Zhivka Klinkova - Zhivka Klinkova

Zhivka Klinkova (bulharský: Живка Клинкова; 30. července 1924 - 23. prosince 2002) byl a bulharský skladatel, klavírista a dirigent.[1]

Narodila se v Samokov, Bulharsko, a absolvoval Sofie Hudební akademie v roce 1951, poté, co studoval u Parashkev Hadjiev pro složení a Dimitar Nenov pro klavír. Ve studiu pokračovala s Rudolf Wagner-Régeny a Boris Blacher na Berlin Hochschule für Musik.[2] V letech 1951 až 1960 působila jako dirigentka Kutevské folklórní filharmonie a skládala díla pro repertoár souboru.[3]

Funguje

Vybraná díla zahrnují:

  • Petko Samohvalko [Boastful Petko] (dětské op, N. Trendafilova), 1956
  • Kaliakra (balet, S.Aladjov), 1966,
  • Než řekl [Vietnamská báseň] (balet, L.N. Kanh), 1972
  • Quenny, malý černoch (dětský balet, Klinkova), 1973
  • Isle of Dreams (muzikál, P. Panchev), Teplice, 1978
  • Nejnepravděpodobnější (pohádka op, Klinkova), 1980
  • Cyrila a Metoděje (opera, V. Markovski a J. Gyermek), 1981
  • Bydgoszcz, 1986
  • Vassil Levski (opera, Klinkova), 1992
  • Olimpijski ustrem, Sanjat na Kuberten [Olympic Endeavour, Coubertin’s Dream] (rockový op-balet, Klinkova), 1995
  • Sofie (opera, Klinkova), 1996
  • Sinfonietta č. 1, 1960
  • Bulharský Sym. Suite č. 1, 1963
  • Koncert pro housle, 1964
  • Balada, 1972
  • Koncert, 2 housle, smyčce, 1973
  • Symfonie č. 2, 1974
  • Kantáta, sbor, orchestr, 1982
  • Koncert Pianoforte, struny, 1992
  • Sonáta Pianoforte, 1950
  • Trio, dudy, 1955
  • Sonáta, housle, klavír, 1963
  • Sonáta, flétna, viola, 1969
  • Duo, 2 kavals, 1972
  • Trio, flétna, hoboj, fagot, 1974
  • 7 fresek, 2 flétny, 1975
  • 8 preludií, 2 flétny, 1975
  • 10 kusů, folkový soubor, 1978[4]

Reference

  1. ^ „Живка Клинкова“. Съюз на българските композитори (v bulharštině). Citováno 18. ledna 2015.
  2. ^ Sadie, Julie Anne; Samuel, Rhian (1994). Slovník skladatelek Norton / Grove (Digitized online by Google Books). Citováno 23. prosince 2010.
  3. ^ Buchanan, Donna Anne (2006). Provádění demokracie: Bulharská hudba a hudebníci v přechodu.
  4. ^ "Klinkova, Zhivka". Citováno 23. prosince 2010.