. V únoru 2008 její článek o islámské pokrývce hlavy pro ženy turban nesměl být zveřejněn šéfredaktorem deníku s argumentem „naši čtenáři na to nejsou připraveni“.[2] Kniha vydaná v roce 2003 pod názvem „Şimdi Değilse, Ne zaman?" (Když ne teď, tak kdy?) přinesla sbírku jejích článků, které se objevily v novinách Zaman.
Knihy
Romány
- Aydın Despotizmi ...Alfa Basım Yayım Dağıtım (1982)
- Yaseminler Tüter mi Hala?, Everest Yayınları (1985)
- İşkenceci (1987)
- Viva la Muerte! - Yaşasın Ölüm! - Or'da Kimse Var mı? 1. Kitap, Everest Yayınları (1992)
- „Nuke“ Türkiye! - Or'da Kimse Var mı? 2. Kitap, Everest Yayınları (1993)
- Valla, Kurda Yedirdin Beni! - Or'da Kimse Var mı? 3. Kitap, Everest Yayınları (1993)
- OK. Musím! Türkiye Tamamdır. - Or'da Kimse Var mı? 4. KitapAlfa Basım Yayım Dağıtım (1994)
- Kabus - Schrödinger'in Kedisi 1. Kitap, Everest Yayınları (1999)
- Rüya - Schrödinger'in Kedisi 2. Kitap, Everest Yayınları (2000)
- Aydınlanma Değil, Merhamet! - Gogol'ün İzinde 1. Kitap, Everest Yayınları (2004)
- Dünya Nöbeti - Gogol'ün İzinde 2. Kitap, Everest Yayınları (2005)
- Eyy Uhnem! Eyy Uhnem! - Gogol'ün İzinde 3. Kitap, Everest Yayınları (2006)
- Hollywood'u Kapattığım Gün, Everest Yayınları (2009) 360 s., ISBN 978-975-289-600-0[3]
- Aklın Yolu da Bir Değildir ... Destek Yayınları (2009) 176 s., ISBN 978-9944-2-9831-5[4]
- Beyaz Türkler Küstüler - Or'da Hâlâ Kimse Var mı? 5. Kitap, Everest Yayınları (2013) 460 s., ISBN 9786051416366[5]
Literatura faktu
- Şimdi Değilse, Ne zaman?Zaman Kitap (2003) 268 s., ISBN 975-8578-23-5[6]
- 'Hayır! ' Diyebilmeli İnsanZaman Kitap (2005) 182 stran, ISBN 975-8578-71-5[7]
Básně
- Eylül '98 (Září 1998)
Překlady
- Haberlerin Ağında İslam (1985)
- Filistin’in Sorunu (1986)
- En Emin Yol „Akvem ül-Mesalik’li Marifat Ahval el-Memalik“ Tunuslu Hayreddin Paşa (1986)
Divadelní hry
Kadere Karşı Koy A.Ş. (2002)
Reference
- ^ A b C d E F "Životopis". Alev Alatlı. Citováno 2010-01-03.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Alev Alatlı'nın yazısı Zaman'a girmedi“. Haber Türk (v turečtině). 19. 2. 2008. Citováno 2010-01-03.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Hollywood'u Kapattığım Gün“ (v turečtině). idefix. Citováno 2010-01-03.
- ^ „Aklın Yolu da Bir Değildir“ (v turečtině). Ilk Nokta. Archivovány od originál dne 7. ledna 2010. Citováno 2010-01-03.
- ^ „Beyaz Türkler Küstüler“ (v turečtině). Everest. Archivovány od originál dne 2013-03-28. Citováno 2013-03-20.
- ^ „Şimdi Değilse Ne Zaman?“ (v turečtině). Ilk Nokta. Archivovány od originál dne 13.7.2011. Citováno 2010-01-03.
- ^ "'Hayır! ' Diyebilmeli İnsan " (v turečtině). Ilk Nokta. Archivovány od originál dne 13.7.2011. Citováno 2010-01-03.