Yamishibai: Japonské strašidelné příběhy - Yamishibai: Japanese Ghost Stories - Wikipedia
| Yamishibai: Japonské strašidelné příběhy | |
 Propagační plakát Yamishibai: Japonské strašidelné příběhy představovat vypravěče | |
| 闇 芝 居 (Yami Shibai) | |
|---|---|
| Žánr | Folklór, hrůza, nadpřirozený |
| Anime televizní seriál | |
| Režie: | Tomoya Takashima |
| Produkovaný | Naoko Kunisada Nobujuki Hosoya |
| Napsáno | Hiromu Kumamoto |
| Hudba od | Nico |
| Studio | ILCA |
| Licencováno | |
| Původní síť | TV Tokio, AT-X |
| Původní běh | 14. července 2013 - současnost, dárek |
| Epizody | 91 |
| Anime televizní seriál | |
| Ninja Collection | |
| Režie: | Akira Funada |
| Produkovaný | Satoshi Umetsu |
| Napsáno | Hiromu Kumamoto |
| Studio | ILCA |
| Původní síť | TV Tokio, animeteleto |
| Původní běh | 12. července 2020 - současnost, dárek |
Anime a manga portálYamishibai: Japonské strašidelné příběhy také známý v Japonsku jako Yami Shibai (闇 芝 居, Yami Shibai, rozsvícený Dark Play) a Divadlo temnoty je japonská anime série z roku 2013. První sezónu režíroval Tomoya Takashima, scénáře napsal Hiromu Kumamoto a produkoval ILCA. Každá epizoda byla animována tak, aby napodobovala kamishibai metoda vyprávění příběhů. Seriál je organizován do sbírky krátkých filmů, přičemž každá epizoda je dlouhá jen několik minut. Každá epizoda obsahuje jiný příběh založený na mýty a městské legendy japonského původu.
První sezóna měla premiéru TV Tokio dne 14. července 2013 a ucházelo se o třináct epizod do 29. září 2013; vytvořila řadu zboží a mobilní hry a na konci svého vysílání také přijala smíšené reakce. Druhá sezóna vysílala od 6. července 2014 do 28. září 2014 a režírovali ji oba Takashi Shimizu a Noboru Iguchi spolu se skripty napsanými Shōichirō Masumoto. Třetí sezóna vysílala mezi 11. lednem 2016 a 3. dubnem 2016. Čtvrtá sezóna vysílaná mezi 16. lednem 2017 a 26. březnem 2017. Pátá sezóna vysílaná 2. července 2017 a skončila 1. října 2017. Šestá sezóna vysílaná 6. července 2018. Sedmá sezóna vysílaná 7. července 2019.
V červnu 2020 bylo oznámeno, že Yamishibai obdrží spinoff Ninja Collection který bude vysílán v červenci 2020.[1]
Synopse
Každý týden v 17:00 starý muž ve žluté masce (vypravěč kamishibaiya nebo kamishibai) se objeví na dětském hřišti a vypráví jim strašidelné příběhy založené na mýtech a městských legendách japonského původu. Muž vypráví příběhy na zadní straně svého kola pomocí tradičního kamishibai (紙 芝 居, Paper Drama) metoda a každý týden obsahuje nový příběh. Ve třetí sezóně místo starého muže ve žluté masce a jeho fáze kamishibai sedí chlapec (později odhalený jako kamishibaiya v podobě dítěte) na skluzavce na hřišti a zpívá: „Přátelé na té straně, pojďte na tuto stranu ... Přátelé na této straně, jděte na tu stranu ... “, když kreslí ilustrace tvorů v příbězích. Na konci každé epizody mu vypravěčova maska zpívá závěrečnou píseň, která se násobí počtem, protože každá epizoda končí tím, že poslední se nosí na chlapcově tváři. Od sezóny 4 se kamishibaiya vrací, vypráví příběhy dětem na hřišti každých 17 hodin a vrací se k původnímu formátu Seasons 1 a 2 (herci hlasu se liší každou epizodou). V sezóně 5 nejsou děti vidět hrát si na houpačkách. Místo toho se shromáždili k volání starého muže v siluetě. V sezóně 6 starý muž vypráví své příběhy v lese místo ve škole. Stín má podobu starého muže, který si poté při uvedení příběhu nasadí masku. V sezóně 7 starý muž vypráví své příběhy v strašidelném bytě.
Výroba
Seriál si kladl za cíl napodobit tradiční umění vyprávění příběhů kamishibai.
První období série je produkováno ILCA a režírováno Tomoyou Takashimou spolu s napsáním scénáře Hiromu Kumamoto a vyprávěno Kanji Tsuda.[2] Seriál je animovaný tak, aby napodoboval tradiční japonskou metodu vyprávění příběhů známou jako Kamishibai.
Druhé období režírovali Takashi Shimizu a Noboru Iguchi, zatímco scénář napsal Shichicho Masumoto.[3]
Uvolnění
První epizoda s 13 epizodami měla premiéru 14. července 2013 TV Tokio během 26:15 (02:15 JST ) časový úsek, který technicky vyústil ve vysílání epizod ve dnech následujících po naplánovaných.[4] Série byla později vysílána AT-X.[5] Crunchyroll také získal obě sezóny seriálu pro online simulcastové streamování ve vybraných částech světa s anglickými titulky.[6][7] 4. dubna 2014 All-Entertainment Co., Ltd. vydala první sezónu v plném rozsahu na jednom DVD v Japonsku.[8] První a druhá sezóna byla licencována společností Sentai Filmworks.[9][10] Druhá sezóna vysílala od 6. července 2014 do 28. září 2014.[11] Třetí sezóna vysílala od 11. ledna 2016 do 3. dubna 2016.[12] Čtvrtá sezóna měla premiéru v lednu 2017.[13] Pátá sezóna měla premiéru v červenci 2017.[14] Šestá sezóna vysílaná 6. července 2018. Společnost Sentai Filmworks znovu vydá seriál s anglickým dubem, který by měl vyjít v roce 2019, ale aktuálně se zpozdil.[15] Sedmá sezóna vysílala 7. července 2019.
Epizody
Sezóna 1
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 2] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | „Talisman Woman“ „Ofuda Onna“ (お 札 女) | 14. července 2013 | [16] | |
| Mladý muž se nastěhuje do bytového domu a všimne si talisman přilepená ke stropu jeho pokoje. Odstraní to a všimne si záhadné ženy, která na něj děsivě zírala z jiného bytu přes ulici. Po návratu z práce následujícího dne zjistí, že jeho dveře bytu jsou podivně odemčené a další talisman se přilepí ke stropu. Při pokusu o jeho odstranění se záhadná žena najednou objevila za ním. Poté je žena zatčena rozbití a vstup a když ji policie odvede, zdá se, že mužovi něco řekla, i když neslyšel, co říká. Když se muž vrátí do svého bytu, překvapivě najde pod jeho jídelním stolem další stovky talismanů a po jejich odstranění děsivě najde svůj pokoj plný roje duchů. Když se k němu přiblíží, muž si opakovaně říká, že to není skutečné. | ||||
| 2 | "Zanbai" "Zanbai" (惨 拝) | 21. července 2013 | [16] | |
| Muž se probudí v nemocnici bez vzpomínky na to, jak se tam dostal, a pokusí se vyslechnout tři muže oblečené jako pacienti, kteří si mezi sebou v rohu šeptají, ale oni ho ignorují. Doktor vysvětlí, co se s mužem stalo a že bude moci příští den odejít. Té noci, kdy nemohl spát, se zdá, že tři muži stáli před závěsy mužova nemocničního lůžka a děsili ho opakovaným šeptáním „nemůže odejít“. Následujícího dne, když je muž propuštěn, si všimne tří mužů na střeše nemocnice, kteří zdánlivě vykonávají banzai fandit pro něj, kterého se týká svého taxikáře. Pak si všimne, že se zdá, že muži dělají fandění banzai obráceně. Řidič si všimne mužů ve zpětném zrcátku a děsivě si uvědomí, že dělají rituál zvaný „Zanbai“, na který náhle naléhá na muže, aby vystoupil z auta, protože by nebyl schopen opustit vesnici naživu. do kabiny narazil protijedoucí nákladní vůz. | ||||
| 3 | „Rodinné pravidlo“ "Kakun" (家 訓) | 21. července 2013 | [16] | |
| Mladý chlapec jménem Toshiharu a jeho rodiče se přestěhovali zpět na venkov domů svých rodičů. Když Toshiharu čeká venku, jeho dědeček má schůzku s hlavní rodinou, kde vysvětluje rituál zvaný „Klid smíchem“, během kterého musí dospělí zůstat uvnitř a předstírat, že se smějí a veselí celou noc, aby zlý duch pra-pra Toshiharu dědeček, který se živí negativními emocemi, se nepřiblíží. Té noci se Toshiharu probudí, aby použil koupelnu, a zvědavě hleděl do místnosti naplněné všemi smějícími se dospělými a děsivě je našel v ohavných malovaných úsměvech. Když Toshiharu děsivě ustupuje, hlavní dveře do venkovní zahrady se otevírají a skupina s hrůzou sleduje, jak se ze stínů blíží postava a vrhá se na ně. | ||||
| 4 | "Vlasy" „Kami“ (か み) | 4. srpna 2013 | [16] | |
| Jednou v noci zůstal osamělý učitel na základní škole v kanceláři fakulty trochu pozdě, aby dokončil práci na školních novinách. Když začne kopírovat pomocí kopírka, školní zvony strašidelně začnou zvonit, zatímco první testovací stránka vychází s podivnými vlasovými liniemi. Po prozkoumání skeneru najde ve stroji hlavu dívky, ale po dvojité kontrole nic nevidí a vyvozuje, že je jen unavená. Kopírka se poté začne chovat nevyzpytatelně a pořizuje kopie, přičemž každou kopii stále více brání vlasy a nutí učitele, aby vytáhl zástrčku. Když znovu zkontroluje skener, vidí, jak se do podavače papíru nasávají dlouhé rozcuchané černé vlasy, a při pohledu dovnitř nenajde nic. Po zavření víka skeneru se však objeví strašidelné bledě bílé dítě. | ||||
| 5 | „The Next Floor“ „Ikai“ (異 階) | 11. srpna 2013 | [16] | |
| Tříčlenná rodina navštíví nákupní centrum, aby koupila narozeninový dárek svého syna, dokud otec nebude muset po volání z práce odejít. Po patronaci od své ženy muž vstoupil do výtahu a přál si zůstat sám. Když si všiml ponurě vypadajících obyvatel výtahu, obsluha výtahu zastaví na neveřejném patře B4, kde všichni kromě muže vystoupí na úplně tmavé podlaze. Obsluha poté znovu zastaví na patře B13 a muž se stane svědkem spěšného běhu zkrvavené osoby k výtahu, který náhle odejde. Vyděšený muž požaduje, aby ho obsluha odvezla zpět na původní podlahu, ale s hrůzou zjistí, že jde pouze o figurínu. Muž, který dorazil do své původní podlahy, vstoupil do opuštěného nákupního centra s přerušením napájení. Při odchodu výtahu si figurína, podivně vzpřímená, přeje, aby si muž užil své samota. | ||||
| 6 | „Stropní stojan“ „Amidana“ (網 棚) | 18. srpna 2013 | [16] | |
| A workoholik člověk jede vlakem domů po dni stráveném prací. Trpí zjevnou únavou a nepohodlí a začíná se rozčilovat nad mlaskáním svých spolucestujících. V tu chvíli si na stropním stojanu všimne groteskní masové masy, které připisuje jako halucinace. Náhle vlak náhle zastaví a průvodčí oznámí, že se cestujícímu stala nehoda, a v tom okamžiku je kvůli bezpečnosti záchranářů přerušena dodávka elektřiny. Podivná masovitá hmota se poté znovu objeví a začne obklopovat muže, zatímco dva cestující si povídají o tom, jak přesně ta oblast byla místem nedávných úmrtí. Muž začne panikařit a projde si svými možnostmi, když najednou ztratí sílu odmítnout příšerné stvoření, které poznamenává, že by se člověk brzy cítil lépe. | ||||
| 7 | "Rozpor" "Mujun" (矛盾) | 25. srpna 2013 | [16] | |
| Žena jménem Yuuko je uprostřed noci probuzena telefonátem od její vyděšené kamarádky Mayumi. Mayumi vysvětluje, že ona a jejich další přítel, Tooru, navštívili v rámci zkoušky odvahy opuštěnou a údajně strašidelnou nemocnici na okraji města. Tooru se však i přes její prosby začal pustit hlouběji do budovy a nakonec se vloupal do zamčené místnosti, kde se jeho osobnost změnila. Mayumi pak zděšeně uprchla a zavolala Yuukovi a požádala ho, aby přišel, než zamumlal podivnou frázi: „Mohu odejít?“ V tu chvíli Yuuko vyděsilo zaklepání na dveře, ze kterého Tooru začala vysvětlovat stejný příběh jako Mayumi s jejich obrácenými rolemi, a dále dodala, že to vypadalo, že tvář Mayumi byla nahrazena. Když Yuuko otevírá dveře, objeví se Tooru s groteskní tváří opakující stejnou frázi. | ||||
| 8 | „Deštníková bohyně“ „Kasa Kamisama“ (傘 神 様) | 1. září 2013 | [16] | |
Chlapec jménem Kenji jde na venkov navštívit svého přítele Takeru. Po nějakém dostižení zůstává Kenji sám v přední části domu a všimne si ženy, která neobvykle drží ústa otevřeným deštníkem a vydává vysoký kvílivý zvuk. Takeru se najednou objeví s talířem melounů. Kenji vzhlédne, ale zjistí, že žena zmizela. Poté, co se o tom zmiňuje s Takeruovým otcem, začne být zděšen a šeptá o „Umbrellové bohyni“. Té noci Takeruův otec nechal Kendžiho spát v kůlně se solí a varoval ho, aby nikomu neotevřel dveře až do rána. O nějaký čas později Takeru přináší Kenji nějaké občerstvení a před odjezdem se omlouvá za opatření svého otce. V tu chvíli se Takeru podivně znovu objeví a požádá Kendžiho, aby otevřel dveře, což však odmítne, a místo toho je ve strachu zamkne, právě když postava Takeru začne houpat kůlnou, po celou dobu kůlny a mísy se ozývá vysoký kvílení. popálenin solí. Později toho rána, aniž by o tom Kenji věděl, když s úlevou odchází z kůlny, se za ním objeví Umbrella Goddess. Zdá se, že tento příběh je založen na městské legendě Hachishakusama nebo Eight Feet Tall Woman.[17] | ||||
| 9 | "Prokletý" „Tatarare“ (祟 ら れ) | 1. září 2013 | [16] | |
| Žena informuje svou dospívající dceru Kotone, že vystopovala někoho, kdo by jim mohl pomoci odstranit a kletba který postihl její tělo jako hrozný stav kůže. Po malém váhání kvůli minulým neúspěchům ostatních, kteří se jí snažili pomoci, Kotone souhlasí. Následující den navštíví a Šintoistická svatyně kde kněžka odvodí, že nepřátelé jejich předků vrhli kletbu na jejich rodinu a pokračuje v té noci, aby vyvolali rituál, který zdánlivě vyléčí Kotone. U nich doma, když se očividně vyléčená Kotone připravuje na odchod do školy, dostane její matka telefonát od kněžky. Informuje ji, že kněžka zemřela, když na ni byla kletba přenesena, a spojuje její poslední zprávu s Kotonem, v níž si stěžuje, že jim nepomohla, ale vyjadřuje naději, že může žít plnohodnotný život. Když matka přijme tato slova a Kotome chodí s kamarádkou, začne pršet a na krku jí propukne stav kůže a vytvoří ruku, která jí začne pevněji svírat krk. | ||||
| 10 | "Měsíc" "Tsuki" (月) | 8. září 2013 | [16] | |
| Zatímco strávil noc na chatě, baseballový tým chlapců ze střední školy diskutoval o jejich současném výcvikovém táboře a vzpomínal, jak jejich spoluhráč, chlapec jménem Daisuke, spadl do jedné z chat pit toalety během a malá liga výcvikový tábor zpět, když byli v první třídě, i když si tuto událost nepamatuje. Když Daisuke později v noci použil toaletu, vzpomíná si na událost, zatímco zíral oknem na Měsíc, a pamatuje si, že v pasti ho pronásledoval nějaký typ postavy. V současnosti si Daisuke všimne postavy, která na něj zírá z jámy, než náhle zmizí. Vyděšený přisuzuje postavu své představivosti a když skončil v koupelně, dveře se náhle skřípěly a Daisuke s hrůzou sledoval odraz zrcadla, jak temný tvor vylezl z toalety. | ||||
| 11 | "Video" „Bideo“ (ビ デ オ) | 15. září 2013 | [16] | |
| Při pokusu o dokončení obrovského množství nedokončených domácích úkolů se tři kamarádi ze střední školy rozhodli udělat si přestávku a sledovat nahranou videokazetu, která údajně ukazuje věci, které si rekordér nepamatoval. Když video začne hrát, přátelé si všimnou něčeho, co se podobá lidské tváři vedle náhrobku, a předpokládají, že to byly děsivé záběry. Takaaki si však také všimne podivné humanoidní postavy v pozadí, kterou jeho přátelé nevidí, a po převinutí pásky zjistí, že se postava nějakým způsobem posune do popředí a začne na něj zírat přímo. Nyní důkladně vystrašený, Takaaki si všiml dalších dvou humanoidních tváří odrážejících se na obrazovce a otočil se, aby zjistil, že jeho přátelé se proměnili v podivné humanoidní tvory, kteří se ho nadále ptají na to, co viděl. | ||||
| 12 | "Tomonari-kun" "Tomonari-kun" (ト モ ナ リ ク ン) | 22. září 2013 | [16] | |
| Dívka ze střední školy se vrací do svého bytového komplexu a všimne si pěti malých chlapců, jak sedí na nádvoří kolem černé stínové mše, kterou zosobňují jako svého přítele „Tomonari-kun“. Tvrdí, že ji „Tomonari“ zve, aby si s nimi zahrála, ale ona to odmítne a slibuje, že si brzy zahrá s „Tomonari“. Na druhý den ji znovu pozvou, ale ona používá svou práci na částečný úvazek jako výmluvu. Když se vrací domů, dívka najde chlapce klepat na její dveře, kteří tvrdí, že „Tomonari“ hovořil o její návštěvě, a ukazují na černý stín na jejím stropě a tvrdí, že je „Tomonari“. Vyděšená dívka vyhodí chlapce a ve strachu sleduje, jak černý stín projevuje oči a mluví o svém slibu, než ji vtáhne do sebe. Nakonec se chlapci podívají a zdá se, že jsou šťastní pro „Tomonari“, než se posadí kolem dvou stínů na nádvoří. | ||||
| 13 | "Mučitel" "Uzuki" (疼 憑 き) | 29. září 2013 | [16] | |
Trojice studentů základních škol s očekáváním pozoruje dům v blízkosti svého sousedství pomocí dalekohledu v naději, že uvidí Tormentora, entitu, která podle jednoho ze studentů způsobila, že přítel jeho babičky z dětství záhadně zmizel po jeho vzhledu. Jeden student, viditelně znervózněný, opouští nepravdivá tvrzení. Zbývající dva, Shouta a Taichi, zahlédnou obyvatele rezidence, kteří klopýtají, mají zavázané oči a děsivé zjevení zdánlivě zkroutí končetiny, které jsou za jedním z obyvatel sotva viditelné. Když se Taichi objeví v zorném poli zkoumajícího Shouty, netrpělivě popadne dalekohled a při pohledu na entitu šokuje a náhle odejde podobným „tanečním“ způsobem. Shouta pokorně dorazí do domu svého přítele následující den, aby mu vrátil dalekohled, ale je přísně informován o Taichiho otci, který tvrdí, že jeho syn si s ním už nebude hrát, když přestupuje do školy v Tokiu. Student krátce zahlédne kolem otce, aby viděl skupinu lidí, kteří opatrně pozorovali a pokoušeli se zvládnout svíjející se Taichi, jeho matka zoufale plakala poblíž a někdo připomínal ostatním, aby se Taichi nedívali do očí. Při odchodu si Shouta všimne, o kom věří, že ho Taichi sleduje z okna. Pomocí dalekohledu, který mu dal Taichiho otec, si prohlíží okno, ale nikdo tam není. Najednou zděšeně zahlédl otce a znepokojivě ukázal na něco v jeho směru. Shouta poté posune dalekohled doprava a bude svědkem toho, jak na něj spěchá Taichi jako mučitel. Obrazovka mizí, když Shouta dívá dalekohledem do očí Taichiho. Zdá se, že tento příběh je založen na Kunekune. | ||||
Série 2
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 3] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | „Taro-chan“ (タ ロ ち ゃ ん) | 6. července 2014 | TBA | |
| Policista jménem Hatanaka má přednést prezentaci o bezpečnosti silničního provozu v akt břichomluve s panenkou jménem „Taro-chan“ na veřejné schůzce. Čin začíná dostatečně hladce, dokud se hlava panenky nezasekne a talisman nevypadne. Poté se „Taro-chan“ zmítá a zdánlivě získává své vlastní vědomí a výslovně popisuje nehodu na kole, k velké hrůze Hatanaka. Když se Hatanaka zoufale snaží odstranit ruku z „Taro-chanu“, dav věří, že to všechno musí být součástí činu. Nicméně Hatanaka dokáže házet „Taro-chan“ dolů kde dokáže říci, že nehoda „bolela“. | ||||
| 2 | "Kuchyně" "Daidokoro" (台 所) | 13. července 2014 | TBA | |
