Alessandro Agostinelli - Alessandro Agostinelli

Alessandro Agostinelli (Italská výslovnost:[alesˈsandro agostiˈnɛlli]; 1965) je italština spisovatel,[1] novinář [2][3][4] a básník.[5]
Časný život
Získal titul Ph.D. v „historii vizuálního umění a showbiznisu“.[1]
Žurnalistika
Pracoval pro Rádio 24,[5] Rádio Tre Rai,[5] Il Riformista, Il Fatto Quotidiano a L'Unità.[6][4] Pracoval také s časopisy Polis a Zóna.[7]
Cestovní žurnalistika
Jedním z jeho témat zájmu je koncept „cestování“. Píše cestovní blog Atlante pro týdeník L'Espresso a byl autorem Osamělá planeta průvodci v italštině pro Toskánsko a také konkrétně pro Florencii (v roce 2014).[8]
Je prezidentem Società Italiana Viaggiatori[9] a ředitel Festival del Viaggio.[10][11][12]
V roce 2011 publikoval Honolulu, zlato, kniha anekdot a historií o Havajské ostrovy ale také o roli psaní během cestování.[13]
V roce 2018 oslavil 500. rok od smrti Leonarda Da Vinciho výletem z Vinci do Amboise, ve Francii.[14][15][16][12]
Americká kultura
Napsal životopisný román o Charlie Parker,[2][17] Benedetti da Parker,[10] a esej Individualismo e Noir o americké kinematografii[18][19] a zejména ekonomické a sociální kořeny EU noir žánr a jeho vztah s západní jeden.[20]
Poezie
Vydal ve Španělsku svou antologickou poezii s názvem En el rojo de Occidente.[21][22] V roce 2014 převzal vedení Poesia serie rossa, redakční sbírka o poezii vydavatele ETS,[7] jeden z mála nových v té době začal v Itálii.[23] Jeho poezie byly přeloženy a publikovány ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Německu a Spojených státech.[5]
V roce 2019 napsal předmluvu ke sborníku Dix poètes italiens současnost zveřejněno ve Francii autorem Le bousquet-la barthe.[24][25]
Funguje
Poezie
- Numeri e Parole, 1997,[7] Campanotto
- Agosto e Temporali, 2000,[7] ETS
- Il Cristo dei poeti, 2010, ETS
- En el rojo de Ocidente2014, Olifante, ISBN 978-84-92942-59-6
- L’ospite perfetta. Sonetti italská, 2020, Samuele Editore[5]
Romány
- La vita secca2002, Besa, ISBN 9788849701227 [26]
- Alessandro Agostinelli, Athos Bigongiali, Sergio Costanzo, Marco Malvaldi Matteo Pelliti, Ugo Riccarelli Luca Ricci, Alessandro Scarpellini, Sosteneva Tabucchi2013, Felici Editore, ISBN 978-88-6019-641-5
- Benedetti da Parker, 2017, Káhira Editore.[10][27]
- Racconti di Viaggio[28]
Eseje
- Fosfori: 17 racconti di autori italiani contemporanei, Marco Nardi, 1992, Florencie, ISBN 88-7964-004-6[29]
- Alessandro Agostinelli, Daniele Luti, Sera di Volterra. Viaggio nei luoghi e nelle storie di una città antica, 2000, ETS, ISBN 9788846702432
- La società del giovanimento. Perché l'Occidente muore senza invecchiare, 2004, Castelvecchi, ISBN 88-7615-015-3
- Una filosofia del cinema americano - Individualismo e Noir2004, ETS, ISBN 88-467-0811-3
- Pisa & Livorno, istruzioni sulla guerra e sui campanili, 2006, Zona[30][31]
- Alessandro Agostinelli, Tito Barbini, Paolo Ciampi, Parole in viaggio. Piccola guida di scrittura per viaggiatori veri e immaginari, 2014, Romano Editore, ISBN 978-88-98629-08-4[32]
- Un mondo perfetto. Gli otto comandamenti dei fratelli Coen, 2010, Editrice Besa Controluce, ISBN 978-88-6280-012-9
- David Lynch e il Grande Fratello2011, Besa, ISBN 978-88-497-0725-0
- Bernard Vanel (překladatel), Alessandro Agostinelli (předmluva), Dix poètes italiens současnost. Dieci poeti italiani contemporanei, 2018, lebousquet-la barthe, ISBN 979-10-96573-07-3
Cestovní průvodci
- Honolulu, zlato. Avventure hawaiane di musica, surf, vulcani e chiari di luna, 2011, Vallecchi, ISBN 978-88-8427-222-5
- Firenze2014, EDT, ISBN 978-88-5920-558-6
Reference
- ^ A b „Alessandro Agostinelli racconta Lascia o Raddoppia“ (v italštině). RAI. 27. ledna 2011. Citováno 2. ledna 2019.
- ^ A b p., f. (23. listopadu 2017). „Benedetti e Parker lo strano incontro di due anime nere“. La Nazione (v italštině). Citováno 25. prosince 2019.
- ^ „Cene e degustazioni“. La Repubblica (v italštině). 10. září 2014. Citováno 28. prosince 2019.
