Wilhelm von Beetz - Wilhelm von Beetz - Wikipedia

Wilhelm von Beetz (27 března 1822 22. ledna 1886) byl Němec fyzik, známý svými studiemi o vlastnosti elektrické vodivosti.[1]

Von Beetz se narodil v Berlíně. Vystudoval fyziku, chemii a fyziologii v Univerzita v Berlíně, a po ukončení studia zůstal v Berlíně jako instruktor fyziky na Cadet Corps a poté povinnosti učitele na dělostřelecké a strojírenské škole. Poté působil jako profesor na univerzitách v Bern (z roku 1856) a Erlangen (z roku 1858). V roce 1868 se stal profesorem na Polytechnika v Mnichově, kde byl v roce 1874 jmenován ředitelem.[2][1][3]

Gravesite of Beetz v Alter Nordfriedhof (Mnichov).

V roce 1845 byl spoluzakladatelem společnosti Deutsche Physikalische Gesellschaft. V roce 1869 se stal členem Bavorská akademie věd V roce 1882 byl jmenován prezidentem Internationalen Elektrizitäts-Ausstellung (Mezinárodní výstava elektřiny) v Mnichově.[1][2] Zemřel v Mnichov.

Publikovaná díla

Nejznámější dílo bylo Leitfaden der Physik (4. vydání, 1872), učebnice fyziky, která vyšla v mnoha vydáních.[4] Mezi další známé spisy Beetze patří:

  • Ueberův magnetismus (1852) - Zapnuto magnetismus.
  • Ueber den electrochemischen Vorgang an einer Aluminiumanode (1877) – Na elektrochemickém procesu hliníku anoda.
  • Grundzüge der Elektrizitätslehre: zehn Vorlesungen (1878) - Principy elektrické teorie.
  • Ueber galvanische Trockenelemente und deren Anwendung zu elektrometrischen und galvanometrischen Messungen (1885) - Na galvanické bázi suché buňky a jejich aplikace na elektrometrické a galvanometrické Měření.[5]

Reference

  1. ^ A b C Elektrochemický slovník editoval Allen J. Bard, György Inzelt, Fritz Scholz
  2. ^ A b Beetz, Friedrich Wilhelm Hubert von (seit 1876) V: Neue Deutsche Biographie
  3. ^ Cáchy - Braniß / editoval Rudolf Vierhaus Deutsche Biographische Enzyklopaedie
  4. ^ Leitfaden der Physik Digitální knihovna HathiTrust
  5. ^ Wilhelm von Beetz de. Wikisource (bibliografie)