Willem Drees - Willem Drees - Wikipedia
Willem Drees | |
---|---|
![]() Willem Drees v roce 1958 | |
Předseda vlády Nizozemska | |
V kanceláři 7. srpna 1948-22. Prosince 1958 | |
Monarcha | Wilhelmina (1948) Juliana (1948–1958) |
Náměstek | Viz seznam
|
Předcházet | Louis Beel |
Uspěl | Louis Beel |
Ministr financí | |
V kanceláři 1. července 1952 - 2. září 1952 Prozatímní reklama | |
premiér | Sám |
Předcházet | Piet Lieftinck |
Uspěl | Jo van de Kieft |
Ministr pro koloniální záležitosti | |
V kanceláři 15. března 1951 - 30. března 1951 Prozatímní reklama | |
premiér | Sám |
Předcházet | Johan van Maarseveen |
Uspěl | Leonard Peters |
Vůdce labouristické strany | |
V kanceláři 9. února 1946 - 22. prosince 1958 | |
Náměstek | Viz seznam
|
Předcházet | Byl zřízen úřad |
Uspěl | Jaap Burger |
Místopředseda vlády | |
V kanceláři 25. června 1945 - 7. srpna 1948 | |
premiér | Willem Schermerhorn (1945–1946) Louis Beel (1948) |
Předcházet | Hendrik van Boeijen (1942) |
Uspěl | Josef van Schaik |
Ministr sociálních věcí | |
V kanceláři 25. června 1945 - 7. srpna 1948 | |
premiér | Willem Schermerhorn (1945–1946) Louis Beel (1948) |
Předcházet | Dolf Joekes |
Uspěl | Frans Wijffels |
Vedoucí sociální Demokratická dělnická strana | |
V kanceláři 14. května 1940 - 9. února 1946 | |
Náměstek | Viz seznam
|
Předcházet | Willem Albarda |
Uspěl | Kancelář ukončena |
Vůdce parlamentu v Sněmovna reprezentantů | |
V kanceláři 10. srpna 1939-25. Září 1945 | |
Předcházet | Willem Albarda |
Uspěl | Marinus van der Goes van Naters |
Parlamentní skupina | Sociálně demokratické Dělnická strana |
Člen sněmovny zástupců | |
V kanceláři 3. července 1956 - 3. října 1956 | |
V kanceláři 15. července 1952 - 2. září 1952 | |
V kanceláři 27. července 1948 - 10. srpna 1948 | |
V kanceláři 4. června 1946 - 4. července 1946 | |
V kanceláři 9. května 1933-25. Června 1945 | |
Parlamentní skupina | Dělnická strana (1946–1956) Sociálně demokratické Dělnická strana (1933–1946) |
Osobní údaje | |
narozený | Amsterdam, Holandsko | 5. července 1886
Zemřel | 14. května 1988 Haag, Holandsko | (ve věku 101)
Národnost | holandský |
Politická strana | Dělnická strana (1946–1971) |
Jiné politické přidružení | Nezávislý sociální Demokrat (od roku 1971) Sociálně demokratické Dělnická strana (1904–1946) |
Příbuzní | Willem B. Drees (vnuk) Jacques Wallage (vnuk) |
Alma mater | Amsterodamská veřejná obchodní škola (B.Acc ) |
obsazení | Politik · státní úředník · účetní Těsnopisec · Historik · Autor |
Podpis | ![]() |
Willem Drees st. (Holandská výslovnost (Pomoc ·informace ); 5. července 1886 - 14. května 1988) byl a Nizozemský politik zaniklého Sociálně demokratická dělnická strana (SDAP) a později spoluzakladatel Dělnická strana (PvdA) a historik, který sloužil jako Předseda vlády Nizozemska od 7. srpna 1948 do 22. prosince 1958.[1][2][3][4]
