Yngvar Hauge - Yngvar Hauge
Yngvar Hauge (6. dubna 1899 - 7. března 1977) byl norský prozaik a spisovatel literatury faktu.
Yngvar Hauge se narodil v roce Oslo, Norsko. Hauge byl studentem Christiania Blind Institute v letech 1908-1915 a navštěvoval školu pro nevidomé Trondheim od 1915-1918. V roce 1922 složil imatrikulační zkoušku a poté vystudoval historii a dějiny umění na VŠUP University of Oslo.
Debutoval v roce 1925 románem Ulv av Lauvnes, sága z doby krále Sverre z Norska. Psal hlavně romány s biografickými a dokumentárními rysy. Jeho trilogie se odehrála v době krále Charles XIV John of Sweden byl jedním z jeho hlavních děl. Psal knihy o panství a panství v Bogstad a na slévárna železa na Ulefos Jernværk. Pracoval také jako novinář pro noviny Morgenbladet. Byl oceněn Nadace Mads Wiel Nygaards v roce 1964.[1][2]
Vybraná díla
- Ulv av Launæs (1924)
- Herren til Hegra (1926)
- Skuvøyhøvdingen (1927)
- Evas ætling (1930)
- Fra herregården og fra bruket (1934)
- Příspěvek (1938)
- Slottet og byen. Da kongeboligen ble til (1947)
- Pro åpen scénu. Struensee i hoffkretsen (1950)
- Pod flyvende vimpel (1954)
- Ulefos jernværk 1657–1957 (1957)
- Teodora (1961)
- Morgenbladets historie 1819–1854 (1963)
- Arven fra Østråt (1964)
- Keiseren og Ingerina (1963)
- Athenes datter (1966)
- Kongelig villskudd (1968)
- Fru Julie. Skildringer fra et gammelt jernverk (1972)
- Den stengte porten (1973)
- Falskmyntneren (1975)
Reference
- ^ Skei, Hans H. „Yngvar Hauge“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 6. června 2010.
- ^ „Mads Wiel Nygaards Legat“ (v norštině). Forfatterportalen.no. Citováno 6. června 2010.
![]() ![]() ![]() | Tento článek o norském spisovateli, básníkovi nebo novináři je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |