Zeriuani - Zeriuani - Wikipedia
The Zeriuani nebo Zeruiani byl neznámý slovanský kmen zmiňovaný v 9. století Bavorský geograf (BG). Uvádí se, že Zeruiani „což je tak velká oblast, že z ní, jak souvisí jejich tradice, vyvrcholily všechny kmeny Slovanů a vystopovaly jejich původ“.
Citát
Zeruiani tantum est reguum, ut ex eo cunctae gentes Sclavorum exortae sint, et originem, sicut affirmant, ducant[1]
Zeruiani, což je tak velká říše, že z ní, jak se týká jejich tradice, vyrostly všechny kmeny Slovanů a vystopovaly jejich původ[2]
Etymologie
Kmen a jeho území dosud nebyly identifikovány a lokalizovány.[3]
Zatímco dřívější učenci předpokládali, že byli spojeni s ranou Srbové (i když jsou již zmíněny ve stejném zdroji jako Surbi),[1][2][4][5][6][7] Český antropolog Lubor Niederle a polský historik Kazimierz Tymieniecki také považováno za korupci obou Sarmati nebo Severians.[8] Moderní polští učenci mají rádi Henryk Łowmiański argumentoval jako poškozená forma jména Severianů. Tvrdí se, že spojení se Srby je nemožné, protože severní Srbové žili v jiné části Evropy, což také nesedí se seznamem,[9] a srbské etnonymum nebylo nikdy psáno se slovanskou příponou -Jane (-eani), zatímco kmenové jméno Severianů bylo napsáno v obou kolektivech Sever a množné číslo Severjane forma, etymologicky implikující severianské kmeny. Gerard Labuda za to, že tyto kmeny dorazily z Malopolsko a západní Ukrajina, zatímco Ryszard Kiersnowski předpokládal, že Zeriuani jsou pozůstatkem velké skupiny, která žila podél řeky Odra, ale protože v těchto částech nebyl zaznamenán žádný kmen s takovým názvem, znamená to také rusínské a balkánské Severianové.[10] Pravděpodobnější etymologický původ obou Zeriuani a Zuierani, i když je jejich vzájemná souvislost pochybná,[9] navrhuje Tadeusz Lehr-Spławiński a mnoho dalších, k nimž se vztahují Cherven Cities a hydronim * Czerwia.[3][11][12] Na základě umístění jiných kmenů a fenomenologických důvodů je však také možné, že dojde ke zkažení jména Drevlians.[3]
Viz také
- Sporoi, zmínil se o Prokopovi
Reference
- ^ A b Šafařík 1865, str. 29.
- ^ A b Kříž 1963, str. 6.
- ^ A b C Koncha, S. (2012). Bavorský geograf na slovanských kmenech z Ukrajiny (PDF). Ukrajinská studia. 12. Bulletin Taras Shevchenko National University of Kyiv. str. 15–21.
- ^ Zeuss 1837, str. 615.
- ^ Lelewel 1852, str. 43.
- ^ Persowski 1962, str. 73.
- ^ Palacký 1876, str. 89.
- ^ Lubor Niederle (1923). Manuel de l'antiquité slave ... E. Mistr. str. 19.
- ^ A b Henryk Łowmiański, O identyfikacji nazw Geografa bawarskiego, Studia Źródłoznawcze, t. III: 1958, s. 1–22; rákos: w: Studia nad dziejami Słowiańszczyzny, Polski i Rusi w wiekach średnich, Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu im. Adama Mickiewicza, Poznaň 1986, s. 151–181, ISSN 0554-8217
- ^ Witczak 2013, str. 34, 37–43.
- ^ Łuczyński, Michal (2017). „„ Geograf Bawarski “- nowe odczytania“ [„Bavarian Geographer“ - nová čtení]. Polonica (v polštině). XXXVII (37): 77–78. doi:10.17651 / POLON.37.9. Citováno 4. srpna 2020.
- ^ Ляска, В. (2014). "Між Прагою, Києвом та Ґнєзно. Zeriuane / zuireani" географа баварського ": до проблеми етнопотестарних струн струт [Mezi Prahou, Kyjevem a Gnieznem. Zeriuane / zuireani bavorského geografa: otázka etnických prestátních struktur na Volyni v raném středověku]. Княжа доба: історія і культура (v ukrajinštině) (8): 9–71. doi:10.17651 / POLON.37.9. Citováno 4. srpna 2020.
Zdroje
- Kříž, Samuel Hazzard (1963). Slovanská civilizace v průběhu věků. Russell a Russell. str.6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lelewel, Joachim (1852). Géographie du moyen âge: doprovodné údaje et cartes dans chaque volume. Schletter. str. 43.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Palacký, František (1876). Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě: dle půwodních pramenůw. Nákl. knihkupce F. Tempského. str. 89–.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Persowski, Franciszek (1962). Studia nad pograniczem polsko-ruskim w X-XVI wieku. Zakład Narodowy im. Ossolińskich. str. 73.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Šafařík, Pavel Josef (1865). Rozpravy z oboru věd slovanských. Nákladem kněhkupce Bedřicha Tempského. str. 29–.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Witczak, Krzysztof Tomasz (2013). „Poselstwo ruskie w państwie niemieckim w roku 839: Kulisy śledztwa w świetle danych Geografa Bawarskiego“. Slavia Orientalis (v polštině a angličtině). 62 (1): 34, 37–43.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zeuss, Johann Caspar (1837). Die Deutschen und die Nachbarstämme. I. J. Lentner. str.615 –.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Slavia antiqua: rocznik poświecony starozytnościom słowiańskim. 48. Wyd. PTPN. 2007. str. 35–36.
Identyfikacja ta ne jest jednak pewna, gdyż w źródle mamy nie Zeufejriani, lecz Zeriuani, co można odczytać jako Zeruiani, gdyż w czasach powstania Geografa Bawarskiego nie stawiano jeszcze kropki nad literą i. Poza tym źródło to nie zachowało się w oryginale. Ponieważ spółgłoska wargowa -Zamieszała się często w wymowie z również wargowym -v- (a raczej -w-), oddawanym w piśmie za pomocą litery -u-, przeto mamy prawo zapis ten odczytać jako Zerbiani, czyli
- Henryk Samsonowicz (2000). Ziemie polskie w X wieku i ich znaczenie w kształtowaniu się nowej mapy Europy. Universitas. str. 100. ISBN 978-83-7052-710-5.
- Starověké národy a místa Slovanů. 1971. s. 109.
- Královský antropologický institut Velké Británie a Irska (1879). Časopis. 8.
- Příručka slavistiky. 1949. str. 4.
- Gerard Labuda (2002). Fragmenty dziejów Słowiańszczyzny zachodniej. PTPN. ISBN 978-83-7063-337-0.
- Юрий Иванович Минералов (2009). Введение в славянскую филологию. Высшая школа. str. 282.
- Kazimierz Tymieniecki; Zygmunt Wojciechowski (1956). Roczniki historyczne. 22. Pozanskiego Towarzystwa Przyjaciół Nauk. str. 18.