Drees studoval účetnictví na Amsterodamská veřejná obchodní škola získání Bakalář účetnictví stupně a pracoval jako bankovní pokladník pro Twentsche Bank od července 1903 do července 1906 jako stenograf pro Parlament od ledna 1907 do srpna 1919. Drees byl zvolen jako Člen Sněmovny reprezentantů po volby v roce 1933, nástupu do funkce dne 9. května 1933 sloužící jako frontbencher a mluvčí pro Sociální věci. Po Vůdce strany a parlamentní vůdce Willem Albarda byl jmenován jako Ministr vodního hospodářství v Cabinet De Geer II Drees byl vybrán jako jeho nástupce 10. srpna 1939. Krátce po Německá invaze Vůdce strany Albarda oznámil, že odstupuje, a Drees byl anonymně vybrán jako jeho nástupce ve funkci vůdce dne 14. května 1940. Po skončení roku druhá světová válka Drees byl jmenován jako Místopředseda vlády a Ministr sociálních věcí v národní jednota Kabinet Schermerhorn – Drees nástupu do funkce dne 25. června 1945. V únoru 1946 byl Drees jedním ze spoluzakladatelů Strany práce a stal se jejím prvním Vůdce. Pro volby 1946 Drees sloužil jako jeden z Lijsttrekkers (hlavní kandidáti) a následující a tvorba kabinetu pokračoval ve svých kancelářích v Kabinet Beel I. Pro volby v roce 1948 Drees znovu sloužil jako jeden z Lijsttrekkers a po úspěšném vytvoření kabinetu s Katolíci tvořil Cabinet Drees – Van Schaik s Dreesem Předseda vlády Nizozemska a nástupu do funkce 7. srpna 1948.[5]
Kabinet Drees-Van Schaik padl 24. ledna 1951 a po krátké formaci kabinetu byl nahrazen Cabinet Drees I s Drees pokračuje jako předseda vlády. Pro volby v roce 1952 Drees znovu sloužil jako Lijsttrekker a po úspěšném vytvoření kabinetu vznikla Cabinet Drees II a pokračoval jako předseda vlády druhé funkční období. Pro volby v roce 1956 Drees opět sloužil jako Lijsttrekker a po dalším vytvoření kabinetu vznikl Cabinet Drees III a pokračoval jako předseda vlády po třetí funkční období. Cabinet Drees III padl 11. prosince 1958 a krátce nato Drees oznámil svůj odchod do důchodu a odstoupí z funkce vůdce a nebude již ve funkci předsedy vlády. Drees odešel z funkce po instalaci domovník Kabinet Beel II dne 22. prosince 1958.
Drees odešel z aktivní politiky ve věku 72 let, ale nadále působil jako cenný historik a plodný autor a sloužil u několika státní provize a rady jménem vlády. Drees byl známý svými schopnostmi jako zručný vedoucí týmu a efektivní manažer. Během jeho premiéry byly jeho kabinety zodpovědné za několik velkých sociální reformy na sociální pojištění, blahobyt, Přídavky na děti a vzdělávání, dohlíží na dekolonizace z Nizozemská východní Indie v návaznosti na Indonéská národní revoluce spad z zábor bývalého německého území a řešení několika významných krizí, jako je Povodeň v Severním moři z roku 1953 a Hofmansův skandál. Drees byl udělen čestný titul Státní ministr prosince 1958 a nadále komentoval politické záležitosti jako státník až do své smrti v květnu 1988 ve věku 101. Drží rekord jako třetí nejdéle sloužící a nejdelší život Předseda vlády na 101 let, 314 dní a jeho premiéra je důsledná považováno učenci i veřejnost byli jedním z nejlepších v holandské historii.[6][7][8]
Vzdělání a soukromá kariéra
Willem Drees se narodil v Amsterdam dne 5. července 1886. Po ukončení středoškolského studia v roce 1903 na Hogeschool van Amsterdam, pracoval do roku 1906 pro Twentsche Bank v Amsterdam. Poté následovalo období jako těsnopisec s městskou radou v Amsterdam a poté v letech 1907 až 1919 s Generální státy Nizozemska.




