Aare Seeland mobil - Aare Seeland mobil
Přehled | |
---|---|
Typ veřejné dopravy | Vlaky, autobusy a lanovka |
Počet řádků |
|
Počet stanic |
|
Roční počet cestujících | 6 milionů |
Generální ředitel | Fredy Miller |
Hlavní sídlo | Langenthal |
webová stránka | asmobil.ch |
Technický | |
Rozchod | 1 000 mm (3 stopy3 3⁄8 v) měřidlo |
Elektrizace | 1200 V DC trolejového vedení |
The Aare Seeland mobil AG (značkové asm nebo asmobil) sídlící v Langenthal je dopravní společnost ve Švýcarsku. Byl vytvořen v roce 1999 sloučením společnosti Regionální doprava v Oberaargau (Regionalverkehr Oberaargau; RVO) Solothurn-Niederbipp železnice (Solothurn-Niederbipp-Bahn; SNB) Železnice Biel-Täuffelen-Ins (Biel-Täuffelen-Ins-Bahn; ZISZ) a Oberaargauische Automobilkurse (autobusová společnost; OAK).
Dějiny


Právní fúze dopravních společností v Aare Seeland mobil AG dlouho předcházely podnikové dohody mezi jednotlivými společnostmi. The Langenthal-Jura železnice (Langenthal-Jura-Bahn; LJB) byl otevřen v roce 1907 a zajišťoval také provozní řízení Železnice Langenthal-Melchnau (Langenthal-Melchnau-Bahn; LMB), která byla otevřena v roce 1917. The Solothurn-Niederbipp železnice (Solothurn-Niederbipp-Bahn, SNB), která byla otevřena v roce 1918, rovněž okamžitě souhlasila se spoluprací s LJB. LJB a LMB se formálně spojily v roce 1958 a vytvořily Železnice Oberaargau-Jura (Oberaargau-Jura-Bahnen; OJB). Spolupráce se SNB se zvýšila a izolovala Železnice Biel-Täuffelen-Ins (Biel-Täuffelen-Ins-Bahn; BTI) začala spolupracovat s oběma společnostmi v roce 1960.
Dne 5. dubna 1984 se spolupráce dostala do nové podoby jako smluvní dohoda o společné operaci pod názvem Oberaargau-Solothurn-Seeland-Transport (OSST) mezi OJB, SNB, BTI, Oberaargauische Automobilkurse (DUB), Ligerz-Tessenberg-Bahn (lanová dráha; LTB) a Bielersee-Schifffahrts-Gesellschaft (Lake Biel Ferry Company; BSG). OSST, která byla založena na smluvním základě, se stala de facto předchůdcem společnosti legálně sloučené pod názvem Aare Seeland mobil AG (asm). Před fúzí změnil OJB naposledy svůj název na Regionalverkehr Oberaargau AG (RVO) dne 2. července 1990.
V roce 1999 se společnosti RVO, SNB, BTI a OAK spojily zpětně do jediné veřejné společnosti, obvykle nazývané Aare Seeland mobil (asm), s účinností od 1. ledna 1999. Sloučen byl také OSST partner LTB asm v roce 2003 se zpětnou účinností od 1. ledna 2003.
BSG je nadále spolupracujícím partnerem v asm, přičemž je právně nezávislý.
Formulář společnosti
Legálně Aare Seeland Mobil AG se nazývá „Regionalverkehr Oberaargau AG (RVO)“ (výhoda „Oberaargau-Jura-Bahnen (OJB) (Melchnau-Langenthal-Niederbipp)“), jejíž základní kapitál byl fúzí zvýšen. Navýšení kapitálu a změna názvu nabyly účinnosti dne 28. června zápisem do obchodního rejstříku a zpětným účinkem od 1. ledna 1999. Solothurn-Niederbipp-Bahn (SNB) v Solothurn, Biel-Täuffelen-Ins-Bahn AG v Täuffelen a Oberaargauische Automobilkurse AG (OAK) v Wangen an der Aare byly převzaty - tyto tři akciové společnosti se účastnily fúze a staly se neaktivními a byly vymazány z příslušných obchodních rejstříků v lednu 2003.
Další navýšení kapitálu nabylo účinnosti dne 2. Července 2003 zápisem do obchodního rejstříku, podle kterého Ligerz-Tessenberg-Bahn AG (LTB) v Ligerz byl zpětně převzat asm 1. ledna.
Stanice a struktury



(třída Henschel DHG 500 C) v Niederbipp, 2010
Na rozdíl od historického kolejového vozidla, které sotva existuje - láskyplně obnoveného vozidla, je motorový vůz Ce 2/2 12 bývalé železnice Langenthal-Jura umístěn na Železniční muzeum Blonay – Chamby —Aare Seeland mobil, stejně jako jiné podobné dopravní společnosti, je pozoruhodný svými historickými budovami.
Zatímco některé budovy, které již nebyly nutné pro provoz, jako např Untersteckholz a Melchnau stanic, které byly prodány soukromým vlastníkům, staniční budovy Aarwangen, Bannwil a údolní stanice lanové dráhy Ligerz-Tessenberg-Bahn i původní budovy depa Langenthal byly pečlivě obnoveny.
Operace
Železniční provoz
Nejstarší obchodní divize společnosti asm pochází původně ze čtyř železničních společností, každá s vlastní hlavní tratí. Tyto čtyři tratě měly celkovou délku 57,76 km. Dnes existují dvě izolované podsítě, z nichž každá může být obsluhována jednou službou.