| Vysokoškolská studentka je pozvána do bytu své přítelkyně na večeři. Její kamarádka vaří těstoviny, až dorazí, a tak konverzují u jídelního stolu. Jak padá soumrak, student zažívá podivný pocit sledování. Podívá se pozorně na klimatizaci; všimne si zvuku mužského povzdechu a najednou se objeví oko, které se na ni dívá. V tom okamžiku náhle zmizí elektřina a student překvapeně křičí. Její přítel nedbale zmiňuje, že k výpadkům elektrického proudu dochází často a není se čeho bát. Ti dva si pak sednou k večeři. Po vyděšení studentka koutkem oka objevila černou hmotu, jejíž dvě oči vylezly z kuchyňského dřezu a zamířily k nim dvěma. Vyděšená studentka se omlouvá, že nemá jíst, ale její přítel ji vztekle obviňuje, že nemá ráda vaření. Studentka interně bojuje o to, co má dělat z černé mše a proč ji její přítel nevidí. Když černá mše začala obklopovat její přítelkyni, stále ji nadávala o její nechuti k jídlu, student křičel, aby její přítel utekl. Příliš pozdě student vidí, jak černá mše pohltila její přítelkyni, a ona prchá. Když student vystoupá na nedaleký kopec, je vidět, jak se černá mše rozšiřuje z bytového domu a zastíní studenta. Obrazovka ztmavne a je slyšet studentův křik. Příběh končí dvojicí očí vyskakujících z temnoty. | ||||
| 3 | "Uvnitř" „Nakami“ (中 身) | 20. července 2014 | TBA | |
| Chlapec přijde domů a drží Matrioška nebo ruská hnízdící panenka. Matka se na to zeptá a chlapec vysvětlí, že to našel venku. Matka pak trvá na tom, že je to špinavé, a pokračuje s tím, že to vezme ven, aby to vyhodila. Později v noci otec přijde domů a chlapec má obavy, protože jeho matka se stále nevrátila z likvidace panenky. Otec odhaduje, že šla do supermarketu, ale chlapec si všimne, že její kabelka a kabelka jsou nedotčené. Dokonce i později v noci matka konečně přijde domů a vejde do chodby a drží panenku, zatímco mluví monotónním hlasem. Chlapec pohlédne na panenku. O několik dní později chlapec slyší pláč své matky dole a spěchá k ní, jen aby zjistil, že její matka sedí s panenkou vedle ní; monotónním hlasem trvá na tom, že se nic neděje. Chlapec pak jde zpět po schodech, jen aby zaslechl, jak se jeho matka směje dole. Chlapec to konzultuje se svým otcem, který to opráší, když se matka opravdu dostane do televizní show. Jednou v noci se matka jde koupat a drží panenku. Chlapec se vplíží vedle koupelny, aby se pokusil zjistit více o panence. Odstraní horní vrstvu panenky, aby našel malou panenku s jinou emocí namalovanou na obličeji. Pokračuje v odstraňování vrstev panenky, aby našel další emoce, až narazí na nedokončenou vrstvu nakreslenou červenými liniemi pera s příšerným úsměvem. Chlapec otevře vrstvu nakreslenou čmáranicí a obrazovka vybledne do černé, když je slyšet hlasitý mix hlasů mužů a žen, jak se smějí, pláčou, křičí a křičí. Poté, co otec zaslechl rušivý hluk, vrhne se do koupelny, aby našel matku a syna stát vedle sebe zády ke dveřím. Chlapec reaguje na otce monotónním hlasem podobným matčině a panenka je nyní uvedena zpět do normálu a sedí na stole vedle nich. | ||||
| 4 | "Wall Woman" "Kabe On'na" (壁 女) | 27. července 2014 | TBA | |
| Mladý student univerzity si dává pauzu od studia a dívá se z okna. Zasněně zírá na krásnou mladou ženu přes ulici, jak si pověsí prádlo na balkon. Když se vrací zpět dovnitř, připravuje se student na návrat ke studiu, když se stane svědkem toho, jak stín v ženské budově v měřítku stínů škrábe stín a zmizí skrz její balkonové dveře. O chvíli později se žena znovu objeví v pohledu studenta a bolestivě se zkroutí do stínové kočičí pozice a najednou obrátí svou pozornost směrem k studentovi se zkřiveným obličejem. Snaží se vyhnout jejímu pohledu a opatrně vyhlíží na balkon, aby zjistil, že zmizela. Brzy poté uslyší ze své zdi podivné škrábání a následuje je po bytě do koupelny. Vyšetřuje to a zjistí, že je prázdné, ale okno jeho ložnice je dokořán. Pomalu se rozhlédne po místnosti, když najednou ze stropu spadne bledé ženské stvoření s dlouhými, ganglovitě zkroucenými končetinami a plazí se k němu. | ||||
| 5 | „Skříňka“ "Rokka" (ロ ッ カ ー) | 3. srpna 2014 | TBA | |
| Student střední školy touží po tom, aby si ho všiml pohledný starší hráč baseballu, přesto si zoufá v neschopnosti mu říct, jak se cítí. Když jednoho odpoledne kráčí domů ze školy, zaslechne městskou legendu o skříňce na mince v suterénu vlakového nádraží; pokud vložíte do skříňky fotografii své milované s panenkou, vaše přání být s nimi se splní. Rozhodla se to vyzkoušet, vybrala skříňku s číslem dresu hráče baseballu a našla bledou rozcuchanou staromódní panenku s malou černou krabičkou. Za předpokladu, že to musí být panenka, umístí dovnitř fotku svého rozdrcení a modlí se, aby se její přání splnilo. Následujícího dne se vrací do sklepa a otevírá skříňku, aby zjistila, že fotografie zmizela. Najednou se objeví její zamilovanost s vysvětlením, že chce vyzkoušet legendu skříňky, ale je zděšen, když zmiňuje panenku. Než to vyjasní, natáhne se ze skříňky temný stín, který ho obklopí a rozdrtí a zkroutí jeho tělo. Student se může dívat jen s hrůzou, když stín zatáhne chlapce dovnitř a zabouchne skříňku. | ||||
| 6 | „Nao-chan“ (ナ オ ち ゃ ん) | 10. srpna 2014 | TBA | |
| Rodina žijící v malém bytě si hraje se stínovými loutkami na stropě, zatímco se připravují na postel. Když světla zhasnou, chlapec, Takkun, sleduje, jak se na stropě slučují stíny. Než chlapec šťastně usnul, zamumlal „Nao-chan ...“ O něco později se žena zeptá svého manžela, jestli zná někoho, kdo se jmenuje „Nao“, protože jejich syn volá toto jméno až ke stropu u noc, ale bezvýsledně. Takkun se snaží ukázat „Nao-chan“, ale jeho rodiče vidí jen obyčejný strop, což otce přimělo myslet, že si Takkun chce znovu hrát se stínovými loutkami. Po zhasnutí světla Takkun znovu zavolá Nao-chan, ale tentokrát se na stropě objeví strašidelně znetvořená, smutně vypadající tvář. Tvář se blíží k Takkunově matce ... Následujícího rána se probouzí a pamatuje si, že Nao byla kamarádkou jejího manžela z univerzity, který zemřel krátce poté, co je kontaktoval. Vypravěč vysvětluje, že tento přítel byl zodpovědný za manželství Takkunových rodičů. O několik měsíců později se narodil další chlapeček s obličejem, který se podobá obličeji přízračné postavy ... dítěti, kterému dali jméno Nao-chan. | ||||
| 7 | "Stroj na výrobu kapslí" "Gatcha" (ガ チ ャ) | 17. srpna 2014 | TBA | |
| Obchodník kráčí domů jednu noc po špatném pracovním dni, když si všimne starého muže v šedivém obleku schouleném nad automatem na kapsle s mnoha prázdnými kapslemi rozházenými po zemi. Trochu rozrušený se vydal směrem k domovu. Následujícího odpoledne, po dalším náročném dni, muž prošel kolem stroje na kapsle znovu a rozhodl se to zkusit. Když kapsli otevře, najde oblíbenou gumu, kterou jako dítě ztratil, a vlasy mu začnou bělet a vypadávat. Žasne nad předměty, které se objevují v kapslích; psí figurka jeho dětského mazlíčka, dívčí figurka starého rozdrcení. Mezitím stárne stále rychleji a rychleji s každým otočením kliky stroje. Vypadávají mu další vlasy, stejně jako zuby a vrásky na pokožce. Jeho posedlost strojem na kapsle ho tak pohltila, že si nevšiml, že za ním projde další obchodník, hluboce znepokojený scénou. Když kupuje svou poslední kapsli, zhroutí se. Následujícího dne se kolemjdoucí podnikatel zastaví u stroje ... | ||||
| 8 | „Farewell Confession“ "Kokubetsu" (告別) | 24. srpna 2014 | TBA | |
| Muž jménem Ken jde na pohřeb do rodného města své rodiny, kde si všimne neobvykle žoviální dispozice truchlících. Všichni jsou uvedeni dovnitř, kde atmosféra získává těžkou auru. Ve chvíli, kdy si Ken všimne nepřítomnosti kněze, prochází první truchlící, starší muž, dveřmi obrazovky šódži do místnosti se zesnulým, která je osvětlena pouze dvěma svíčkami. Muž se ukloní, zašeptá, že během aféry oplodnil manželku mrtvého muže, pokloní se prstem ke rtům a poté se vrátí do pokoje truchlících. Mladá žena ho následuje, kromě toho, že zmiňuje zlomení větve na jeho švestce. Když si teta všimla zmatku Kena, vysvětluje, že tento druh pohřbu je „Farewell Confession“, kde truchlící vyznávají mrtvolu o něčem, co zesnulému v životě říct nemohli, aby mohl být zproštěn jejich hříchu. Poté ho okamžitě naléhá do druhé místnosti. Protože neviděl mrtvého strýce (?) V některých letech, Ken ztratil tajemství, které měl přiznat. Nakonec se váhavě přizná k náhodnému zabití psa zesnulého. Když to uděláte, náhlý poryv vyfoukne plášť těla mrtvoly nahoru a zhasne svíčky. Poté, co dospěl k závěru, že to byl jen vítr, se Ken připravuje na odchod z místnosti ... dokud se mrtvý strýc neposadí a naštvaně se zeptá: „JE TO PRAVDA?! ...“ | ||||
| 9 | „Ominie-san“ (お み に え さ ん) | 31. srpna 2014 | TBA | |
| Mladá učitelka Asako se stěhuje z Tokia, aby učila v zemi. Jednoho dne, v poledne, všichni vzrušeně křičeli kolem jídla, kterému říkají „Ominie-san“, podivné fialové hmoty, která vydává černé výpary. Studenti to hladově vlkují podivným chrumkavým zvukem, ale Asako to sbírá do plastového sáčku a vklouzne do kabelky. Později odpoledne vplíží tašku do sklepa, aby ji zlikvidovala v peci, až začne kroutit! Spěšně to hodí do pece. Na cestě domů se zastaví na večeři v malé restauraci. Tam zaslechne dva muže u nedalekého stolu rozkaz „Ominie-san“, zmíní něco o udržení své síly a zastaví se mrtvá ve svých stopách. Rozčilená pohledem na to, jak to jedí se stejným křupavým zvukem jako studenti, spěšně zaplatila a odešla. Následujícího dne volá nemocnou do práce. Teta ji probudí na večeři, kterou jí s nadšením. Teta ji nabádá, aby si udržela sílu a říká, že protože „to“ ve škole nemohla jíst, smíchala „to“ se zeleninou, aby byla chutnější. „To“ se, samozřejmě, ukazuje jako „Ominie-san“. Zpočátku šokován podvodem, Asako začíná slintat při pohledu na hrnec a nabíjí kamna. Epizoda končí stejnými podivnými křupavými zvuky, které slyšíte po celou dobu. | ||||
| 10 | "Bugged" "Mushitsuba" (虫 唾) | 7. září 2014 | TBA | |
| Jedné noci v létě si muž stěžuje na svého šéfa ve svém deníku, když uslyší hlasitý bzučivý zvuk podobný komárům. Vzhlédne, ale nenalezne žádné chyby. O několik dní později se jeho stížnosti na pracovišti v jeho deníku zesílily. Bzučení se vrací, které se opět zastaví, když vzhlédne. Zapálí cívku odpuzující komáry a pokračuje v psaní. Několik dní poté jsou jeho deníkové stížnosti na déšť přerušeny dvojicí můr, které se třpytily poblíž stropního světla. Navzdory tomu je zabije sprejem a zapálí je ve svém popelníku, což mu připadá podivně uspokojivé. Asi o týden (?) Později píše o všem, co ho v poslední době otravovalo, včetně neustálého bzučení hmyzem a svědění kůže. Podívá se do zrcadla a zjistí, že vypadá extrémně rozcuchaně ... a že mu pod víčky vylézají červi. Halucinuje o psaní do svého deníku; jeho „psaní“ je čím dál méně soudržné a násilnější. Nakonec se z jeho pokoje stane velký nepořádek a u stolu je mrtvý. Jeho hlava vypadá, jako by explodovala. Z otevřených úst vytřeští hlavu hmyz. Jeho poslední záznam v deníku - chaoticky načmárané „Pomozte mi ...“ | ||||
| 11 | "Vyzvedávat" "Hiroi-gyo" (拾 い 業) | 14. září 2014 | TBA | |
| Vysokoškolák jménem Keita Haga jede vlakem domů, když si na stojanu nad hlavou všimne nového rukopisu s názvem „Po festivalu“. Začne ho číst, až se ocitne na neznámé zastávce. Právě když se chystá zahodit rukopis, najde v koši leták pro soutěž amatérské literatury s hlavní cenou 3 000 000 jenů. Následujícího dne Haga přijme hovor, ve kterém ho informuje, že cenu získal rukopis, a žádá o potvrzení, že ji skutečně napsal. Haga lže a potvrzuje. Dorazí na slavnostní předávání cen, kde hostitel naposledy požádá o potvrzení, že Haga napsal román. Když obřad začíná, Haga si všimne prázdných výrazů publika a nedostatku pozornosti a scénu přirovná k pohřbu. V okamžiku, kdy vyjde na jeviště, uvidí publikum a hostitel se staly holými, zdeformovanými kostlivci tleskajícími rukama. Za ním se otevře opona a odhalí vířící vír. Zděšen přizná, že román ve skutečnosti nenapsal, a hlediště ztichne. Hostitel mu ale připomíná, že své autorství již definitivně potvrdil. Poté je kosterními rukama vtažen do víru a křičí „Promiň!“ jak opona pomalu klesá. | ||||
| 12 | "Netsuke" (根 付) | 21. září 2014 | TBA | |
| Vysokoškoláčka jménem Kaoru pomáhá uklízet obchod její babičky, když si všimne podivné krabice ve skříni. Její babička vysvětluje, že obsahuje pár netsuke (malé japonské ozdoby), kterých se jí ani její manžel nikdy nedovolil dotknout. Otevře krabici; Netsuke jsou shodné tváře a ona je proměňuje v náušnice. To odpoledne čeká na vlak, když uslyší vzdálený hlasový šepot „Vraťte to“. Když nenašla nikoho, kdo by se snažil upoutat její pozornost, odmítá to jako svoji fantazii. As she takes an evening stroll, two shadowy figures in traditional clothing stare at her from across the river. She hears the whisper again, "Give it back". The figures follow her along the river, until a bus arrives and blocks them from view. Kaoru takes the opportunity and ducks into a nearby alleyway. When she looks to see if the coast is clear, the figures are rounding the corner towards her, shouting "GIVE IT BACK!" She flees, but they gain on her fast, stretching out their arms to reach her. She sees a bus come to a stop ahead of her and makes a break for it. It is then revealed that the netsuke have been doing the whispering; they now say "Give back my face!" The hands swipe at her shoulder, knocking one of the netsuke off of its earring and shattering it on the ground. She reaches the bus and turns back to see the figures stopped to pick up the fragments. Moments later, at the shop, Kaoru tries to give the remaining netsuke back to her grandmother, who mentions a visitor for her. Her grandmother then notices the visitor at the door. Kaoru turns around and sees someone in traditional clothes... with hollow eyes and a shattered face... | ||||
| 13 | "Bringer Drums" "Yadorikiko" (寄鼓) | 28. září 2014 | TBA | |
| A young married couple arrives at the outskirts their new town in the country, when the wife finds a small red Japanese pellet drum with its handle planted into the ground. When they arrive in town proper, they find two lines of pellet drums with their handles planted into the ground, leading up to their new house. Though the townspeople allegedly don't like city people, they find the town elder waiting to greet them and warmly offer a tour. During the tour, the wife asks about the drums; the elder explains that they are lined up to newcomers' homes as a town tradition, to bring them good luck. The couple is then led to a temple enshrining the town's protector god (perhaps a Jizo statue?), who will allegedly follow the drums to visit the newcomers' home. Later that night, the couple settles in for bed. The wife wakes up when she hears a strange distant noise. She notices the pellet drums playing on their own and the sound of babies crying, and tries to wake her husband, to no avail. As the sounds get closer and louder, she tries desperately to wake him. Suddenly, the drums and the crying stop. The husband stirs, and when the wife turns to face him, his skin turns ghastly pale and he wails in a distorted infant cry that echoes through the valley. Lights turn on in town, in the distance, but suddenly turn off as the crying continues and becomes more childlike. | ||||
Sezóna 3
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 4] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Lend It to Me" "Kashite" (貸して) | 10. ledna 2016 | TBA | |
| A young man notices a bathhouse he'd never seen before along his walk home from work and decides to take a bath. After getting his shampoo, a bucket, and a bar of soap from the elderly check-in woman, he settles in to bathe and realizes he's the only one there. Later, he hears footsteps on the other side of the dividing wall. He then hears a woman's voice ask for a bar of soap, which he accommodates by tossing his soap bar over the wall. Later, while he's bathing, the woman asks for a bucket since the others are in use. The man complies again and tosses his bucket over, but is curious as to how there are no others since they are the only customers. As the man showers, the woman asks for a razor, but he says he didn't bring one. She asks for some scissors, which he also didn't bring. The woman starts to mumble to herself about cutting something, much to the man's confusion and growing fear. Then the woman asks out loud if she could have his hair. Now scared, the man tries to hurry through his shower, trying to ignore her constantly growing and insane demands for random body parts. As she demands more and more, she shouts, "Lend it to me! Lend it to me! Lend it to me!" The man finally is about to run away when a monster with a melted face, long and stringy black hair, a soap bar in its mouth and carrying a giant pair of scissors leans over the wall and says in a calm voice, "Actually, let me just have all of you." The story ends with the man's feet being dragged over the wall... | ||||
| 2 | "Tunel" „Tonneru“ (ト ン ネ ル) | 17. ledna 2016 | TBA | |
| Two men are driving their car to a hot spring, only they are lost, low on gas and getting nowhere fast on the mountain road. Eventually, they come to a fork in the road; one path leads to a tunnel that doesn't appear on their map. Eventually, the car runs out of gas forcing the men to push the car, but it seems the tunnel goes on forever. They stop to take a breather, but the driver notices trails of slime on the road and on the tunnel ceiling. As the men wait for another car to pass by, the passenger notices two smiling kids looking in through the window. However, the kids move strangely and don't even speak. Then it's revealed that the kids are nothing more than a pair of heads, but even worse, they are the feet of a giant spider with peoples' heads for feet that leaves a trail of slime as it walks. The men then notices one of the windows is barely open and try to close it but the spider manages to squeeze two of its legs into the gap and into the car... Some time later, a driver is going through the tunnel when he stops, thinking he hit something. He goes to check but only finds a trail of slime leading towards his vehicle. When he gets back inside, he notices an abandoned car in the middle of the road. Then, he finds two smiling men in the back of his car, only to realize they are nothing but heads that are the feet of a giant insect. To make matters worse, he sees, to his horror, that the tunnel is a nest of giant insects with peoples' heads for body parts. | ||||
| 3 | "Rat" "Nezumi" (ねずみ) | 24. ledna 2016 | TBA | |
