Muž - A Man - Wikipedia

Muž

1. vydání přední obálka
Autor	Oriana Fallaci
Originální název	Un Uomo
Země	Itálie
Jazyk	italština
Žánr	Životopisný román
Publikováno	1979 (italština) 1981 Kapesní knihy (Angličtina)
Typ média	Tisk (Vázaná kniha & Brožura )
ISBN	978-0-671-43487-8
OCLC	7919983

Muž (1979) (italština: Un Uomo) (řecký: Ένας Άνδρας, přepis: Enas Andras) je román, který napsal Oriana Fallaci zaznamenává její vztah s pokusem o atentát na řeckého diktátora George Papadopoulos. Kniha je pseudo-biografií o Alexandros Panagoulis psaný ve formě románu. Fallaci měl intenzivní romantický vztah s Panagoulisem. Využívá román k vyjádření svého názoru, že Panagoulis byl zavražděn obrovským spiknutím, což je názor, který sdílí mnoho Řeků.^[1]

Shrnutí spiknutí

Příběh začíná pokusem mladého studenta strojírenství Alekose Panagoulise zabít řeckého tyrana Geōrgios Papadopoulos. Navzdory četným opatřením pokus o útok selhal a Alekos je zajat, mučen a poté odsouzen k smrti. V následujících měsících bude rozsudek několikrát odložen a nakonec nikdy neproveden, protože mezitím v Řecku i v zahraničí získal případ určitý mediální význam a zabití Alekose by mělo za následek vážné poškození obrazu režimu.

V této situaci Panagoulis tajně pokračuje v mučení, ale nikdy neukáže úmysl klanět se vůli svých žalářníků nebo stát se spolupracovníkem diktatury. Během svého uvěznění se několikrát pokusil o útěk z vězení Boiati, kde byl zavřený, ale všechny pokusy selhaly. V posledních dvou letech vězení byl uvězněn v cele postavené speciálně pro něj a zvané „Hrobka“ právě kvůli svému tvaru a velikosti podobné malému hrobu. Vystaven živlům, nucen do omezeného prostoru a pravidelně vystavován mučení, je po letech vězení a špatného zacházení propuštěn na svobodu, v souladu s milostí falešné demokracie, která byla nastolena při pádu Papadopoulosova režimu. O několik dní později potká Fallaciho, který ho šel navštívit, aby s ním pohovoril. Od tohoto setkání začíná jejich milostný příběh, který by trval až do jeho smrti.

Propuštěn z vězení, Panagoulis, je zpochybňován pravicí i levicí, ale uvědomuje si, že současná demokracie je falešná, a chápe, že parlament je podroben (byť nepřímo) mocí vojenské diktatury, kterou nyní zastupuje nový plukovník. Během tohoto prvního období plánuje rozvrat proti nové vládě, ale narazil by na mlčení a nevědomost lidí a aktivistů, kteří na něj pomalu začínají zapomínat.

V následujících měsících se dvěma, střeženým tajnými službami, podaří uprchnout do Itálie. Tam hledají pomoc u italských a evropských politiků v marném pokusu o svržení řeckého diktátora. V Itálii láska mezi Panagoulis a Fallaci dospívá natolik, že otěhotní, ale ztratí dítě při hádce s ním. Příběh lásky se střídá mezi radostí a odcizením.

O nějaký čas později si Panagoulis uvědomí, že ze zahraničí nemá moc změnit situaci v Řecku, a proto se rozhodne vrátit do své vlasti. Jakmile se Panagoulis vrátí, pokusí se založit vlastní politickou stranu, ale jeho iniciativa selže a připojí se ke stávající politické straně. Protože se nechce stát na straně pravice, která je ve vládě a která je přímo ovládána diktaturou, a nechce se stát na straně levice, která chce indoktrinovat své myšlenky, aby je sladila s myšlenkami strany, rozhodne se připojit slabší frakce: Centre_Union _ – _ Nové_ síly. S touto stranou se mu daří být zvolen poslancem. I zde však nemůže zůstat v přísné logice schématu a v praxi se stává jeho vlastním nezávislým třískem. Právě v tomto období je schopen zmocnit se řady dokumentů řeckých tajných služeb a vystavuje se otevřenému nepřátelství s tím, kdo nyní vládne v řadách nové diktatury, ministrem obrany Evangelosem Averoffem. Panagoulis zde uvolňuje tajné dokumenty, ale následně je zabit při dopravní nehodě způsobené dvěma najatými auty, kteří řídili dvě různá auta.

V měsících bezprostředně následujících po Panagoulisově smrti nepodporuje řecká vláda důkazy o vraždě a prohlašuje, že šlo pouze o tragickou nehodu. Zveřejněním těchto prohlášení řecká vláda ignoruje italské znalecké posudky provedené na voze Panagoulis (které vykazují jasné známky narážení a srážek zezadu), ignoruje účty svědků a archivuje všechny důkazy. Vláda následně diskredituje zveřejnění tajných dokumentů Panagoulise a vydává jejich revidovanou verzi, přičemž vynechává ty nejvíce kompromitující a zveřejňuje pouze ty nejškodlivější, případně si vyhrazuje právo na změnu jmen a dat.

Recenze

Práce měla smíšené recenze. Někteří čtenáři považují tvrdou polemiku za opakující se a znepokojivou. Fallaci je údajně naštvaný Slečna. časopis za to, že dílo nezkoumala, a to zvýšilo její pověst antifeministické.

Citáty

„Nepomáhej mi tedy, předej mě policii, k čemu to vlastně je -“
„Trpět, bojovat? Umožní nám to žít, můj chlapče. Muž, který se vzdá, nežije, přežije.“

Poznámky pod čarou

Reference

• Fallaci, Oriana (1. listopadu 1981). Muž (1. anglické vydání). Kapesní knihy. ISBN  978-0-671-43487-8.

Tento článek o a životopisný román sedmdesátých let je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.