¡Cu-Cut! - ¡Cu-Cut! - Wikipedia
![]() Titul prvního čísla ¡Cu řezu! s „Katalánštinou“, kterou navrhl Gaietà Cornet | |
První problém | 1902 |
---|---|
Závěrečné vydání | 1912 |
Země | Španělsko |
Sídlící v | Barcelona |
Jazyk | Katalánština |

¡Cu řez! byl Katalánština satirický časopis, napsaný v Katalánština. Publikoval v Barcelona v letech 1902 až 1912 sledovala politickou linii označenou Francesc Cambó je Lliga Regionalista.
Dějiny
¡Cu-cut !, pojmenovaný po kukačka pták (Katalánština: Cucut), byla poprvé zveřejněna 2. ledna 1902 a podobně El Be Negre časopis, který bude vydán později, vytrvale oponoval Lerrouxismus v Španělsko. Jeho ředitelem byl Manuel Folch i Torres a většinu článků napsal Josep Morató i Grau, Eduard Coca i Vallmajor a Manuel Urgellès, mimo jiné jako Josep Abril i Virgili a Vicenç Caldés i Arús. Hlavními ilustrátory byli Joan Llaverias, Joan Junceda, Ricard Opisso, Feliu Elias, přezdívaný Apa, Lluís Bagaria, a Lola Anglada. Jedna z nejreprezentativnějších postav časopisu byla „el català“ (Katalánština), malý muž na sobě barretina nakreslil Gaietà Cornet v Palau, umělecký ředitel časopisu.[1]
Časopis měl šestnáct stran, obvykle vytištěných ve dvou barvách, editovaných Josepem Baguñà a vytištěných Marià Galve. Cena byla deset mezičasy. Literární ředitel byl Manuel Folch i Torres, umělecký ředitel Gaietà Cornet v Palau a generální ředitel Ramon Pruna, který se stal jakýmsi obětním beránkem pro následné soudní spory proti časopisu a byl uvězněn více než jednou.[1]
Dne 23. listopadu 1905 časopis publikoval karikaturu od Joan Junceda zesměšňovat armádu. Poté se asi 300 důstojníků španělské armády naštvalo na časopis za to, že zveřejnil problematickou karikaturu, zaútočili na Cu-Cut! kanceláře, což byly také kanceláře En Patufet a La Veu de Catalunya. Způsobili v budově velké zničení a místo před spálením spálili.[2]
Pod tlakem armády španělská vláda nařídila pětiměsíční pozastavení vydávání časopisu v období od prosince 1905 do 28. dubna 1906.[3] Tyto události vedly k pomíjení Ley de Jurisdicciones („Zákon o jurisdikcích“), který přísně omezil Svoboda projevu ve Španělsku projevem proti „Španělsku a jeho symbolům“ —the Španělské ozbrojené síly včetně sebe jako jednoho ze symbolů - trestný čin.[4]
Díky svému bystrému humoru a odvážné politické satiře Cu-Cut! se stal velmi úspěšným a dosáhl vrcholu 60 000 výtisků. Dokonce i tehdy to bylo v roce 1912 donuceno uzavřít vůdci Lliga Regionalista, bolavé satirickým krytem Joan Llaverias dne 25. dubna 1912. Po uzavření Cu-Cut! tým editorů a ilustrátorů pokračoval ve své práci v katalánském dětském časopise En Patufet.
U příležitosti prvního stého výročí uzavření časopisu Historický archiv města Barcelona (Arxiu Històric de la Ciutat de Barcelona) uspořádal výstavu a vydal katalog založený na kdysi slavném časopise.[5] Výstavu objednal katalánský karikaturista Jaume Capdevila (Kap) a vyrobené s Associació Tantatinta.[6]
Viz také
Reference
- ^ A b Lluís Solà i Dachs, «Cu-cut! Setmanari de gresca ab ninots (1902–1912) ». Vyd. Bruguera. Barcelona, 1967
- ^ Jaume Capdevila, «El efecto mariposa». La Vanguardia, Barcelona, červenec 2010
- ^ Lluís Solà i Dachs & Jaume Capdevila, Cent anys cítí Cu-cut!, Sàpiens č. 116 květen 2012 str. 48-51, Barcelona ISSN 1695-2014
- ^ Carlos Seco Serrano, Militarismo y Civilismo en la España contemporánea, Instituto de Estudios Económicos, Madrid 1984, str. 22
- ^ Una exposició homenatja la sàtira política del Cu-cut!
- ^ TV3 - Cent anys del tancament del Cu-cut!
externí odkazy
Média související s Cu-Cut na Wikimedia Commons
- Digitalizační dostupnost na portálu ARCA (Arxiu de Revistes Catalanes Antigues)
- Fitxa de ¡Cu-Cut! Tebeosfera
- Cu-cut! Sàtira política en temps trasbalsats (1902–1912) - Exposició a l'Arxiu Històric de la Ciutat de Barcelona
- Francesc Mestre: Ilustradores Ilustres