Konference solidarity afroasijských národů, 1957 - Afro-Asian Peoples Solidarity Conference, 1957 - Wikipedia

Konference solidarity afrických asijských národů z roku 1957, známá také jako "Káhirská konference", se konala od 26. prosince 1957 do 1. ledna 1958 v Káhira, Egypt. Účastníci diskutovali o mezinárodní spolupráci a geopolitika. Tato konference znovu potvrdila deset principů z Konference v Bandungu a přidal další čtyři exkluzivní principy, hlavně o jaderných záležitostech.

Konference vytvořila Afroasijská lidová organizace solidarity, který se představuje, jak je popsáno v pozdější ústavě z roku 1988 Dillí Konference jako „masové hnutí solidarity národů Afriky a Asie v rámci společného boje za odstranění nespravedlnosti vůči lidem“. Tento cíl pomáhá uspokojit „upevnění skutečné nezávislosti a obranu suverenity proti rasistické politice k zajištění ekonomické bezpečnosti pro právo zvolit si způsob sociálně-ekonomického rozvoje, pro podporu národní kultury, pro nenásilný svět a obecně odzbrojení, mezinárodní bezpečnost a trvalý mír “.[1]

Pozadí

Káhirská konference se konala dva roky po Konference v Bandungu který se konal na podporu afro-asijské hospodářské a kulturní spolupráce a na odpor kolonialismus nebo neokolonialismus spáchaného jakýmkoli národem. Konalo se na začátku Studená válka éra. Na konferenci v Káhiře v roce 1957 se konalo mnoho zástupců sovětských spojeneckých států.

Konferenci organizoval Egyptský výbor pod Anwar Sadat vedení (později a Prezident Egypta ) s většinou příprav dohlíží sekretář konference, egyptský spisovatel Yusuf Al-Sibai. Výbor zvolil témata, která budou na konferenci diskutována, a měl na starosti získávání relevantních účastníků.[2]

Účastníci

Na konferenci Solidarity afro-asijských národů v Káhiře se zúčastnilo 607 účastníků z těchto zemí:

Řízení

Konference byla naplánována do tří sekcí:

  • Plenární zasedání vedená vedoucími delegací.
  • Organizace komisí za účelem řešení hlavních témat konference.
  • Závěrečná plenární zasedání za účelem vypracování konečných usnesení.[2]

Komise byly rozděleny do dvou skupin: Politická komise a Hospodářská komise.

Politická komise

Politická komise byla rozdělena do pěti podvýborů:

  • Palestinský podvýbor
  • Alžírský podvýbor
  • Podvýbor pro imperialismus
  • Podvýbor pro rasovou diskriminaci
  • Podvýbor pro jadernou válku[2]

Hospodářská komise

Hospodářská komise byla rozdělena do tří subkomisí:

  • Ekonomický boj proti kolonialismu
  • Otázka koloniálních území
  • Závěrečná usnesení

Je důležité si uvědomit, že v oblasti kultury existovala další malá komise.

Výsledky konference

Prvním výstupem konference bylo vytvoření Rady solidarity afroasijských zemí. Název Rady byl změněn na Afroasijská lidová organizace solidarity (AAPSO) na následné konferenci v Conakry, Guinea v dubnu 1960.[3] Tato rada trvale sídlí v Káhira, Egypt.

AAPSO přijalo tři hlavní úkoly:

  • Provádět rezoluce a doporučení z konference.
  • Podporovat afroasijská hnutí solidarity ve všech zemích na obou kontinentech.
  • Působí jako stálý styčný úřad mezi hnutími solidarity v zúčastněných zemích.

Usnesení a doporučení z konference v roce 1957 byla použita k založení Ústavy Organizace solidarity afroasijských národů v roce 1988. Cíle organizace zahrnují:

  • Sjednotit, konsolidovat a urychlit akce solidarity s bojem proti všem formám agrese, rasismu a poskytnout celkovou morální, politickou a materiální podporu ochraně svobody a národní nezávislosti.
  • Jednat ve vzájemně provázaném světě na podporu zásad Charty Organizace spojených národů a Nezúčastněné hnutí. Vedoucí ke spolupráci mezi AAPSO s EU OSN a Nezúčastněné hnutí s ostatními vládními a nevládními organizacemi, které jednají za stejnými cíli.
  • Mobilizovat národy Afriky, Asie a dalších rozvojových zemí, pokrokových a demokratických sil po celém světě, proti politice destabilizace, proti vojenským smlouvám, blokům, základnám a zařízením.
  • Shromáždit se proti vykořisťování, překonat zaostalost, ekonomickou bezpečnost, svrchované právo národů nad jejich národními zdroji a uskutečnit sociálně-ekonomické transformace.
  • Posílit boj za spravedlivý a trvalý mír a bezpečnost, zastavení závodů ve zbrojení, za jaderné a úplné odzbrojení a za rozvoj.
  • Chránit, respektovat a prosazovat lidská práva, rovná práva žen a zvláštní ochranu dítěte, podporovat boj za demokracii a prosazovat demokratické řešení konfliktů národností a menšin.
  • Řešit mezinárodní, regionální a národní konflikty mírovým dialogem založeným na zásadách Charty OSN v duchu solidarity založené na národním usmíření.
  • Podporovat dosažení a upevnění národní jednoty v afroasijských zemích.
  • Prohloubit spolupráci mezi socioekonomickým a kulturním rozvojem pro Nový mezinárodní informační a komunikační řád. Vedení ke vzájemné pomoci mezi národy a demokratickými organizacemi při uskutečňování těchto cílů.
  • Podporovat nezávislou politiku afroasijských států, organizací a sil, které se snaží vymanit z politické, ekonomické, sociální a kulturní infiltrace.
  • Pracovat při zachování své vlastní identity na aktivaci hnutí se zaměřením na masy a masové organizace a na navázání a upevnění aliance progresivní národní jednoty mezi afroasijci a dalšími lidmi na světě.
  • Pracovat na ochraně životního prostředí a ochraně ekologických zdrojů naší planety.

Reference

  1. ^ „Ústava AAPSO“. www.aapsorg.org. Citováno 2019-07-14.
  2. ^ A b C „Afro-asijská konference solidarity, analýza komunistické strategie a taktiky“ (PDF). Ústřední zpravodajská služba. Citováno 14. července 2019.
  3. ^ „Afroasijská lidová organizace solidarity AAPSO“. TheFreeDictionary.com. Citováno 2019-10-06.