Zabočevo - Zabočevo

Zabočevo
Zabocevo Slovinsko.JPG
Zabočevo leží ve Slovinsku
Zabočevo
Zabočevo
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 54'26,54 ″ severní šířky 14 ° 23'58,59 ″ východní délky / 45,9073722 ° N 14,3996083 ° E / 45.9073722; 14.3996083Souřadnice: 45 ° 54'26,54 ″ severní šířky 14 ° 23'58,59 ″ východní délky / 45,9073722 ° N 14,3996083 ° E / 45.9073722; 14.3996083
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionVnitřní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecBorovnica
Plocha
• Celkem6,57 km2 (2,54 čtverečních mil)
Nadmořská výška
358,6 m (1176,5 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem95
[1]

Zabočevo (výrazný[zabɔˈtʃeːʋɔ]; občas Sabočevo[2] nebo Sobočevo,[3][4] Němec: Sobotschewo[3]) je vesnice jihovýchodně od Borovnica v Vnitřní Kraňsko region Slovinsko.[5]

název

Název Zabočevo je nyní standardizovaný hyperkorekce staršího jména Sobočevo. Je odvozen z * sǫbočь (< tak- + * bokъ), sloučenina znamenající „na boku“. Název tedy odkazuje na místo na úbočí nebo svahu kopce.[6] V minulosti bylo německé jméno Sobotschewo.[3]

Kostel

Pohled ze severozápadu
Freskový fragment
Kostel sv. Jana Křtitele

Místní kostel v osadě je a kaple pohody věnovaná Jana Křtitele a patří do Farní z Borovnice.[7] Kostel je postaven v gotickém stylu a je na něm fragment fresky zobrazující svatého Kryštofa. Čtvercová zvonice byla přistavěna na konci 16. století. Interiér kostela byl přestavěn v první polovině 18. století. Kostel stojí západně od vesnice na svahu jižně od silnice.[8]

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ Javornik, Mirko (1944). Črne bukve: o delu komunistične osvobodilne fronte proti slovenskému narodu. Ljubljana: Slovenski dom. p. 150.
  3. ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna. 1906. str. 116.
  4. ^ Grabeljšek, Karel (1968). Vrhnika in okolica v boji za svobodo. Nova Gorica: Občinski odbor ZZB. p. 172.
  5. ^ Obecní web Borovnica
  6. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. p. 473.
  7. ^ RC časopis Družina ve Slovinsku
  8. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 1651

externí odkazy