| A young couple, Kenta and Machiko, moves into an old apartment for cheap, finishing moving the boxes into their new home. They realize they have an unwanted roommate: a rat. While Machiko is scared, Kenta claims that it's no worry and that they'll have to get used to them. That night as the couple sleeps, a rat bites Machiko on the finger, making her bleed. She hears squeaking coming from the walls, and wonders if they would be able to live with the rats. Some time later, after Machiko gets her wound treated; complete with a bandaged finger, Kenta goes out for two days on a business trip but not before placing a rat cage trap to calm down his worried girlfriend. But as soon as he leaves, Machiko hears squeaking, but she tries to convince herself that Kenta is right and that she'll get used to them. That night, she hears more squeaking, but again, tries to ignore them, despite her growing fear. As she sleeps, rats surround her bed... Two days later, Kenta returns and calls out to Machiko letting her know he's back. Machiko replies in a creepy voice, "Welcome home." A clawed hand opens the bedroom door and rats scurry out. Kenta screams in horror as a giant rat with a humanlike face and braided pigtails exits the threshold and says with a giggle and a toothy smile, "You were right, Ken-chan. They really grew on me." | ||||
| 4 | "The Noisy Hospital Room" "Nigiyakana Byoushitsu" (にぎやかな病室) | 31. ledna 2016 | TBA | |
| At 2:15 AM in a local hospital, a patient walks down a hallway, past a window where a truck outside is carrying what look like blank mannequins. As he walks down the hall, he hears what sounds like people laughing coming from a lit up room. When he opens the door, he sees himself reaching out while lying on an operating table, prepped for surgery and surrounded by laughing surgeons. The man then wakes up, and realizes it was just a dream upon realizing he's back in his hospital room. In fact, it was the same dream he's been having for a while despite the fact that he's only there for tests. Upon realizing that he's sweating, he tries to call a nurse to change his clothes, but the button does not work. He goes to the front desk, only to read a sign that says, "On rounds". Muttering at his bad luck, he sees a nurse with a flashlight walking down a dark hallway. He chases after her, but loses sight of her when he bumps into an older patient. Then he realizes he's in the same hallway from his dream and he sees the same clock telling the time: 2:15 AM. He looks out the window, and sure enough, there is the truck carrying the blank mannequins driving past the window. He runs down the hallway even further and sees the same lit up room with people laughing on the other side. He then recalls what a nurse told him the other night. "Don't go near that room. It's this hospital's rule." His suspicion fueled by what she said, the patient opens the door slightly for a quick peek when the door opens suddenly, pushing the man onto his back. Inside, he finds nothing. The lights are out, there are no people inside and the operating table is clean. He returns to his room to try to sleep, but hears people laughing outside his door and sees a flashlight passing by the door's window. He hides himself under the covers until the noise stops. But when he takes a peek to make sure they're gone, he finds himself on an operating table surrounded by four monstrous surgeons with huge mouths that make up their entire faces. As they laugh, tools at the ready, the man tells himself it's just a dream before laughing himself. Outside the operating room, the old man from earlier hears the noise coming from the other side of the door. The nurse asks if he's lost and escorts him to the bathroom, telling him, "Please don't go near that room. It's this hospital's rule." Outside the hospital, the truck carrying the blank mannequins drives away... | ||||
| 5 | "Museum of Taxidermy" "Hakusei Hakubutsukan" (剥製博物館) | 7. února 2016 | TBA | |
| One rainy evening, a young couple rushes down the street, the woman is a little annoyed that the weather has gotten bad. Along they way, the man spies a "Museum of Taxidermy" and decides that they should take shelter there. At the front desk, the desk clerk greets them in an almost robotic tone. As the couple explores the museum, the woman gets an uneasy feeling from the way the other guests just stare at the exhibits with full concentration and the way stuffed animals look almost as if they are alive, but the man brushes it off and even scares her when she stares at a stuffed dog. Annoyed, she leaves the museum and goes back to the hotel where they are staying. The man follows, but she locks the door on him. The man digs in his pockets for his room key, but can't find it. Believing that he dropped it back at the museum, the man rushes back despite it getting late and that it must be closed. To his surprise, it's still open and there are still people inside. When he goes to the front desk, the desk clerk from before is still there and repeats his greeting. Suddenly, his voice slows down as if he were a toy with its batteries running down. Frightened, the young man rushes inside and finds a guard, but upon closer inspection he sees that the man is a stuffed corpse along with all the guests and the desk clerk. As the man backs away in horror, he bumps into the desk clerk, who tips over and repeats the greeting until his batteries run down. The young man screams one last time as multiple pairs of eyes pop out of the darkness... The sounds of animals fill the museum as the shadows of said animals surround a new exhibit: the young couple, stuffed and sewn together. The girl must have come back looking for her date only to meet the same fate. | ||||
| 6 | ""That Side" Festival" "Achira no Matsuri" (アチラの祭) | 14. února 2016 | TBA | |
| During the night of a festival, two girls: Miki and Asako, enjoy themselves at the stands, playing games and eating candy. Miki says that she wishes they could stay forever, though Asako says that's a little bit exaggerating. Asako then comes across a mask stand, and calls out to Miki to have a look, but Miki disappears and wonders where she went. One of the masks, a white geisha mask sitting amongst the oni masks suddenly darkens and says in a deep voice, "That side." Asako wonders if she was imagining it, but puts it aside as she has to find Miki. As she looks around, she sees that the people are all gone and the lights are dimming and turning green, all the while a deep, booming voice says in the distance, "Go to that side". Fog starts to roll and laughing ghosts come parading in with the sounds of bells and a monstrous float resembling the white mask with lanterns hanging from it and saying with a huge second mouth, "Go to that side." Terrified, Asako flees and runs into the goldfish game stand where she asks the man attending the stand if he's seen Miki. To her horror, the man now resembles a goldfish. She runs to the man at the cotton candy stand only to find him wrapping his entrails around a cotton candy stick. As she flees, Asako runs past distorted versions of the people and calls out to Miki. Suddenly, she hears and runs into her friend. Miki takes her hand and they run, but Asako asks where are they running to. Miki suddenly stops and her face turns into the white mask and says in a deep voice, "That side." Asako screams in horror as the sounds of laughter and the distant "Go to that side" echo throughout the dimly lit festival... | ||||
| 7 | "Za" "Ushiro" (う し ろ) | 21. února 2016 | TBA | |
| At the Kuchiya Inn, during a school field trip, everyone else is asleep except for three boys; one of them, Osamu, wants to sneak into the girls' room. Two of them want to back off because they want to sleep and are sure the girls are too. Osamu tells his friends it's because he's been having a nightmare recently. The two boys laugh at this before apologizing and ask what sort of nightmare he's been having. Osamu tells them that in the dream he's in class and everyone is laughing and having a good time. The door opens and a feminine figure enters the room and laughs as it walks behind the rows of desks, someone everyone knows they can't look at. As Osamu thinks to himself not to look up, a huge hand with red painted nails grabs and twists his head around as it forces him to look up at the figure's face... and that's when the dream ends. The other boys admit that that is scary, but assure him not to let it get to him. Osamu reluctantly agrees. Later, before dawn, one of the boys wakes up, and wants to go to the bathroom, but is afraid since being told that dream. He hears a cracking sound, and turns to see Osamu's whole head twist around, his eyes bugging out. As he screams in horror, the boy watches as all the other sleeping boys suffer this same fate. As he watches the boys now writhing in their beds, he wonders if this is what happened in the dream Osamu was talking about. Suddenly, a huge hand with red painted nails grabs his head and he finds that he can't close his eyes or look away as he is forced to look upward at the face of the laughing figure from Osamu's dream before his head is forcibly twisted: a woman with a twisted head, bugged out eyes and a great, muscular arm. | ||||
| 8 | "The Empress Doll" "O-Hinasama" (お雛様) | 28. února 2016 | TBA | |
| Two teenage couples pull over at an abandoned house for a test of courage. They find it unlocked and go inside, armed with flashlights, and tell each other that there were rumors that people who lived in the house vanished while others say they just skipped town. Entering one of the rooms, the teens come across a Buddhist altar and next to it are red carpet-covered platforms with Hinamatsuri dolls, obviously belonging to a girl. One of the boys says that the dolls protect the people that own them from misfortune. No one seems to notice that one of the three court lady dolls appears to be smiling at them. One of the girls, Yumi, points out that the empress doll is missing, probably the result of someone stealing it. As the other kids go to the second floor, the girl gets an uneasy feeling... In the upper floor bedroom, the kids come across a three-sided mirror and one of the girls, Nobuko, is dared to look into the reflections, but she knows that a ghost is supposed to appear in the reflections. Calling her chicken, her boyfriend, Haruo, decides to open it so they all have a look. The door behind them opens slowly in the reflection, but when the boy turns around, it is closed. At first everyone thinks it's his imagination until they see the door in the mirror open all the way despite the real door remaining closed. They take a look in the mirror again, and in the threshold is a giant Hinamatsuri empress doll. It enters the room, grabs Yumi and exits the room. The real Yumi collapses to her knees in fear. As they leave in fear, the couples take another look in the room with the dolls and find Yumi's body sitting haphazardly on the platforms as if she were thrown at it, her face painted to resemble a Hinamatsuri empress doll. They turn around and find the empress doll behind them when suddenly it cackles as its eyes become huge and its mouth opens revealing a set of big teeth. | ||||
| 9 | "The Fourth Man" "Yonninme" (4人目) | 6. března 2016 | TBA | |
| At the end of class, two high school students ask their teacher if she had heard of the Handshake Men. The teacher says she hasn't. According to the girls, a man stands by the roadside at night asking people to shake his hand but you can't tell him no or he will say that you are naughty and will crush your body into a meatball. The girls also say there are three more of them, but you should never shake hands with the fourth one otherwise, he'll bite your hand off. A third student, Haruko, silently thinks that the story is stupid. At home, while she's reading, her younger sister, Naomi comes in and tells her she forgot her notebook at school. The two girls go to the school and the younger of the two finds it in her desk, right where she left it. Suddenly, they bump into the janitor, who demands to know why they are there so late. Naomi explains the situation and he lets them go. The two girls walk back home, though the student is a little shaken by the janitor suddenly appearing. Along the way, an old man comes stumbling along, grumbling why two young kids are out this late. Haruko begins to question if the Handshake Men story is true. A while later, a man appears and asks for a handshake. Remembering the story, Haruko shakes his hand quickly and takes off running with Naomi. An officer suddenly asks to shake hands with her which she does. Then the third man asks for a handshake which she does. Suddenly, Haruko realizes Naomi has vanished. Terrified she wonders if she's run into the fourth man. Suddenly a hand grabs hers... but it's not Naomi who's now running up to her. Instead, it's a man ready to bite her hand off with his giant mouth. | ||||
| 10 | "Merry-go-round" "Merīgōrando" (メ リ ー ゴ ー ラ ン ド) | 13. března 2016 | TBA | |
| A young couple, Shinichi and Satomi, arrive at a mall carnival (that looks oddly like the one seen in the opening for the second season) that they remember their parents bringing them to. Before they go on a ride, a clown appears behind them and asks if they want a balloon to which Satomi says she would. Just then the announcer says that the mall will be closing shortly much to Satomi's disappointment. The clown asks if they would like to ride the merry-go-round before leaving as it is free for the person who buys a balloon. While Satomi is excited, Shinichi says it's a little embarrassing and offers to take her picture instead. Satomi goes on for a ride, Shinichi notices a boy and girl also riding the carousel, and notes that they don't look happy at all; they look bored in fact. As Shinichi looks at his pictures, Satomi asks if he's watching to which he says yes, but pays no mind. When she asks again if he's watching, he notices that Satomi looks weak and wobbly and that the two kids are now smiling wickedly. When Satomi calls out again, Shinichi sees that her face has become deformed and her eyes have become googly. He hears laughing coming from all around and notices that the guests and the performers are coming toward him with evil smiles. When his gaze returns to the carousel, Satomi is gone. He rushes to the ride maintenance man and asks if he's seen her, to which the man says no. Then he asks the children and they say the same thing. Suddenly, the carousel starts to move again, and Shinichi notices everyone off the carousel clapping, slowly at first, then faster until they stop when a hand grabs him. Looking down he sees the hand belongs to a deformed, twitching merry-go-round horse with rolling eyes and a balloon tied to its right hoof and it asks, "Shinichi, are you watching?" The story ends with the mall's lights going off, the carnival's music winding down and people laughing... | ||||
| 11 | "Kukačkové hodiny" "Hatodokei" (鳩時計) | 20. března 2016 | TBA | |
| Rumi and her mother visit their grandmother's house where she takes notice to the cuckoo clock hanging on the wall at the exact time the little bird pops out. Rumi asks why the bird doesn't come out of the house to which her grandmother explains that it's the bird's job to tell the time and won't come out until the appropriate time. Later that night, Rumi's mother has taken notice to her daughter's obsession with the clock (even making a tick-tock sound), as every time she hears the bird pop out she runs into the living room to see it. Rumi's grandmother says it must also make the cuckoo clock happy as no one seems to have paid attention to it for some time. Five minutes before midnight, while everyone is asleep, Rumi awakens to the feeling of going to the bathroom, but doesn't make it far before she hears the sound of the clock ticking. Almost immediately, she stands in front of the clock and makes the tick-tock sound, and her eyes start spinning around like the hands of a clock. At the stroke of midnight, the cuckoo bird doesn't pop out, however. Wondering if the bird is asleep, Rumi checks the clock, but it falls from the wall and breaks. Now worried, Rumi wonders how to fix it. Suddenly, the doors open and a fleshy, deformed bird with rolling eyes on one side of its head pops out and makes a distorted cuckoo sound to which Rumi smiles and laughs... The next morning, Rumi's mother awakens, but her daughter isn't in bed with her. Walking downstairs, she hears her daughter making the tick-tock sound in the living room. When she calls to her, Rumi slowly turns to face, her eyes now spinning like clock hands and her mouth turns into a cuckoo clock's door. When the door opens, the scene cuts to the exterior of the house as the sounds of choked cuckoos and Rumi's mother's screams can be heard. | ||||
| 12 | "Ve vodě" "Mizu no naka" (水の中) | 27. března 2016 | TBA | |
| Late one night, at a closed swimming pool, a teenage boy, Tōru, sneaks into pool, recalling how his gym teacher announces the prefectural tournament next week and expects no one to slack off. He says to Tōru that he expects good results. In the present, Tōru decides he needs late night practice. He notices how the pool looks creepy, but undeterred he dives into the water, awakening something in the process... As he swims through the pool, winning the tournament on his mind, he hears something splashing nearby. Convinced it is just his imagination, he resumes swimming, unaware that he is being followed by black, hairlike tendrils. Finally, he reaches the end of the pool, and it is then he notices black hair in his hands. Looking up, he sees more of the hair in the center of the pool, hair belonging to someone, or something. Terrified, Tōru tries to swim away, but is entangled in the hair and even hears something cackling in the water. He exits the pool but when he turns around to face the creature, he sees it looming just under the water. He tries to run, but the hair wraps around his throat. He hears a splash and Tōru sees the source of the hair: a giant fish with a woman's head and glowing yellow eyes. The fish woman laughs as it pulls him under the water. | ||||
| 13 | "— Drawings —" "- E -" (- 絵 -) | 4. dubna 2016 | TBA | |
