Yadh Ben Achour - Yadh Ben Achour

Yadh Ben Achour, prezident Vyšší komise pro politické reformy Tuniska.

Yadh Ben Achour (arabština: عياض بن عاشور, Také Iyadh Ben Achour, narozen 1. června 1945) je a Tuniský právník, odborník na veřejné právo a islámskou politickou teorii. Předseda Vyšší komise pro politické reformy z Tuniska, poté je členem Výbor OSN pro lidská práva.

Životopis

Yadh Ben Achour se narodil v La Marsa do rodiny vědců, soudců a vysokých úředníků tuniské vysoké buržoazie. Jeho otec Mohamed Fadhel Ben Achour byl Muftí z Tunisko od roku 1962 do roku 1970. Jeho dědeček Muhammad al-Tahir ibn Ashur byl jedním z nejznámějších absolventů moderní éry University of Ez-Zitouna a jeden z velkých islámských učenců 20. století.

V roce 1992 rezignoval Yadh Ben Achour z Ústavní rady na základě prezidenta Zine El Abidine Ben Ali pokus o ovládání Tuniská liga za lidská práva reformou zákona o sdružení. V letech 1993 až 1999 působil jako děkan Fakulty informačních technologií Fakulta právních, politických a sociálních věd na univerzitě v Kartágu[1].

Člen Tuniská akademie věd, dopisů a umění, z tuniská hospodářská a sociální rada a představenstva Senghor University. Je zvolen za člena Výbor OSN pro lidská práva v roce 2012[2].

17. ledna 2011 Mohamed Ghannouchi, premiér z Tunisko, jej jmenoval prezidentem Tuniska Vyšší komise pro politické reformy, který je pověřen dohledem nad ústavní reformou v Tunisku po Ben Benovi[3][4][5].

Ben Achour prosazoval radikální změnu paradigmatu, která by umožnila přehodnotit islám jako kulturní a náboženský systém a podvracet ideologické a dogmatické konstrukce s hegemonickými tvrzeními. Vyvinul inkluzivní přístup, který se snaží vypořádat s islámská kultura v celém rozsahu, včetně prvků charakterizovaných představiteli ortodoxie jako heterodoxních, a proto marginalizovaných a potlačovaných. Přijal mnohostranný a holistický přístup, který vypadá mezi tradičním dogmatem a axiomy[6].

Získal řadu národních i mezinárodních ocenění a uznání za vynikající vědeckou práci[7].

Vyznamenání a ocenění

Vyznamenání

Ocenění

  • 2012: Mezinárodní cena za demokracii (Bonn )
  • 2017 : Tahar Haddad Cena za podporu studií a výzkumu v humanitních oborech (Tunis )

Čestné tituly

Hlavní publikace

  • L’État nouveau et la philosophie politique et juridique occidentale, Tunis, Tunis University, 1980
  • Droit administratif, Tunis, Tunis University, 1982
  • Politique, religion et droit dans le monde arabe, Tunis, Cérès éditions, 1992
  • Normes, foi et loi en particulier dans l'islam, Tunis, Cérès éditions, 1993
  • Souveraineté étatique et protection internationale des minorités„Leiden, Collected Courses of the Haag Academy of International Law, 1994
  • Contentieux administratif, Tunis, Cérès éditions, 1995
  • (ar) Conscience et droit: l'esprit civique et les droits modernes (الضمير و القانون: الروح المدنية و الحقوق الحديثة), Bejrút-Casablanca, Arabské kulturní centrum, 1998
  • Le rôle des civilizations dans le système international: droit et relations internationales, Brusel, Bruylant, 2003
  • Úvod générale au droit, Tunis, Centre de publikace universitaire, 2005
  • La Cour européenne des droits de l'homme et la liberté de religion, Paříž, Pedone, 2005
  • Aux fondements de l'orthodoxie sunnite, Paříž, Presses universitaires de France, 2008
  • La tentazione demokratratica. Politica, religione e diritto nel mondo arabo, Verona, Ombre Corte, 2010
  • La deuxième Fâtiha. L'islam et la pensée des droits de l'homme, Paříž, Presses universitaires de France, 2011
  • Mezinárodní ústavní soud: Zastávka proti erozi ústavní demokracie, v Konstitucionalismus, lidská práva a islám po arabském jaru (ed. Rainer Grote, Tilmann Röder a Ali El-Haj, Oxford / New York: OUP 2016)
  • Quel islam pour l'Europe? (s François Dermange ), Geneva, Labor et Fides, 2017
  • Tunisko: une révolution en pays d’islam, Ženeva, Labor et Fides, 2018
  • L'Islam et la démocratie: Une révolution intérieure, Paříž, Gallimard, 2020

Reference

  1. ^ "Yadh Ben Achour".
  2. ^ "Yadh Ben Achour. Životopis" (PDF).
  3. ^ Francis Ghilès (2011-01-21). „Demokracie v Tunisku by mohla přepsat historii Středomoří“. Centre d'Estudis I Documentacio Internacionals a Barcelona. Citováno 2011-01-29.
  4. ^ „Un gouvernement d'union nationale est en place en Tunisie“. Le Devoir. 17. 1. 2011. Citováno 2011-01-29.
  5. ^ „En Tunisie, le nouvel exécutif prépare les élections“. LeMonde.fr. 17. 1. 2011. Citováno 2011-01-26.
  6. ^ „Yadh Ben Achour: Peut-on être croyant et démocrate?“. 2005.
  7. ^ „Yadh Ben Achour honoré par la République pour syn brillant parcours académique et intellectuel“. 2018-09-06.