Zvonimir Pospišil - Zvonimir Pospišil
Zvonimir Pospišil | |
|---|---|
 Mijo Babić, Vlado Černozemski a Zvonimir Pospišl (zleva doprava) | |
| narozený | 9. června 1904 Vukovina, Chorvatsko-Slavonie, Rakousko-Uhersko (moderní doba Chorvatsko ) |
| Zemřel | 17. června 1941 (ve věku 37) Pržine, východní Hercegovina, Nezávislý stát Chorvatsko (moderní doba Bosna a Hercegovina ) |
| Věrnost |  Nezávislý stát Chorvatsko |
| Ustaše milice | |
| Bitvy / války | Červen 1941 povstání ve východní Hercegovině |
Zvonimir Pospišil byl jugoslávský mechanik chorvatského původu, známý jako jeden z hlavních teroristů Ustaše, který organizoval atentát na Král Jugoslávie Aleksandar v roce 1934.
Před druhou světovou válkou
Pospišil se narodil 9. června 1904 ve Vukovině, Rakousko-Uhersko (moderní doba Chorvatsko ) od matky Marije a otce Ladislava Kralje a vyučil se jako mechanik.[1][2]
Dne 22. Března 1929 Pospišil a Mijo Babić zavraždil Toni Šlegel, hlavní redaktor novin Novosti ze Záhřebu a prezident Jugoštampa, což byl začátek teroristických akcí Ustaše.[3]
Pospišil je také známý jako jeden z vrahů z Alexander I. Jugoslávie.
Během druhé světové války
Dne 17. Června 1941 během bitvy v obci Pržine během Červen 1941 povstání ve východní Hercegovině mezi 600 Ustaše a rebely trvalo dvě hodiny. Ustaše ustoupil směrem Gacko a Avtovac hořící vesnice Zborna Gomila, poté, co opustil čtyři mrtvé na bojišti, včetně Zvonimira Pospišila.[4][5][6][7]
Během povstání v Hercegovině další dva zabijáci krále Aleksandara, Mijo Babić a Antun Pogorelac, byli také zabiti během útoků na rebely.[8]
Reference
- ^ (Volkov 1983, str. 78): "Od sve trojice Zvonimir Pospišil je bio najkoloritnija ličnost. On je rođen 1904. u Hrvatskoj, u Vukovini. ... imao stalno zanimanje automehaničara .... a nekoliko razreda osnovne škole činili su ga najobrazovanijim od njih."
- ^ (Donat 1998, str. 195): "Zvonimir Pospišil iz Vukovine, kotar Velika Gorica. Rođen je 9. VI. 1904., sin Ladislava i Marije Kralj, mehaničar, položio ..."
- ^ (Colić 1973, str. 34): „Ustaške terorističke akcije počele su 22. marta 1929. godine u Zagrebu, gdje su Mijo Babić i Zvonko Pospišil revolverskim hicima ubili glavnog urednika zagrebačkih» Novosti «i predsjednika» Jugoštampe «Toni Šlegela."
- ^ Istorija Radnickog Pokreta. 1965. str. 118.
Pošto su imale 4 mrtva (među njima i ustaški emigrant Zvonko Pospišil) 185 i 4 ranjene, ustaše su odstupile prema Avtovcu i Gacku. Kod Pospišila nađena je mašinka (ustaše su svu četvoricu poginulih ostavile na položaju) i isprave na osnovu kojih je identifikovan.
- ^ (Knežević 1961, str. 363): "Poslije odbijanja ustaša iz dokumenata ubijenog utvrdilo se da je ustaša emigrantovi Zvonko Pospišil."
- ^ Bilten. Udruźenja. 1979. s. 25.
Из докумената нађених код тог усташе, сазнало се да је то био Звонимир Поспишил.
- ^ genocida, Muzej žrtava; zadruga, Srpska književna; veku, Odbor SANU za sakupljanje građe o genocidu protiv srpskog naroda i drugih naroda Jugoslavije u XX (1995). Genocida nad Srbima u II svetského ratu. Muzej žrtava genocida i Srpska književna zadruga.
... у првом окрша] у погинуло неколико усташа меЬу ко] има и емигрант Звонимир Поспишил,] едан од ада
- ^ Dedijer, Vladimir; Miletić, Antun (1989). Proterivanje Srba sa ognjišta 1941-1944: svedočanstva. Prosveta. str. 342.
Došlo je do krvavého borbi u kojoj su poginuli zloglasni Mijo Babić (Mijo Kralj) i Antun Pogorelac, atentatori na bl. poč. Kralja Aleksandra, oficiri ustaške milicije.
Zdroje
- Colić, Mladen (1973). Takozvana Nezavisna Država Hrvatska 1941. Delta-pres.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Knežević, Danilo (1961). Četrdeset godina: zbornik sećanja aktivista jugoslovenskog revolucionarnog radničkog pokreta. Kultura.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Volkov, Vladimir Konstantinovič (1983). Ubistvo kralja Aleksandra - Hitlerova zavera. Nova knjiga.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Donat, Branimir (1. ledna 1998). Politika hrvatske književnosti i književnost hrvatske politike. Matica hrvatska. ISBN 978-953-150-157-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)