Zaccaria Delfino - Zaccaria Delfino
Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Zaccaria Delfino (1527–1584) byl italština římský katolík biskup a kardinál. Působil jako biskup v současném Chorvatsku, sloužil jako papežský nuncius v habsburské monarchii a účastnil se Tridentského koncilu, než se v roce 1565 stal kardinálem. Byl členem konkláve konkláve, které zvolilo papeže Pia V. a bylo jmenováno místopředsedou. - ochránce Německa.
Životopis
Zaccaria Delfino se narodil v Benátky dne 29. března 1527, syna Benátčana patricij rodina.[1] On byl vzděláván u Univerzita v Padově.[1]
V roce 1550 se přestěhoval do Řím a byl vysvěcen jako kněz.[1] Během pontifikát z Papež Julius III, byl papežský prelát.[1] Pod Papež Pavel IV, byl protonotary apoštolský.[1]
Dne 5. května 1553 byl zvolen jako Biskup z Hvaru.[1] Byl nuncius v Svatá říše římská od 7. února 1554 do srpna 1555.[1] V lednu 1555 doprovázel kardinála Giovanni Morone, papežský legát latere, do Dietní Augsburg.[1] Po smrti papeže Julia III., Kardinála Morone a kardinála Otto Truchsess von Waldburg se vrátil do Říma pro papežské konkláve, přičemž biskupa Delfina nechal jako jediného papežského zástupce ve sněmu.[1] V červenci 1555 odcestoval do Říma, aby podal zprávu o sněmu Papež Pavel IV.[1] Nový papež mu dal jméno nuncius Ferdinand I.. Byl nunciem do Habsburská monarchie od 22. března 1561 do října 1565.[1] Podílel se na Tridentský koncil 1562-63 a byl pověřen předáváním rozhodnutí koncilu německým biskupům.[1]
Papež Pius IV ho přiměl kardinál kněz v konzistoř ze dne 12. března 1565.[1] Obdržel červená čepice a titulární kostel z Santa Maria in Aquiro (A diakonie zvednutý pro illa vice dne 7. září 1565.[1]
Podílel se na konkláve z let 1565-66 který zvolil Papež Pius V., ale ne v konkláve z roku 1572 který zvolil Papež Řehoř XIII.[1] V roce 1573 se stal viceprezidentemochránce Německa a prezident Congregatio Germanica.[1]
Rezignoval na vládu Hvaru někdy před 22. březnem 1574.[1] Dne 15. Dubna 1578 se rozhodl pro titulární kostel sv Santo Stefano Rotondo a později pro Sant'Anastasia al Palatino dne 17. srpna 1579.[1] Byl Camerlengo z Sacred College of Cardinals od 8. ledna 1582 do 10. ledna 1583.[1]
Zemřel v Římě dne 19. prosince 1583.[1] Byl pohřben v Santa Maria sopra Minerva.[1]