Al-Masajid (archeologické naleziště) - Al-Masajid (archaeological site)

al-Masajid sídlí v Jemen
al-Masajid
al-Masajid
al-Masadschid im heutigen Jemen

Al-Masajid (Starý jihoarabský Maʿrabum,[1] arabština: المساجد) Je archeologické naleziště z Starý jihoarabský -Sabaean období, které leží na okraji Jemenský vysočina, pod pohořím Jabal Ṣaḥl[2] blízko hranice s Qataban.[3]

Dějiny

Starobylé místo pochází ze stavebních aktivit Sabaeanu Mukarrib[4] Yada'il Zarih I., jehož vláda je umístěna kolem roku 660 př. n. l Hermann von Wissmann a kolem 490-470 př. n. l Kenneth Kitchen. Yada'il Zarih Postavil jsem tři nejdůležitější chrámy zasvěcené bohu měsíce Almaqah: chrám Awwam před branami hlavního města Ma'rib,[5] chrám Sirwah a chrám Masajid,[1] který byl pojmenován Ma'rib, po hlavním městě Sabaean (s nímž by neměla být zaměňována). Kolem něj Yada'il Zarih I umístil opevnění, která jsou opakovaně označována jako Murad. Nápisy nalezené na webu byly publikovány jako RES [de ] 3949 a Gl 1108, 1109, 1122, 1116 a 1120.[4][3] Jacqueline Pirenne, expert na Semitské jazyky, byl schopen použít nápisy na webu k určení, jak se vizuální zobrazení starých jihoarabských písmen v průběhu času měnilo.[4]

Chrám

Eliptické chrámové místo je ve špatném stavu zachování; samotný chrám leží v sutinách. Pouze zbytky základů dávají ponětí o vzhledu budovy.[6] The Egyptský archeolog Ahmed Fakhry, který nejprve popsal chrám, dokázal ukázat, že se jednalo o obdélníkovou stavbu, jakési podoby s mnoha paralelami. Tento obdélníkový sloupořadí obklopen nádvoří, s cella na jedné straně. Nabídky byly umístěny na nádvoří (viz RES 2771 a 2774).[7] Celý komplex byl obklopen kamenem peribolos zeď o rozměrech 100 x 37 metrů. Na přední straně byly tři vchody. Prostřednímu z těchto vchodů byla věnována zvláštní pozornost sloupem propylon.[6] Půdorys a tvar stavby odrážejí prototyp budovy chrámu Sabaean.

Chrám byl po staletí aktivním náboženským místem, a tak musel být často renovován a upravován v reakci na nové trendy. Postupem času byly přidány ozdobné prvky, jako jsou květinové kompozice a prvky ovlivněné zahraniční praxí.[6] Chrám by obsahoval kovové sochy zvířat v nadživotní velikosti, stejně jako votivní dary a věnování v podobě vepsaných stél a dalších figurálních obrazů.[6]

Reference

  1. ^ A b Walter W. Müller, Skizze der Geschichte Altsüdarabiens, str. 50–53
  2. ^ Horst Kopp (vyd.): Länderkunde Jemen. Dr. Ludwig Reichert Verlag Wiesbaden, 2005, ISBN  3-89500-500-2, str. 30 a 37.
  3. ^ A b Hermann von Wissmann, Maria Höfner: Beiträge zur historischen Geographie des vorislamischen Südarabien (= Akademie der Wissenschaften und der Literatur, Abhandlungen der Geistes- und Sozialwissenschaftlichen Klasse, Jahrgang 1952, Nr. 4). Franz Steiner, Wiesbaden 1971, s. 22, 25, 30.
  4. ^ A b C Hermann von Wissmann, Sammlung Eduard Glaser III, Zur Geschichte und Landeskunde von Alt-Südarabien, s. 31–32; 262 a 210.
  5. ^ CIH 957
  6. ^ A b C d Jürgen Schmidt, Altsüdarabische Kultbauten, str. 84–87; 98 f.
  7. ^ Maria Höfner, "Südarabien" ve společnosti Dietz Otto Edzard, Götter und Mythen im Vorderen Orient (Wörterbuch der Mythologie ), str. 544 f. (online )

Bibliografie

  • Horst Kopp (vyd.). Länderkunde Jemen. Dr. Ludwig Reichert Verlag Wiesbaden, 2005, ISBN  3-89500-500-2
  • Walter W. Müller. Skizze der Geschichte Altsüdarabiens. V: Werner Daum: Jemen, Umschau, Frankfurt nad Mohanem, ISBN  3-7016-2251-5; S. 50–56
  • Jürgen Schmidt. Altsüdarabische Kultbauten. V: Werner Daum: Jemen, Umschau, Frankfurt nad Mohanem, ISBN  3-7016-2251-5; S. 81–101
  • Hermann von Wissmann. Zur Geschichte und Landeskunde von Alt-Südarabien. (Sammlung Eduard Glaser, Nr. III = Österreichische Akademie der Wissenschaften, philosophisch-historische Klasse, Sitzungsberichte, skupina 246), Böhlaus, Wien 1964.
  • Hermann von Wissmann, Maria Höfner. Beiträge zur historischen Geographie des vorislamischen Südarabien (= Abhandlungen der geistes- und sozialwissenschaftlichen Klasse der Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz, Jahrgang 1952, Nr. 4). Verlag der Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz, Mainz 1953