Aćim Doljanac - Aćim Doljanac

Aćim Doljanac (Аћим Дољанац) byla prominentní osobnost Prvního srbského povstání. Zúčastnil se několika bitev a na přímý rozkaz také provedl akce jiného druhu Karadjordje Petrović.

Původ a rodina

Aćim Doljanac se narodil v bývalé vesnici Doljani, který se nacházel jižně od Ostruznice poblíž Bělehradu. Jeho příjmení bylo vytvořeno po jménu této osady. Aćim syn byl Radovan Doljančević. Potomci Acim Doljanac jsou reprezentováni Doljančevićy v Ostružnica. Soudě podle jejich konkrétní křtiny, Sv. Ignác, nositel Boha, další původ Doljancčeviće (Doljanci) pochází z rodiny Maleševců.[1]

Činnosti během prvního srbského povstání

Aćim Doljanac byl blízkým spolupracovníkem Karadjordje. Na rozkaz vůdce zapálil některé domy Topčider v roce 1804, během srbsko-tureckých jednání v Zemun. Akce měla ukázat představitelům habsburské monarchie, kteří při zmíněných jednáních zprostředkovali, jak Turci páchají násilí proti Srbům a pálí jejich domy. Proto Mateja Nenadović zanechal ve svých pamětech poznámku o této události: „Bylo tam asi deset prázdných bulharských balík slámy domy v Topčideru, jehož obyvatelé uprchli. Když jsme odešli z Ostružnice, nechali jsme za sebou Aćima Doljanaca, abychom tyto domy v určitou dobu zapálili, než jsme zmizeli. “Tato událost se konala před Velikonocemi 1804.[2]

Na konci srpna 1806 se Doljanac zúčastnil roty vedené Pavlem Popovićem při útoku na Turky poblíž Tašmajdan. Při té příležitosti bylo zabito několik Turků z Bělehradu, ale když turecké posily dorazily z Varoš Gate, pár srbských povstalců bylo zabito a několik bylo zraněno. Aćim byl také mezi zraněnými.[3]

Reference

  1. ^ Бачко Александар, Малешевци - род који слави св. Игњатија, Зборник за српску етнографију и историју, књ. 1, Удружење грађана „Српски деспот“, 2007еоград 2007.
  2. ^ Николић Риста Т, Околина Београда, С. К. А, Српски етнографски зборник 5, Насеља српских земаља 2, 190еоград 1903.
  3. ^ Поповић Сретен Л, Путовање по Новој Србији (1878. a 1880), Српска књижевна задруга, коло XLV, књ. 310 - 311, 1950еоград 1950.