Ľuboš Blaha - Ľuboš Blaha - Wikipedia

Ľuboš Blaha

Luboš Blaha (narozen 7. prosince 1979) je Slovák politolog, filozof a politik. V současné době je poslancem levicového parlamentu SMER-SD strana.[1]

Je předsedou výboru Národní rada Slovenské republiky pro evropské záležitosti od roku 2012. Je také členem Výboru pro zahraniční věci.[1]V letech 2006 až 2012 působil jako poradce bývalého Předseda Národní rady Slovenské republiky Pavol Paška (SMER-SD ) .V letech 2004–2006 pracoval Blaha pro Komunistická strana Slovenska jako vedoucí jejího mezinárodního oddělení.[2]Blaha navíc pracuje jako a politolog na Ústavu politických věd při VŠE Slovenská akademie věd,[3] a vyučuje na Fakultě sociálních věd UK University of Ss. Cyrila a Metoděje (UCM) v Trnava.[4]

Otevřeně prosazuje myšlenky marxismus, neomarxismus, demokratický socialismus, antiglobalismus a komunitarismus.

Politická aktivita

Blaha je členem Národní rada Slovenské republiky od roku 2012. Blaha je samozvaný marxista, ale první odmítá Stalinistický režim. Podporuje moderní Západní marxismus, radikálních demokratických hnutí a kulturně liberálních pozic.[5] Je jedním z nejliberálnějších členů v SMER-SD parlamentní skupina pro otázky menšin a lidských práv.[6] Tvrdí však, že v době neoliberálu globalizace levice se musí podstatněji zaměřit na sociálně-ekonomické (přerozdělování bohatství, družstevní vlastnictví, ekonomická demokracie ) spíše než kulturní problémy. Přesto podporuje a často obhajuje liberální levice, nebo tzv Nová levice.

Politicky podporuje klasiku sociální demokracie s důrazem na ekonomické otázky (stará levice), ale také stojí v solidaritě s radikálnějšími socialistickými režimy, včetně Chavez je Venezuela, Castro je Kuba a Morales je Bolívie. Je známo, že své pozice často mění, podle toho, co mu zajišťuje největší přízeň bývalého předsedy vlády Roberta Fica.[7] Jeho největší inspirací je skandinávský sociální model, zejména ten v Švédsko. Chválí zejména vysoké progresivní daně a prostředky na projekt pracovníka (lontagarfondner). Na Slovensku propaguje kooperativní obchodní model, například španělsko-baskický Mondragón Cooperative Corporation.[8]

Je realistou zahraniční politiky.[9] Jeho názory jsou inspirovány mezinárodní školou politický realismus (např. myšlenky Kenneth Waltz a John Mearsheimer ) a neomarxismus (zejména William Robinson, Immanuel Wallerstein a Antonio Negri ). Je jedním z největších kritiků Zahraniční politika USA.[10] Otevřeně kritizoval nejen válka v Iráku, ale také válka v Afghánistánu.[11] Kritizoval také zapojení Západu do Libye a Sýrie. Je kritikem zahraniční politiky Izrael ve vztahu k Palestina.[12] Obhajuje práva Arménů ve vztahu k Náhorní Karabach a kritizuje tureckou zahraniční politiku. Podporuje mnoho myšlenek Noam Chomsky a Slavoj Zizek.[13]

Je jedním z největších obránců Ruská Federace na Slovensku od Ukrajinská krize vypukl. Není obhájcem Vladimír Putin režimu, ale krizi na Ukrajině vnímá jako geopolitický střet mezi Západem a Ruskem a odmítá jednostrannou kritiku Ruska a rostoucí Rusofobie v Evropě.[14] Otevřeně kritizoval Sankce proti Rusku a popisuje Rusko jako přátelský národ, který se osvobodil Slovensko z fašismu v roce 1945.[15]

Blaha je vůči EU velmi kritický Evropská unie, ale odmítá euroskepticismus a nacionalismus. Považuje EU za neoliberální a elitářský projekt, ale nevidí pro něj lepší alternativu Slovensko než EU.[16] Podporuje boj za jinou, lepší a sociálnější Evropu, která bude levicovější a demokratičtější. V minulosti prosazoval projekt evropského základního příjmu, který důsledně propaguje sociální ekonomika a družstva, a důrazně se zasazuje o „sociální unii“.