Politická angažovanost
Ranná kariéra
V roce 1904 vstoupil do Sociálně demokratická dělnická strana, který se později vstřebal do Dělnická strana v roce 1946. V letech 1910 až 1931 byl předsedou Haag pobočka Sociálně demokratická dělnická strana a mezi lety 1913 a 1941 členem obecní rada z Haag. Během toho období byl radní pro sociální věci od roku 1919 do roku 1931 a u financí a veřejných prací až do roku 1933.[5]
Po dobu 22 let mezi lety 1919 a 1941 Drees také seděl v zemské radě v Jižní Holandsko a po dobu 19 let mezi lety 1927 a 1946 jeden na Sociálně demokratická dělnická strana výkonný. V letech 1933 až 1940 zastupoval Sociálně demokratická dělnická strana v Sněmovna reprezentantů a od roku 1939 jako vůdce v Sněmovna reprezentantů
Během německé okupace byl zajat Koncentrační tábor Buchenwald v říjnu 1940. Osvobozen o rok později hrál významnou roli jako místopředseda a úřadující předseda ilegálního výkonného výboru SDAP a jako významný účastník tajných mezipartánových konzultací. V roce 1944 se stal předsedou Kontaktujte komisaře van de Illegaliteit a člen College van Vertrouwensmannen, kterou exilová vláda pověřila přípravou kroků, které je třeba podniknout v době osvobození.
Poté, od 24. června 1945 do 7. srpna 1948, byl Drees Ministr sociálních věcí a Místopředseda vlády v Kabinet Schermerhorn / Drees.
Předseda vlády Nizozemska
Od 7. srpna 1948 do 22. prosince 1958 byl Předseda vlády Nizozemska ve čtyřech po sobě jdoucích skříních: Kabinet First Drees, Druhá skříňka Drees, Třetí skříň Drees a Kabinet čtvrté Drees.
Dreesovo období ve funkci zaznamenalo přinejmenším čtyři hlavní politické vývoje: traumata z dekolonizace, ekonomická rekonstrukce, založení Nizozemců sociální stát,[9][10] a mezinárodní integrace a spolupráce, včetně formování Benelux, OEEC, NATO, ESUO a EHS. Když se jeho kabinet v prosinci 1958 rozpadl, byl jmenován do čestného postavení Státní ministr, Dělnická strana jmenoval jej doživotním členem výkonné rady v roce 1959. Kvůli zhoršenému sluchu se přestal účastnit jejích zasedání v roce 1966. Rozhodně nesouhlasil s Nová levice tendence v členství a strategií EU Dělnická strana. Nakonec se vzdal členství ve straně, které sloužil téměř 67 let.
Drees byl Esperantista a oslovil 1954 Světový kongres esperanta, který se konal v Haarlem.[11]
Během Dreešova působení ve funkci předsedy vlády byla provedena celá řada sociálních reforem. Zákon o zaměstnaneckých penzijních fondech z března 1949 učinil členství v celoodvětvových penzijních fondech povinným, zatímco obecný zákon o starobních důchodech z května 1956 zavedl univerzální paušální starobní důchody pro všechny obyvatele jako právo a bez podmínky odchodu do důchodu z 65. Zákon o rodinných přídavcích důchodců z listopadu 1950 stanovil zvláštní příspěvek pro důchodce státních zaměstnanců s dětmi, zákon z listopadu 1950 rozšířil povinné zdravotní pojištění na další skupiny, jako jsou starobní a invalidní důchodci, a zákon z prosince 1956 zavedeno zdravotní pojištění se zvláštními nízkými příspěvky pro starobní důchodce pod určitým příjmovým stropem. Zákon ze srpna 1950 stanovil stejná práva pro nemanželské děti a zavedl příspěvek pro zdravotně postižené děti ve věku od 16 do 20 let. Zákon o dočasných rodinných přídavcích pro osoby samostatně výdělečně činné z června 1951 opravňoval osoby samostatně výdělečně činné s nízkými příjmy do rodiny příspěvek na první a druhé dítě a zákon z února 1952 zavedl příspěvek na studium a na postižené děti do 27 let.[12] V roce 1950 byly zřízeny podnikové rady,[13] a v roce 1957 bylo propuštění úřednic z manželství zrušeno.[14]
