Zdravko Dizdar - Zdravko Dizdar

Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie směrnice o pozoruhodnosti pro akademické pracovníky. Pomozte prosím určit notabilitu citováním spolehlivé sekundární zdroje to jsou nezávislý tématu a poskytnout jeho významné pokrytí nad rámec pouhé triviální zmínky. Pokud nelze určit významnost, je pravděpodobné, že článek bude sloučeny, přesměrovánnebo smazáno. Najít zdroje: „Zdravko Dizdar“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Červen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Zdravko Dizdar (narozen 27. ledna 1948) je a chorvatský historik.

Pozadí

Dizdar navštěvoval základní školu v Orolik v Vinkovci od 1–4 ročníků, než strávil ročníky 5–8 ve svém rodném městě Oklaj. Odtamtud navštěvoval gymnázium v ​​roce 1962 v Zemun. Začal studovat historii v roce 1966 na Filozofická fakulta Univerzity v Bělehradě, a promoval v roce 1970. Ve vzdělávání pokračoval Univerzita v Záhřebu.

V letech 1972 až 1980 pracoval Dizdar jako kurátor v Regionálním muzeu v Pounji v Bihać. Dirigoval sbírky, publikoval příspěvky a organizoval výstavy z nedávné historie Pounji v letech 1878 až 1945, mikroregionu v Chorvatsku založeném kolem Una Řeka.

Pod filozofickou fakultou v Záhřebu 1979 publikoval Dělnické hnutí v Pounji 1929–1941, a získal disertační práci doktorát Chetnik válečné zločiny v Bosně a Hercegovině od roku 1941 do roku 1945.

Od roku 1980 je zaměstnán v Chorvatském historickém institutu v Záhřebu.^[1]

Ceny a ocenění

• Cena Ljubice Štefana v roce 2011.

Funguje

• Radnički pokret u Pounju 1929-1941., Sarajevo, 1980.
• Građa za povijest narodnooslobodilačke borbe u sjeverozapadnoj Hrvatskoj 1941-1945., knjiga I (ožujak-prosinac 1941.), Zbornik dokumenata, Záhřeb, 1981.
• Građa za povijest NOB-e u sjevernozapadnoj Hrvatskoj 1941-1945., knjiga II / siječanj-lipanj 1942./, Záhřeb, 1984.
• Građa za povijest NOB-e u sjevernozapadnoj Hrvatskoj 1941-1945., knjiga III / srpanj-prosinac 1942./, Záhřeb, 1984.
• Narodnooslobodilačka borba u Žumberku i na Gorjancima, Novo Mesto, 1986., tiskana uz hrvatski i na slovenskom jeziku. (suautor Zdenko Picelj, ml.)
• Samobor 1941-1945., Samobor, 1987.
• Žumberačka NOU brigada, Beograd, 1989. (suautor Mane Borčić)
• Doprinos Hrvatske pobjedi antifašističke kaoalicije, Záhřeb, 1996., 2. dopunjeno izdanje, (suautor Milivoj Kujundžić)
• Životni miljokazi Mirka Validžića Ćelkanovića prominjskog književnika i kamenovanog župnika, Pazin, 1996.
• Prešućivani četnički zločini u Hrvatskoj i u Bosni i Hercegovini: 1941.-1945., Záhřeb, 1999. (suautor Mihael Sobolevski)
• Hrvatska borba za opstojnost 1918.-1998., Záhřeb, 2000. (suautor Milivoj Kujundžić)
• Četnički zločini u Bosni i Hercegovini: 1941.-1945., Záhřeb, 2002.
• Zagrebačka županija, Záhřeb, 2003. (suautor Suzana Leček)
• Partizanska i komunistička represija i zločini u Hrvatskoj 1944.-1946. bohyně. Dokumenti, Slavonski Brod, 2005. (další: Vladimir Geiger, Milan Pojić i Mato Rupić)

Články, odborné příspěvky: Chorvatská vědecká bibliografie (CROSBI) ^[2]

Reference

externí odkazy

• Zdravko Dizdar: Bjelovarski ustanak od 7. do 10. travnja 1941.
• HIC: Medjunarodni znanstveni skup "JUGOISTOCNA EUROPA 1918.-1995.", Četnički zločini genocida nad Hrvatima i Muslimanima u Bosni i Hercegovini i Hrvatima u Hrvatskoj tijekom Drugoga svjetskoga rata (1941.-1945.), Pan Zdravko Dizdar.