- ^ A b Alessandro Agostinelli, Juan Carlos de MIguel (30. října 2017). L'OPERA DI UMBERTO ECO: ALESSANDRO AGOSTINELLI (video) (v italštině). Facultat de Filologia Traducció i Comunicació, University of Valencia. Citováno 1. ledna 2020.
- ^ A b C d E Bianchi, Matteo (23. srpna 2020). „Alessandro Agostinelli,“ L'ospite perfetta"" (v italštině). Rainews. Citováno 26. srpna 2020.
- ^ Agostinelli, Alessandro. "Chi sono". L'Espresso (v italštině). Citováno 11. ledna 2020.
- ^ A b C d „Identifiant IdRef: 061438804“. idRef (francouzsky). Citováno 2020-09-04.
- ^ Russo, Paolo (3. května 2014). „Tesori nascosti e street art. Riscopre Lonely planet Firenze“. La Repubblica (v italštině). p. XIII.
- ^ „Festival del viaggio per 5 giorni nella cornice di Palazzo Paolina“. Il Tirreno (v italštině). Citováno 28. prosince 2019.
- ^ A b C Giannoni, Maria Teresa (26. dubna 2018). „L'emigrato e il genio Così Benedetti incontrò Parker“. Il Tirreno (v italštině). Citováno 4. ledna 2019.
- ^ „Tra Firenze e Palermo il festival è in viaggio“. La Stampa (v italštině). 26. května 2019. Citováno 4. listopadu 2019.
- ^ A b Camozzi, Elizabeth (19. dubna 2019). „In scooter con Leonardo“ (v italštině). Citováno 22. listopadu 2019.
- ^ „Apre immaginamondo, viaggiatori in piazza“ (v italštině). La Provincia di Lecco. 21. září 2013. s. 17.
- ^ „Na skútru dalla Toscana alla Francia nel nome di Leonardo da Vinci“ (v italštině).
- ^ „Il viaggio di Leonardo: da Pontedera alla Francia“. La Nazione (v italštině). 20. dubna 2019. Citováno 18. listopadu 2019.
- ^ „Viaggio 2019. 3a edizione“ (v italštině). Citováno 18. listopadu 2019.
- ^ „Bagno Vignoni, da Cristicchi a Tabucchi, le terme romane celebrano i libri“ (v italštině).
- ^ "Segnocinema" (v italštině). 2004. s. 119.
- ^ Piccinini, Flavia. „Il jazz che infiamma e consuma sullo sfondo della Versilia“. Il Tirreno (v italštině). Citováno 28. prosince 2019.
- ^ Tomasi, Dario (březen 2005). „Un genere usato come discarica dei sogni“. L'Indice dei libri del mese (v italštině). Č. 3. str. 30.
- ^ „Alessandro Agostinelli - En el rojo de occidente“ (ve španělštině). Citováno 21. listopadu 2019.
- ^ „È uscito“ En el rojo de Occidente „di Alessandro Agostinelli“ (v italštině). Citováno 21. listopadu 2019.
- ^ Ametrano, Gabriele (18. března 2018). „Pisa scommette sui poeti. La collana della casa editrice ETS:“ Una scossa all'immobilismo editoriale"". Corriere Fiorentino (v italštině).
- ^ „Dix poètes italiens contemporains“ (v italštině). Rádio RAI 3. 29. srpna 2019. Citováno 5. září 2020.
- ^ Brunetti, Umberto (10. března 2019). „Dix poètes italiens contemporains“. www.pelagosletteratura.it (v italštině). Citováno 5. září 2020.
- ^ Ansò, Carlos (30. června 2002). „« La vita secca »di Agostinelli una storia con andamento da giallo». Il Tirreno (v italštině). p. IX.
- ^ Grossi, Emilia (8. dubna 2017). „E, inoltre“ (PDF). Io Donno (v italštině). p. 180. Citováno 18. listopadu 2019.
- ^ „Libri d'estate: l'Espresso consiglia“. L'Espresso. 2. srpna 2013.
- ^ Fosfori: 17 racconti di autori italiani contemporanei (v italštině). Knihovny Stanfordské univerzity. 1992. ISBN 9788879640046.
- ^ Tesi, Stefano (17. ledna 2007). „Il sociologo spiega la rivalità tra Pisa e Livorno“. Il Giornale. Citováno 10. února 2020.
- ^ „È uscito“ Pisa & Livorno. Amore e odio ve 100 stránkách"". La Nazione. 11. dubna 2007. str. II (Pisa).
- ^ „Il mondo degli sciamani, via al Festival del viaggio“. La Repubblica (v italštině). 13. června 2014. Citováno 28. prosince 2019.
externí odkazy
- „Libri di Alessandro Agostinelli“. www.ibs.it (v italštině).
- „Alessandro AGOSTINELLI“ (v italštině).
- „Alessandro Agostinelli“ (v italštině).
- „Soci ordinari - Agostinelli Alessandro“ (v italštině).
- „Alessandro Agostinelli“ (v italštině).
- „Alessandro AGOSTINELLI“ (v italštině).
- "Atlante" (v italštině).
- „Alessandro Agostinelli“ (v italštině).