| This episode does not begin with the same opening as the other episodes in the series. Instead, the episode immediately begins with a scene of the boy in the opening title sequence from season 3 sitting on a playground slide drawing while other three other children are playing hopscotch. A woman comes onto the playground and it is revealed that she has just moved to this town to work as a teacher. She tries to talk to the boy, but he walks away. While teaching, she notices the same boy is sitting in the back of the class drawing. After class she asks him to draw her, but he claims that it would be boring. Immediately after, another teacher approaches her and says that three children were absent from class and were also missing. He claims that they were at the park that morning, but then walks away. The teacher walks home late at night and spots the boy sketching a picture of a monster assimilating a man they both see in a phone booth. She decides to follow him over the course of the next few days and observes many different monsters such as a giant heron eating a man and a clothing store manager being chased by an army of mannequins and the boy drawing them while laughing. The following day, she looks at his sketchbook and sees a picture of the three children playing hopscotch being grabbed by a monster, then realizing it was of the children that she had seen earlier that had gone missing. She suddenly sees the boy behind her drawing, who claims that he will draw her now, saying she's much more interesting than she was when he first met her. She becomes surrounded by the monsters from the entire third season and screams as the boy's face slowly fades into the mask that the kamishibaiya from the first two seasons wore. Then the kamishibai panel that was used as a ending card for seasons one and two slams and the storyteller says "the end" (oshimai) as he did in the first two seasons. The camera pans out and reveals the opening scene of season 1, and then to a group of children watching the story teller with open mouths and blank looks on their faces. The end card slams again and the camera pans out to the children again, this time their faces become more distorted and monstrous, taking on the characteristics of a frog, a prawn and a sea slug. This happens numerous more times with the children's faces becoming more and more hideous, until it shows the boy standing in front of the kamishibai theater wearing the original kamishibaiya's mask. The end card from season 1 and 2 comes up again, and this time, the boy says the words "The End..." | ||||
Sezóna 4
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 5] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Jazyk" "Shita" (舌) | 16. ledna 2017 | TBA | |
| A salaryman walking home from work runs into two children, both of whom are sad that a dead cat is lying in the middle of the street. Not wanting to see it run over, he scoops the cat up and buries it next to a tree. Two girls walk by, muttering that something could follow you home if you take pity on it. The boys and the man say a prayer for the cat and they go on their ways. That night, while the man watches TV he hears what sounds like a cat meowing. This makes him recall what the girls said, but he shrugs it off and decides to go to bed early. He is just about to go to bed when he hears the meow again, only now it was coming from the room he was just in. The meows get closer and closer until it's right next to his bed. The cat licks him, but he feels something off... When his eyes become accustomed to the dark, he realizes the meows sound too human. In fact, it wasn't the cat meowing at all, but a pale-skinned, dark-haired woman with green eyes holding the corpse of the dead cat. "I'm so glad I got to see you," she says. "So, why did you find the cat, but not me?" | ||||
| 2 | "Akvárium" "Suisō" (水槽) | 16. ledna 2017 | TBA | |
| Three middle school students are walking home from school, talking about an old abandoned Western-style mansion that is rumored to be haunted. Though they try to enter through a window, they find it locked. Just before one of them could break a window with a rock, they see that one of the second floor windows is open. One of the boys, Shigeru, climbs up into the window. Inside the dark house, the only presence is the sound of gurgling water. When he pulls on the tattered curtain to let light in, he finds the source of the sound: a massive fish tank that had been left dirty and neglected with plant life and murky water still inside. He thinks he heard something bubbling in the tank, but can't see anything in the filthy, murky water. But when he presses his face up against the glass, something bumps against the tank. Ignoring the foul odor, he looks down from the top of the tank and peers into the water so close he could see his reflection. A pair of slimy, purple hands pop out of the water and pull him into the tank. One of Shigeru's friends comes in looking for him, only to find the fish tank. Then he hears something bang against the tank from the inside... | ||||
| 3 | "Sewing Shears" "Mishin" (ミ シ ン) | 16. ledna 2017 | TBA | |
| A college student moves to a new apartment (that oddly enough, resembles the one occupied by the salaryman from episode 1) because the rent was cheap and is willing to ignore the minor problems it had. She glances down and notices a spot on the floor that had a different color than the rest of the wooden floor. She realizes it's actually a loose floor board and when she lifts it up, she sees a rusty pair of scissors stabbing through a paper talisman with a lock of dark hair attached to it. She tosses them into the waste bin, having had enough problems for the evening. That night, she awakes to a strange sound coming from the floor board. It sounds like a human moaning. Slowly, she removes the board and gasps in horror at the sight of the top half of a head with long black hair staring back at her, only to wake up from the dream. As she heads for the bathroom, a quick glance from the waste bin makes her realize the scissors, the talisman and the lock of hair are gone. And then she hears it: the moaning from her dream coming from the floor board. She removes it only to find nothing. Suddenly the phone rings, and she is relieved it's her friend on the other line. She doesn't notice the figure of a man missing the top half of his head standing behind her... | ||||
| 4 | "Red High Heel" "Reddohaihīru" (レッドハイヒール) | 16. ledna 2017 | TBA | |
| A salaryman is running home from work having stayed overtime. It's 12:08 AM, and he's nearly late for the last train, but by the time he reaches the station, it's too late; the train already left. He regrets not hailing a taxi earlier, but since the line for taxis was currently long, he decides to hail one on the street. Finally, after hailing taxi after taxi only to see a "No Occupancy" sign on them, he hails a vacant taxi after walking down a dark, deserted road. He takes his seat in the back tells the driver where to go and relaxes. Suddenly, he sees something next to his foot: a red high heeled slipper... He asks the driver if a previous passenger lost her shoe, but the driver doesn't even turn around and asks if he could throw it out. The salaryman is confused at first, but is startled when the driver repeats what he asked in an impatient, angry tone. The driver looks more unnerved and he starts shaking. Then both men hear a sound coming closer and closer: the sound of someone running. The salaryman looks out the window and sees a blonde-haired woman in a red dress running next to the taxi at an impossible speed. The driver looks even more scared and repeatedly pleads to him to throw the shoe out. When his eyes adjust to the dark, the salaryman realizes the shoe is not red, but white; the red on the shoe is blood. With a scream, he throws the shoe out the window and the woman stops running. At first he's relieved, but then relief turns to horror when the driver runs over a blonde-haired woman in a red dress, killing her instantly. | ||||
| 5 | "Noční autobus" "Yakō basu" (夜行バス) | 29. ledna 2017 | TBA | |
| Four friends are on the night bus when one of them suddenly gets a stomachache and asks the driver if he could stop at the next service area. Ignoring his friends' mocking, he heads for the restroom. After relieving himself, he walks to the parking lot, but there are so many buses like his own that he can't figure out which one is his. He finally finds what looks like his bus and gets on, only to realize the passengers' expressions look gloomy and are looking downward. He takes his seat, feeling slightly uncomfortable by the atmosphere in the bus. He suddenly gets a text message from one of his friends from a row behind him, Yūichi, wondering what was wrong. When he asks what he was talking about, the reply tells him to stop messing around. Then he gets a phone call from his other friend, Saeko, who's in an aisle next to his. But she's not holding her phone at all. He answers, and hears her voice on the phone asking where he was and that they were waiting for him. The girl sitting in the aisle next to his turns her head and looks at him with the same gloomy expression as everyone else. The man becomes afraid as he hears more of his friends' voices on the phone, yet the people on the bus are not talking to him. His fear grows even more when he realizes everyone on the bus is now staring at him... | ||||
| 6 | "Guess Who?" "Dare da" (誰 だ) | 5. února 2017 | TBA | |
| A teenage boy and a girl sit on a bench at the train station. The girl was fond of the boy and one day she asked if they could go to the amusement park. They had a great time, and as evening came and they waited for the train, the girl thanks the boy for taking her. She asks him if he's going out with anyone, but a passing train interrupts her and he doesn't hear her. The boy goes to get a drink, leaving the girl feeling awkward. It's then that she notices a pale-skinned, dark-haired girl dressed in black sitting on a bench on the platform across from her. She can't make out the pale girl's expression but she's sure she's looking right at her. Suddenly, she gets up from the bench and walks toward the track. A train passes by, and the pale girl vanishes... The teenager is confused and scans the area, looking for her. Suddenly, a pair of hands covers her eyes and the boy's voice says, "Guess who?". She finally gathers up the nerve to ask him out, but the hands press into her face, so much so that it hurts. He asks again, "Guess who?". She tells him she knows it's him. But then a question pops into her mind. "Who is senpai?". She tries to remember that he's the star basketball player at school and that he took her to the amusement park. But now it seems he's been erased from her memory. Another train passes by and she sees, through the gaps of the fingers, in the reflection of the train's windows, that the pale girl is the one covering her eyes. At that point she can't remember the boy's face, voice, or his warmth. The teenager is then revealed to be covering her own eyes, her body and face transformed into that of the pale-skinned, dark-haired girl's. She asks herself in a voice that's not hers, "Who am I?" and vanishes as people walk by her and the announcer tells people to stay behind the yellow line as the train is arriving. | ||||
| 7 | „Kroky“ "Kutsuoto" (靴音) | 12. února 2017 | TBA | |
| A man goes to a department with his wife, Mayumi, during a closeout sale during one of his rare days off of work. It's pretty clear he does not like going shopping with his wife as he already knows exactly what she wants. He soon receives an email from one of his coworkers, Nagase, who invites him for a drink. Wanting to get away from his wife, he asks if he could use the bathroom. In the darkened room, he sits at one of the stalls and sends a message back to Nagase when he should come, he is going to be here a while. Then he sees what looks like a mark on his shirt. He realizes it's ink, and in the dim light of his cell phone, he sees writing all over the walls of the stall that appear so fresh, he could easily wipe it off. A text from Mayumi startles him a little, but he regains his composure. The message asks which floor the bathroom is. Just then, the man hears someone entering the bathroom and beginning to pace. Then he hears another set of footsteps and begins pacing as well. He becomes even more afraid as the sound of two more people entering and pacing around the bathroom can be heard and the sound grows louder to the point that the whole room starts to shake violently as if he was in the middle of an earthquake. Just then, Mayumi calls him and just like that, the footsteps stop instantly. The writings on the walls begin to stretch and the man sees four pairs of feet under the gap of the stall's door. He shakes in fear as the door opens revealing three men and a woman with pale skin, black eyes and dark hair staring back at him... | ||||
| 8 | "Kazetová páska" "Kasettotēpu" (カ セ ッ ト テ ー プ) | 19. února 2017 | TBA | |
| A man visits his childhood home for the first time in many years after hearing his old friend, Tanabe Kouichi, is getting married. He returns to the room where he spent most of his boyhood, happy to see it's still the same as he left it. Further exploration of his old room leads him to find a cassette tape in his desk labeled, "What Happened Today". Always a fan of scary things and wondering if it still works, the man puts the tape in a player and presses play. He hears his boyhood voice and he remembers that as a child, he would record his daily life on cassette tapes. On the first entry, February 12, he talks about playing baseball and winning despite Onedera, a rival player, being an excellent pitcher. On February 23, he talks about Tanabe's birthday party at his house and receiving gifts from all his friends and admits he's a tad jealous. The man finds it coincidental hearing his boyhood self talk about Tanabe. On June 7, his boyhood self talks about being able to do anything in his dreams, including trampling over people, being invincible and crushing buildings. On August 8, he talks about his mother walking a lot and wanting to talk to her, but deciding not to. Suddenly, the voice on the tape sounds older. The man assumes he made this during middle school. On October 15, the voice talks about loudly yelling in class four times but no one was there to scold him. On January 9, the voice claims to have heard something rattling in a box and that he's happy. On February 16, the voice says he felt something, like fingers wiggling. He told no one. On April 11, the voice says he said good morning to an old man at a jagged park only for him to say, "No it's not." The man gets confused hearing that; he doesn't recall doing or even saying that. He can't understand what his younger self is saying anymore and the stories are starting to become more and more nonsensical and surreal. On February 23, the voice talks about how Tanabe and Tanabe were birthday plastic modeling at Tanabe's house. On June 7th, the voice says it thought it would stay the same if it stayed a long time, but when it looks closely lately it can see cracks and wondered why it was shaking. Maybe that's it. The man suddenly hears his own older voice. On April 7, the voice says it's a great day at work and how he can be happy about anything. But don't laugh, you'll make it shake. Pak se muž zděší, když zítra uslyší hlas o Tanabeho svatbě, a pak se začne hýbat, když vezme hůl a porazí Tanabeho, stejně jako to udělal starému muži v zubatém parku, a pak se páska zastaví. Když už nechtěl nic slyšet, sundal si sluchátka. Tehdy si uvědomí, že nejsou ani zapojeni do kazetového přehrávače. Svatba následujícího dne byla tak vzrušující, jak jen může být ... | ||||
| 9 | "Broušení zubů" "Kensaku ha" (研 削 歯) | 26. února 2017 | TBA | |
| Administrativní pracovník, Miwako, je na výletě se svým spolupracovníkem. Obě ženy toho turistického místa moc neznají, ale samy o sobě je považují za příjemné. Brzy narazí na místo, kam místní nechodí: jeskyně se čtyřmi sochami Jizo s červenými látkami uvázanými kolem krku, z nichž jedna má na jednom ze zubů uvázanou červenou šňůru. Té noci, když obě ženy šly strávit noc v hotelu, si Miwako stěžovala na bolest zubů v důsledku skřípání zubů. Léky proti bolesti nefungují, a tak si místo toho přivolá zubaře a zjistí, že jedna zubní ordinace je stále otevřená. Miwako po příjezdu zjistí, že zubní ordinace se zdá být stinná, ale bolest ji nenechává na vybranou. Posadila se na židli a starší zubařka se podívala do jejích úst; její výraz ztmavne. Zubař přistoupí ke svým asistentům a zašeptá něco v duchu „Nenechte ji utéct“ a „To se nedá pomoci“, než se vrátíte pomocí kleští a řeknete Miwakovi, že je třeba vytrhnout zub. Miwako se nelíbí představě, že by jí tito zubaři ze starého světa nechali vytrhnout zub, a snaží se odejít, ale asistenti ho drží. Dokáže se dostat pryč, než se zubař pokusí vytáhnout molár. Ani neslyší, jak ji zubař varuje před něčím, co se týče zubu. Zpátky v hotelu zkontroluje svůj zub v zrcadle, jen aby sám vyskočil. Vypadá to, že má ustaraný obličej. Poté si plně pamatuje varování zubaře: „Pokud odejdeš takto, přijdou pro tebe!“ Miwako se ve strachu ohlédne na stoličku, jen aby zjistil, že je pryč, zanechal po sobě stopu krve, jako by vstala a odešla sama. Sleduje stopu do ložnice, ve které spí její přítel, a uslyší skřípavý zvuk. A čím blíže se přiblíží ke svému příteli, tím hlasitěji se broušení zdá ... | ||||
| 10 | „Calling Crane“ "Yobitsuru" (招 び 鶴) | 5. března 2017 | TBA | |
| Tři kamarádi ze střední školy, Honoka, Yukari a Miku, se sešli a společně si zahrali ve škole oblíbenou hru. Tato hra s názvem Calling Crane je hra, kde mluvíte s mrtvými a máte si uvázat červenou šňůrku na žiletku, dát ji do šálku vody a nechat ji tam přes noc. Osoba poté vyjme svázanou břitvu z šálku a spolu s ní 49krát polkne papírový jeřáb s napsaným jménem mrtvé osoby. Poté povolaný duch údajně promluvil skrze osobu, která ho spolkla. Říká se, že student ze sousední školy zpackal rituál a zůstal nepříčetný neplatný. Yukari této hře nevěří, ale má ze situace nepříjemný pocit ... Místo toho, aby se vzdala strachu, se směje a navrhuje, aby zavolali Nayakama-sensei, mladého učitele třídního domu, který dříve pracoval ve své škole. Byl fanouškem strašidelných příběhů a je také tím, kdo řekl třem dívkám ze hry Calling Crane. Před třemi měsíci zmizel a na jeho stole byla nalezena pouze svázaná žiletka. Chtěl zjistit, zda jejich starý učitel zemřel, a Yukari napíše své jméno na papírový jeřáb a pomocí hry nůžek na kámen a papír ho Honoka spolkne. Bohužel se jí papírový jeřáb zasekl v krku a ještě horší je, že si její přátelé myslí, že se jen tak bláznila a zapomíná na to, že se dusí. Yukari a Miku se pokusí pomoci, až když bude její kašel silnější. Najednou Honoko konečně zvedla papírový jeřáb z krku a Yukari a Miku si uvědomili, že jméno Nayakama-sensei už na něm není, ale Honoka. Když se Honoka snaží zjistit, o co jde, Honoka vstane a řekne mužským hlasem: „Takže o čem budeme mluvit?“ | ||||
