Alessandro Crescenzi (kardinál) - Alessandro Crescenzi (cardinal)
Alessandro Crescenzi | |
|---|---|
| Kardinál kněz Santa Prisca | |
| Kostel | katolický kostel |
| V kanceláři | 1675–1688 |
| Předchůdce | Carlo Pio di Savoia |
| Nástupce | Marcello Durazzo |
| Objednávky | |
| Zasvěcení | 26. července 1643 podleAlessandro Cesarini (Iuniore) |
| Stvořen kardinálem | 27. května 1675 |
| Hodnost | Kardinál Priest |
| Osobní údaje | |
| narozený | 1607 Řím, Itálie |
| Zemřel | 8. května 1688 (věk 81) Řím, Itálie |
| Národnost | italština |
| Předchozí příspěvek | Biskup z Termoli (1643–1644) Biskup z Ortona a Mare e Campli (1644–1652) Biskup bitonto (1652–1668) Titulární patriarcha Alexandrie (1671–1676) Arcibiskup (osobní titul) Recanati e Loreto (1676–1682) Camerlengo z Sacred College of Cardinals (1685–1688) |
Alessandro Crescenzi, C.R.S. (1607 - 8. května 1688) byl římskokatolický kardinál, který sloužil jako Camerlengo z Sacred College of Cardinals (1685–1688), Arcibiskup (osobní titul) Recanati e Loreto (1676–1682), Titulární patriarcha Alexandrie (1671–1676), Biskup bitonto (1652–1668), Biskup z Ortona a Mare e Campli (1644–1652) a Biskup z Termoli (1643–1644).[1][2]
Životopis
Alessandro Agostino Crescenzi se narodil v Římě v roce 1607, syn Giovanni Battista Crescenzi a Anny Massimi.[1] Je spřízněn s kardinálem Marcello Crescenzi (pojmenovaný 1542) a je synovcem kardinála Pier Paolo Crescenzi (s názvem 1611).[1] Byl vysvěcen na kněze v Ordo Clericorum Regularium a Somascha.[1][2]
Dne 13. Července 1643 byl zvolen během papežství Papež Urban VIII tak jako Biskup z Termoli.[1][2] Dne 26. července 1643 byl vysvěcen biskupem Alessandro Cesarini (Iuniore),[1] Kardinál-jáhen z Sant'Eustachio.[2]
Dne 13. června 1644 byl jmenován během papežství papeže Urbana VIII Biskup z Ortona a Mare e Campli.[1][2]
Dne 26. Srpna 1652 byl jmenován během papežství Pope Innocent X tak jako Biskup bitonto.[1][2] Byl jmenován nuncius v Savoyi papežem Innocentem X, kde působil až do roku 1658.[1]
Dne 14. května 1668 rezignoval na biskupa v Bitontu.[1][2] Dne 23. prosince 1670 byl jmenován prefektem Cubiculi své svatosti.[1] Dne 19. ledna 1671 byl povýšen Papež Klement X tak jako Titulární patriarcha Alexandrie.[1][2] Dne 27. Května 1675 byl instalován jako Kardinál Priest z Santa Prisca v konzistoři z roku 1675.[1][2]
Dne 24. února 1676 byl jmenován během papežství papeže Klementa X Biskup Recanati e Loreto kde působil až do své rezignace 9. ledna 1682.[1][2] Jako kardinál se účastnil konkláve z roku 1676 který zvolil Pope Innocent XI.[1] Dne 9. dubna 1685 byl jmenován camerlengo z Posvátné kardinálské koleje.[1]
Zemřel 8. května 1688 v Římě a je pohřben v kostele sv. Marie ve Vallicelle ve stejném městě.[1]
Biskupská posloupnost
Byl biskupem hlavní vysvěcovač z:[2]
- Andrea Bonito, Biskup z Capaccia (1677);
- Vitus Piluzzi, Titulární arcibiskup z Marcianopolis (1678);
- Stephanus Cosimi, Arcibiskup ze Splitu (1678);
- Bernardino Belluzzi, Biskup z Montefeltra (1678);
- Francesco Scannagatta, Biskup z Avellino e Frigento (1679);
- Carlo Berlingeri, Arcibiskup Santa Severina (1679);
- Francesco Megale, Biskup z Isoly (1679);
- Giacomo Villani, Biskup z Caiazza (1679);
- Giovanni Battista Nepita, Biskup Sant'Angelo dei Lombardi e Bisaccia (1680);
- Tommaso Guzzoni, Biskup ze Sory (1681);
- Andrea Brancaccio, Biskup z Conversana (1681);
- Sebastien Knab, Nakhchivanský arcibiskup (1682);
- Giovanni Battista Giberti, Biskup Cava de 'Tirreni (1683);
- Giuseppe Felice Barlacci, Biskup Narni (1683);
- Bernardin Marchese, Biskup ze Sarsiny (1683);
- Stefano Ghirardelli, Biskup z Alatri (1683);
- Agostino Fieschi, Biskup z Accie a Mariany (1683);
- Giambattista Quaranta, Biskup z Larina (1683);
- Francesco Antonio Leopardi, Biskup Marsico Nuovo (1683);
- Domenico Menna, Biskup z Minori (1683);
