Yngvar Hauge - Yngvar Hauge

Yngvar Hauge (6. dubna 1899 - 7. března 1977) byl norský prozaik a spisovatel literatury faktu.

Yngvar Hauge se narodil v roce Oslo, Norsko. Hauge byl studentem Christiania Blind Institute v letech 1908-1915 a navštěvoval školu pro nevidomé Trondheim od 1915-1918. V roce 1922 složil imatrikulační zkoušku a poté vystudoval historii a dějiny umění na VŠUP University of Oslo.

Debutoval v roce 1925 románem Ulv av Lauvnes, sága z doby krále Sverre z Norska. Psal hlavně romány s biografickými a dokumentárními rysy. Jeho trilogie se odehrála v době krále Charles XIV John of Sweden byl jedním z jeho hlavních děl. Psal knihy o panství a panství v Bogstad a na slévárna železa na Ulefos Jernværk. Pracoval také jako novinář pro noviny Morgenbladet. Byl oceněn Nadace Mads Wiel Nygaards v roce 1964.[1][2]

Vybraná díla

  • Ulv av Launæs (1924)
  • Herren til Hegra (1926)
  • Skuvøyhøvdingen (1927)
  • Evas ætling (1930)
  • Fra herregården og fra bruket (1934)
  • Příspěvek (1938)
  • Slottet og byen. Da kongeboligen ble til (1947)
  • Pro åpen scénu. Struensee i hoffkretsen (1950)
  • Pod flyvende vimpel (1954)
  • Ulefos jernværk 1657–1957 (1957)
  • Teodora (1961)
  • Morgenbladets historie 1819–1854 (1963)
  • Arven fra Østråt (1964)
  • Keiseren og Ingerina (1963)
  • Athenes datter (1966)
  • Kongelig villskudd (1968)
  • Fru Julie. Skildringer fra et gammelt jernverk (1972)
  • Den stengte porten (1973)
  • Falskmyntneren (1975)

Reference

  1. ^ Skei, Hans H. „Yngvar Hauge“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 6. června 2010.
  2. ^ „Mads Wiel Nygaards Legat“ (v norštině). Forfatterportalen.no. Citováno 6. června 2010.