Wilhelm Bölsche - Wilhelm Bölsche

Wilhelm Bölsche.

Wilhelm Bölsche (2. ledna 1861, Kolín nad Rýnem, Rýnské Prusko, 31. srpna 1939, Schreiberhau, Riesengebirge ) byl německý autor, redaktor a publicista.

Život

Bölsche se narodil v Kolín nad Rýnem 2. ledna 1861, syn novináře Carla Bölscheho (16. března 1813 - 14. dubna 1891), dlouholetý redaktor Kölnische Zeitung.[1]Jako student střední školy psal Bölsche eseje o přírodopisu pro časopisy jako „Die Gefiederte Welt“ nebo „Isis“. Studoval od roku 1883 do roku 1885 filozofii, dějiny umění a archeologie na University of Bonn. V roce nedokončil studium klasické filologie Bonn, ale v jejich kurzu odcestoval do Řím a Florencie, pak na Paříž.[2] Rozhodl se, že by mohl psát svou kariéru, a přestěhoval se do Berlín na podzim roku 1886 s finanční podporou rodičů.[3] V Berlíně-Friedrichshagenu se stal ústřední postavou „Friedrichshagener Dichterkreis „, Což bylo sdružení spisovatelů naturalismu, které se poprvé sešlo v letech 1888/89 v domech Wilhelma Bölscheho a Bruno Wille v Friedrichshagen am Müggelsee (nyní v Berlín okres Treptow-Köpenick ). Tento okruh přátel by navštívil Erkner, kde hledali klid brandenburské krajiny poblíž kosmopolitního města Berlína. Tato skupina se stala dostatečně známou pro to, aby se k ní přidalo několik Skandinávců. Cílem této skupiny literátů a intelektuálů, kteří se usadili kolem roku 1890 ve Friedrichshagenu, stejně jako v té době rostoucích dalších skupin tohoto typu, byla sociální reforma (německy: Lebensreform ), který propagoval bohémský „přirozený“ způsob života v reakci na industrializaci a urbanizaci, světový pohled na životní reformu, který v zásadě obsahuje sekularizovanou gnosticko-eschatologickou doktrínu spásy (spása „přirozeným způsobem života“)[4]

Prostřednictvím Rudolfa Lenza (1863-1938)[5] a Bruno Wille Bölsche přišel do styku s literárním sdružením „Durch!“.[6][7]

Ačkoli se většina jeho prací věnuje přírodovědným tématům, nebyl Bölsche vyškoleným přírodovědecem, ale popularizátorem přírodních věd jako laik pro širokou veřejnost. Jeho publikace „Das Liebesleben in der Natur“ (Láska života v přírodě) Rok 1898 byl klíčem k vytvoření moderních faktografických knih v Německu. Boelsche také zahájil s Wilhelmem Schwanerem (1863 - 1944) prequel prvního Němce lidová střední škola „Freie Hochschule Berlin“ v roce 1902 a byl významným podněcovatelem „Lebensreformbewegung“ (Humanistický naturalismus - klíčová poznámka: „Zpět k přírodě“) v Německu. V roce 1890 spolu s Brunem Willem založili „Freie Volksbühne ", které bylo zamýšleno jako dělnické divadlo propagující přírodovědecké hry dneška. Rovněž upravil nejdůležitější revizi kulturní historie dne," uvedl Freie Bühne “(Svobodná scéna) a popularizoval své vědomosti o svobodomyslném monismu - zejména inovační škola Charles Darwin a Ernst Haeckel v desítkách samostatně upravených knih a seriálů vydaných nakladatelstvím Kosmos-Verlag v Stuttgart spolupracuje s berlínským umělcem Heinrich Harder.

Jeho přátelství s bratry Hauptmannovými, Gerhart Hauptmann a Carl přivedl Bölscheho do Schreiberhau v Riesengebirge hory, kde pravidelně trávil léto, počínaje rokem 1901, kde měl trvalé bydliště v roce 1918. Svému literárnímu dílu a rozsáhlé korespondenci se věnoval až do stáří.

Osobní život

Wilhelm Bölsche se poprvé oženil v Berlíně v roce 1892 s Adele Berteltovou (1860–1942), ale v roce 1895 se rozvedli. V roce 1897 se znovu oženil v Kolíně nad Rýnem s přítelkyní z dětství (sestrou architektky Julius Wilhelm Walther, dcera stavebního inženýra a později vedoucího továrny Wilhelm Heinrich Walther a Augusta Alwina te Kloot).[8][9][kruhový odkaz ] Pár měl tři děti: Ernst Wilhelm Julius (1898-1899), Karl Erich Bruno (1899-1977) a Johanna Alwine Elisabeth (1900–35). Wilhelm Bölsche zemřel v roce Schreiberhau 31. srpna 1939. Byl pohřben na evangelickém hřbitově v Nieder-Schreiberhau v oddělení F 3 vedle své manželky Johanny.[10]

Vyznamenání

Jako kompliment své práce byl Boelsche dárcem jména na horský hřeben v „Riesengebirge „(Krkonoše), do berlínské školy (Realschule Bölsche - Oberschule) a do mnoha ulic v německých městech, včetně„ Bölschestrasse “v jeho bývalé živé čtvrti Berlín-Friedrichshagen. asteroid byl po něm pojmenován - „1998 FC127“, nyní nesoucí jméno 17821 Bölsche pohybující se mezi Mars a Jupiter směrem k slunce.