Je nejvýraznějším kritikem TTIP dohoda v Slovensko.[17] Byl prvním slovenským poslancem, který navštívil takzvanou „studovnu TTIP“. Dohodu popisuje jako synonymum pro neoliberalismus a kolonizaci evropského sociálního modelu Američany nadnárodní korporace, a jako předseda Národní rady Slovenské republiky pro evropské záležitosti aktivně podporuje její intenzivní kontrolu.[18]

Během řecké krize v roce 2015 otevřeně podporoval Syriza a obhájil argumenty Alexis Tsipras a Yanis Varoufakis. Po rozpadu Syriza a dohoda mezi Řecko a její věřitelé dále kritizuje EU za „znásilnění Řecka“ a za zavedení „neoliberálního diktátu“. Zůstává zastáncem Syriza.[19]

Blaha byl během roku proti návrhu povinných kvót migrační krize.[20] Jeho argumenty jsou založeny na lidských právech (nikoli vynucování uprchlíci usadit se v zemích, ve kterých nechtějí žít), na taktickém myšlení (středoevropské společnosti nejsou připraveny na šoková řešení, potřebují čas a citlivý přístup) a na politickém realismu (povinné kvóty v těchto společnostech by jen upřednostňovaly fašisté a politici krajní pravice ). Kritizoval „liberály s krvácejícím srdcem“ za to, že pohrdali lidmi, kteří se bojí nekontrolovaného migrace a nazval je „rasisty“ a „xenofoby“. Důrazně to však odmítá a odsuzuje islamofobie a zasazuje se o solidaritu Slovensko s EU, ať už materiální, finanční nebo osobní.[21]

Je autorem Deklarace NR SR, ve které všechny slovenské parlamentní skupiny prohlásily svůj nesouhlas s kvótami a zdůraznily další formy solidarity, systémová řešení a boj proti pravicoví extremisté s využitím výhod migrační krize.[22]

Ve volební kampani v roce 2016 demonstroval své rozčarování z EU a zdůraznil čtyři problémy, které považuje za hlavní selhání Evropy: Řecko, Rusko, TTIP a migrační krize. Kromě jeho kritiky se jeho volební kampaň týkala i dalších hlavních témat Evropská unie - odpor vůči kapitalismu a vykořisťování; odpor vůči Západní imperialismus a propaganda; bojovat za mír. Blaha se hlásí k socialismu, antikapitalismus, alter-globalismus a umírněný pacifismus.[23] Kritici jej tedy označili za „komunistického“ a „ruského agenta“.[24]

V roce 2018 se stal vedoucím delegace Národní rady Slovenské republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které jej zvolilo za místopředsedu.[25]

Kritika a diskuse

Mezinárodní tiskový institut odsoudil jeho pomlouvačné příspěvky na Facebooku namířené proti dvěma slovenským novinářkám, což však byla reakce na falešná obvinění novinářů vůči němu.[26][27] Slovenská akademie věd a Akademie policejních sil odsoudily jeho příspěvky na sociálních médiích, které jsou v rozporu s etickým kodexem institucí.[28][29][30][31] Bezpečnostní společnost ESET žaloval Blahu, aby chránil jeho pověst. Soud nařídil Blahovi, aby vymazal falešné příspěvky o ESETu.[32][33] Nazval zvláštního státního zástupce „mladým šmejdem“ (zatímco falešně prohlašoval, že má jen 25 let).[34][35]

Během Pandemie covid-19 Blaha neodsuzoval myšlenku, že virus může být biologickou zbraní USA.[36][37]

