Woldemar Hau - Woldemar Hau
Woldemar Hau | |
---|---|
Владимир Иванович Гау | |
![]() Autoportrét (1855) | |
narozený | |
Zemřel | 11. března 1895 | (ve věku 79)
Vzdělávání | Člen Akademie umění (1849) |
Alma mater | Imperial Academy of Arts (1836) |
Známý jako | Malování |
Woldemar Hau (Ruština: Владимир Иванович Гау; 1816 - 1895) byl a Baltská němčina malíř portrétů, který pracoval v Biedermeier styl.[1]
Život a dílo
Byl synem malíře Johannes Hau, který emigroval ze severního Německa v roce 1795, a vyrostl v německé komunitě v Tallinnu (německy „Reval“). Jeho nevlastní bratr byl malíř Eduard Hau. Kromě svého otce studoval u bývalého dvorního malíře Karl von Kügelgen.
V šestnácti mu byla nabídnuta příležitost malovat velkovévodkyně a obdržel doporučující dopis Alexander Sauerweid, profesor na Imperial Academy of Arts. V letech 1833–1835 byl „hostujícím studentem“ na Akademii.[1] Tři roky pracoval jako malíř na volné noze, poté dva roky cestoval po Itálii a Německu. Po svém návratu byl jmenován Court Painter a další tři desetiletí strávil malováním Královské rodiny a jejích spolupracovníků. V roce 1849 byl jmenován členem akademie.
Mezi jeho nejslavnější díla patří jeho portréty cara Nicholas I. a carevna Alexandra Fyodorovna. Nakonec namaloval všechny členy královské rodiny i mnoho známých osobností ruské a pobaltské německé společnosti, jako např Ferdinand Johann Wiedemann a Natalia Pushkina.[2]On také produkoval 200 miniaturních portrétů veteránů z Izmaylovský pluk.[1] Zemřel 23. března 1895 v Petrohrad.
Vybrané portréty
Hraběnka Julija Samoylová (1840)
Velkovévodkyně Maria Nikolaevna a její děti (1845)
Peter von der Pahlen (1847)
Počítat Nikolay Adlerberg (1847)
Reference
- ^ A b C Hellmuth Weiss (1969), „Hau, Woldemar“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 8, Berlin: Duncker & Humblot, s. 68–68; (plný text online )
- ^ Eesti elulood. Eesti Entsüklopeediakirjastus, Tallinn 2000, ISBN 9985-70-064-3, S. 82 (= Eesti entsüklopeedia 14)