Øyvind Anker - Øyvind Anker
Øyvind Anker | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 30. prosince 1989 | (ve věku 85)
Národnost | Norština |
obsazení | knihovník |
Øyvind Anker (13. července 1904 - 30. prosince 1989) byl norský knihovník.
Osobní život
Narodil se v Frankfurt nad Mohanem jako syn inženýra Nilse Botvida Ankera (1878–1943) a umělce a klavíristy Gudrun Nilssena (1875–1958). Vyrostl v Vestre Aker a Lillehammer. Byl to bratr Synnøve Anker Aurdal,[1] a skrze ni švagr Ludvig Eikaas.[2] Prostřednictvím další sestry Elly byl švagrem Frede Castberg.[3] Byl to pravnuk Peter Martin Anker, vnuk Herman Anker, synovec Katti Anker Møller (a její manžel Kai Møller ) a Ella Anker, pravnuk z Nils Anker, Christian August Anker a Dikka Møller a bratranec z Peter Martin Anker[4] a Tove Mohr.[5]
V březnu 1933 se oženil s pianistkou Evou Høstovou (1908–1968).[1]
Kariéra
On hotovo jeho střední vzdělání v roce 1923 navštěvoval Norská vojenská akademie po dobu jednoho roku před studiem na Royal Frederick University. Promoval s cand.philol. v norštině v roce 1931 s diplomovou prací Bjørnson og Grundtvig do roku 1872. Byl najat v Univerzitní knihovna v Oslu již v roce 1929 a po ukončení studia tam pracoval i nadále. Od roku 1936 byl vedoucím Norská národní hudební sbírka,[1] ale dne 20. srpna 1943 byl zatčen Nacističtí Němci jako součást druhá světová válka. Byl uvězněn v válečné zajatecké tábory Oflag XXI-C a Oflag III-A dokud nebyly tábory osvobozeny.[6]
Jeho první publikací jako knihovník byla Rikard Nordraak. Samlede verker s Olav Gurvin v roce 1942. Ti dva vydali hudební encyklopedii Musikkleksikon v roce 1949 Anker upravil také obecnou encyklopedii Nyco konversasjonsleksikon společně s Rolfem Haffnerem v roce 1935.[1] Anker společně editoval svazky 13 až 19 biografický slovník Norsk Biografisk Leksikon od roku 1957 do roku 1983.[7] Věnoval se také výzkumu a přednášel o historii divadla, sbíral a publikoval dopisy od Bernhard Dunker, Amalie Skram, Henrik Ibsen a Bjørnstjerne Bjørnson, a napsal životopis na Karoline Bjørnson. Byl subeditorem časopisu Norsk Musikkliv od roku 1946 do roku 1950 a norský redaktor časopisu Nordisk tidskrift för bok- och biblioteksväsen od roku 1954 do roku 1965.[1]
Anker byl členem představenstva Norsk Samfunn pro Musikkgransking a Norská asociace pro výzkum lidové hudby a předseda Teaterhistorisk Selskap. Byl členem Norská akademie pro jazyk a literaturu od roku 1953 (a tajemník od roku 1969 do roku 1979) a Norská akademie věd a literatury od roku 1965. Zemřel v prosinci 1989 v Oslu.[1]
Reference
- ^ A b C d E F Wasberg, Gunnar Christie. „Øyvind Anker“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 11. června 2010.
- ^ Danbolt, Hjørdis. „Synnøve Anker Aurdal“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 11. června 2010.
- ^ Andenæs, Johs. „Synnøve Anker Aurdal“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 15. června 2010.
- ^ Bratberg, Terje (2007). "Anker". V Henriksen, Petter (ed.). Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 11. června 2010.
- ^ Høyer, Svennik. "Ella Anker". v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 13. června 2010.
- ^ Ottosen, Kristian, vyd. (2004). Nordmenn i fangenskap 1940–1945 (v norštině) (2. vyd.). Oslo: Universitetsforlaget. p. 99. ISBN 82-15-00288-9.
- ^ Henriksen, Petter, ed. (2007). „Øyvind Anker“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 11. června 2010.