Świętosława z Polska - Świętosława of Poland
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Prosince 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Świętosława z Polska | |
---|---|
Świętosława zobrazen Jan Matejko, 1886. | |
Královna choť Čech | |
Panování | 1062–1092 |
narozený | C. 1046–1048 |
Zemřel | 1. září 1126 (ve věku asi 78–80 let) Čechy |
Manželka | Vratislaus II Bohemia |
Problém více | |
Dům | Piast |
Otec | Kazimír I. Polský |
Matka | Maria Dobroniega z Kyjeva |
Świętosława z Polska (čeština: Svatava Polská (asi 1046–1048 - 1. září 1126)) byla třetí manželka vévody (pozdějšího krále) Vratislaus II Bohemia a první Královna z Čechy od 1085.
Původ
Świętosława byla dcerou vévody Kazimír I. Polský a jeho manželka Maria Dobroniega z Kyjeva.[1] Byla spřízněná s Přemyslovský dům, rodina jejího budoucího manžela, prostřednictvím své prababičky Dobrawa z Čech. Její bratři Boleslaus II Bold a Vladislava I. Hermana byli vládci Polska.
Manželství s Vratislava
Vratislaus se oženil se Świętosławou v roce 1062, rok po smrti předchozí vévodkyně, druhé manželky Vratislava Adelaide z Maďarska.[2] Jeho první manželka Maria zemřela po narození jejich mrtvě narozeného dítěte. Podle německých historiků bylo Świętosławovi v době jejich manželství 15 let, zatímco podle Oswald Balzer byla ve věku 19 až 22 let.
Tímto sňatkem byla v polsko-německém konfliktu zajištěna neutralita Čech. Kromě toho Vratislaus prokázal přátelské vztahy s Boleslaus II Bold, ale později zpochybnili česko-polské hranice.
První česká královna
Nová vévodkyně porodila čtyři děti; Vratislaus už měl čtyři další. Nejmladší syn, Soběslav, se pravděpodobně narodil v roce 1075.[1] Její synové Vladislava a Soběslav se stal vévodou v klidných letech po smrti jejich otce, zatímco její dcera Judith byla vdaná za Wiprechta, jeho spojence a přítele.
O této vévodkyni je málo informací, i když ji v roce 1085 korunoval společně se svým manželem za krále a královnu arcibiskup Egilbert. Vládli dalších sedm let.
Vdova
V roce 1092 byla Świętosława ponechána vdovou a mezi Přemyslovci došlo k zápasu o český trůn. V roce 1111 pomáhala při jednáních mezi Vladislava I. a Bolesław III Wrymouth. Po Vratislausově smrti se pokusila zmírnit střety mezi jejich nejmladšími syny Vladislavem a Soběslavem.
V roce 1125 umírající Vladislav I. potvrdil svého příbuzného Otto II. Černý jako jeho nástupce, který byl také přáním Vladislava manželky, Richeza z Bergu. Názor změnil až zásah jeho matky a Vladislaus se smířil se svým bratrem Soběslavem.[2]
Świętosława, která byla třicet let vdovou, se dočkala vítězství svého syna Soběslava v Bitva o Chlumec a zemřel v září 1126.
Děti
- Boleslaus (–1091)
- Borivoj II Čech (asi 1064–2. února 1124), český vévoda
- Vladislava I. z Čech (–12. Dubna 1125), český vévoda
- Soběslav I. z Čech (–14. Února 1140), český vévoda
- Judith (kolem 1066–9. Prosince 1108), vdaná za Wiprechta de Groitzsch
Literatura
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004.
- KAREŠOVÁ, Z .; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Praha: X-Egem, 1996.
Reference
- ^ A b Knoll & Schaer 2003, str. 82.
- ^ A b KAREŠOVÁ, Z .; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Praha: X-Egem, 1996.
Reference
- Gesta principum Polonorum: Skutky knížat Poláků. Přeložil Knoll, Paul W .; Schaer, Frank. Středoevropský univerzitní tisk. 2003.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Świętosława z Polska Narozený: C. 1046–1048 Zemřel 1. září 1126 | ||
Královské tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Adelaide z Maďarska | Vévodkyně choť Čech 1062–1085 | Volný Další titul drží Wirpirk z Tenglingu |
Nový titul | Královna choť Čech 1085–1092 | Volný Další titul drží Judith of Thuringia |