Alain Paul Lebeaupin - Alain Paul Lebeaupin - Wikipedia

Styly Alain Paul Lebeaupin | |
---|---|
![]() | |
Referenční styl | Ctihodný |
Mluvený styl | Vaše Excelence |
Náboženský styl | Monsignore |
Alain Paul Lebeaupin (narozen 2. března 1945) je francouzský prelát katolický kostel který vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce v roce 1979 a byl Apoštolský nuncius v Evropské unii od roku 2012 do roku 2020.
Životopis
Lebeaupin se narodil v Paříži dne 2. Března 1945 a za kněze byl vysvěcen 28. Června 1975 Diecéze Nice po studiu na Papežský francouzský seminář v Řím. Je držitelem a Doktorát v Občanské právo a Mistři v Církevní právo a Teologie.[1]
V rámci přípravy na diplomatickou kariéru vstoupil do Papežská církevní akademie v roce 1977.[2] Vstoupil do diplomatická služba z Svatý stolec v roce 1979. Jeho první jmenování bylo do Pozorovatelská mise Svatého stolce při OSN v New Yorku, USA (1979 - 1982), Dominikánská republika (1982-1985) a Mosambik (1985-1989). Lebeaupin poté pracoval v Římě v kancelářích Státní sekretariát a sloužil na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - OBSE ) od roku 1989 do roku 1998. Dne 27. března 1996 byl jmenován arcibiskup Lebeaupin Chargé d'affaires apoštolské nunciatury také Evropské unii.[1]
Dne 7. prosince 1998 byl jmenován Titulární arcibiskup společnosti Vico Equense a jmenován Apoštolský nuncius do Ekvádoru.[3] Byl vysvěcen na biskupa Papež Jan Pavel II dne 6. ledna 1999.[4]
Dne 14. ledna 2005 byl Lebeaupin jmenován apoštolským nunciem v Keni a stálým pozorovatelem Svatého stolce Program OSN pro životní prostředí a Program OSN pro lidská osídlení (UN-Habitat).[5]
Dne 23. června 2012 Papež Benedikt XVI jmenoval ho apoštolským nunciem v Evropské unii.[6]
František přijal jeho rezignaci dne 16. listopadu 2020.[7]
Viz také
Reference
- ^ A b „Belgique: Mgr Alain Paul Lebeaupin nommé Nonce Apostolique près la Communauté européenne“. Portail Catholique Suisse (francouzsky). 23. června 2012. Citováno 17. listopadu 2020.
- ^ „Pontificia Accademia Ecclesiastica, ex-alunni 1950 - 1999“ (v italštině). Papežská církevní akademie. Citováno 16. listopadu 2020.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). XCI. 1999. s. 127. Citováno 16. listopadu 2020.
- ^ „Slavnost Zjevení Páně, Homilie Jana Pavla II.“. Libreria Editrice Vaticana. 6. ledna 1999. Citováno 16. listopadu 2020.
- ^ „Rinunce e Nomine, 14.01.2005“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 14. ledna 2005. Citováno 11. června 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 23.06.2012“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 23. června 2012. Citováno 11. června 2019.
- ^ „Rinunce e nomine, 16.11.2020“ (Tisková zpráva). Tisková kancelář Svatého stolce. 15. listopadu 2020. Citováno 16. listopadu 2020.
externí odkazy
Diplomatické posty | ||
---|---|---|
Předcházet Francesco Canalini | Apoštolský nuncius do Ekvádoru 7. prosince 1998 - 14. ledna 2005 | Uspěl Giacomo Guido Ottonello |
Předcházet Giovanni Tonucci | Apoštolský nuncius do Keni 14. ledna 2005 - 23. června 2012 | Uspěl Charles Daniel Balvo |
Předcházet Giovanni Tonucci | Stálý pozorovatel Svatého stolce při UNEP a UN-HABITAT 14. ledna 2005 - 23. června 2012 | Uspěl Charles Daniel Balvo |
Předcházet André Dupuy | Nuncius do Evropského společenství 2012–2020 | Volný |