Yordan Eftimov - Yordan Eftimov

Yordan Eftimov
Yordan Eftimov na čtení VI Atanas Slavov v NBU, 18. ledna 2016
Yordan Eftimov na čtení VI Atanas Slavov v NBU, 18. ledna 2016
narozenýЙордан Ефтимов
Razgrad, Bulharsko
obsazeníSpisovatel, odborný asistent na Nové bulharské univerzitě
Národnostbulharský
Literární hnutíPostmodernismus

Yordan Eftimov (bulharský: Йордан Ефтимов; narozen 23. ledna 1971 v Razgrad ) je básník, spisovatel a literární kritik se sídlem v Sofie, Bulharsko. Má šest básnických knih oceněných národními literárními cenami. První z nich, Metametafyzika (1993), získal Národní cenu za debut.[1]

Vystudoval Národní střední školu pro klasické jazyky a kultury v Sofii a později absolvoval bulharskou filologii na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ohridki.[2]

Je autorem mnoha článků o literární kritice v bulharských periodikách, mezi nimiž jsou výroční recenze bulharské literatury v Demokrarticheski pregled Časopis (Democratic Review).[2]

Je odborným asistentem v teorii literatury na Nové bulharské univerzitě v Sofii. Mezi předměty, které vyučuje, patří BULB715 - Bulharský modernismus, a BULB602 - Literatura Balkánu po balkánských válkách a do současnosti.[3]

Od roku 1993 je s určitými intervaly redaktorem nezávislého týdenního čísla pro kulturu Literaturen Vestnik (Literární noviny). Je také redaktorem časopisů Ezik i Literatura (Jazyk a literatura) a Sledva (Další).[3]

Je autorem populárně-vědecké knihy Modernismus (2003). Je aktivním pozorovatelem kritiků na papírenském trhu Kapital noviny (od listopadu 2008), autor a moderátor časopisu Program Paper Tigers na Radio France International (2001-2005), ze dne Studio Helikon v programu Horizont (Horizon) na Bulharský národní rozhlas (2005–2007) a ze dne Zona za Chetene (Zóna pro čtení) zapnuta Pro BG TV (od listopadu 2009).[3]

Národní ocenění

  • Národní cena Hristo G. Danov za literární kritiku, 2006, vítěz;
  • Národní cena Ivana Nikolova za poezii, 2013, vítěz;
  • Národní cena Hristo Fotev pro Poetry, 2014, vítěz.

Bibliografie

Poezie

„Africa / Numbers“, první obálka prvního bulharského vydání, 1998
  • Metametafyzika (bulharský: Метафизика на метафизиките). София: Свободно поетическо общество, 1993, 52 с.
  • Bulharský čtenář (bulharský: Българска христоматия). (в съавторство с Георги Господинов, Бойко Пенчев и Пламен Дойнов). Název: Свободно поетическо общество, 1995
  • Jedenáct indických příběhů (bulharský: Единадесет индиански приказки). София: Изд. ателие „Аб“, 1997, 36 с.
  • Afrika / čísla (bulharský: Африка / Числа). Пловдив: изд. -Анет-45, 1998, 56 + 40 с. (ISBN  954-491-023-9)
  • Bulharská antologie (bulharský: Българска антология). (в съавторство с Георги Господинов, Бойко Пенчев и Пламен Дойнов). София: Свободно поетическо общество, 1998. (ISBN  9548642808)
  • Opera Nigra (bulharský: Опера нигра). София: Анубис, 2001. (ISBN  9544263071)
  • Moje žena vždy říká (bulharský: Жена ми винаги казва). Пловдив: изд. Жанет-45, 2005, 96 с. (ISBN  954-491-25-09)
  • Srdce není stvořitel (bulharský: Сърцето не е създател). София: Смол стейшънс прес, 2013, 60 с. (ISBN  978-954-384-014-4)[4]

Monografie

  • Nešťastná ctnost. Eseje o Tsvetan Marangozov (bulharský: Опроверганата добродетел. Опити върху Цветан Марангозов). Изд. ателие „Аб“, С., 2008, 134 с. (ISBN  978-954-737-723-3)
  • Double Bottom of the Classics: Od Botev a Vazov po Yovkov a Dalchev (bulharský: Двойното дъно на класиката: От Ботев и Вазов до Йовков и Далчев). Изд. „Хермес“, Пловдив, 2010, 183 с. (ISBN  9789542608868)
  • Tady leží králík (bulharský: Тук лежи заекът). ИК „Сиела“, С., 2010, 204 с. (ISBN  9789542808442)
  • Božská matematika: bulharská symbolistická poezie (bulharský: Божествената математика: Тревожната хетероклитност на българския символизъм). София: Просвета, 2012, 336 с. (ISBN  978-954-012-699-9)
  • Poetika dohody a nesouhlasu: Bulharská literatura 50. až 90. let a ideologie (bulharský: Поетика на съгласието и несъгласието: Българската литература от 50-те до 90-те години на XX век идео). София: Нов български университет, 2013, 318 с. (ISBN  978-954-535-726-8)

Reference

  1. ^ „Vítězové podle let“. Ocenění Yuzhna prolet (v bulharštině). Citováno 16. září 2017.
  2. ^ A b „Panel soudců 2004“. Cena Vicka za bulharský román roku. Citováno 16. září 2017.
  3. ^ A b C „Časopisy avantgardní konference“. Tváře modernismu. Citováno 16. září 2017.
  4. ^ "Srdce není stvořitel Yordan Eftimov ". Publikace. Malé stanice Press. Citováno 16. září 2017.

externí odkazy