Wolfgang Suppan - Wolfgang Suppan

Wolfgang Suppan (5. srpna 1933 - 4. května 2015) byl Rakušan muzikolog. Je otcem dechového hudebníka a skladatele Armin Suppan.

Kariéra

Narozen v Irdning, Suppan studoval hudbu na Johann-Joseph-Fux-Conservatory Graz [de ] a muzikologie (Hellmut Federhofer ), folklór s (Viktor Geramb [de ], Hanns Koren [de ]) a filozofie (Amadeo Silva-Tarouca) na University of Graz. V roce 1959 mu byl udělen titul Dr. Phil. V roce 1961 odešel do Freiburg im Breisgau jako stipendista Deutsche Forschungsgemeinschaft, nejprve do Ústavu pro východoněmecký folklór a od roku 1963 do Deutsches Volksliedarchiv jako muzikologický konzultant. V roce 1971 obdržel habilitace pro muzikologii na Univerzita v Mohuči. V roce 1974 přijal hovor na Institutu hudební etnologie při University of Music and Performing Arts Graz. Odborní asistenti ho vzali na Univerzita v Göttingenu v letech 1991/92, v Innsbrucku v letech 1992/93 a v Salcburku v letech 1991/92 a 1996/97. Rovněž působil jako lektor a hostující profesor na Institutu hudební pedagogiky na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem Aarhuská univerzita, Columbia University, University of Texas v Austinu, mimo jiné, a Bar-Ilan University. On odešel v roce 2001.[1]

Desky

Suppan spoluzaložil a řídil řadu mezinárodních společností: v roce 1955 Johann Joseph Fux Society (1995 až 2001 President), v roce 1967 Studijní skupina pro výzkum pramenů historické lidové hudby v ICTM (spolupředsedající do roku 1988), v roce 1965 Mezinárodní společnost pro Jazzforschung [de ] (od té doby poradní výbor), 1974 Mezinárodní společnost pro výzkum a podporu dechové hudby [de ] (Prezident do roku 2000), v roce 1981 Světová asociace pro symfonické skupiny a soubory (prezident od roku 1995 do roku 1997). Byl členem prezidia Deutscher Musikrat v letech 1973 až 1978 a Výzkumné komise ISME v letech 1975 až 1981. Mezi jeho hlavní oblasti práce patřily: antropologie hudby, evropské etnomuzikologie, výzkum dechové hudby a dějiny hudby v Rakousku. Od roku 1996 do roku 2006 byl také vedoucím spolku Styrian Brass Music Association.[2]

Suppan zemřel v Grazu ve věku 79 let.

Ocenění

Publikace

Knihy

  • Steirisches Musiklexikon. Štýrský Hradec 1962–1966.
  • Volkslied. Seine Sammlung und Erforschung. Stg. 1966
  • Otto Siegl. Eine Studie. Vídeň 1966.
  • Deutsches Liedleben zwischen Renaissance und Barock. Habilitationsschrift Mainz 1971, gedruckt Tutzing 1973.
  • Das neue Lexikon des Blasmusikwesens (mit Armin Suppan). Schulz, Freiburg 1973. ISBN  3-923058-07-1.
  • Jenö Takács. Dokumente, Analysen, Kommentare. Eisenstadt 1977.
  • Der musizierende Mensch. Eine Anthropologie der Musik. Schott, Mainz 1983, ISBN  3-7957-1709-4.
  • Blasmusik v Badenu. Musikverlag Schulz, Freiburg 1983, ISBN  3-923058-02-0.
  • Musica humana. Die anthropologische und kulturethologische Dimension der Musikwissenschaft. Vídeň mimo jiné. 1986, ISBN  3-205-06568-9.
  • Komponieren für Amateure. Tutzing 1987, ISBN  3-7952-0528-X.
  • Texte und Melodien der "Erlauer Spiele". Tutzing 1990 (s J. Janotou).
  • Werk und Wirkung. Musikwissenschaft als Menschen- und Kulturgüterforschung. 3 svazky, Tutzing 2000.
  • Blasmusikland Steiermark. Gnas / Steiermark 2003, ISBN  3-7059-0176-1.
  • Blasmusikforschung Bibliographie 1966–2003. Schneider, Tutzing 2003.
  • Steirisches Musiklexikon. 2. úplně přepracované a rozšířené vydání; Akademische Druck- und Verlagsanstalt [de ], Graz 2009, ISBN  978-3-201-01888-3.
  • Blasmusik in der Steiermark. Musik klingt und berührt die Herzen. Ein Beitrag zur landeskundlichen Musikforschung, Weishaupt-Verlag, Gnas 2010, ISBN  978-3-7059-0312-8.
  • Steiermark An der Wiege des Landes. Die Chronik Pürgg-Trautenfels. Mit Beiträgen von Gottfried Allmer, Walter Brunner, Wilhelm Deuer, Josef Hasitschka, Ingo Mirsch, Hannes P. Naschenweng, Armin und Wolfgang Suppan. Weishaupt-Verlag, Gnas / Steiermark 2013, ISBN  978-3-7059-0344-9.

