Wu Čuo-liu - Wu Chuo-liu - Wikipedia

Wu Čuo-liu (čínština : 吳 濁流; pchin-jin : Wú Zhuóliú), narozený Wu Jiantian (吳建田) (2. června 1900, Xinpu, Hsinchu - 7. října 1976, Taipei ?) byl vlivný Tchajwanský novinář a romanopisec z Hakko původ. V tchajwanských dopisech byl popsán jako nejmocnější svědek historie.^[1] Mnoho z jeho nejdůležitějších románů bylo poprvé napsáno v japonštině.^[2]

Život a dílo

Umělecká a kulturní síň Wu Chuo-liu

Jeho rodina byla dlouho založena v okrese Xinpu, který se nachází přibližně 60 km jihozápadně od Tchaj-pej. Jeho dědeček, Wu Fangxin, byl známý tradiční básník. Začal se standardním čínským vzděláním, ale kvůli Japonská okupace, většina jeho studií byla prováděna japonským způsobem. V roce 1916 byl přijat do „Tchajwanská kancelář guvernéra Mandarin [zh ]" (臺灣 總督 府 國語 學校). V roce 1919 navštívil Japonsko poprvé na školním výletu, který trval 18 dní - byl to otvírák očí. ^[3] Promoval v roce 1920 a stal se učitelem na veřejných školách.

Po publikování článku s názvem „Škola a autonomie“ byl japonskou vládou označen za radikála a převezen do vesnické školy v Miaoli County. V roce 1927 nastoupil do Společnost poezie Lishe [zh ], skupina, která by produkovala některé z nejznámějších tchajwanských moderních básníků. O deset let později se mu podařilo zajistit schůzku jako „Hlavní disciplinárka [zh ]"ze škol v Guanxi, ale v roce 1940 rezignoval po incidentu, při kterém japonské učitele urazily učitele.

V roce 1941 odešel do pevninské Číny a pracoval jako reportér v Nanjing pro Pevnina Zprávy (大陸 新聞).^[4] Zůstal v Číně 15 měsíců a v roce 1943 se vrátil domů a zaujal pozici u Taiwan Daily News [zh ]. Tyto zkušenosti sloužily jako inspirace pro jeho nejslavnější dílo, Sirotek z Asie, semi-autobiografický popis zkušeností fiktivního protagonisty jménem Hu Taiming (胡太明) v průběhu koloniálního období. Tato práce, která zdůraznila nejednoznačnost a napětí tkvící v tchajwanštině, se od té doby stala klíčovým textem ve sporném tématu tchajwanské identity. On je také známý pro jeho autobiografii Fíkovník (無花果).

Po válce pokračoval ve své novinářské práci v Lidový den [zh ], ale politické represe, které následovaly po Incident z 28. února z roku 1947 ho donutil opustit tuto práci na sedm let. Během této doby působil jako ředitel Datong průmyslově-odborná škola [zh ].

V roce 1964 byl Wu jedním ze zakladatelů časopisu Taiwanská literatura a umění [zh ], který sloužil jako výchozí bod pro mnoho tchajwanských mladých začínajících spisovatelů. V té době však bylo zdůrazňování tchajwanské identity stále politicky kontroverzní a Wu byl pod tlakem úřadů, aby upustil od názvu svého časopisu „Tchaj-wan“. Demonstruoval: „To, co chci propagovat, je tchajwanská domorodá literatura a umění. Zrušte„ Taiwan “[z názvu] a celý podnik ztrácí smysl.“^[5] Název zůstal.

V roce 1969 založil Wu s využitím peněz ze svého vlastního důchodu Cenu tchajwanské literatury (台灣 文學 獎) - později byla přejmenována na Literární cena Wu Zhuoliu [zh ].^[6] Dodnes zůstává jednou z prestižních literárních cen Taiwans.

Zemřel v roce 1976 po krátké nemoci.

Bibliografie

• Wu, Zhuoliu (1956). Ajia no koji ア ジ ア の 孤 児 [Sirotek z Asie] (v japonštině). Tókyo: 一 二三 書房. OCLC  80018391.
  • Wu, Zhuoliu (2008). Sirotek z Asie. Přeložil Mentzas, Ioannis. New York: Columbia University Press. ISBN  9780231137263.
• Wu, Zhuoliu (1970). Wu hua guo 無花果 (v čínštině). Taipei: 林白 出版社. OCLC  50775839.
  • Wu, Zhuoliu (2002). Fíkovník: Paměti tchajwanského vlastence. Přeložil Hunter, Duncan. Bloomington: AuthorHouse. ISBN  9781403321503.

Reference

externí odkazy

• ARCHIV WU ZHUOLIU podle Výzkumné centrum pro humanitní a sociální vědy na National Chung Hsin University, Taiwan

Tento článek o tchajwanském spisovateli je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.