| 11 | „Bílá čára“ "Hakusen" (白 線) | 12. března 2017 | TBA | |
| Učitelka zůstává po škole a hodnotí testy svých studentů, když si najednou všimne dítěte hrajícího si na školním dvoře. Chlapec, oděný do opotřebované, neznámé školní uniformy, kreslí něco křídou, která se používá k výrobě diamantů na baseballových hřištích. Jde ven, aby mu to řekla, ale on už je pryč. Cizí stále je, že křídová čára vede od dvora a do školy. Sleduje čáry halou v prvním patře a nahoru po schodech ve druhém patře a poslouchá, jak se o podlahu škrábou kola značek čáry. Pak sleduje linii do třetího patra a nakonec ke dveřím, které vedou na střechu. Otevřela dveře, ale chlapec tam nebyl a zdá se, že linie přešla zábradlí. Ohlédne se a uvidí značku bílé křídy, skoro jako kdyby chlapec odhodil pytel křídového prachu ze střechy a na chodník ... Otočí se a vidí, jak bílá čára nyní zčerná a následují kroky lidí . Otevřely se dveře a vyšlo pět obrysů černé křídy a ona si příliš pozdě uvědomila, že bílá čára ji měla nalákat na střechu, stejně jako to bylo u jejích minulých obětí. Poslední věc, kterou vidí, když k ní černá konečně dorazí, je chlapec, který vyhlíží ze dveří, a poslední, co slyší, je zvuk pěti úderů se šestým následným oblekem. | ||||
| 12 | "Snow Hut" "Suno hatto" (ス ノ ー ・ ハ ッ ト) | 19. března 2017 | TBA | |
| Mladý chlapec, Masayukiho rodiče, ho během zimní přestávky vezme do domu svých prarodičů. Vždycky si užíval hraní na sněhu se svým starším bratrancem, kdykoli dostali příležitost. Když jednoho dne začalo zapadat slunce, rozhodli se dva postavit sněhovou chatu, dostatečně velkou na to, aby se oběma sotva vešly. Najednou oba pociťují hlad, a tak Masayukiho bratranec nabídne, že přinese zpět pánev a ugriluje nějaké mochi. Během čekání Masayuki vyhlíží z díry a najde sněhovou chatu téměř totožnou se svou vlastní. Kráčí k němu a přemýšlí, jak se tam dostalo, a všimne si, že nemá žádný vchod, ale zdá se, že uvnitř září, jako by v něm bylo světlo. Zavolá a zeptá se, jestli je někdo uvnitř, a zaklepe na bok, jen aby někdo nebo něco zaklepal ... Chtěl zjistit, o koho jde, Masayuki vezme hůl, vystrčí díru ve zdi a nahlédne. Nenašel uvnitř nic kromě jediné blikající svíčky a vnitřní stěny byly úplně poškrábané, jako by se něco nebo někdo pokusil vyrazit ven. Když Masayuki znovu zavolá, skočí s hrůzou zpět při pohledu na oko, které se na něj dívá skrz díru, a uslyší hlas chlapce: „Teď jsi na řadě ty.“ Masayukiho bratranec ho najde v bezvědomí a před zřícenou sněhovou chatou. Masayuki přijde a ocitne se ve futonu v domě svých prarodičů. Slyší, jak jeho bratranec mluví s rodinou ve vedlejší místnosti a říká, jak Masayuki stále říkal, že je uvnitř někdo, a že i přes protest svého bratrance rozbil sněhovou chatu. Masayuki má pocit, že je v tom něco strašného. Najednou rodina otevře dveře a z nějakého podivného důvodu se chová šťastně. Přední část dveří je otevřená, odhaluje otevřenou sněhovou chatu a rodina mu říká, aby šel dovnitř. Masayuki má nepříjemný pocit, že se má stát něco opravdu špatného. Najednou ten samý hlas ze sněhové boudy říká: „Myslíš si to taky?“ Když otočí hlavu, uvidí siluetu o velikosti dítěte, která prochází okem po stěně obrazovky a říká: „Pokračuj. | ||||
| 13 | „Podzemní chodník“ "Chika tsūro" (地下 通路) | 26. března 2017 | TBA | |
| Jedné deštivé noci zamíří vysokoškolský student domů poté, co opustil pití, když si uvědomil, že něco zapomněl v baru. Rozhodne se, že to zítra dostane zpět, a použije chodník, který vede k metru, aby se vrátil domů. Mladý muž věří, že touto cestou ještě nešel, a začne si klást otázku, jestli to opravdu vede domů. Ignoruje své špatné pocity a jakýmkoli způsobem jde temnou cestou. Zakřivená cesta vypadá, že jde dál a dál, a když se rozhodne otočit, narazí na dělníka. Pracovník ani neuznává svou přítomnost, jen se dívá dolů a pořád dokola opakuje: „Nejprve je tma.“ Pracovník ukazuje doleva a odhaluje cestu, která je ještě užší a temnější než ta, kterou se student vydal. Cítí se znervózněn slovy a cestou, kterou mu nasměroval, proklouzne kolem něj a pokračuje rovně. Narazí však na bránu, která naznačuje, že cesta je zavřená, a nezbývá mu nic jiného, než se obrátit zpět. Kráčí tunelem, jen aby zjistil, že se zdá, že to jde dál a dál; nemůže ani najít cestu, na kterou na něj pracovník předtím ukazoval. Roztržitě se dívá dolů a vidí, co vypadá jako stopy, a když se podívá po své pravici, vidí, kde tunel, na který pracovník upozornil, měl být, je nyní vyplněná zeď s otiskem člověka. Zdá se, že se tvar pohybuje a bojuje v agónii. Najednou se odstěhuje ze zdi a začne chodit za studentem a znovu a znovu říká: „Nejprve je tma.“ Ten muž je tak vyděšený, volá o pomoc, aby byl vypuštěn ... | ||||
Sezóna 5
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 6] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Špatné číslo" „Machigatta bango“ (間 違 っ た 番号) | 2. července 2017 | TBA | |
| Žena provdaná za elitního platce Masuda si stěžuje, že nikdy nebyl doma, aby trávil čas s ní a jeho synem Hirofumi. Zazvoní telefon a když mu odpoví, žena, kterou předtím neslyšela, říká, že tam chvíli nebude. Zmatená paní Masuda se ptá, na koho se snaží kontaktovat, ale žena zavěsí. Později během dne Hirofumi usne při hraní a telefon znovu zazvoní. Paní Masuda zvedne telefon a žena na druhé straně se zeptá, jestli by mohla sledovat své dítě další hodinu. Paní Masuda jí řekne, že má špatné číslo, ale žena na druhé lince okamžitě zavěsí. Frustrovaná praštila telefonem dolů o sluchátko, aby okamžitě zazvonil. Tentokrát je to její manžel. Řekne jí, že přijde pozdě a navrhne večeři s Hirofumi. Na večeři paní Masuda řekne Hirofumimu, aby nedělal nepořádek, takže ho rozplakal. Zazvoní telefon a stejná žena jí řekne, že je konečně schopna odejít. Frustrovaná paní Masuda jí řekne, že má zase špatné číslo. Ale pak žena řekne něco, co ji děsí: "Ale Hirofumi pláče, že?" a zavěsí. Paní Masuda si najednou vzpomene na Hirofumi, jak kreslí obrázek ženy se slovem „máma“. Paní Masuda si najednou myslí, že to musela být ta žena tehdy ... Náhle zazvonil zvonek dveří a na druhé straně bylo slyšet šouravý zvuk. Ženský hlas říká, že je tam, aby zvedla Hirofumi. Otevřely se dveře a do místnosti vstoupila žena s bledou pokožkou, černými vlasy a tmavýma očima. Paní Masuda popadne nůž, zatímco Hirofumi volá: „Mami?“ | ||||
| 2 | „Dej mi to“ "Chōdai" (ち ょ う だ い) | 9. července 2017 | TBA | |
| Administrativní pracovník je na cestě domů a chodí po hřišti, když se zastaví, když uslyší volání dívky na houpačce. Ptá se, jestli je něco špatně a kde jsou její rodiče. Dívka říká, že je v pořádku a že její matka je na cestě, poté si všimne motýlí brož na košili pracovníka úřadu a požádá ji, aby jí ji dala. Žena připustí a nechá ji mít za odměnu za trpělivé čekání na matku. Žena pak jde svou cestou a pamatuje si, že když byla ve věku dívky, žádala o věci, které chtěly i starší děti. Říká, že je to něco, co by děti dělaly, protože chtějí být dospělými. Následujícího večera žena prochází hřištěm a stejná dívka z doby předtím na ni volá. Znepokojená žena se ptá, kde je její matka. Ale ona ji ignoruje a požaduje její rtěnku. Žena na ni nanese rtěnku, která říká, že vypadá hezky. Žena jde svou cestou, i když projevuje určité obavy z toho, že je dítě tak pozdě venku. Příští noc je žena se svým přítelem a dívka se objeví na parkovišti, kde je jejich auto. Nyní požaduje svého přítele. V autě žena vyjadřuje své obavy: dívka má každý den stejné oblečení a má na sobě také rtěnku ze včerejška, která je nyní rozmazaná. Najednou uvidí odraz dívky ve zpětném zrcátku a ke své hrůze se dívčiny paže natáhnou a popadnou jejího přítele. Pak se její hlava a krk natáhnou k ženě, natáhne se k ní a monotónním hlasem řekne: „Hej, slečno. Dej mi to také. Pojď, dej mi to ...“ | ||||
| 3 | "Vrána děti" "Karasu no ko" (カ ラ ス の 子) | 16. července 2017 | TBA | |
| Dívka jménem Sae a její matka se poprvé setkají se svou babičkou, která žije na venkově. Když procházejí polem slunečnic, procházejí kolem skupiny chlapců, kteří říkají, že přichází Vrána, aby je odnesla. Zmatená Sae a její matka narazí na starou ženu se závojem. Když ji pozdraví Sae, stařena ji pozdraví pomalým hlasem, pak bez dalšího slova prochází kolem a do domu pokrytého větvemi. Brzy se oba dostanou do domu babičky. Zatímco dcera hraje na dvoře, matka mluví se svou babičkou a vypráví staré vzpomínky. Sae najednou vzhlédla, když uslyšela zvuk vrány, která zakuklila ... Když se Saeina matka a babička podívají na dvůr, najdou ji pryč. Matka Sae ji hledá, a to je, když uslyší její výkřiky vycházející z domu pokrytého větvemi, až nyní na střeše sedí vražda vran. Na dvoře přivítá Sae stařena z dřív, která ji zaslechla, jak pláče, což je výsledek jejího šplhání na strom, jen aby padla. Saeina matka najednou dorazila a omluvila se za vniknutí své dcery. Na cestě domů se Saeina matka zeptá, proč byla na dvoře staré ženy, na což její dcera odpověděla: „Protože vypadali, jako by se bavili.“ Saeina matka má nepříjemný pocit, když řekne: „Chtěla jsem se k nim přidat.“ V očích dívky nejsou vrány, ale na domě, stromě a plotu jsou lidské děti. Když jim Sae mává na rozloučenou, její matka ji odtáhne. Stará žena ji varuje, když vražda vran odletí: „Nepouštěj ji teď z ruky. Děti se zatoulají, než si to uvědomíš.“ | ||||
| 4 | "Imitátor" "Manekko" (ま ね っ こ) | 23. července 2017 | TBA | |
| Vysokoškoláčka Haru právě dokončila přijímací ceremoniál, když potkala spolužáka a svého přítele z dětství Yukari. Říká Haru, že se zapsala na stejnou školu, kterou udělala, a dostala se z čekací listiny. Haru říká, že to nevěděla, ale Yukari jí říká, že chtěla, aby to bylo překvapení, a budou zase spolu. Haru si pamatuje, jak byli od malička vždy spolu a dělali stejné věci společně, ale ve skutečnosti Yukari jen kopírovala všechno, co dělala. Haru si toho všimne ještě více během jednoho odpoledne v restauraci, když se Yukari zeptá, jestli může nosit stejné hodinky jako ona, být ve stejných třídách, jaké bere, a být součástí stejného klubu, ve kterém je. Nakonec má Haru dost a bezostyšně jí říká, aby ji přestala kopírovat. Yukari začne plakat, ale Haru, cítící soucit, jí řekne, že pro její budoucnost není dobré, když ji pořád kopíruje. Yukari jí řekne, že už má sen, být učitelkou stejně jako Haru. Yukari najednou s děsivým úsměvem řekne: „Jste překvapeni? Takže je v pořádku dělat všechno společně, že? Oba máme stejný sen!“ Haru to vyruší a říká, že budou pořád dělat věci společně. Yukari je potěšena, že opustí hostinu, ale začne chodit na přechod pro chodce na červenou a přejede ji auto. Haru se smutně usmívá, když mizí, a říká si: „Důvod, proč se Yukari dostal z pořadníku na vysokou školu ... byl ten, že ... jsem odešel ... z tohoto světa.“ Yukari kopírovala všechno, co Haru udělala, dokonce i její smrt ... | ||||
| 5 | "Shadows of Women" "Onna no kage" (女 の カ ゲ) | 30. července 2017 | TBA | |
| Žena čeká, až se její manžel vrátí domů. Když dorazí, zeptá se, jestli znovu pil, což říká jen s lidmi v práci. Když se její manžel připravuje na sprchu, cítí žena na jeho obleku slabou vůni parfému jiné ženy. Když vezme manželovo oblečení, žena najde další známky toho, že podvádí: najde rtěnku na límci košile a zlomený akrylový hřebík. Dává mu šaty do pračky, jen aby našla zvonit jeho mobilní telefon. Podívá se na to a najde několik zpráv od někoho, kdo se jmenuje Rie-san, ta nejnovější říká: „Budu vždy po tvém boku ...“ Zpočátku se zlobí, ale hněv se změní ve strach, když se nad ní se tyčí další žena. Rychle se otočí, ale nikoho nenajde. Když manžel vyjde ze sprch, požaduje žena vědět, kdo je Rie-san, na což manžel odpoví, že neví. Když mu žena řekne o e-mailech v telefonu, říká, že jsou to jen spam. Když mu žena řekne, že podvádí, zastaví se, když uslyší ženský hlas, jak šeptá: „Jen ty ...“ S hrůzou sleduje, jak se za zapomnětlivým mužem rýsuje stín a kolem něj se obklopuje několik paží. Když muž odejde a řekne jí, že jde do postele, žena může vidět odraz svého manžela stále v zrcadle a může slyšet několik hlasů, které prohlašují, že ho milují, a obklopené kolem něj jsou temné příšery se ženskými rysy a červenými očima. Odraz říká, že nikdy neopustí její stranu ... a pak se na ni podívá přímo a říká: „Ale pokud se tak bojíš ... proč nezůstaneš také po mém boku?“ Téměř okamžitě oči ženy zčervenají a kůže zčerná a monotónním hlasem řekne: „Vždy ... po tvém boku ...“ | ||||
| 6 | "Giveback-sama" "Okaeshi-sama" (オ カ エ シ サ マ) | 8. srpna 2017 | TBA | |
| Dívka Yuka byla vyhozena svým přítelem Tomo-kunem. Ve škole ho sleduje se svou novou přítelkyní a její nejlepší kamarádkou Reiko. Přísahá, že Reiko nikdy neodpustí, že ho ukradla. V knihovně Yuka najde něco, co vzbuzuje její zájem: knihu s názvem „Kouzla vztahů: Příručka!“ Čte pasáž o duchovi zvaném Giveback-sama. Podle knihy „Pokud vytočíte číslo 9999 v telefonní budce ve 23:59, žena jménem Giveback-sama odpoví. Pokud se jí zeptáte:„ Vraťte (uveďte jméno milence zde) -kun zpět ke mně, “ následující den vám ho vrátí. Následujícího dne jí však musíte znovu zavolat, abyste jí poděkovali, jinak se stane něco strašného ... “Yuka to nejprve odmítne jako nesmysl, ale až přijde později domů ten den se rozhodne to zkusit. Spěchá k telefonní budce a přesně v 23:59 vytočí číslo 9999. Zpočátku se nic neděje, ale když uslyší, jak jsou peníze vydávány ze slotu pro výměnu, zeptá se do telefonu na Tomo-kun a rozběhne se, zapomíná zavěsit telefon. Následujícího dne ve škole si Yuka všimla na Reikoině stole bílé květy, což znamenalo, že zemřela. A jistě, jeden z jejích přátel potvrdil, že zemřela při dopravní nehodě. Vzpomíná si na rituál, který udělala, ale snaží se to oprášit a nazvat to náhodou. Najednou do učebny vstoupí Tomo-kun s tváří plnou smutku, když si zjevně vyčítá, že ji nechodil domů. Yuka mu říká, že to nebyla jeho chyba. Té noci si Yuka pamatuje poslední varování rituálu Giveback-sama a spěchá k telefonní budce s vteřinami, aby ušetřil, jen aby našel někoho, kdo ji již používá. Ke svému zděšení je to Reiko. Reiko zmizí, když hodiny udeří 12. Příběh končí zvukem stříkající krve a scénou telefonu kymácejícího se v budce s vnitřkem pokrytým krví. | ||||
| 7 | "Hra na schovávanou" "Kakurenbo" (隠 連 母) | 13. srpna 2017 | TBA | |
| Chlapec Takeshi a jeho rodina cestují během letní přestávky do domu své babičky. Jeho otec vysvětluje, že tam bude také širší rodina. Když rodina jede dál, míjí starý, zchátralý dům, k velké zvědavosti Takeshiho. Je si jistý, že vidí chlapce v červeno-bílé košili, jak se dívá z okna v nejvyšším patře ... V domě své babičky se jí Takeshi zeptá, kdo v tom starém domě žije, ale ona vysvětluje, že je to vrak. Když mluví o chlapci, najednou to zvážní a řekne mu, aby se k domu nikdy nepřibližoval, protože tam žije babizna. Dva z jeho bratranců, Miho-chan a Yukari-chan, ho pozvou hrát ven. Takeshi to dělá, ptá se na starý dům a říká jim, že ho chce prozkoumat. Když se děti dostanou do domu, rozhodnou se hrát si na schovávanou. Yukari je ten, kdo „je“ a pokračuje v počítání, zatímco Miho a Takeshi vzlétají, aby se schovali. Takeshi se jde schovat do domu, dívá se z okna a směje se, jak snadno vidí Yukariho z místa, kde je. Když se jde schovat do skříně, překvapeně skočí zpět a najde slamenou panenku v červeno-bílé košili; stejnou košili, jakou měl chlapec u okna. Najednou uslyší hluboký hlas: „Jste připraveni?“. Slyší těžké kroky přicházející po schodech a hlas se blíží. V panice se skrývá ve skříni. Najednou se otevře pravý panel a hlas říká: „Našli jsme vás.“ Zakrývá ústa, aby zakryl dech, sleduje, jak obří ruka natáhne slámovou panenku a zabouchne dveře. Takeshi si s úlevou povzdechne, ale pak se otevře levý panel a on může jen zděšeně křičet, když se na něj dívá obří oko a uslyší „Našel jsem vás!“. Takeshiho rodina se rozloučila, zdánlivě úplně nevědomá o Takeshiho osudu. Když jeho rodiče odjíždějí, jeho matka se ptá, jestli stárne, protože si stále myslí, že zapomněla na něco důležitého. Mezitím se babička smutně dívá dolů; jediná osoba, která si uvědomuje, co se stalo Takeshi. Příběh končí scénou starého domu s novou slámovou panenkou, která se dívá z okna; ten, kdo má Takeshiho oblečení a hlasy zpívající po celém domě, „Jsi připraven? Ještě ne! Jsi připraven? Připraven -“. | ||||
| 8 | "Sousedi" "Otonari-san" (お 隣 さ ん) | 27. srpna 2017 | TBA | |
| Žena jménem Kana se přestěhovala do nového bytu a pozvala své přátele na pizzu. Vysvětluje, že místo se právě otevřelo a nájemné bylo nižší, než se očekávalo. Její přítel Eriko opile říká, že je to pravděpodobně jeden z těch okamžiků „příliš dobrého na to, aby to byla pravda“. Najednou uslyší něco jako škrábání od sousedních dveří. Kana se rozhodne, že je pro ně pravděpodobně nejlepší odejít, a odvede své přátele ven. Když však uvidí prsty a oko vykukující z poštovního slotu dveří sousedů, zamrzne, aby se okamžitě zavřela. Najednou zavolá její přítelkyně a rozbije Kana myšlenky. Když kráčela k autu, Kana se ohlédla ke dveřím souseda a přemýšlela, kdo to je. Když se vrací do svého bytu, dveře sousedů se trochu otevírají a odhalují světlo zevnitř. Přemýšlí, jestli by se měla představit, ale když se rozhodne, že to pravděpodobně není nejlepší čas, pokračuje v chůzi. Najednou světlo zhasne a nezůstane nic jiného než tma. Slyší škrábání z dřívějšího a volá, kdo je tam a co chtějí. Na byt svítí měsíční světlo a Kana vidí, jak ženy klepou o stěny a podlahy bytového pokoje, vydávají pískavé zvuky a prosí o propuštění. Najednou uslyší škrábání přicházející shora. A když vzhlédne, zdá se, že před ní visí pár stop před jejich majitelem, ze stropu kape tmavovlasá dívka s bledou pletí a oranžovými očima. „Vypadá to, že máme dalšího nového přítele,“ říká. Příběh končí tím, že se Kana přidá k drápajícím sousedům a visící dívce a hlas realitního agenta odpoví na výzvu nového nájemce, který žádá o život v nové místnosti, která se právě otevřela ... | ||||