Edice

  • Deutsche Volkslieder mit ihren Melodien. Balladen. Sv. 5 a 6, Freiburg im Breisgau 1967 a 1976 (R. W. Brednich, W. Heiske).
  • Gottscheer Volkslieder. Gesamtausgabe, 3 svazky, Mainz 1969, 1972 a 1984 (s R. W. Brednichem).
  • Die Ebermannstädter Liederhandschrift. Kulmbach 1972 (s R. W. Brednichem).
  • Handbuch des Volksliedes. 2 svazky, Mnichov 1973 a 1975 (s R. W. Brednichem a L. Röhrichem).
  • Alta musica. Eine Publikation der Internationalen Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik. 23 svazků, Tutzing 1976–2002 (s E. Brixelem).
  • Melodietypen des deutschen Volksgesanges. Sv. 1, Tutzing 1976 (s W. Stiefem).
  • Liszt-Studien. HLAS. 1, Kgr.Ber. Eisenstadt 1975, Graz 1977.
  • Musikethnologische Sammelbände. 19 svazků, Graz / Tutzing 1977–2004.
  • Goethe. Heidenröslein [-Vertonungen]. 2 svazky, Tokio 1987 (s H. Sakanishi).
  • Musica Pannonica. 4 svazky, Oberschützen - Budapešť 1991–2000 (se Z. Falvym).[3]

Poznámky

  • J. J. Fux, Pulcheria, J.-J.-Fux-Gesamtausgabe V / 2, Kassel atd. 1967 (s H. Federhoferem).
  • E. von Lannoy, Grand Trio für Klar., Vc. Kl., L. 1970.
  • I. Pleyel, 6 Duette für zwei Klar., Wolfenbüttel 1973.
  • W. A. ​​Mozart, 6 Duos für zwei Klar., KV Anh. 159f., Freiburg im Breisgau 1982

Články

  • Die Lage der Volksmusikforschung in den deutschsprachigen Ländern. v AMl. Sv. 37, 1965, s. 1–19 (s F. Hoerburgerem).
  • Zur Musik der „Erlauer Spiele“. v SM. Sv. 11, 1969, str. 409–421.
  • Bürgerliches und bäuerliches Musizieren in Mittelalter und früher Neuzeit. v Musikgeschichte Österreichs. Vol.1, Graz mezi ostatními 1977, s. 143–172.
  • Musikethnologische Forschungen auf den Färöer-Inseln. v AMl. Sv. 49, 1977, s. 49–68.
  • Franz Liszt - zwischen F. von Hausegger und E. Hanslick. v SM. sv. 24, 1982, s. 113–131.
  • Musikforschung in und für Japan. v AMl. Sv. 54, 1982, s. 84–123.
  • Biologische Voraussetzungen und Grenzen kultureller Traditionsbildung. v Tradice. Band 19, Ljubljana 1990, str. 145–165.
  • Ansätze und Ideen zur Anthropologie der Musik. v Orbis Musicae. Sv. 10: Pokusy o čest Honocha Avenaryho. Tel Aviv 1990/91, s. 248–271.
  • Die Pittsburgh Ouverture (1967) K. Penderecki. v Kontexty hudební vědy. Sv. 1: Věnováno Janu Stęszewskému, Poznán 1997, s. 45–57.
  • Počáteční myšlenky v antropologii hudby. v Studium v ​​socio-muzikologických vědách. George Herzog in Memoriam. Ramat Gan (Tel-Aviv) 1998, s. 83–90.
  • La Antropología Musical: Informe sobre sus objetivos y trabajos de investigación. v AnM. Sv. 53, Barcelona 1998, s. 257–273.
  • Bläsermusik an den Zentren fürstlicher und städtischer Musikpflege in Renaissance und Barock im südwestdeutsch-alemannischen Raum. v Annales. Sv. 2, Tutzing 2001, s. 107–134.
  • Die Funktion der Musik im Leben der Bürger und Bauern Tirols im Mittelalter und in der beginnenden Neuzeit. v Musikgeschichte Tirols. Innsbruck 2001, s. 669–696.
  • Benjamin Rajeczky und die historische Volksmusikforschung. v SM. Sv. 42, 2001, s. 259–278.
  • Musik als Identifikator. v Musik als… Ausgewählte Betrachtungsweisen. Editoval R. Flotzinger, Veröffentlichungen der Kommission für Musikforschung der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, sv. 28, Vídeň 2006, s. 115–132.
  • Johann Joseph Fux zu Wolfgang Amadeus Mozart. v Jahresgabe der J.-J.-Fux-Gesellschaft. Sv. 17, Graz 1994

Další čtení

  • Bernhard Habla (ed.): Festschrift zum 60. Geburtstag von W. Suppan. Tutzing 1993 (se seznamem publikací).
  • Zoltán Falvy: Zum Geleit. Ve W. Suppan: Werk und Wirkung. sv. 1, Tutzing 2000, s. 17–27
  • … Hlubší porozumění veškeré hudbě. Wolfgang Suppan zum 75. Geburtstag (Grazer Beiträge zur Ethnomusikologie, sv. 23, edit. Gerd Grupe), Aachen 2010

Reference

  1. ^ Suppan Family na musiklexikon.ac.at
  2. ^ A b Die Kunstuniversität Graz trauert um Wolfgang Suppan. Citováno dne 9. října 2020.
  3. ^ Literatur für / über Wolfgang Suppan)

externí odkazy