V oblasti bydlení implementace zákona o nájemném (1950) stanovila nájemné a nájemné, zatímco zákon o regionálním a městském plánování (1950) upravoval plánování bytové výstavby. Zákon o rekonstrukci z roku 1950 navíc zavedl programy pro stavbu domů,[15] a byla přijata legislativa týkající se stavebních standardů pro dům (1951), jednotnosti budov (1954) a jednotných stavebních standardů (1956).[16] V oblasti vzdělávání byla prováděna opatření, jako jsou zvýšené výdaje na systém, snížení registračních poplatků na státních univerzitách a na technologickém institutu,[15] a přiznání (v lednu 1956) zvláštní dávky učitelům základních škol a určitým kategoriím učitelů odborných předmětů, „zejména těm, kterým hrozí nezaměstnanost a kteří si nemohou uplatnit nárok na udržovací poplatek“.[17] Mezi další iniciativy patřily střední školy pro dívky a speciální základní vzdělávání v roce 1949, vysoké školy pro vzdělávání učitelů v roce 1952,[18] prodloužení povinného vzdělávání na 8 let v roce 1950,[19] a zákon o mateřských školách z roku 1955, který zavedl možnost mateřské školy pro děti od čtyř let výše a zároveň stanoví předpisy pro učitele mateřských škol.[12] Bylo také zřízeno oddělení sociální péče (1952), přičemž byly přijaty zákony o dávkách v nezaměstnanosti (1952) a vdovském a sirotčím důchodu (1956).[16]
Osobní život
Dne 28. července 1910 se Drees oženil s Catharinou Hentovou (6. května 1888 - 30. ledna 1974)[20][21] a měl dva syny a dvě dcery, oba jeho synové Jan Drees a Willem Drees Jr. byli aktivními členy Dělnická strana, ale opustil stranu kolem roku 1970, aby se připojil k Demokratičtí socialisté '70. Příčinou byla řada s mladšími členy strany, kteří chtěli pro stranu připravit radikálnější levicový směr. Sám Drees opustil Labour Party v roce 1971 a nechal je bez jejich ikony, ale nikdy se k nim nepřipojil Demokratičtí socialisté '70.
Drees byl a Abstinent. Willem Drees zemřel dne 14. května 1988 v Haag, dva měsíce před jeho 102. narozeninami.[22] Od 22. srpna 1986, kdy býval turecký Prezident Celâl Bayar zemřel, až do své smrti Drees byl nejstarší žijící bývalý šéf vlády na světě.
V roce 2004 skončil na třetím místě ve volbách Největší Holanďan.[23][24]
Další čtení
Čtyřdílný životopis Willem Drees 1886–1988, v holandštině:
- Jelle Gaemers, De rode wethouder: De jaren 1886–1940 "(Amsterdam: Balans, 2006). 637 s. ISBN 90 5018 760 9.
- Hans Daalder, Gedreven en behoedzaam: De jaren 1940–1948 (Amsterdam: Balans, 2003). 528 stran ISBN 90 5018 6157.
- Hans Daalder, Vier jaar nachtmerrie: De Indonesische kwestie (Amsterdam: Balans, 2004). 548 stran ISBN 90 5018 639 4.
- Hans Daalder en Jelle Gaemers, Premier en elder stateman: De jaren 1948–1988 (Amsterdam: Balans, 2014). 640 stran ISBN 978 94 600 3715 3.
- W. Drees, Gespiegeld in de tijd. De nagelaten autobiografie (Amsterdam 2000). (Monografie od Willem Drees, Jr. )
Dekorace
Vyznamenání | ||||
Pás karet | Čest | Země | datum | Komentář |
---|---|---|---|---|
![]() | Medaile svobody se zlatou dlaní | Spojené státy | 7. dubna 1953 | |
![]() | Knight Grand kříž z Řád svatého Michala a svatého Jiří | Spojené království | ||
![]() | Knight Grand kříž z Řád Nejsvětější Trojice | Etiopie | 1954 | |
![]() | Knight Grand kříž z Řád nizozemského lva | Holandsko | 22. prosince 1958 | |
Čestný Tituly | ||||
Pás karet | Čest | Země | datum | Komentář |
![]() | Státní ministr | Holandsko | 22. prosince 1958 | Styl z Excelence |
Reference
- ^ Encyclopedia Americana. Grolier. 18. listopadu 1992. ISBN 9780717201235 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ (v holandštině) Geschiedenis VPRO Geschiedenis 24.