| 9 | „Pokud chcete vidět duchy“ „Yūrei o miru ni wa“ (幽 霊 を 見 る に は) | 3. září 2017 | TBA | |
| Mai, studentka, která miluje drby, sedí na lavičce se svým přítelem Mikim. Miki jí řekne, že viděla ducha, kterého Mai udivuje. Ptá se, jestli věří v duchy, a Mai vyjadřuje své pochybnosti. Miki se poté rozhodne ukázat jí tím, že jí řekne, aby se jí podívala do očí. Mai zmateně pohlédne do Mikiho očí a polekaně uvidí v odrazu bílý obrys osoby za ní. Když se Mai otočí, nic tam není. Miki jí řekne, že dokázala vidět duchy od té doby, co jí někdo ukázal, což znamená, že je teď Mai pravděpodobně uvidí. Požádala Mai, aby to nikomu neřekla, protože jí o tom řekla její kamarádka, ale od té doby o ní neslyšela. Najednou si začne dělat starosti, ale řekne Mai, aby se nebála, a přesto ... Mai si najednou uvědomí, že začíná její seminář, a vyzve ji k odchodu. Když ji Miki prosí, aby neodcházela, Mai jí řekne, že ji uvidíme zítra. Když přijde Mai, najednou nyní vidí spektrální obrysy lidí kolem studentů. Když se její přátelé zeptají, jestli se něco děje, Mai jí řekne své tajemství a dá jim varování, aby to nikomu neřekli. Najednou Mai vidí, že obrysy mění barvu z bílé na červenou a postupují k ní. Vyděšená vyběhne ze školy a pronásleduje stále více a více duchů. Běží do Mikiho domu o pomoc, ale místo toho ji najde v bezvědomí s chybějícími očima. Pak si uvědomí, co jí řekl Miki, a teď odsoudila své přátele, aby snášely stejný osud, pokud to řeknou také někomu. Poslední věc, kterou vidí, je pár rudých strašidelných rukou, které jí natahují oči, spolu s tím, jak slyší více hlasů sdílejících tajemství a žádajících, aby to nikomu neřekly. | ||||
| 10 | "Čtení květin" „Hana uranai“ (花 占 い) | 10. září 2017 | TBA | |
| Muž je na cestě z práce chycen v dešťové sprše. Sleduje, jak mladý pár kráčí po ulici a reptá, jak býval jako oni. Zajímá ho, kdy přestane pršet, když uvidí dívku v košili s kravatou, jak dělá hru „miluje mě, miluje mě ne“, trhá okvětní lístky květin a opakuje: „Přestane, nepřestane.“ Když utrhne poslední okvětní lístek, dojde k závěru, že déšť se nezastaví, a prohlašuje, že její štěstí je vždy správné. Muž se zeptá, co tam venku dělá, ale dívka odpoví, že doufá, že tam bude jeho žena, aby ho vyzvedla. Poté, co vytáhne další květinu, se ho zeptá, jestli by mu mohla přečíst další jmění. Muž jí řekl, že by měla jít domů, pokud její rodiče neví, kde je. Ignoruje jeho obavy a začne trhat okvětní lístky se slovy: „Půjdu domů, nepůjdu domů.“ Poslední okvětní lístek je trhaný a ona mu řekne, že nepůjde domů. Požádá o další čtení, ale muže na místě nenapadá žádný. Když uviděla jeho snubní prsten, říká, že pouze určí, zda jeho žena přijde nebo ne. Vytrhne lístky a řekne: „Přijde, nepřijde.“ Mužovi se zdá celá věc směšná, ale rozhodne se hrát si jen tak pro zábavu. Poslední okvětní lístek je trhaný, jak dívka říká: „Přijde.“ Muž jí říká, že to nebude možné; dívka však ukazuje za muže a ke svému úžasu vidí ženu v bílých šatech s deštníkem. Dívka se ptá, co by si měla přečíst dál, ale muž jí řekne, že udělala dost, a děkuje jí. Dívka sleduje, jak pár odchází, a říká: „Ach, vidím. Jsi mrtvý, nejsi mrtvý ...“ Když přijde poslední okvětní lístek, „Jsi mrtvý,“ řekne dívka, “ Sbohem, pane. Už nebudete potřebovat štěstí. “ | ||||
| 11 | "Jsem jediný" „Hitori de ī“ (ひ と り で い い) | 17. září 2017 | TBA | |
| V koupelně v kanceláři mladá žena jménem Mari kontroluje její dlouhé, krásné vlasy v zrcadle, zatímco ji její přátelé chválí. Jedna poznámka Mari vyhrála soutěž časopisů o nejkrásnější vlasy. Na otázku, zda s vlasy udělala něco zvláštního, to Mari popírá; na otázku, kdy ji přerušila, je však Mari zmatená. Popírá, že si to nechala zastřihnout. Ve svém bytě, když si česala vlasy před zrcadlem, přemítá Mari o koupi nákladného ošetření vlasů. Když si povídala sama pro sebe, došla k závěru, že i kdyby její přátelé dělali stejné věci jako ona, nikdy by nemohli mít její krásné vlasy. Poté pokračuje, že s nimi jen visí, protože ostatní se na ni stále jen dívají. Na závěr prohlásí: „Jsem jediný, kdo musí být krásný.“ Přesto zůstává zvědavá, proč se její přátelé zeptali, jestli si nechala ostříhat vlasy ... Následujícího dne ji v koupelně našli Mariiny přátelé, jak nanáší rtěnku. Začnou se chovat divně a ptají se, jestli zkouší nový vzhled, protože si vlasy ostříhala ještě kratší. Naštvaná popírá, že by si ostříhala vlasy, a požaduje, aby jí řekli, jestli se něco děje. Té noci v jejím bytě si Mari zlostně štětila vlasy a přemýšlela, proč její přátelé tvrdili, že si vlasy ostříhala. Znechuceně odhodí štětec, dojde k závěru, že jsou jen žárliví, a opakuje: „Jsem jediný, kdo potřebuje být nejhezčí!“ Najednou se její odraz na ni zlomyslně usměje. Její odraz říká, že už jí není. Mari, před zrcadlem, je odhalen k chaoticky ostříhat vlasy krátké. Jak Mari protestuje přes vlasy, její odraz pokračuje, že Mari už nepotřebuje. Zrcadlo prasklo, když se její odraz objevil s nůžkami. Mari dál křičí o své vlasy, zatímco její odraz prohlašuje, že Mari musí zemřít, protože pouze její odraz „musí být nejhezčí“. Když Mari prosí o odraz, aby jí vrátila vlasy, příběh končí zvukem stříhání nůžek. | ||||
| 12 | „Poslední autobus“ "Saishū basu" (最後 バ ス) | 24. září 2017 | TBA | |
| Administrativní pracovník nastoupí do posledního autobusu dne. Naříká, jak se v jejím životě v poslední době nic nestalo. Se svým přítelem se neděje nic v pořádku, chystá se v práci zaměnit za chybu svého šéfa, přestože je to chyba mladší dívky (i když se rozhodne předstírat, že to neví). Usne a když se probudí, všichni jsou pryč, kromě jedné mladší ženy v modrých šatech s červeným vzorem, která jako by sama vyprávěla příběh. Druhá žena vypráví o kanceláři, která špatně běžela a bojí se o svou budoucnost, a když usne, ocitne se sama. Cítíte, že něco není v pořádku, oči administrativního pracovníka se posunou na stranu, aby našly svého nejlepšího přítele ze střední školy ... Žena pokračuje v příběhu a říká, jak byla přítelkyně administrativního pracovníka terčem hodně šikany, která se časem zhoršovala a nikdo se neobtěžoval aby jí pomohl, dokonce ani její nejlepší kamarádka. Narostlo to až do té míry, že dívka spáchala sebevraždu. Není to to, co chtěla, ale úřednice také nechtěla být šikanována, a tak předstírala, že ji ignoruje. Když autobus dorazil na její stanici, žena vstala a začala odcházet, když se najednou za ní objevil její nejlepší přítel a zeptal se: „Vidíš mě?“. Když se žena otočila, její nejlepší kamarádka řekla: „Pokud mě vidíš, pomoz mi.“ Když druhá žena dokončí svůj příběh, administrativní pracovník je nepohodlný. Najednou k ní žena přistoupí a řekne: „Co si myslíš, že se té ženě stalo?“ Najednou si administrativní pracovník konečně uvědomí, s kým mluví, protože mladší žena (odhalená v modrém kimonu s červenými liliemi pavouka) jí řekne, že to, že je každý ignoruje, je peklo, že se jí všechny její činy vrátí a že bude sdílet svou bolest. Před autobusem se úřednice plazila bolestí po břiše a prosila, aby si ji někdo všiml a pomohl jí. Druhá žena se směje, když oba mizí a nikdo je nikdy neviděl. | ||||
| 13 | „Svůdnice“ "Yūwaku" (誘惑) | 1. října 2017 | TBA | |
| Instead of the usual opening, the story begins with a detective following the case of the disappearance of young men in a local area. The trail leads to the Mantis Bar where eyewitnesses say they made contact with a particular woman. A woman, whom the man she's with claims to be an actress, tells his date she wants him. While a young man drinks his beverage in slight jealousy, the detective from earlier watches the pair outside. Soon, the woman comes back and finds the young man still at his seat. She explains she got stood up, and the young man says he knew since he overheard the two, but then fumbles his words. The woman calls him cute and says she wants him. The two of them walk out of the bar while the detective follows them. From behind a corner, the detective watches as the couple confess their feelings for each other. Suddenly, the woman's arms fall off, and the woman's body tears away, revealing a giant praying mantis underneath the human disguise. The detective watches in horror as the mantis devours the man. Suddenly, the mantis turns around and giggles at him as he screams while a yellow smiling mask falls... All of a sudden, the detective wakes up and finds himself sitting on a park bench at late afternoon. As the kamishibaiya walks by with his bike and kamishibai theater in tow, the opening theme of seasons 1, 2 and 4 begins to play and the detective wonders what that case was really about. "The truth of the case is lost in darkness," he says. Suddenly, the kamishibaiya turns around and the story ends, revealing the title of the story and the kamishbaiya ending the story as he always does, "Oshimai." | ||||
Sezóna 6
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 7] | Odkazy | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | "Thunderous Visitor" "Kaminari Kyaku (Raikyaku)" (雷客（らいきゃく）) | 6. července 2018 | TBA | |
| Ryousuke, a young man who has had a childhood fear of thunder recalls how his mother once told him when he was five, that she will protect him from thunder. Five months later, she moved out, so now he lives with his father. Suddenly, he experiences a blackout in his apartment. Suddenly, the phone rings, startling him. Wondering who could be calling him at this time of night, he answers it. It's his mother. Angry, Ryousuke demands why she's calling him now after all these years, to which she responds, "It's because you remembered me." to his confusion. She explains how he remembered how he once clung to her during a thunderstorm when he was little. He asks how she knows that, when suddenly, during a flash of lightning, he sees the silhouette of a person outside his balcony window. His mother tells him to let her in, making him wonder if that's her. She tells him to let her in, and wants to surprise his father. She starts knocking on the glass, demanding him to let her in. Ryousuke demands why she left him and his father. But when he pulls back the curtains, he sees not his mother, but his father. He lets his father in, who explains he forgot the key. His father says he wasn't the one knocking on the window as he just got here. That's when the two men realize there's someone else in the room: Ryousuke's mother, much to his father's shock, who demands to know who let her in. Ryousuke explains she called and wanted to be let in. In a trembling voice, Ryousuke's father says that's not possible. Ryousuke demands his father to tell him what he did to his mother. That's when Ryousuke sees it: the rope marks around his mother's neck. "Vidět?" ona říká. "Your dad...was surprised, wasn't he?" The story ends with a clap of thunder... | ||||
| 2 | "Tomonashi Cave" "Tomonashidou" (友無洞) | 13. července 2018 | TBA | |
| A group of high school students are taking part of a tour in the Tomonashi Cave. The tour guide says that it's believed that the wind blowing in the cave can sound like a young girl's cry. Four of the girls, Tomoko, Ayaka, Kyoukou and Akane; feeling bored, decide to go into a roped off area of the cave. While looking around, Kyoukou pushes Tomoko to the ground and calls her a loser while Ayaka laughs. Suddenly, a sound can be heard. The two bullies force another girl, Akane, to investigate. Akane doesn't want to leave her friend behind, but the bullies force her on. Now alone, Tomoko wonders why her friend left her. Suddenly, the three girls scream for help. Then, there is silence... Tomoko suddenly hears someone whispering, calling out for help. At first, she thinks it's Akane and asks her what's happened. Still in the shadows, Akane explains Kyoukou and Ayaka were so scary, she couldn't fight them and asks for forgiveness. Tomoko says it's okay and that they're still friends. Feeling braver now, she goes deeper into the cave, armed with her flashlight. But as she looks around, she finds claw marks all over the walls and floors of the cave. Then she finds Akane huddled in a corner, looking absolutely horrified. Tomoko reaches out for her when all of a sudden, ghostly hands grab her. Tomoko calls out for her and grabs onto a wall in an attempt to hold on. Suddenly, Akane's face distorts with hate and starts drooling, her eyes gain a milky film, her voice becomes deeper and her head twists around to face Tomoko as she says in a rage, "Who are you calling a friend? You must be joking! Why should I get myself killed for a moron like you? Just die like Kyoukou and Ayaka!" Horrified by this strange hatred coming from her friend, Tomoko watches Akane dance around as she laughs maniacally and chants, "Die! Die! Die! Die! Die! Die! I'm going to live! Only me!" Tomoko cannot believe what her friend is saying and wonders if she's always been like this. Then the hands drag her deeper into the cave, the only sign of her being there are her claw marks. The story ends with the wind blowing in the cave, only this time, it sounds like an exhale. | ||||
| 3 | "The Wind's Warning" "Kaze no keikoku" (風の警告) | 20. července 2018 | TBA | |
| A salaryman, Hide, has just returned home to his apartment when he feels the wind blow. He enters his room and finds the balcony door wide open. Mumbling on how he forgot to close it, he takes a bath. Suddenly, he hears the wind blow again. He leaves the tub and finds the balcony door open again. He shuts it, wondering how that happened. Suddenly, the phone rings. He answers it; it is his aunt. While talking, he looks around the apartment for any intruders. He asks her what is up and that he saw her at the funeral for Asami, who died a month ago. His aunt told him that she is just worried and that she hopes he is not doing anything rash. He tells her he is fine, and he hangs up but not before she tries to tell him about something else... Suddenly, he hears the balcony door open again. He tries to close it again, but this time, it will not budge. All at once, a fierce wind rips through the door, sending him flying onto his back and scattering his possessions about; one of them is a picture of Asami which breaks upon impact. The phone rings again and he answers it, thinking it is his aunt again. Instead, all he hears is static and a voice telling him, "Die." He asks if it is Asami, but the voice just repeats the word, "Die." Hide breaks, and confesses that it was because he was too lazy to save Tarou that she died in the car accident. He asks if she wants him to die as well. However, the voice on the phone becomes clearer. Instead of telling him to die, it is telling him, "Don't...don't close...don't close it..." A piece of paper blows onto his lap. It reads, "Promise! If Tarou-chan isn't here, leave the door open a bit!" The balcony door opens again and something walks in. He starts laughing, realizing that was the reason the door was open. Tarou, the black cat looks up at him, purrs and meows. | ||||
| 4 | "Swamp Offering" "Suwanpuofā" (スワンプオファー) | 27. července 2018 | TBA | |
| A couple who has just recently married moves to a village in the countryside where the husband once lived as a child. On the way to the village, the husband explains about a "swamp offering", a custom the villagers have held for generations. A person tosses their most valuable possession into the swamp so that when disaster strikes, the object will act as a scapegoat. The husband explains as a kid, he and his friends didn't want to toss their toys into the swamp, so they would throw junk in it instead. The kids were told if they were lying, the Muddy would come and take them into the swamp. The couple stays at the husband's family's house, where the mother tells the wife that she must obey the rules. The wife immediately becomes the target of harsh criticism from the husband's mother, who reprimands her for wearing the wedding ring while washing the dishes. She takes the ring, an heirloom of the wife's mother. At dinner, it is revealed that the village still does the swamp offering custom. On the way to the swamp, the husband apologizes to his wife for getting her dragged into this and tells her to throw in whatever; she brought the pen she once had at school. They arrive at three trees tied together with Shimenawa rope and are told by the village elder to toss the items into the swamp. They do so, and watch the items sink. Suddenly, the wife notices the husband's mother toss one more item into the swamp: her wedding ring. The mother explains that it doesn't have to be tvůj vlastní most prized possession to be tossed into the swamp so long as it's A most prized possession or the Muddy will come and take the thing you opravdu prized the most. In tears, the wife runs away. Back at home, the husband tells her that his mother will apologize. The wife then says it's no need, since it was her fault. She made the decision to be his wife, so she just needs to treasure her more like she said... The next morning, the husband goes to wake up his mother, only to find a trail of mud leading to her room. While the husband looks for her, the wife, with a smile on her face and her wedding ring back on her bloodstained hand mumbles, "Mother, where could you have gone? You are my most precious mother. I wanted you to teach me so many things... Did you get angry and leave because I'm a terrible wife? I'm sorry...my most precious mother..." The story ends with the trail of mud leading back to the swamp, which bubbles, and the mother's words, "...or the Muddy will come and take the thing you opravdu treasure most..." Like the mother said, it didn't have to be the wife's own precious thing that had to be tossed into the swamp. So she used her husband's... | ||||
| 5 | "The Dripping" "Dorippu" (ドリップ) | 3. srpna 2018 | TBA | |
