Lehká železnice Wittingen-Oebisfelde - Wittingen-Oebisfelde Light Railway
The Lehká železnice Wittingen-Oebisfelde (Němec: Kleinbahn Wittingen – Oebisfelde) byla železniční společnost v Německu, která provozovala osobní a nákladní vlaky na délce 43 kilometrů Železnice Wittingen – Oebisfelde.
Dějiny
Svou linku otevřela lehká železnice Wittingen – Oebisfelde Wittingen na Brome dne 15. září 1909 a dne 20. listopadu téhož roku do konce v Oebisfelde Nord, jehož poslední část ležela v Pruská provincie Sasko (dnes Sasko-Anhaltsko ). Do roku 1843 vypracovala plány na vybudování spojení z Uelzen přes Brome na jihovýchod. Zpočátku však Uelzen – Wittingen–Gifhorn linka byla postavena. Tato trasa ležela zcela na území Království Hannoveru, zatímco linka do Oebisfelde běžela do Pruska. V roce 1900 poté, co plány na vybudování státní železniční trati vyšly najevo, došlo k pokusům o založení lehké železnice nebo Kleinbahn. Jeho sponzory byly četné místní farnosti, další regionální orgány, jako například království Pruska a Hannoveru a Brunswick Land stejně jako několik soukromých investorů. Důvodem pro železnici byl požadavek na přepravu zemědělských produktů a zboží. Zemědělci si slíbili nižší náklady na dopravu dodávek hnojiv v oblasti s málo úrodnými půdami. To by zase zvýšilo výnosy, které by železnice mohla odeslat.
V roce 1909 byly operace zahájeny čtyřmi parní lokomotivy od firmy Borsig tahání osobních a nákladních vlaků. Stanici ve Wittingen West od začátku využívala také Lehká železnice Celle – Wittingen a Altmärkische Light Railway. V letech 1924/25 byl zakoupen parní stroj Hanomag v Hannover.
O vysokém vytížení trasy svědčí například údaje z roku 1928. V tomto roce šest lokomotiv dopravilo 100 000 cestujících a asi 125 000 tun nákladu. V letech 1933 a 1938 dva železniční autobusy byly koupeny. V roce 1939 jezdily na trati každý den tři páry vlaků. Kromě toho byl v sekci Brome – Wittingen autobus Kleinbahn.
V roce 1944 byla společnost sloučena do Východní hannoverské železnice (Osthannoversche Eisenbahnen) spolu s několika dalšími firmami.
V roce 2008 linka z Wittingenu do Rühenu z velké části stále existuje.
Zdroje
- Klaus-Peter Sebastian (Herausgeber): Die Geschichte der Kleinbahnen im Isenhagener Land; Der OHE-Bahnbetrieb im Landkreis Gifhorn. Landkreis Gifhorn, Museumsverein Gifhorn e. V. und Heimatverein Brome e. V., Gifhorn 2001, ISBN 3-929632-50-0
- Hans Wolfgang Rogl: Die Osthannoverschen Eisenbahnen. alba-Verlag, 3. Auflage, Düsseldorf 1996, ISBN 3-87094-232-0
- Gerd Wolff: Deutsche Klein- und Privatbahnen. Pásmo 10: Niedersachsen 2. Zwischen Weser und Labe. EK-Verlag, Freiburg 2007, S. 280–295, ISBN 978-3-88255-669-8