Yvonne Abbas - Yvonne Abbas
Yvonne Abbas (29. dubna 1922 - 13. prosince 2014)[1] byl členem Francouzský odpor Během Druhá světová válka. Přežila deportaci do Koncentrační tábor Ravensbrück.
Narodila se v Pérenchies, do alžírský otec, který zemřel na tuberkulózu[2] když byla dítě, což mělo za následek, že ve třinácti letech musela chodit do práce. Jako zaměstnankyně Épiceries du Nord se stala aktivistkou komunistické strany a podílela se na protestních akcích v roce 1938. V sedmnácti letech se provdala za Florenta Debelsa. Oba vstoupili do odboje a připojili se k FTP (Francs-tireurs et partisans). Yvonne Abbasová byla zatčena na její 20. narozeniny v roce 1942 (spolu s Louisem Petitem a Jeanem Bracqem, oba byli zastřeleni).[3] Byla uvězněna Rennes a v dubnu 1944 byla poslána do Ravensbrücku.[1] Tam byla podrobena mučení a nucené práce.[3]
Pracovala v továrně na munici Holleischen v květnu 1945, kdy byl tábor osvobozen. Po svém návratu domů se dozvěděla, že její manžel byl dva měsíce po její adrese zastřelen ve Wambrechies,[3] zatímco její bratr byl také zabit.
Získala řadu vyznamenání francouzskou vládou:
Officier de l 'Ordre national de la Légion d'honneur (1992); Commandeur de la Légion d'honneur (2014)[4]
Médaille militaire
Bojový volontaire de la Résistance
Chevalier dans l 'ordre des Palmes académiques
Stala se prezidentkou Musée de la Résistance at Denain, a byl členem Comité national de l’Amicale de Ravensbrück a prezidentem Comité de Lille de l’Anacr.[2]
Reference
- ^ A b „Yvonne Abbas, grande voix de la Résistance, s'est éteinte hier soir“. La Voix du Nord (francouzsky). 12. prosince 2014. Citováno 30. března 2018.
- ^ A b Laurence Thibault; et al. (6. července 2010). „Yvonne Abbas“ Entrer en résistance est naturel "". humanite.fr. Citováno 30. března 2018.
- ^ A b C „Yvonne Abbas, résistante et déportée: une voix pour ces“ vies gâchées qui n'ont pas eu la chance de revenir"". La Voix du Nord (francouzsky). 28.dubna 2013. Citováno 30. března 2018.
- ^ Udělena 18. dubna 2014