| A man is on his way home from work. At the Yms-mart, he stops to read a newspaper before deciding it's getting late. However, the moment he steps outside, it begins to rain. He spots an umbrella and wonders if it belonged to a creepy man he just met at the Yms-mart. Figuring what the creepy man doesn't know won't hurt him, the worker takes the umbrella and walks away. However, the creepy man saw him and starts laughing... As the worker walks home, he notices scratch marks on the umbrella's handle and he suddenly hears something behind him. He turns around but finds nothing. Suddenly, he hears the sound again. A breathing sound. He looks and sees, in the reflection of a shop's front window, a woman under the umbrella right behind him. The woman reaches for the handle and the man runs away, dropping the umbrella, but the woman gives chase. When the man loses her, he makes it back home and dries himself off. As he watches TV, he suddenly hears a dripping sound coming outside the door. He takes a look outside and finds nothing, but the dripping gets closer...closer...closer... He opens the door, but finds nothing but a puddle and the umbrella he left behind. That's when he realizes the scratches on the handle actually form kanji for the word, "Drip". Growing impatient with whoever is playing games with him, he tosses the umbrella in the garbage. When he gets back inside and watches TV again, he hears a dripping sound again, only to be relieved when it turns out to be the shower faucet. Then he hears a dripping sound again, and grows frustrated with his apartment. Then a drop of water lands on his leg and a breathing sound starts behind him. He slowly looks up to see the woman from earlier looking down at him with water dripping down her hair. Some time later, another patron at the Yms-mart finds himself in the rain as well and he finds the same umbrella and walks home with it. The worker, gone insane just like the creepy guy from before, mutters to himself as he watches the other man leave, "Go away...Don't come over here...I'm gonna...rain...stop..." | ||||
| 6 | "Cherry Blossom" "Sakura" (咲暗) | 10. srpna 2018 | TBA | |
| Titul je hříčka „sakura (桜)" or "cherry blossom." 咲く is saku or "blossom" and 暗 is kura or "darkness." A man has been hospitalized after getting in a car accident that broke his right arm and right leg. Outside his hospital room, he hears children say that perhaps he might be a new friend to play with. Thinking it's people from the next room over, he knocks on the wall. One of the children asks if he's okay, upon hearing the knock, to which he says yes even though his limbs hurt. He does feel a little better though, having someone to talk to. He asks if they've been here a while, to which they reply they've been here for a long time. They ask if they can be his friends to which he says yes. The next morning, the man asks a nurse about the kids the next room over, though she looks at him confused. Suddenly, the man finds a cherry blossom petal in his bed. The nurse confirms that there is a cherry tree in the courtyard. That night, the man talks to the children in the room over, and asks about the cherry tree in the court yard. Suddenly, there's a third voice, a woman. She says that she knows he talks to the kids and asks if he could come over. The man says he would, but because of his broken leg, it's too difficult. So the woman suggests that he should come any way. The kids sound a bit unsure as it could be painful, but the woman insists that they do. In fact, she sounds a bit frantic... Curious about what she's talking about, the man is about to leave only to be stopped by the nurse. The next morning, he hears a loud sawing sound coming from outside. Just then, the nurse appears to offer him a crutch, and he takes it and rushes to the next room only to find nothing. No hospital beds, no kids, no women. Just a room with a single window. When he goes out to the courtyard, he finds that the cherry tree had been cut down. Then he learns that that specific tree was where people came to hang themselves. A thought of horror hits him: if he had gone into that room, he might have become another hanging victim. As the man turns to leave, he doesn't notice a ghostly aura taking the form of the tree with hanging bodies appearing. All the ghosts scream about how much it hurts and shout that he will not get away. | ||||
| 7 | "Frog Eggs" "Kaeru no tamago" (カエルの卵) | 17. srpna 2018 | TBA | |
| Takuya, a shy boy from Tokyo, has moved with his parents in the countryside. His parents note how happier he is now, much better than when he was in Tokyo. His parents explain to his grandfather that he couldn't stand all the eyes staring at him, so they moved a place with fewer people. While walking down a trail, Takuya spots a pile of frog eggs in a stream. Suddenly, three boys sneak up behind him and ask what he's doing. Then they see the frog eggs and become fascinated with them until Takuya mutters that he found them first. The boys look at him, much to his discomfort, and to his growing discomfort, he realizes other people are staring at him as well, wondering what's going on. It becomes too much for him and he runs back home. That night, his parents explain to Grandpa that their son hasn't come out of his room since then. Grandpa decides to take him fishing to help take it off his mind. While he sleeps, Takuya has a nightmare of all the paintings' eyes staring at him. At one o' clock, he wakes up and rushes out of the house to look at the frog eggs in the stream again. He decides to take them so the three boys won't find them again. However, he sees the eggs as eyes, and when one of them moves, he freaks out... The next morning, Takuya's parents finding him staring at a fish tank. They explain that his grandfather would like to take him fishing after breakfast, if that's all right with him. Takuya says that he doesn't mind, much to their relief. As they leave, Takuya stares at the frog eggs moving in the fish tank saying he's not afraid anymore, that other people's eyes don't bother him anymore. "They can look at me all they want. I can take it." The story ends with Takuya's empty eye sockets bleeding. | ||||
| 8 | "Sea Fortunes" "Umi no unmei" (海の運命) | 24. srpna 2018 | TBA | |
| A crowd gathers at the docks where a soaked, frightened woman named Chisato has wrapped a blanket around her. The people wonders if something bad happened to her. Her husband, Taiichi touches her, but she shouts at him to keep away. The village elder asks her to remember what happened. Chisato remembers walking down the beach with Taiichi one foggy day. Taiichi decides that he should get home. Chisato agrees and they go on their separate ways, promising each other not to get lost. Chisato tells him not to worry, she's good luck. Soon, Chisato finds a shrine on a pile of rocks and a box for drawing fortunes. She shakes the box until a fortune stick pops out. At that moment, Chisato complains of a pain in her ears and sees a black fog coming towards her. Terrified, she runs away. Later, Chisato is running down the docks with her suitcase, with her boyfriend chasing after her. She explains that she is going to be sacrificed. Taiichi is confused, so Chisato explains that people who pray for good fishing and draw a fortune are to be sacrificed: men, women, children, even babies. She says, the voices told her that. Suddenly, she finds herself on a boat in the middle of the ocean surrounded by shadowy boatmen. A spectral baby suddenly appears next to her and she asks why her. The baby's face takes on a demonic appearance as it answers in a deep voice, "There is no other sacrifice." She's suddenly swept away by a large wave. Back in the present, the crowd figures out she must have drawn a fortune, but people have stopped doing sacrifices ages ago. The village elder apologizes to Chisato and Taiichi for letting her get caught up in all this. Chisato calls herself bad luck and tries to walk away, only to trip and fall into the arms of a fisherman. Suddenly, the blanket falls off, revealing a strange red tattoo on her right arm. With an insane smile on her face, Chisato tells him, "Mister, you drew a good fortune." A black fog rolls in... | ||||
| 9 | "Mud Games" "Maddogēmu" (マッドゲーム) | 31. srpna 2018 | TBA | |
| One rainy day, a woman is driving to pick up her daughter, Michiko from daycare. When she picks her daughter up and they drive back home, the mother apologizes for being late, but Michiko says she was playing in the sandbox, which explains why her hands are dirty. Her mother says she should have washed her hands. Michiko says she's sorry. Feeling bad, her mother promises to play in the sandbox with her next time. She asks her what she was making in the sandbox. Michiko says she was making her family. She says it's made her sad. Her mother asks why to which she responds that she died. She says how she was coming to pick her up, but there was a crash, and a splat... And she stood and watched as her mother died and eventually she herself died due to staying out in the rain for so long. Suddenly, to her mother's horror, Michiko turns into sand and falls apart. That's when Michiko's mother realizes something. She never made it to the daycare at all. She died in a car crash on the way there. As she turns to sand, she says sorry to Michiko, wherever she is now... At the park a son and mother are walking by the sandbox when the boy sees something move in it. His mother says that it was just two sand piles someone made being dissolved by the rain. The sand piles used to be shaped like a mother and child, and there is a tire next to them. | ||||
| 10 | "Tree of Innocence" "Inosensu no ki" (イノセンスの木) | 7. září 2018 | TBA | |
| A pair of young twin brothers, Satoshi and Takashi are in the forest, exploring. They argue over whether they should go home or not. They finally decide to climb one tree before heading home. The tree the brother in the red shirt, Takashi, picks is old and very tall. First one to the top of the tree wins. The brother in green, Satoshi, takes the lead and eventually makes it to the top. He notices how high up he is... Suddenly, he hears a sound and looks down to find Takashi clinging on a branch, too afraid to get down and he thinks the branch is about to break. Satoshi climbs over toward him only to stop when he hears his mother call out to get down now. Satoshi says he has to reach his brother, but then his mother shouts, "Have you forgotten what happened to Takashi?!" She says if she loses him too, she'll have no idea what to do with herself. Satoshi becomes confused. He looks to where he saw Takashi, only to find nothing. Then he remembers what happened a week ago: Satoshi told Takashi to reach for a bird's nest only to have Takashi to fall to his death. He asks what he was just playing with just now. Suddenly, in front of him is a laughing, black-eyed version of Takashi that only he can see. Satoshi backs away from the ghost, only to fall from the branch. Amazingly, he did not die like his brother. He embraces his mother, and the two of them walk home. However, as he walks away with his mother, Satoshi drops a dead baby bird and says with a wicked smile, "See ya, Satoshi." Alone in the tree top, Satoshi begs Takashi to give him back his body as his eyes turn black. | ||||
| 11 | "Frozen Memories" "Reitō memorīzu" (冷凍メモリーズ) | 14. září 2018 | TBA | |
| A hiker gets caught in a severe blizzard while climbing a mountain trail so he takes shelter in a shack only to realize he's not alone. A shivering old man is huddled in a corner of the shack. As the hiker rests, he recalls how his son Takeru had to go to the hospital, but made a promise to him to climb the mountain with him when he gets out. His wife, Shinobou, worries about waiting for them, but the hiker calms her down by telling her that this won't be the first time he's left her alone while he hikes. Suddenly, he hears a sound and he asks the old man what it was. The old man shushes him, telling him, "It's coming again..." He grabs the hiker by the shoulder and demands that no matter what happens, do not open the door until the blizzard passes. A while later, the hiker awakens to hear that the ringing has stopped. Suddenly, he hears Takeru outside the shack. The hiker is about to open the door when the old man stops him. The voice on the other side of the door asks if he's sad because Takeru died, leaving him and his wife sad and alone. The hiker tosses the old man aside, but the old man still begs him not to open the door. He's the last survivor of his hiking group. Whatever is on the other side of the door took all the others. The hiker finally remembers what happened to Takeru: he died from complications of the surgery. When the blizzard finally passes, the hiker calls his wife to tell her he's coming back. When he goes outside, all he can find is a pile of snow suspiciously shaped like a child... | ||||
| 12 | "Waterfall Drop" "Taki no doroppu" (滝のドロップ) | 21. září 2018 | TBA | |
| A group of four friends (two boys, two girls) takes a trip through the forest only to find themselves lost. However, they soon find what they were searching for: a huge waterfall. One of the boys explains that there are rumors that it is haunted due to the number of people who committed suicide by jumping off it. One of the girls, Yurika, gets an uncomfortable feeling that something or someone is watching them. They then decide to play rock-paper-scissors. Whoever loses has to climb the top of the fall. Yurika loses and has to climb the top. Her girl friend promises to take her picture at the bottom when she reaches the top. As she walks to the top of the falls, it starts to get dark and she starts hearing something. It only turns out to be a danger sign breaking off the branch it was on. Relieved, Yurika carries on. When she reaches the top she looks down to see her friends waving at her. Suddenly, she sees three children dropping rocks off the waterfall... She tries to tell them it's not safe but instead, they just stare at her with creepy looks then walk away. Yurika looks down to find her friends still waving. She gets an email from them telling her to run. Suddenly, black shadows start climbing up the waterfall and crawl toward her... The three children laugh and point as they say, "Aw, they got to the top. Now there'll be another one." | ||||
| 13 | „Echoes“ "Yamabiko" (山 彦) | 28. září 2018 | TBA | |
| A pair of college girls have climbed to the top of the mountain. Out of boredom, one of them, Eriko shouts loud to hear her own echoes. Her friend chides her for being so immature, to which she replies she hadn't climbed a mountain since grade school. Her friend tells her no one gets excited about echoes anymore, to which Eriko replies that they're the only ones here so they should have some fun. Fog begins to roll in and her friend says they should probably leave but Eriko doesn't want to go yet, echoing her words. Her friend tells her to stop and it's time to go. Suddenly, both girls hear a man's voice call out and echo. Eriko replies back, but her friend tells her to stop; she doesn't know what kind of person he might be. When the voice echoes "Where are you?", the two girls decide not to reply. As the fog starts to get thicker, the voice then says, "I'm coming to you!" Frightened, Eriko's friend decides it's time to go now, only to realize Eriko's lost in the fog. The voice tells her it's almost there... Suddenly, another voice echoes, "Run away!" Eriko's friend suddenly sees the shapes of people in the fog and more voices telling her to either run or don't listen. Suddenly, she hears Eriko's voice. She looks around frantically, and stops when the shapes disappear. She realizes she's close to the edge and wonders if something bad happened to Eriko. Suddenly, a hand grabs her shoulder and she screams. But her fear turns to relief when she realizes it's only Eriko. With the fog now clearing, the two girls decide to head back down. As the two girls walk down the mountain trail, Eriko's friend explains how scary the whole situation was: the fog, the echoes, the shapes. And how that one voice said it was coming to us. She wonders where it was coming from. Suddenly, fog rolls in again and she suddenly realizes Eriko's not with her anymore and an echoing voice right next to her says, "I'm here." | ||||
Sezóna 7
| Ne. | Oficiální anglický název[poznámka 1] Originální japonský název | Původní datum vysílání[pozn. 8] | |
|---|---|---|---|
| 1 | "Delivery" "Haitatsu" (配達) | 7. července 2019 | |
| A young man agrees to housesit for one of his friends, Hasegawa. Yesterday, he got a message from Hasegawa that a package is to arrive and asks if he could sign it for him. When the package doesn't arrive, the man assumes Hasegawa got the date wrong only to hear the doorbell at 9:15 PM. The deliveryman gives him the package and the man signs for it. The man lets Hasegawa know he got the package, only for him to reply that he's expecting another package and asks if he could stay for one more day. The next night, at 9:15 PM again, the deliveryman arrives with the second package. The man gets a creepy vibe from him. Despite it being wet from the rain, he places the second package next to the first and gives Hasegawa a call, but he doesn't answer. Just then, he sees the deliveryman looking up at him from the street. That's when he hears it: the sound of a phone vibrating coming from the second package. Hasegawa then answers the phone and the man asks when he is coming home. "What are you talking about," Hasegawa asks. "I just did." Suddenly, the boxes start to leak blood and the deliveryman returns saying he has the rest of the packages... | |||
| 2 | "The Sleepless Child" "Nemurenu ko"眠れぬ子 | 14. července 2019 | |
| A woman named Sawako is expecting her husband to come home, but her husband says over the phone he won't be back for some time now. She listens to a news report about a child named Kodama Kiyoharu being abducted from a park. The woman's son, Takeru, says he's been to that park. She tells him it's time for bed, although she looks at the report with unease... Later that night, Sawako is awakened by the sound of something breaking. It turns out to be Takeru, who wanted a glass of milk, but he dropped the cup. As she picks up the broken glass, he tells her he had a nightmare. She asks if he wants to sleep with her, but he tells her he's too old for that. Still, she invites him if he has another nightmare. At 2:04 AM, Sawako has a nightmare where she's buried alive. She wakes up with a start to find Takeru sleeping next to her. She calls her husband, who tells her he'll be back soon. Just then, a door opens and handprints and footprints appear all over the floor and walls of the corridor. She confesses, to her horror, that the child she ran over is in the house. Her husband's voice is replaced by the sound of a boy laughing. She cries that it wasn't her fault, but her husband's who said they should bury him in the mountains. She begs him for forgiveness, but the boy's voice says he will not. Suddenly, Takeru comes out of his bedroom and asks what's wrong; the handprints and footprints disappear. Takeru asks why she's covered in dirt all of a sudden. Sawako suddenly realizes that the child in her bed is not her son... | |||