Od července 2020 slovenská policie vyšetřuje Blahu podle zákona, který zakazuje popírání nebo schvalování genocidy nebo zločinů proti lidskosti. Blaha zveřejnil na Facebooku „lži o vražedných komunistech a nevinných obětích“ a tvrdil, že komunistický režim eliminoval gangstery a pomáhal obyčejným lidem.[38]

Knihy

  • Blaha, Ľuboš. Sociální spravedlnost a identita. Bratislava: Veda, 2006. 164 s. ISBN  8022408913.
  • Blaha, Ľuboš. Zpět k Marxovi? (Sociální stát, ekonomická demokracie a teorie spravedlnosti). Bratislava: Veda, 2009. 526 s. ISBN  9788022410779.
  • Blaha, Ľuboš.Matice kapitalismu - blížící se revoluce? Bratislava: Veda, 2011. 176 s. ISBN  9788022412308.
  • Blaha, Ľuboš. Evropský sociální model - co dál? Bratislava: Veda, 2014. 480 s. ISBN  9788022413961.

Doklady

  • Slovensko a otázka sociálního státu. In: PEKNÍK, Miroslav a kol. Pohľady na slovenskou politiku po roce 1989: II. obsazení. Bratislava: Veda, 2016, s. 364-394. ISBN  978-80-224-1516-3.
  • Sociální práva, liberalismus a globalizace. V: Eseje o sociálnom občianstve. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2015, s. 65-76. ISBN  978-80-558-0898-7.
  • (Post) moderní společnost a strukturální příčiny mediální manipulace: existuje východisko ?. V: Masmédiá a politika: Komunikácia či manipulácia? : zborník příspěvkov z mezinárodní konference. Bratislava: Ústav politických věd SAV: Fakulta masmédií Paneurópskej vysokej školy: Veda, 2014, s. 165-187. ISBN  978-80-224-1425-8.
  • EU jako jiná galaxie? V: Dotazy - Evropský progresivní časopis, 2014, č. 4, s. 81. ISSN 2032-9113.
  • Na obranu liberalismu nebo několik poznámek ke kritické teorii uznání Marka Hrubce. V: Studia Politica Slovaca: časopis pro politické vědy, nejnovější politické dějiny a mezinárodní vztahy, 2012, roč. 5, č. 1, s. 108-122. ISSN 1337-8163.
  • Die slowakische SMER - Europas erfolgreichste Partei der Linken Mitte? [39]
  • Marx stále naživu! In: DINUŠ, Peter. Spor o Marxa. Bratislava: Veda: Ústav politických věd SAV, 2011, s. 105-139. ISBN  978-80-224-1229-2.
  • Hospodářská demokracie: naděje do budoucnosti ?. In: DINUŠ, Peter, HOHOŠ, Ladislav: Svět v bodě obratu: systémové alternativy kapitalizmu koncepcí, strategií, utópie. Bratislava: VEDA, Ústav politických věd SAV, 2011, s. 70-103. ISBN  978-80-224-1227-8.
  • Strategie rozvoje slovenské společnosti. Bratislava: Ekonomický ústav SAV vo vydavateľstve VEDA, 2010. 695 s. ISBN  978-80-7144-179-3
  • Chomského kritika mediálnej manipulace. V: Veda, médiá a politika: zborník příspěvků z konference „Globalizácia, veda, vzdělávání, média, politika“. Bratislava: VEDA, 2008, s. 147-166. ISBN  978-80-224-1001-4.
  • Sociální spravedlnost: problém a perspektivy. V: Revista de Stiinte Politice, 2005, č. 6-7, str. 9-23. ISSN 1584-224X.
  • Činnost na celosvětové úrovni. V Resistance to Imperialist Agresivita, Fronts of Struggle and Alternatives: Information Bulletin, s. 113-119.

