Čestmír Gregor - Čestmír Gregor

Čestmír Gregor (14. května 1926 - 2. března 2011) byl a čeština skladatel, teoretik a publicista. Jeho skladatelská kariéra trvala od roku 1942 do roku 2005 a zahrnovala řadu stylů a formátů.

Život a kariéra

Čestmír Gregor se narodil v roce Brno, syn skladatele a teoretika Josef Gregor (1892-1957) a Františka Gregorová Koldová. Po absolvování gymnázia studoval kompozici na Brněnská konzervatoř s Jaroslav Kvapil a muzikologie na Masarykova univerzita v Brně. Poté pokračoval ve studiu ve studiových skladbách s Kvapilem na Janáčkova akademie múzických umění, kterou nakonec dokončil v roce 1970.[1]

Gregor se usadil Nový Jičín a pracoval jako skladatel. Oženil se a měl jednoho syna, Víta Gregora.[2] Působil jako tajemník tvůrčího odvětví Svazu československých skladatelů. Počínaje říjnem 1959 se přestěhoval do Ostrava pracovat jako vedoucí hudební vysílací stanice pro Ostravu Český rozhlas. V roce 1968 příchod Varšavská smlouva vojska narušila jeho práci v rozhlasové stanici a v roce 1972 byl Gregorovi vydán zákaz publikování. V roce 1976 se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako skladatel.

Jako skladatel byl Gregor zpočátku silně ovlivněn klasickou hudbou 20. století, zejména hudbou Igor Stravinskij a jazzem. V průběhu 50. let produkoval písně pro Socialistické hnutí mládeže s požadavky socialistického realismu a ve svých symfonických dílech vyjádřil politicky správná témata. V pozdějších letech podpořil evropskou modernistickou tradici.

Zemřel v Praze v roce 2011.

Vybraná díla

Hudební skladby

Gregor produkoval scénickou, orchestrální a komorní hudbu a také písně a scénickou hudbu.

Etapa

  • Lazebník sevillský (Barber of Seville), scénická hudba pro hru od Pierre Beaumarchais (1951)
  • Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové (Krvavý křest neboli Drahomír a její synové), scénická hudba pro hru Josef Kajetán Tyl (1956)
  • Závrať (Vertigo), baletní verze Choreografická symfonie (Choreografické symfonie) (1964); libreto od Pavel Šmok
  • Profesionální žena (Profesionální žena), Opera (1983); podle románu od Vladimír Páral
  • Horko, aneb jak je důležité umět (v tom) plavat (Teplo nebo jak důležité je umět plavat), baletní komedie za 1 dějství (1978); libreto od Vladimír Vašut

Orchestrální

  • Čekání (Čekání), Symphonic Poem (1942)
  • Symfonieta (1942)
  • Jazzová symfonie (Jazz Symphony) (1949)
  • Symfonie č. 1 "O slavě našeho života" (1950)
  • Radostná předehra (Radostná předehra; Ouvertura giocosa) (1951)
  • Variace na dětské téma (Variace na dětské téma) (1952)
  • "Kdyby všechny dívky světa" (If All the Girls of the World), Symphonic Picture (1953); původní název: "Svazačka" (Jeden z nás)
  • Symfonie č. 2 "Země a lidé" (Země a lidé) (1953)
  • VýzvaSymfonická předehra (1953)
  • Jednou z jara navečer (Jeden jarní večer), Suita pro komorní orchestr (1954)
  • Prosím o slovoSymphonic Overture (1956)
  • Tragická suita (Tragic Suite) pro komorní orchestr (1957)
  • Suita pro smyčcový orchestr (Suite pro smyčcový orchestr) (1959)
  • Polyfonietta (1961)
  • Děti Daidalovy (Daedalovy děti), symfonická báseň (1961)
  • Symfonie č. 3 "Choreografická symfonie" (Choreografická symfonie) (1963)
  • Kdyby všichni chlapi světa (If All the Guys in the World), Symphonic Overture (1963)
  • Symfonie mého města (Symphony of My Town) (1971)
  • Symfonietta (1976)
  • Pražská noční symfonie (Prague Night Symphony) (1977)
  • Já na vojnu se dal (Vstoupil jsem do armády), Variace na starofrancouzskou baladu (1978)
  • Symfonické metamorfózy na bluesové téma (Symphonic Metamorphosis on a Blues Theme) (1986)
  • ... odešla po špičkách (... Nechala na špičkách), Portrét pro smyčcový orchestr (1998)
  • Evropa, hranice tisíciletí (Evropa, hranice tisíciletí), Symphony (1998–1999)
  • Pražský chodec, dvě nokturna (2 Nocturnes) pro smyčcový orchestr
  • Zlověstná serenáda (Sinister Serenade)