| 3 | "The Reception Room" "Resepushonrūmu"レセプションルーム | 21. července 2019 | |
| There is an elderly couple who lived together for a long time in a house. The husband is very sick with a nasty cough. One day, a skilled doll maker gives them a doll, calling it cute. The couple decides to put it in the reception room for all to see. The woman, Youko, states that she wanted a daughter and that this was her dream com true. She decides to name the doll Mikoto, which means beautiful life. She says that it seemed natural, looking at her lifelike eyes. Later, the wife gives Mikoto a red dress that she wanted their daughter to have... The husband notes that she's not looking so well and asks if she's taking care of herself. The husband gets a nasty cough, so he goes to bed. Alone with the doll, Youko says she's happy to be with her. Later on, she gives Mikoto the bracelet belonging to her grandmother. Her husband says it's not healthy to obsess with this doll. Youko's husband eventually dies, leaving her all alone with Mikoto. She says she doesn't have much time left herself and she has one wish, to hear her "daughter" say "Mother" just once. And just like that, she dies. The doll's fingers begin twitching and its eyes start moving. Suddenly, Mikoto comes to life and walks over to Youko's body. She says, "Mother. Thank you." | |||
| 4 | "Paintings" "Kaiga"絵画 | 28. července 2019 | |
| A man goes to an art exhibit, although he says he only went because it's free and he really isn't into that sort of thing. He goes to the "A New World" art exhibit, only to find it surprisingly empty, except for the receptionist: a woman in a dark coat and black fedora. He looks at the paintings, which he finds to be quite scary. Even more bizarre, all the artists who made them are "unknown". He's about to take a photo of one of the pictures until the receptionist tells him photography is not allowed. When he's sure she's not looking, however, he takes a photo of the paintings anyway. He suddenly gets the feeling that he's being watched... He uploads the photos on his social media website and starts to get likes from his friends. He suddenly realizes something odd: the paintings are gone from their frames. Suddenly, the receptionist whispers that she warned him and that it's his fault for not listening. He realizes to his horror that she has no face at all, just a blank sheet of skin. He suddenly finds himself in a dark room and surrounded by a forest of reaching hands. He runs for what he thinks is a way out only to be grabbed by the hands. Later, a new patron comes to the art exhibit where a new painting has been added. The man takes a photo of it. | |||
| 5 | "Notice of Termination of Service" "Sābisu shūryōnōshirase"サービス終了のお知らせ | 4. srpna 2019 | |
| A salaryman is traveling on business when he passes by three different funerals. He wonders what happened but thinks nothing more of it. At the hotel he stays at, he asks the clerk if they're any good restaurants around, though the clerk tells him they close at nine PM. Since it's already 9:15, the salaryman decides to go to his room: Room 404. As he settles down into his room, he notices an odd notice at the bottom of the program guide, "Notice of Termination of Service". After taking a shower, he decides to watch TV, but only static comes on and when he tries to turn it off, he finds that he can't. Then, he sees images of the people to be buried at the funerals he passed by. He thinks he hears something, so he turns up the volume, and he hears a voice saying, "The time has come to say goodbye." Suddenly, the door rattles and the phone starts ringing. He answers the latter, but there's no one there. The door continues to rattle and the voice on the TV continues to repeat itself. The man becomes afraid and pleads for it all to stop. And just like that, the sounds stop. He hears housekeeping and swings open the door, demanding what is wrong with this hotel. But instead of housekeeping, he sees several silhouettes of people and he hears the TV come back on. Then he sees his own picture in the TV and the voice says, "Goodbye." | |||
| 6 | "The Veranda" "Beranda"ベランダ | 11. srpna 2019 | |
| An office worker returns home to her apartment complex after work. She mentions how lucky she is to have found a boyfriend like Daichi after getting hired. Suddenly, she hears a scraping sound coming from the veranda and becomes scared. Quickly, she grabs a knife and pulls back the curtain, but she finds nothing. Six days later, Daichi gets a call from his girlfriend while watching the news of a recent murder at an apartment complex. She tells him she's scared and the sounds keep happening every day. He tells her it's probably nothing since there's no one there every time she checks the veranda. Suddenly, she hears the sound again and begs Daichi to come right now. He arrives and is hugged by his frightened girlfriend. Convinced everything is fine, he goes to check the veranda when he hears the scraping sound. He tells her it's just the wind, but she says she knows what it is. He suddenly recalls the murder he heard on the news and realizes that the killer hasn't been caught yet. Cautiously, he opens the curtain, but sees nothing. When he goes outside, he sees nothing still. That's when his girlfriend says, "She's been watching this whole time." He looks out the veranda again and to his horror, he sees a ghostly woman with green skin, black hair, yellow eyes and long fingernails scratching on the glass. Quickly he closes the curtains. Suddenly, his girlfriend starts laughing, but he quickly snaps her out of it. She tells him that it feels like that thing outside is possessing her or something and that she doesn't want to be alone anymore. "And when you're scared," she says in a scratchy voice. "It's better to be with someone, right?" Daichi watches in horror as she begins scratching the floor with long fingernails... | |||
| 7 | "Public Phone" "Kōshūdenwa"公衆電話 | 18. srpna 2019 | |
| A door-to-door insurance saleswoman named Chie gets a call from her sister Momoe using a public phone. Momoe pleads for her help, saying she needs help at the Wakakusa Complex where a public phone is. Chie tries to explain that she's busy, but her sister says that there's no time. Suddenly, she screams that if she doesn't hurry, he will show up. And then the phone hangs up abruptly. Chie finds the public phone Momoe was talking about but finds no one. Just when she's about to leave, she sees a huge pile of broken cellphones on the floor of the phone booth. Suddenly the phone rings. She answers it and hears a deep breathing before she hears Momoe's voice. She cries and says she didn't want this to happen. Chie looks behind her, swearing she just heard something. Then Momoe says that "he's" coming. Suddenly, the door slams close, trapping her inside. And to make matters worse, a man with grey skin and red eyes starts banging on the glass. The saleswoman tries to use her cellphone, but it breaks. Momoe calmly tells her to use the phone card on top of the phone to call for help, but warns her to hang up before it reaches zero and if it reaches zero, the man will come inside. The sells woman calls her husband Shouhei, begs him to come help her and gives him the location of the phone booth. Chie hangs up immediately, but the phone still reaches zero anyway. Suddenly, she hears her sister's voice right behind her, saying, "Sorry, Onee-chan. I lied. The moment you got here..." And then it turns into a deep voice that says, "...it was all over for you." The creature behind her lunges at her with a huge mouth... Later, Shouei finds the phone booth and the cycle begins again. | |||
| 8 | "Kašel" "Seki"咳 | 25. srpna 2019 | |
| A young man, Takayuki has to put up with his sick elderly neighbor's complaints about the loud noises. The trouble is, the walls are so thin, he can hear just about anything at even the lowest volume. Takayuki tries to explain he's not doing anything wrong, but the old man tells him that he's related to the landlord and that if he makes anymore noise, he will have him kicked out. Later, Takayuki invites his girlfriend to watch a movie with him, and he warns her not to make too much noise. She thinks he's just exaggerating, but is proven wrong when the old man shouts at her to be quiet. When they hear him coughing, they decide to just leave and watch a movie at her house. But then the coughing gets worse, the girlfriend tells Takayuki to call an ambulance. He agrees, but then stops, realizing that if the old man dies, he won't have to worry about being kicked out of the apartment. So, he puts down the phone and turns up the television's volume up to maximum despite his girlfriend's protests. Finally, the coughing stops... Suddenly, the lights go out and the coughing returns, only it's growing louder and the walls begin to shake. The couple looks behind them to see the ghost of the old man who shouts, "YOUR TV IS TOO DAMN LOUD!" | |||
| 9 | "The Woman in the Elevator" "Erebētā no on'na"エレベーターの女 | 1. září 2019 | |
| In a certain apartment building, a woman goes to use the elevator where she runs into a young man carrying a garbage bag. The elevator then opens for a mother and her son to be let in. The woman mentally complains about the son's constant whining for candy, then complains even more when they get off the elevator, realizing that they weren't even going to leave the building. Suddenly, the elevator stops and breaks on the fifth floor. The young man tells her not to worry and points out the button to call for help and the camera that watches them. The man puts down the bag and presses the button. The repairman checks the camera and says he sees them: one man and two women. They both get confused at that. The woman asks if he's looking at the right elevator and the repairman says yes; the second woman is right behind them... Suddenly, the repairman is cut off and the elevator's lights go out. The woman hears a sound behind her and realizes it's coming from the garbage bag. The second woman slowly claws her way out of the bag and the man tells the first woman to ignore her. Suddenly, the lights come back on and the woman disappears. As the elevator starts up again, the woman wonders why the woman in the garbage bag was crying. When they finally reach the bottom, the landlord asks if they're all right. Ten muž říká ano a že spěchá. Když nese pytel na odpadky venku, tehdy si žena něco uvědomí: dnes není den odpadků. | |||
| 10 | "Manga Cafe" „Manga kafe“ マ ン ガ カ フ ェ | 8. září 2019 | |
| Zaměstnanec kavárny Manga našel během úklidových prací předmět, o kterém se domníval, že je míčem pachinko, a držel ho v kapse. O chvíli později vešla mladá dáma a informovala se o její ztracené náušnici, aby odešla poté, co zaměstnanec odpověděl, že Nikdo to neviděl. Zeptal se svého zaměstnavatele Umeda-san na ztracenou náušnici a on odpověděl, že to po kontrole své knihy neviděl a řekl svému zaměstnanci, aby se tolik neobtěžoval s takovými podivnými návštěvníky. Zaměstnanec viděl to samé Dáma, která prošla kolem o něco později. Zvědavý chováním dámy řekl svému zaměstnavateli Umeda-sanovi o její návštěvě. Když však zaměstnanec začal popisovat dámský oděv, Umeda-san upadl do ticha. Trvalo další dotazování, než nakonec vyprávěl příběh o paní, která pravidelně navštěvovala stánek 80. Na otázku, zda se jedná o stejnou dámu, Umeda-san odpověděl, že to tak nemohlo být, a zaměstnanec byl poté svým vysvětlením (které bylo přerušeno další scéna.) Zaměstnanec, stále vyděšený Umedou - Sanův příběh, šel chodbou, když si brzy uvědomil, že to místo se zdálo být větší než obvykle a že nemohl najít recepční pult. V panice běžel po chodbě, než se dostal do slepé uličky. Podíval se nahoru a viděl, že je venku v budce 80. U dveří viděl pár vysokých podpatků a než to věděl, byl uvězněn v budce. Poté uslyšel hlas dámy, který se ptal na ztracenou náušnici, a vytáhl dlouhý pramen Dáma opakovaně žádala o vrácení náušnice, k čemuž zaměstnanec se strachem popřel a požadoval, aby přestala rušit. Ukázalo se, že věděla, že zaměstnanec držel její náušnici v kapse, a když ji nakonec vytáhl, řekla, že je její. Paní poté pokračovala a tvrdila, že tvrdě pracovala na přípravách nákupu těchto drahých náušnic, zatímco se plazila ze stropu. Když zaměstnanec ustoupil s tím, že jej vrátí. Paní uvedla, že tak dlouho hledala za její drahocennou náušnici, že prodala oči a odhalila své prázdné důlky. V tomto okamžiku zbytek příběhu Umeda-san vyprávěl o tom, jak ta dáma zemřela při nehodě, az nějakého zvláštního důvodu jí chyběly oči. řekl, že oči zaměstnance byly krásné, než se zavřely do jeho tváře ... | |||
| 11 | „Pokoj malé sestry“ „Ritorushisutāzurūmu“ リ ト ル シ ス タ ー ズ ル ー ム | 15. září 2019 | |
| Starší bratr jde do pokoje své mladší sestry a hledá jeden ze svých časopisů o manga. Najde ji pod postelí, takže se pod ní musí plazit, aby ji získal. Bohužel se zasekne. Než bude mít příležitost se osvobodit, uslyší, jak se jeho sestra Miho vrací se svou přítelkyní Risou, takže zůstává skrytý. Slyší je mluvit a klepat, když najednou spadne jeden z plakátů visících na zdi. Miho říká, že se v jejím pokoji ode dneška dějí divné věci, ale věří, že ji špehuje jen její bratr. Risa jí řekne, že to tak nemusí být. Přiznává, že má jakýsi šestý smysl a že v místnosti cítí něco špatně ... Bratr najednou odhodí mangu a dívky křičí. Právě když se Miho chystá nahlédnout pod postel, Risa jí řekne, aby to neudělala. V místnosti něco skřípá. Dojde a Miho ji pronásleduje. Bratr se chystá vyplazit zpod postele, když ho něco popadne. Dívá se a vidí ženu s bledým obličejem a černými vlasy, která ho chytila za kotníky. Říká: „Předpokládám, že to udělá ...“, než ho stáhne zpět pod postel. | |||
| 12 | "Zkušební kabinka" | 22. září 2019 | |
| 13 | "Lednička" | 29. září 2019 | |
| Tento příběh je vyprávěn z pohledu chladničky. Když to poprvé koupila pětičlenná rodina, bylo to šťastné a milovalo to mít své zásuvky a police plné jídla. Ale časy se změnily. Jak rodina stárne, začnou potíže. Není dost peněz na nákup jídla, děti si nemohou dovolit chodit na vysokou školu a lednice je smutná, když vidí, že se do ní plní čím dál méně obsahu. A obsah, který je v něm vyplněn, se ukazuje být shnilý. Brzy už nikdo neotevřel dveře chladničky a začala být osamělá. Jednoho dne se rodina vrátí, nosí na tvářích podivné úsměvy a skandují: „Je to jediný způsob.“ protože v chladničce plní divné maso. Maso, které je známé z nějakého zvláštního důvodu. V tomto bodě si lednička všimne, že tam otec už není. Další věc, kterou si všimne, je něco ještě zvláštnějšího: nejmladší syn po celá léta, co ho zná, nikdy nezestárne. | |||
Poznámky a odkazy
- Poznámky
- ^ A b C d E F G Všechny anglické tituly jsou převzaty z Crunchyroll.
- ^ Protože sezóna 1 měla premiéru hlavně v TV Tokio neděle 26:15 (02:15 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Jak měla sezóna 2 premiéru hlavně v TV Tokio neděle 26:35 (02:35 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Protože sezóna 3 měla premiéru především v TV Tokio neděle 26:35 (02:35 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Protože sezóna 4 měla premiéru hlavně v TV Tokio neděle 26:35 (02:35 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Protože sezóna 5 měla premiéru především v TV Tokio neděle 26:35 (02:35 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Jak sezóna 6 měla premiéru především v TV Tokio neděle 26:35 (02:35 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- ^ Jak měla sezóna 7 premiéru hlavně v TV Tokio neděle 26:15 (02:15 JST ) časový úsek, epizody technicky vysílaly dny následující po uvedených.
- Reference
- ^ https://www.animenewsnetwork.com/news/2020-06-19/yamishibai-japanese-ghost-stories-anime-gets-ninja-collection-spinoff-in-july/.160835
- ^ 闇 芝 居 ｜ ス タ ッ フ ・ キ ャ ス ト (v japonštině). TV Tokio. Citováno 3. března 2014.
- ^ „Režiséři Grudge a Zaborgar vytvářejí 2. anime sezónu Yamishibai“. Anime News Network. 4. února 2014. Citováno 7. února 2014.
- ^ „Yami Shibai Horror TV Anime Shorts to Premiere in July“. Anime News Network. 4. července 2013. Citováno 27. července 2013.
- ^ „闇 芝 居 番 組 AT-X ワ ン ラ ン ク 上 の ア ニ メ 専 門 チ ャ ン ネ ル“ (v japonštině). AT-X. Citováno 26. září 2013.
- ^ „Crunchyroll přidává do streamovací sestavy„ SILVER SPOON “,„ The World God Only Knows: Goddesses “a„ WATAMOTE “Anime. Crunchyroll. 6. července 2013. Citováno 25. září 2013.
- ^ „Crunchyroll to Stream“ Yamishibai: Japanese Ghost Stories 2 “a„ BARAKAMON „Anime“. Crunchyroll. 4. července 2014. Citováno 6. července 2014.
- ^ „闇 芝 居 ｜ DVD“ (v japonštině). TV Tokio. Citováno 3. března 2014.
- ^ „Sentai Filmworks přidává hororové anime Yamishibai“. Anime News Network. 18. prosince 2015. Citováno 29. prosince 2015.
- ^ „Yamishibai: Japanese Ghost Stories Season 2“. Sentai Filmworks. Citováno 2019-05-19.
- ^ 都市 伝 説 ア ニ メ 「闇 芝 居」 テ レ ビ 東京 で 4 月 よ り 再 始 動 新 エ ピ ソ ー ド に 清水 崇 、 井口 昇 、 増 本 庄一郎 ら (v japonštině). animeanime.jp. 3. března 2014. Citováno 4. března 2014.
- ^ „3. yamishibai hororová anime sezóna 2. reklama streamována“. Anime News Network. 21. prosince 2015. Citováno 21. prosince 2015.
- ^ „Yamishibai: Japanese Ghost Stories Anime Gets 4th Season in January“. Anime News Network. 3. prosince 2016. Citováno 3. prosince 2016.
- ^ „Yamishibai: Japanese Ghost Stories Anime Gets 5th Season in July“. Anime News Network. 12. června 2017. Citováno 12. června 2017.
- ^ „Rekapitulace průmyslového panelu Sentai Filmworks ACEN 2019“. Sentai Filmworks. Citováno 2019-05-19.
- ^ A b C d E F G h i j k l m 闇 芝 居 ｜ 新 着 情報 (v japonštině). TV Tokio. Citováno 7. dubna 2014.
- ^ http://www.scaryforkids.com/eight-feet-tall/
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v japonštině)