Světová síť biosférických rezervací v arabských státech - World Network of Biosphere Reserves in the Arab States

Logo programu Člověk a biosféra

Pod UNESCO je Program Člověk a biosféra, existuje 31 biosférické rezervace uznána jako součást Světová síť biosférických rezervací v afrických státech a arabských státech. Od března 2018 jsou distribuovány do 11 zemí v regionu.[1]

Biosférické rezervace

ZeměobrazBiosférická rezervaceRok označeníPlochaPopisČj.
AlžírskoTassili Sahara 74.jpgTassili n'Ajjer Světové dědictví UNESCO19867 200 000 ha
(27 799 čtverečních mil)		[2]
GM Parc národní El Kala01.jpgEl Kala199076 348 ha
(295 čtverečních mil)		[3]
Kabylie-neige.jpgDjurdjura199735 660 ha
(138 čtverečních mil)		[4]
Montagne de Chréa, .jpgNárodní park Chréa200236 985 ha
(143 čtverečních mil)		[5]
–
Národní park Taza20041 643 ha
(6 čtverečních mil)		[6]
Les Aiguades.jpgNárodní park Gouraya20042 080 ha
(8 čtverečních mil)		[7]
Fort-Bysantin.jpgRozsah Belezma201526 250 ha
(101 čtverečních mil)		[8]
–
Pohoří Tlemcen201698 532 ha
(380 čtverečních mil)		[9]
EgyptChráněná oblast Omayed v roce 2017, foto Hatem Moushir 13.jpgOmayed198175 800 ha
(293 čtverečních mil)		[10]
–
Wadi Allaqi19932 380 000 ha
(9 189 čtverečních mil)		[11]
JordánDana Reserve 02.jpgBiosférická rezervace Dana199830 800 ha
(119 čtverečních mil)		[12]
Wadi Mujib BW 2.JPGWadi Mujib201121 200 ha
(82 čtverečních mil)		[13]
LibanonBarouk Mountain.JPGPřírodní rezervace Al Shouf Cedar200529 540 ha
(114 čtverečních mil)		[14]
–
Biosférická rezervace Jabal Al Rihane200718 430 ha
(71 čtverečních mil)		[15]
Jabal Moussa.jpgBiosférická rezervace Jabal Moussa20096500 ha
(25 čtverečních mil)		[16]
MarokoOued massa.JPGArganeraie19982 568 780 ha
(9 918 čtverečních mil)		[17]
DraaValley.jpgOasis du sud marocain [fr ]20007 185 371 ha
(27 743 čtverečních mil)		[18]
Cedrus atlantica.jpgAtlas Cedar20161 375 000 ha
(5 309 čtverečních mil)		[19]
Maroko /Španělsko
–
Mezikontinentální biosférická rezervace Středomoří2006894 134 ha
(3 452 čtverečních mil)		[20]
Katar
–
Biosférická rezervace Al Reem2007118 888 ha
(459 čtverečních mil)		[21]
Súdán
–
Národní park Dinder1979890 ha
(3 sq mi)		[22]
–
Národní park Radom19791 250 000 ha
(4 826 čtverečních mil)		[23]
Jebel Al Dair2017637 400 ha
(2 461 čtverečních mil)		[24]
SýrieLajat, Sýrie2.jpgLajat200912 038 ha
(46 čtverečních mil)		[25]
TuniskoNárodní park Bouhedma.jpgNárodní park Bou-Hedma197716 988 ha
(66 čtverečních mil)		[26]
Chambi1.JPGJebel ech Chambi197743 723 ha
(169 čtverečních mil)		[27]
Parcichkeul3.jpgJezero Ichkeul197714 100 ha
(54 čtverečních mil)		[28]
Zembra OnEarth WMS.pngZembra1977550 ha
(2 čtvereční mi)		[29]
Spojené arabské emiráty
–
Ostrov Marawah2007425 500 ha
(1643 čtverečních mil)		[30]
JemenSocotra satview.jpgSokotra20032 681 640 ha
(10 354 čtverečních mil)		[31]
–
Bura'a20114 280 ha
(17 čtverečních mil)		[32]

Reference

  1. ^ „Arabské státy“. UNESCO. Citováno 24. května 2016.
  2. ^ „Tassili N'ajjer“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  3. ^ „El Kala“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  4. ^ "Djurdjura". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  5. ^ "Chrea". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  6. ^ "Taza". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  7. ^ "Gouraya". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  8. ^ "Belezma". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  9. ^ "Tlemcenské hory". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  10. ^ "Omayed". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  11. ^ „Wadi Allaqi“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  12. ^ "Dana". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  13. ^ "Mujib". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  14. ^ "Shouf". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  15. ^ „Jabal Al Rihane“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  16. ^ „Jabal Moussa“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  17. ^ „Arganeraie“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  18. ^ „Oasis du sud marocain“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  19. ^ „Atlas Cedar (Cèdre de l'Atlas)“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  20. ^ „Intercontinental BR of the Mediterranean“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  21. ^ "Al-Reem". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  22. ^ "Dinder". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  23. ^ "Radom". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  24. ^ „Biosférická rezervace Jebel Al Dair“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  25. ^ "Lajat". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  26. ^ „Djebel Bou-Hedma“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  27. ^ „Djebel Chambi“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  28. ^ "Ichkeul". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  29. ^ „Iles Zembra et Zembreta“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  30. ^ "Marawah". UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  31. ^ „Socotra Archipelago“. UNESCO. Citováno 27. března 2018.
  32. ^ "Bura'a". UNESCO. Citováno 27. března 2018.

externí odkazy