Incident Al-Hammy - Al-Hamma Incident
The incident al-Hamma (hebrejština: תקרית אל-חמה) Odkazuje na událost, která se stala 4. dubna 1951 a jejímž výsledkem byla smrt sedmi IDF vojáci poté, co byli přepadeni syrskými vojenskými silami. K akci došlo během izraelského pokusu o prosazení své nárokované suverenity nad demilitarizovaná zóna podél syrských hranic.
Pozadí
Al-Hamma se nacházel na území USA Britský mandát Palestiny, a přiděleny židovskému státu podle rozdělovacího plánu OSN z roku 1947. Během 1948 arabsko-izraelská válka, hlavní tah syrské invaze do Galileje překročil hranici v Al-Hamma.[1] Podle Dohoda o příměří z roku 1949 mezi Izrael a Sýrie bylo zjištěno, že řada vesnic, včetně Al-Hammy, Nuqeib, Al-Samra v Okres Tiberias, a Kirad al-Baqqara a Kirad al-Ghannama dále na sever v Safad Subdistrict, bude zahrnuta demilitarizovaná zóna (DMZ) mezi Izraelem a Sýrií. Obyvatelé a jejich majetek byl formálně chráněn článkem V izraelsko-syrské dohody ze dne 20. července téhož roku. Nicméně podle Benny Morris, Izrael chtěl 2 200 Palestinec obyvatelé těchto vesnic se přestěhovali do Sýrie.[2] Izraelská armáda si myslela, že obyvatelé DMZ zůstali věrní Sýrii a podezřívali je z pomoci syrským zpravodajským službám. Místní židovští osadníci a donucovací orgány podezřely vesničany z drobných zločinů.[3] Morris také poznamenal, že izraelští osadníci a vypořádací agentury toužili po zemi místních palestinských Arabů.[4]
Nehoda
Až do roku 1951 Izrael nikdy nehlídal a neokupoval Al-Hammu. Na jaře téhož roku se však Izrael rozhodl prosadit svrchovanost nad vesnicí.[5] 4. dubna téhož roku IDF Generální štáb (ignoruje protest od Severní velení ) vyslal do vesnice dvě hlídková vozidla.[5][6] Hlídka byla maskovaná jako policisté, protože Izrael nesměl mít v DMZ vojáky.[7][8] Syřané zabili sedm izraelských vojáků.[6]
Reakce
Následující den bombardovaly čtyři izraelská letadla policejní stanici v Al-Hammě a syrské pozice v Al Hadid. Dvě ženy byly zabity a šest lidí bylo hlášeno zraněno.[6]Kromě toho se Izrael rozhodl zbourat zbývající domy v palestinských vesnicích Kirad al-Ghannama, Kirad al-Baqqara, Al-Samra a Nuqeib (v tomto pořadí), aby bylo DMZ „zbaveno Arabů“.[6] Sýrie nadále ovládala Al-Hammu až do roku 1967 Šestidenní válka. Enkláva z Hamat Gader se stal pokračujícím zdrojem tření mezi Izraelem a Sýrií.
Reference
- ^ Morris, 2008, str. 253
- ^ Morris, 2004, str. 512
- ^ Morris, 2004, str. 513, poznámka 56
- ^ Morris, 2004, str. 513
- ^ A b Morris, 1993, str. 362
- ^ A b C d Morris, 1993, str. 363
- ^ UN Doc S / 1353 Archivováno 26. července 2011 v Wayback Machine Dohoda o příměří Sýrie a Izraele ze dne 20. července 1949, článek V
- ^ Morris, 1993, s. 363, citující Shalev: Shituf-Peula, 168-73
Bibliografie
- Morris, Benny (1993), Izraelské pohraniční války 1949–1956: Arabská infiltrace, izraelská odveta a odpočítávání do Suezské války, Oxford, Clarendon Press, ISBN 0-19-827850-0
- Morris, Benny (2004). Narození problému palestinských uprchlíků znovu navštíveno. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-00967-6.
- Morris, Benny (2008). 1948: První arabsko-izraelská válka. Yale University Press. ISBN 978-0-300-12696-9.
externí odkazy
- http://select.nytimes.com/gst/abstract.html?res=F10B15FD3955177B93C7A9178FD85F458585F9 - Vloženo na The New York Times dne 5. dubna 1951.