Řádky bývalého OJB —Původně LJB a LMB — a SNB mají délku 33,2 km a vedou ze St. Urban přes Langenthal, Niederbipp a Oensingen do Solothurn. Linka je nepřetržitě elektrifikována 1200 volty DC a vyžaduje dvě změny směru (Langenthal a Oensingen), přičemž úseky Langenthal – Gaswerk (1,10 km) a Niederbipp – Oensingen (1,8 km) je třeba projet dvakrát. Osobní doprava byla přerušena od roku 1982 v úseku St. Urban Ziegelei – Melchnau o délce 5,16 km. Linka z Niederbippu do Oensingenu byla otevřena v roce 2012, ačkoli LJB mezi těmito městy již operovala v letech 1907 až 1943.
Trať bývalého ZISZ je izolovaná a táhne se 21,19 km z Biel přes Täuffelen a Siselen do Ins; celá jeho délka je elektrifikována na 1300 V DC a je v provozu.
Provoz autobusů
Asm 'autobusová doprava je z velké části založena na OAK. Soustředí se na trasy v oblasti Langenthal – Herzogenbuchsee – Wangen an der Aare (bývalé sídlo OAK) –Niederbipp, včetně tras Stadtbus Langenthal (Městské autobusy Langenthal), které provozuje asm. Od prosince 2008 byla také provozována autobusová linka Niederbipp-Oensingen, která byla zamýšlena jako pokus o prodloužení metrového rozchodu do Oensingenu. Trasa autobusu Biel – Meinisberg byla převzata z Busbetrieb Grenchen und Umgebung (BGU) v prosinci 2009. Trasa BSU Herzogenbuchsee – Solothurn je rovněž částečně provozována asm vozidla.
V provozu je asi 20 vozidel, většinou standardní autobusy MAN, ale také některé midi, kloubové a minibusy.
Autobusové trasy
5 | Herzogenbuchsee - Aeschi - Horriwil - Solothurn Hauptbahnhof - Solothurn Brühl |
---|---|
7 | Herzogenbuchsee - Röthenbach - Aeschi - Horriwil - Solothurn Hauptbahnhof - Solothurn Brühl |
51 | (Grossdietwil -) Melchnau - Langenthal - Bützberg - Herzogenbuchsee - Röthenbach - Wangen a.d. Aare |
52 | Thunstetten - Langenthal - Bleienbach - Thörigen - Bettenhausen - Bollodingen - Herzogenbuchsee |
54 | Herzogenbuchsee - Grasswil - Riedtwil - Wynigen |
58 | Wangen a.d. Aare - Wiedlisbach - Rumisberg - Farnern |
63 | Langenthal, Bahnhof - Industrie Nord - Langenthal, Bahnhof - Tell / Kantonalbank - Spital - Tell / Kantonalbank - Langenthal, Bahnhof (Stadtbus) |
64 | Lotzwil, Unterdorf - Tell / Kantonalbank - Langenthal, Bahnhof - Schoren - Langenthal, Bahnhof - Tell / Kantonalbank - Lotzwil, Unterdorf (Stadtbus) |
72 | Biel / Bienne Bahnhof - Meinisberg |
73 | Pieterlen - Reuchenette / Pèry |
Lanová dráha
Od roku 2003 patří téměř 1,20 km dlouhá lanová dráha metru bývalého LTB asm. Spojuje to Ligerz s Prêles na Tessenberg a překonává výškový rozdíl 383 metrů. Původní lanová dráha otevřená v roce 1912 byla kvůli svému stáří nahrazena novým systémem a znovu se otevřela 17. května 2004 pod názvem Vinifuni.
Reference
Poznámky
Zdroje
- Aeschlimann, Jürg (2008). Aare Seeland mobil (v němčině). 1. Leissigen: Prellbock Druck & Verlag. ISBN 3-907579-30-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bandi, Fritz (1978). Die Schweizerischen Privatbahnen I & II (v němčině). Avanti Verlag.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hunziker, Heinz (1992). Von den Seeländischen Lokalbahnen zur Biel-Täuffelen-Ins-Bahn (v němčině). Curych: Verlag Ernst B. Leutwiler. ISBN 3-906681-11-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Liechti, Erich; Meister, Jürg; Gwerder, Josef (1982). Die Geschichte der Schiffahrt auf den Juragewässern. Neuenburgersee - Murtensee - Bielersee - Aare (v němčině). Schaffhausen: Meier. ISBN 3-8580-1035-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stamm, René; Jeanmaire, Claude (1975). Oberaargauer Schmalspurbahnen (v němčině). Villigen: Verlag Eisenbahn. ISBN 3-85649-023-X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wägli, Hans G. (2010). Schienennetz Schweiz und Bahnprofil Schweiz CH + (v němčině). Zürich: AS Verlag. ISBN 978-3-909111-74-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ziegler, Albert (1977). Bieler Strassenbahnen - tramvaje v Biel Švýcarsko; Städtische Strassenbahn Biel, Städtische Verkehrsbetriebe, Biel, Biel-Meinisberg-Bahn, Biel-Täuffelen-Ins-Bahn (v němčině). Villingen: Gut Vorhard, Verlag Eisenbahn. ISBN 3-85649-027-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)