Wilhelm Neumann - Wilhelm Neumann
Wilhelm Neumann | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 6. března 1919 | (ve věku 69)
Národnost | Baltská němčina |
Vzdělávání | Riga Polytechnicum Imperial Academy of Arts |
Známý jako | architektura, historie umění |
Hnutí | Historismus |
Carl Johann Wilhelm Neumann (lotyšský: Vilhelms Neimanis; ruština: Вильгельм Нейман; narozen 5. října 1849 v Grevesmühlen - zemřel 6. března 1919 v Riga ) byl Baltská němčina architekt a historik umění.
Neumannova rodina se přestěhovala do Kreutzburg (pak dovnitř Ruská říše ) během Wilhelmova dětství. Když mu bylo 15 let, pracoval jako učeň v Paul Max Bertschy inženýrská kancelář při stavbě Železnice Riga – Dünaburg. Poté studoval na Riga Polytechnicum a začátek roku 1875 v Imperial Academy of Arts v Petrohradě.
Od roku 1873 pracoval Neumann jako architekt v Dünaburg (Daugavpils) a v roce 1878 byl povýšen na hlavního architekta Dünaburgu. V roce 1887 začal vydávat uměleckohistorické publikace. V roce 1895 se přestěhoval do Riga, kde je řada významných budov ve stylu historismus byl vytvořen, mezi nimi i Peitavská synagoga. Neumann byl navíc projektantem mnoha panských budov v Pobaltské gubernáty a veřejné budovy jako Kurlandské zemské muzeum a Athenaeum.
V letech 1899 až 1901 učil Neumann na polytechniku. V roce 1905 se stal ředitelem Muzeum umění v Rize, budova, kterou navrhl sám. Po roce 1906 se Neumann zaměřil na svá uměleckohistorická díla.
Neumann zemřel 6. března 1919, 69 let.
Galerie
Budova lotyšského národního muzea umění (1905)
Palác Pelči (1903-1904)
Peitavská synagoga v Rize (1903-1905)
Evangelical Lutheran Church of Martin Luther in Daugavpils (1893)
Římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Daugavpils (1903–1905)
Obytná budova na ulici Matīsa 16, Riga. (1902).
Literatura
- E. Grosmane. Vilhelms Neimanis Latvijas mākslas vēsturē., Riga, 1991, 7.-21. lpp.
- Jānis Krastiņš. Rīgas arhitektūras meistari 1850–1940, Jumava, 2002
- Peter Wörster: „Der Vater der baltischen Kunstgeschichte“. Wilhelm Neumann - Architekt, Kunsthistoriker und Denkmalpfleger. In: Jahrbuch des baltischen Deutschtums, Bd. 55 (2008), Lüneburg 2007, S. 83-100.