- ^ Mcwhirter, Norris; McFarlan, Donald (18. listopadu 1989). Guinnessova kniha rekordů 1990. Guinness Publishing Ltd. ISBN 9780851123417 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ (v holandštině) Willem Drees beste krizový manažer Geencommentaar.nl.
- ^ A b (v holandštině) Životopis Willem Drees BWSA
- ^ (v holandštině) Willem Drees gekozen tot ‘Dé premier na WO II‘, Geschiedenis24.nl, 15. ledna 2006
- ^ (v holandštině) NRC-enquête: Drees en Lubbers beste premers sinds 1900, NRC Handelsblad, 28. září 2013
- ^ (v holandštině) Výzkum I&O, I&O Research, 13. března 2020
- ^ Orlow, D. (2000). Společný osud: Srovnávací historie nizozemských, francouzských a německých sociálně demokratických stran, 1945–1969. Berghahn Books. str. 120. ISBN 9781571812254. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ Lentz, H.M. (2014). Hlavy států a vlád od roku 1945. Taylor & Francis. str. 578. ISBN 9781134264902. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ UEA: Reta Muzeo. Materialoj el Biblioteko Hector Hodler. 1947–1974 Světová esperantská asociace.
- ^ A b Growth to Limits: the Western European Welfare States since World War II, Volume 2 edited by Peter Flora.
- ^ Wilkinson, A .; Donaghey, J .; Dundon, T .; Freeman, R.B. (2014). Handbook of Research on Employee Voice: Elgar original reference. Nakladatelství Edward Elgar. str. 68. ISBN 9780857939272. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ http://nidi.knaw.nl/shared/content/output/2002/ssm-54-05-fokkema.pdf
- ^ A b Moore, B .; van Nierop, H. (2006). Masová společnost dvacátého století v Británii a Nizozemsku. Bloomsbury Academic. str. 60. ISBN 9781845205256. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ A b van Heffen, O .; Kickert, W.J.M .; Thomassen, J. (2013). Správa v moderní společnosti: účinky, změna a formování vládních institucí. Springer Nizozemsko. ISBN 9789401594868. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ http://unesdoc.unesco.org/images/0013/001329/132929eo.pdf
- ^ Wolthuis, J. (1999). Nižší technické vzdělávání v Nizozemsku 1798–1993: Vzestup a pád subsystému. Coronet Books Incorporated. str. 202. ISBN 9789053508619. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ Hindman, H.D. (2009). Svět dětské práce: Historický a regionální průzkum. ME Sharpe. str. 635. ISBN 9780765626479. Citováno 13. ledna 2017.
- ^ „Graftombe.nl - Informatie over Catharina Hent“. www.graftombe.nl.
- ^ „SeniorPlaza - Willem Drees“. seniorplaza.nl.
- ^ „Willem Drees umírá ve 101; poválečný holandský vůdce“. The New York Times. 19. května 1988.
- ^ (v holandštině) „Pim Fortuyn toch niet de Grootste Nederlander“ NU.nl
- ^ (v holandštině) Počátek Zoektocht naar „Grootste Nederlander“ 24. Geschiedenis
externí odkazy
Média související s Willem Drees na Wikimedia Commons
- Oficiální
- (v holandštině) Dr. W. (Willem) Drees Parlement.com
- (v holandštině) Kabinet-Drees-Van Schaik Rijksoverheid
- (v holandštině) Kabinet Drees I Rijksoverheid
- (v holandštině) Kabinet-Drees II Rijksoverheid
- (v holandštině) Kabinet-Drees III Rijksoverheid