Koncertantka

  • Nikdo není sám (Nikdo není sám), Rapsodie pro klavír a orchestr (1955)
  • Zlověstná serenáda pro trubku a komorní orchestr (1956)
  • Koncert semplice pro klavír a orchestr (1958)
  • Koncert pro housle a orchestr (1965)
  • Kompliment každodenní hudbě (Compliment to Everyday Music), Koncert pro violoncello a orchestr (1974)
  • Concerto da camera pro klarinet a smyčcový orchestr (1977)
  • Valčíku (Valčík) pro klavír a orchestr (1978)
  • Koncert giocondo pro klavír a orchestr (1979)

Komorní hudba

  • Trio pro flétnu, violu a basklarinet (1959)
  • Smyčcový kvartet č. 1 (1965)
  • Červen (Červen), Pastorale pro klarinet a klavír (1975)
  • Hry (Hry) pro 2 akordeony (1986)
  • Příjemnosti (Závazky) pro housle a klavír (1987)
  • Sonáta č. 2 pro housle a klavír (1989)
  • Dolce Vita, 3 kusy pro violu a klavír (1990)
  • Důvěrnosti (Důvěrnost) pro housle a violu (1990)
  • Tři generace (Tři generace) pro smyčcové kvarteto (1991)
  • Sonáta č. 1 pro housle a klavír (1998)
  • Sonáta pro violoncello a klavír (1999)
  • Náklonnosti (Affection) for viola and violoncello (2001)

Klavír

  • Olympia, Apartmá (1946)
  • Experiment, Apartmá (1946)
  • Sonata brevis (1946)
  • Popelec (Popeleční středa; Hudební Popeleční středa), Suite (1962)
  • Sonáta v tre tempi (Sonáta ve třech tempech) (1966)
  • Tre movimenti (1966)
  • VyhrávankyCyklus pro děti (1968)
  • Zavedení a toccata (Úvod a Toccata) pro 2 klavíry (1976)
  • Hudbánky pro mladé klavíristy (1993)
  • Sonáta v quattro tempi (2002)
  • Polehčující okolnosti (Polehčující okolnosti), Suite (2003)
  • Expromptu (2005)

Chorál

  • Slunečné přístavy (1944)
  • Český zpěv (Česká píseň), Cantata (1951); slova od Marie Pujmanová
  • Ty a já pro mužský sbor a cappella (1970); slova skladatele
  • Děti mořeFolk Cantata pro smíšený sbor a cappella (1975); slova od Saint-Pol-Roux v překladu Karel Čapek

Hlasitý

  • Dvě rozmarné balady pro soprán a klavír (1975)
  • Písnička pracovní zálohy

Literární práce

  • Miloslav Klega. Tvorba 1953-1965 (Janáčkova filharmonie Ostrava 1966)
  • Břetislav Bakala (Musical Perspectives 5, 1952, č. 15)
  • Co mám na mysli. Autoportrét (Opus Musicum 1970)
  • Článek dvacet pro Janáčkovu filharmonii (Opus Musicum 1974)
  • Úvahy o melodii (Opus Musicum 11, 1979, č. 10)
  • Vážné a zábavné (Gramorevue 13, 1977, č. 6, s. 8)
  • Úvahy o hodnocení nových písní (Hudební recenze XLI, 1988, č. 10, str. 472–74)
  • Emil Křepelka (Opus Musicum 24, 1992, č. 4-5).
  • Hledejte a najděte. Sedmdesátý nedožitým M. Klegou (Alternativní nova Opava, sv. 2, 1996, č. 7)
  • Divácká opera (Praha, H & H 1997)
  • Přibližně 100 rozhlasových programů a odborné komentáře

Reference

  1. ^ Hollfelder, Peter (1989). Geschichte der Klaviermusik. 2. Noetzel.
  2. ^ "Cestmir Gregor". Citováno 24. února 2012.

externí odkazy