Éric Ciotti - Éric Ciotti

Éric Ciotti
Éric Ciotti (2) .jpg
Ciotti v roce 2011
Člen národní shromáždění
pro Alpes-Maritimes je 1. místo volební obvod
Předpokládaná kancelář
20. června 2007
PředcházetJérôme Rivière
Předseda oborové rady
z Alpes-Maritimes
V kanceláři
18. prosince 2008 - 15. září 2017
PředcházetChristian Estrosi
UspělCharles-Ange Ginésy
Osobní údaje
narozený (1965-09-28) 28. září 1965 (věk 55)
Pěkný, Francie
Národnostfrancouzština
Politická stranaUnie pro populární hnutí
Republikáni
Alma materSciences Po

Éric Ciotti (narozený 28 září 1965) je francouzský politik z Republikáni (LR), který slouží jako člen národní shromáždění pro 1. volební obvod Alpes-Maritimes od roku 2007.[1] Působil také jako předseda oborové rady Alpes-Maritimes od roku 2008 do roku 2017.

Politická kariéra

Kariéra v regionální politice

Ciotti byl zvolen do Generální rady Alpes-Maritimes v Kantonální volby 2008 pro Saint-Martin-Vésubie; téhož roku se ujal jejího předsednictví a uspěl Christian Estrosi. Po 2015 resortní volby Rada ministrů Alpes-Maritimes nahradila Generální radu Alpes-Maritimes. Po přijetí nového zákona organizujícího cumul des mandats, v roce 2017 rezignoval na funkci předsedy orgánu při zachování mandátu člena rady.

Člen Národního shromáždění, 2007 – současnost

Ciotti byl zvolen do Národního shromáždění během Volby 2007; byl znovu zvolen 2012 a 2017.

V parlamentu působí Ciotti ve Výboru pro právní záležitosti od roku 2007.[2] Od roku 2017 je také a kvestor a proto součástí předsednictva shromáždění v EU 15. zákonodárný sbor Francouzské páté republiky, pod vedením prezidenta Richard Ferrand.

Před UMP Volby vedení 2012, Ciotti zvládl François Fillon kampaň.[3] Když Fillonův protivník Jean-François Copé nakonec zvítězil, Ciotti byl jedním z více než 50 členů strany, kteří vyhrožovali vytvořením nového středopravého výboru v parlamentní skupině UMP pod vedením Fillona.[4]

V září 2014 se Ciotti připojil k Fillonu, Étienne Blanc, Pierre Lellouche a Valérie Pécresse na oficiální cestě do Irák.[5]

Před republikány 2016 primárky, Ciotti řídil bývalého prezidenta Nicolas Sarkozy Kampaň za prezidentskou nominaci Catherine Vautrin.[6] Také v roce 2016 formálně požádal, aby státní zástupci vyšetřovali Prezident François Hollande kvůli možnému porušení bezpečnostních odhalení, která Hollande sdělila novinářům utajované informace.[7]

Uprostřed Fillon záležitost Uspěl Ciotti Gérald Darmanin jako zástupce generálního tajemníka republikánů Bernard Accoyer[8] a následně se stal hlasitým obráncem Fillona jako kandidát strany na Prezidentské volby 2017. Když soudci postavili Fillona před formální vyšetřování kvůli podezření ze zpronevěry státních fondů, Ciotti veřejně prohlásil: „Důvěřuji a podporuji Francoise Fillona víc než kdy jindy.“[9][10] Když Fillon vyzval členy, aby hlasovali pro Emmanuel Macron ve druhém kole voleb proti Marine Le Penová, Ciotti odmítl Macrona podpořit.[11]

U republikánů Volby vedení 2017, Podpořila Ciotti Laurent Wauquiez.[12] V roce 2018 ho Wauquiez zahrnul do svého stínová skříňka; v této funkci působil jako opoziční protějšek Ministr vnitra Christophe Castaner.[13][14]

V roce 2020 se Ciotti stal parlamentem zpravodaj o tom, jak vláda zacházela s Pandemie COVID-19 ve Francii.[15]

Politické pozice

V roce 2019 Ciotti úspěšně přidala novelu zákona o vzdělávání, která zavádí povinné zobrazení učeben ve francouzštině i v učebnách Evropská unie vlajka ve všech učebnách.[16]

V roce 2020 navrhla Ciotti zákon národní shromáždění který by zakazoval šíření obrazů zobrazujících funkce národní policie, městské policie, armády a celníků; s maximální pokutou 15 000 eur a ročním vězením pro porušovatele.[17]

Další aktivity

  • Francouzský úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (OFPRA), člen představenstva[18]

Reference

  1. ^ „LISTE DÉFINITIVE DES DÉPUTÉS ÉLUS À L'ISSUE DES DEUX TOURS“ (francouzsky). Národní shromáždění Francie. Citováno 2010-07-03.
  2. ^ Éric Ciotti Francouzské národní shromáždění.
  3. ^ Nicholas Vinocur, Sophie Louet a Natalie Huet (21. listopadu 2012) Fillon znovu křičí faul ve francouzské pravici Reuters.
  4. ^ Catherine Bremer (27. listopadu 2012) Francouzští konzervativci sklouzávají dále do krize Reuters.
  5. ^ Brune Jeudy (31. srpna 2014) Fillon en Irak pour soutenir les chrétiens d'Orient Le Journal du Dimanche.
  6. ^ Anne-Sylvaine Chassany (7. listopadu 2016) Francouzská pravice požaduje obžalobu Françoise Hollanda Financial Times.
  7. ^ Anne-Sylvaine Chassany (7. listopadu 2016) Francouzská pravice požaduje obžalobu Françoise Hollanda Financial Times.
  8. ^ Jean-Baptiste Garat (4. dubna 2017), Éric Ciotti prend du galon ve společnosti Les Républicains Le Figaro.
  9. ^ Simon Carraud a Brian Love (14. března 2017) Francouzský Fillon je před volbami formálně vyšetřován pro podvod Reuters.
  10. ^ Jean-Baptiste Vey a Ingrid Melander (26. března 2017) Spojenec říká, že francouzský Fillon byl „velmi pravděpodobně“ odposloucháván Reuters.
  11. ^ Paul Chaulet (24. dubna 2017), Guaino, Ciotti, Sens Commun ... cette droit qui n'appelle pas à volič Macron L'Express.
  12. ^ Ludovic Vigogne (11. října 2017), La liste des 136 parrains de Laurent Wauquiez L'Opinion.
  13. ^ Olivier Faye (21. listopadu 2018), Laurent Wauquiez dévoile (enfin) syn «stínový kabinet» Le Monde.
  14. ^ Nicolas Berrod (21. listopadu 2018), Laurent Wauquiez uvádí syna do života «gouvernement fantôme» Le Parisien.
  15. ^ Chloé Hecketsweiler a Solenn de Royer (30. června 2020), Eric Ciotti, zpravodaj pro pacienty a zdravotnické zařízení provizí Le Monde.
  16. ^ Francouzské učebny, které budou od nynějška vyvěsit národní a evropské vlajky
  17. ^ Une proposition de loi d’Eric Ciotti pour empêcher la diffusion d’images de policiers suscite un tollé Éric Ciotti veut punir les personnes qui filment et diffusent des vidéos de policiers
  18. ^ Představenstvo Francouzský úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (OFPRA).