Přístup k informacím o Evropě - Access Info Europe
tento článek se mohou příliš spoléhat na zdroje příliš úzce souvisí s tématem, což potenciálně brání tomu, aby článek byl ověřitelný a neutrální.Březen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Formace | 2006 |
---|---|
Typ | Nezisková organizace |
Hlavní sídlo | Madrid, Španělsko |
Viceprezident a výkonný ředitel | Helen Darbishire |
webová stránka | www |
Přístup k informacím o Evropě je madridská skupina, která vede kampaň přístup k informacím v Evropě.
Byla založena v červnu 2006 odborníky na přístup k informacím s cílem prosazovat právo na přístup k informacím v Evropě. Access Info je nezisková nevládní organizace.
Jádrem Access-Info Europe raison d'être je víra, že přístup k informacím je základní lidské právo, a myšlenka, že je to zásadní pro participativní vládní rozhodování a odpovědnost.
Problémy
Mezi primární problémy patří transparentnost v Evropská unie; občanské svobody; manipulace s únikem; právo na informace; otevřená vláda; a obchodní transparentnost.[1]
Transparentnost EU zahrnuje reformu přístupu k dokumentům EU, transparentnost legislativního procesu EU, účast občanů na rozhodování a obchodní transparentnost.
Občanské svobody zahrnují důsledky protiteroristických zákonů.
Úniky zahrnují školení investigativních novinářů a právní podporu ohledně kontroverzí.
Obchodní transparentnost otevírá přístup k obchodním informacím a transparentnost vlastnictví médií
Access Info Europe v. Rada Evropské unie
Dne 3. Prosince 2008 se společnost Access Info Europe přihlásila k Rada požádat o přístup k dokumentům týkajícím se návrhu politiky týkajícího se nařízení EU Evropský parlament a další dokumenty v Evropské unii. Přístupová informace použitá podle nařízení č. 1049/2001. Rada reagovala zveřejněním pouze části požadovaného dokumentu a zadržením částí, které zveřejňovaly postoje vyjádřené členskými státy. Rada se odvolala na čl. 4 odst. 3 nařízení, který upravuje výjimky ze zveřejňování. Vysvětlila, že takové zveřejnění by narušilo rozhodovací proces Rady.[2]
Dne 26. února 2009 zaslala Rada společnosti Access Info neregistrovaný dopis s uvedením dalších důvodů své odpovědi. Společnost Access Info uvedla, že dopis obdržela až 3. dubna prostřednictvím e-mailu. Poté se informace o přístupu aplikovala na Evropský soudní dvůr dne 3. června ve lhůtě dvou měsíců povolené nařízením. Odvolání přišlo do 2 měsíců od e-mailového oznámení, ale více než 2 měsíce po únorovém datu.[2]
Soud rozhodl, že lhůta neuplynula. Soud dále rozhodl, že výjimky stanovené v článku 4 nařízení musí být použity restriktivně.[2]
Soud uvedl, že veřejnost má právo vědět, jak se v této oblasti rozhoduje, a že by to mělo podléhat veřejnému dohledu.
Podle celosvětové svobody projevu vytvořil soudní rozhodnutí v jeho jurisdikci závazný / přesvědčivý precedens. Soud uvedl, že jakékoli výjimky z práva veřejnosti na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise musí být přísně uplatňovány, aby bylo chráněno právo veřejnosti na přístup. Dále rozhodl, že účelem nařízení č. 1049/2001 je poskytnout veřejnosti co nejširší právo na přístup k informacím.[2]
Viz také
- Přístup k veřejným informacím v Evropě
- Svoboda informací
- Zákony o svobodě informací podle země
- Mezinárodní den práva vědět
- Transparentnost vlastnictví médií v Evropě
Reference
Tento článek včlení text z a bezplatný obsah práce. Licencováno podle CC BY SA 2.0. Text převzat z Přístup k informacím o Evropě, Otevřít skupinu práv Wiki.
- ^ „Access Info Europe“. wiki.openrightsgroup.org. Citováno 2019-01-18.
- ^ A b C d „Access Info Europe v. Rada Evropské unie“. Globální svoboda projevu. Citováno 2019-01-18.