Reference

  1. ^ A b „www.nrsr.sk“.
  2. ^ »Wir lehnen Privatisierungen ab«, v: junge Welt, 17. června 2006.
  3. ^ „www.upv.sav.sk“.
  4. ^ „www.fsvucm.sk“.
  5. ^ http://www.tyzden.sk/casopis/16186/som-marxista/
  6. ^ http://www.aktuality.sk/clanok/273723/pomoze-smer-homosexualom-dedit-po-sebe-im-nestaci/
  7. ^ „lubosblaha.blogspot.sk/“.
  8. ^ „www.webnoviny.sk“.
  9. ^ „www.parlamentnelisty.sk“.
  10. ^ „www.parlamentnilisty.cz“.
  11. ^ „www.sme.sk“.
  12. ^ https://www.youtube.com/watch?v=NSH5poR41k0
  13. ^ „www.aktuality.sk“.
  14. ^ „www.aktuality.sk“.
  15. ^ „www.topky.sk“.
  16. ^ „www.aktuality.sk“.
  17. ^ „www.aktuality.sk“.
  18. ^ „www.aktualne.sk“.
  19. ^ „www.aktuality.sk“.
  20. ^ „www.parlamentnelisty.sk“.
  21. ^ „www.europskenoviny.sk“.
  22. ^ „www.nrsr.sk“.
  23. ^ „www.aktuality.sk“.
  24. ^ „www.sme.sk“.
  25. ^ „Web PACE“. www.assembly.coe.int. Citováno 29. ledna 2018.
  26. ^ a.s, Petit Press (10. prosince 2019). „AKTUALIZOVÁNO: IPI a SAV kritizují poslankyni Smeru Blahu za útoky na novinářky“. spectator.sme.sk. Citováno 27. června 2020.
  27. ^ „Dotčený příspěvek na Facebooku od Ľuboše Blahy“. 30. listopadu 2019.
  28. ^ "SAV se dištancuje od statusu poslanca Ľuboša Blahu". Pravda.sk (ve slovenštině). 10. prosince 2019. Citováno 27. června 2020.
  29. ^ "Vedenie SAV se striktně dištancuje od statusu Blahu a řídí ho na odchod". Omediach.com (ve slovenštině). Citováno 27. června 2020.
  30. ^ "Od statusov Ľuboša Blahu se dištancuje aj Akadémia Policajného zboru". Omediach.com (ve slovenštině). Citováno 27. června 2020.
  31. ^ a.s, Petit Press. "Predsedníctvo SAV sa dištancovalo od vyjádření Blahu". domov.sme.sk (ve slovenštině). Citováno 27. června 2020.
  32. ^ a.s, Petit Press (8. července 2019). „Bezpečnostní softwarová společnost Eset žaluje poslance Smeru Blahu“. spectator.sme.sk. Citováno 27. června 2020.
  33. ^ „Súd nariadil Ľubošovi Blahovi ze Smeru zmazal jeho status na Facebooku o firme Eset“. Denník N (ve slovenštině). 12. února 2020. Citováno 27. června 2020.
  34. ^ Šnídl, Vladimír (9. prosince 2019). „Blaha a dezinfoweby šíria klamstvá o prokurátorovi, ktorý dal obvinit Fica“. Denník N (ve slovenštině). Citováno 27. června 2020.
  35. ^ Benčík, Ján (8. prosince 2019). "Utáraný„ sopliak "Blaha o špeciálnom prokurátorovi". Denník N (ve slovenštině). Citováno 27. června 2020.
  36. ^ DigiComNet (14. června 2020). „COVID-19 a čínská propagační taktika Číny na Slovensku“. Střední. Citováno 27. června 2020.
  37. ^ „Dotčený příspěvek na Facebooku od Ľuboše Blahy“. 17. března 2020.
  38. ^ „Fico dál šéfuje záměr. Po rozvratu na výsluní vytáhl kritiku liberálů“. iDNES.cz. 18. července 2020. Citováno 18. července 2020.
  39. ^ http://library.fes.de/pdf-files/id/ipa/10136.pdf

externí odkazy