- Vincenzo Maria Durazzo, Biskup Savony (1683);
- Ferdinando de Rojas (Roxas), Biskup z Vigevana (1683);
- Francesco Maria Moles, Biskup z Noly (1684);
- Annibale de Pietropaulo, Biskup z Castellammare di Stabia (1684);
- Horatius Ondedei, Biskup Urbania e Sant'Angelo ve Vadu (1684);
- Giovanni Battista de Belli, Biskup z Telese o Cerreto Sannita (1684);
- Fulvio Crivelli (Cribelli), Biskup Tricarico (1684);
- Antonio Polcenigo, Biskup z Feltru (1684);
- Domenico Minio, Biskup z Caorle (1684);
- Giambattista Rubini, Biskup z Vicenzy (1684);
- Giovanni Battista De Pace, Biskup z Capaccia (1684);
- Giovanni Battista Sanudo, Biskup z Trevisa (1684);
- Pier Giulio Delfino, Biskup Capodistria (1684);
- Nicolaus Gabrieli, Biskup z Novigradu (1684);
- Joannes Cuppari, Biskup z Trogiru (1684);
- Stefano David, Biskup z Krku (1684);
- Giambattista Morea, Biskup Lacedonia (1684);
- Pietro Luigi Malaspina, Biskup z Cortony (1684);
- Giovanni Riccanale, Biskup z Boiana (1684);
- Girolamo Compagnone, Arcibiskup z Rossana (1685);
- Angelo Cerasi, Bovinský biskup (1685);
- Giovanni Battista Antici, Biskup z Amelie (1685);
- Pietro Valentini, Biskup ze Sovany (1685);
- Emiddio Lenti, Biskup Nocera de 'Pagani (1685);
- Domenico Valvassori, Biskup z Gravina di Puglia (1686);
- François Genet, Biskup z Vaison (1686);
- Paolo Naldini (biskup), Biskup Capodistria (1686);
- Muzio Dandini, Biskup Senigallia (1686);
- Filippo Tani, Biskup Città Ducale (1686);
- Giulio Giacomo Castellani, Biskup z Cagli (1686);
- Baldassare de Benavente, Biskup z Potenze (1686);
- Filippo Massarenghi, Biskup bitonto (1686);
- Camillo Astalli-Pamphilj, Biskup z Catanie (1661);
- Antonio Bottis, Biskup z Minori (1670);
- Giuseppe Labonia, Biskup Montemarano (1670);
- Mario Alberizzi, Titulární arcibiskup z Neocaesarea v Pontu (1671);
- Pompeo Varese, Titulární arcibiskup z Hadrianopolis v Haemimontu (1671);
- Domenico Massimo, Biskup z Corneta (Tarquinia) e Montefiascone (1671);
- Fabrizio Spada, Titulární arcibiskup z Patrae (1672);
- Friedrich von Hessen-Darmstadt, Vratislavský biskup (1673);
- Simon Gaudenti, Biskup z Ossera (1673);
- Andrea Francolisio d'Aquino, Biskup Tricarico (1673); a
- Giuseppe di Giacomo, Bovinský biskup (1673).
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q Miranda, Salvador. „CRESCENZI, C.R.S., Alessandro (1607-1688)“. Kardinálové kostela Svaté říše římské. Citováno 29. února 2016.
- ^ A b C d E F G h i j k l Cheney, David M. „Alessandro Cardinal Crescenzi, C.R.S.“ Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
Externí odkazy a další zdroje
- Cheney, David M. „Alexandria {Alessandria} (titulární See)". Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. (pro chronologii biskupů) [self-publikoval]
- Chow, Gabriel. „Titulární patriarchální stolec Alexandrie (Egypt)“. GCatholic.org. Citováno 16. června 2018. (pro chronologii biskupů) [self-publikoval]
| Tituly katolické církve | ||
|---|---|---|
| Předcházet Gerolamo Cappello | Biskup z Termoli 1643–1644 | Uspěl Cherubino Manzoni |
| Předcházet Francesco Antonio Biondo | Biskup z Ortona a Mare e Campli 1644–1652 | Uspěl Carlo Bonafaccia |
| Předcházet Giovanni Battista Landi | Apoštolský nuncius Savoyovi 1646–1658 | Uspěl Carlo Roberti de 'Vittori |
| Předcházet Fabrizio Carafa (biskup) | Biskup bitonto 1652–1668 | Uspěl Tommaso Acquaviva d'Aragona |
| Předcházet Federico Borromeo (Iuniore) | Titulární patriarcha Alexandrie 1671–1676 | Uspěl Aloysius Bevilacqua |
| Předcházet Giacinto Cordella | Arcibiskup (osobní titul) Recanati e Loreto 1676–1682 | Uspěl Guarnerio Guarnieri |
| Předcházet Girolamo Gastaldi | Camerlengo z Sacred College of Cardinals 1685–1688 | Uspěl Galeazzo Marescotti |
| Předcházet Carlo Pio di Savoia | Kardinál Priest z Santa Prisca 1675–1688 | Uspěl Marcello Durazzo |
Kontrolní úřad  |
|---|