Abdessalam Jalloud - Abdessalam Jalloud

Abdessalam Jalloud
عبد السلام جلود
Abdessalam Jalloud.jpg
Jalloud v roce 1979
Předseda vlády Libye
V kanceláři
16. července 1972 - 2. března 1977
VůdceMuammar Kaddáfí
PředcházetMuammar Kaddáfí
UspělAbdul Ati al-Obeidi
Osobní údaje
narozený (1944-12-15) 15. prosince 1944 (věk 75)
Mizda, Britská vojenská správa Tripolitanie (Nyní Libye )

Abdessalam Jalloud (arabština: عبد السلام جلود) (Narozen 15. prosince 1944) byl premiér z Libye od 16. července 1972 do 2. března 1977, během vlády Muammar Kaddáfí. Byl také ministrem financí od roku 1970 do roku 1972.

Kariéra

Jalloud byl spolužákem Kaddáfího.[1]Major Abdessalam Jalloud vstoupil do vojenské akademie v Benghází kde tvořili tvrdé jádro „svobodných důstojníků“, kteří inscenovali vojenský puč v září 1969 zahájení libyjské revoluce. Jalloud se stal Kaddáfího poradcem a místopředsedou Libyjská rada revolučního velení (RCC). Byl pověřen dohledem nad ropným odvětvím, které představovalo 96% příjmů země. V září 1970 se společnosti Jalloud podařilo vnutit růst cen ropy všem společnostem působícím v Libyi, což otevřelo cestu dalším producentům ropy a následnému vzestupu sedmdesátých let. Ve stejném roce se Jalloudovi podařilo vyjednávat o evakuaci amerických a britských vojenských základen z Libye. Během jednání o evakuaci Základna amerického letectva u Wheelusu, na okraji města Tripolis, tehdy 25letý Jalloud, oblečený ve vojenské parádě, dostal od amerického diplomatického vyslance, který vedl americkou delegaci, radu, že nemůže vyjednávat „pod dělem“ ani v hlučné atmosféře stovek libyjských demonstrantů kteří byli shromážděni mimo místo konání a hlasitě odmítli opustit scénu před stanovením data evakuace. Jalloud vyšel z místnosti, vytáhl pistoli a vrátil se ke stavu: „Pokud jde o demonstranty, ty přijímáš rozkazy od vlády USA, zatímco já přijímám ty z těch hlasů venku.“ Američtí vojáci byli následně evakuováni a Wheelus byl předán Libyjcům dne 11. června 1970.

V březnu 1970, šest měsíců po libyjské revoluci, se Jalloud vydal Peking budovat dvoustranné vazby a hodnotit oblasti potenciální vědecké spolupráce mezi Libyí a Čínskou lidovou republikou. V rámci úsilí libyjského státu o vyhodnocení řešení tehdejší předvídatelné vodní krize v severoafrické zemi požádal Jalloud o čínskou pomoc pro mírový program jaderné energie, zaměřený hlavně na rozšíření libyjského odsolovacího průmyslu.

Jalloud (z Magarha kmen) byl druhým nejmocnějším mužem v Libyi po více než dvě desetiletí. On, Kaddáfí a další přeživší členové RCC seděli na vrcholu „revolučního sektoru“, který dohlížel na vládu. Vedoucí představitelé revolučního sektoru nebyli voleni, protože za své funkce vděčili rolím v puči z roku 1969, který byl během Kaddáfího doby oficiálně popsán jako „revoluce“.

Po několika neshodách s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím (z Qadhadhfa kmene), Jalloud rezignoval, opouštěl libyjskou politickou scénu a byl nahrazen kapitánem Mohammadem Emsiedem al-Majdoubem al-Kaddáfím jako generálním koordinátorem revolučních výborů.[2] Londýnské noviny Al Hayat uvedl v dubnu 1995, že úřady zabavily Jalloudův pas a udržovaly ho pod dohledem kvůli rostoucí neshodě mezi ním a Kaddáfím. Tato neshoda se veřejně projevila po návštěvě delegace 192 libyjských poutníků Izrael v květnu 1993.

Libyjská občanská válka

Dne 19. Srpna 2011, během Libyjská občanská válka, bylo oznámeno, že Jalloud přeběhl k povstaleckým silám proti Kaddáfímu a byl na cestě z Zintan do Evropy.[3][4]

Reference

  1. ^ https://archive.org/details/qaddafilibyanre00blun/page/40/mode/2up
  2. ^ Kaddáfího zpravodajské a bezpečnostní agentury v devadesátých letech, v Libyans4Spravedlnost[trvalý mrtvý odkaz ]
  3. ^ „Libyjští rebelové bojují o klíčové západní město“. MSNBC. 19. srpna 2011. Citováno 19. srpna 2011.
  4. ^ „Příjezd Jallouda do Zintanu“. zintanmediacentre. 19. srpna 2011. Citováno 19. srpna 2011.