Práce (výběr)

Láska ve světě živých (maďarské vydání)
Historie vývoje vědy (maďarské vydání)
  • Paulus. Roman aus der Zeit des Kaisers Marcus Aurelius, 2 Bde., 1885
  • Der Zauber des Königs Arpus, Roman, 1887
  • Die naturwissenschaftlichen Grundlagen der Poesie. Prolegomena einer realistischen Ästhetik, 1887
  • Heinrich Heine. Versuch einer ästhetisch-kritischen Analyse seiner Werke und seiner Weltanschauung, 1888
  • Die Poesie der Großstadt, 1890
  • Die Mittagsgöttin, 3 Bde., Roman, 1891
  • Freireligiöse Neujahrsgedanken. Festvortrag, gehalten am 1. ledna 1893 in der Freireligiösen Gemeinde zu Berlin, 1893
  • Entwicklungsgeschichte der Natur, 2 Bde., 1894-1896
  • Das Liebesleben in der Natur, 1898 - 1902
  • Ernst Haeckel. Ein Lebensbild, 1900
  • Die Entwicklungslehre (darwinismus), 1900
  • Vom Bazillus zum Affenmenschen. Naturwissenschaftliche Plaudereien, 1900
  • Goethe im zwanzigsten Jahrhundert. Ein Vortrag, 1900
  • Hinter der Weltstadt. Friedrichshagener Gedanken zur ästhetischen Kultur, 1901
  • Die Eroberung des Menschen, 1901
  • Die Entwicklungslehre im 19. Jahrhundert, 1901
  • Von Sonnen und Sonnenstäubchen. Kosmische Wanderungen, 1903
  • Aus der Schneegrube. Gedanken zur Naturforschung, 1903
  • Die Abstammung des Menschen 1904
  • Weltblick. Gedanken zu Natur und Kunst, 1904
  • Naturgeheimnis, 1905
  • Der Sieg des Lebens, 1905
  • Die Schöpfungstage. Umrisse zu einer Entwicklungsgeschichte der Natur, 1906
  • Im Steinkohlenwald, 1906
  • Byla ist die Natur?, 1907 (Ilustrace: Marie Gey-Heinze )
  • Auf den Spuren der tropischen Eiszeit, 1907
  • Tierbuch (Ilustrace: Heinrich Harder )
    • Bd. 1: 1908
    • Bd. 2: Das Pferd und seine Geschichte, 1909
    • Bd. 3: Der Hirsch und seine Geschichte, 1911
  • Darwin, Seine Bedeutung im Ringen um Weltanschauung und Lebenswert. 6 Aufsätze, 1909
  • Der Mensch in der Tertiärzeit und im Diluvium, 1909
  • Auf dem Menschenstern. Gedanken zu Natur und Kunst, 1909
  • Tiere der Urwelt, 1910 (Ilustrace: Heinrich Harder )
  • Komet und Weltuntergang, 1910
  • Stunden im All, 1910
  • Festländer und Meere im Wechsel der Zeiten, 1913
  • Stirb und Werde! Naturwissenschaftliche und kulturelle Plaudereien, 1913
  • Tierwanderungen in der Urwelt, 1914 (Ilustrace: Heinrich Harder )
  • Von Wundern und Tieren. Neue naturwiss. Plaudereien, 1915
  • Der Stammbaum der Insekten, 1916
  • Schutz- und Trutzbündnisse in der Natur, 1917
  • Eiszeit und Klimawechsel, 1919
  • Naturphilosophische Plaudereien, 1920
  • Tierseele und Menschenseele, 1924
  • Erwanderte deutsche Geologie. Die Sächsische Schweiz, 1925
  • Von Drachen und Zauberküsten. Abenteuer aus dem Kampf mit dem Unbekannten in der Natur, 1925
  • Die Abstammung der Kunst, 1926
  • Jsem Bernsteinwald, 1927
  • Drachen. Sage und Naturwissenschaft. Eine volkstümliche Darstellung, 1929
  • Der Termitenstaat. Schilderung eines geheimnisvollen Volkes, 1931
  • Das Leben der Urwelt: Aus den Tagen der großen Saurier, 1932
  • Byl muß der neue deutsche Mensch von Naturwissenschaft und Religion fordern. Vortrag, 1934

Editor

  • Christoph Martin Wielands ausgewählte Werke, 4 Bde., 1902
  • Novalis. Ausgewählte Werke, 3 Bde., 1903
  • Des Angelus Silesius Cherubinischer Wandersmann, 1905

Literatura

  • Antoon Berentsen: Vom Urnebel zum Zukunftsstaat. Zum Problem der Popularisierung der Naturwissenschaften in der deutschen Literatur (1880-1910). Berlín: Oberhofer. 1986. (= Studien zu deutscher Vergangenheit und Gegenwart; 2) ISBN  3-925410-02-3
  • Wolfram Hamacher: Wissenschaft, Literatur und Sinnfindung im 19. Jahrhundert. Studien zu Wilhelm Bölsche. Würzburg: Königshausen und Neumann. 1993. (= Epistemata; Reihe Literaturwissenschaft; 99) ISBN  3-88479-775-1
  • Rolf Lang: Wilhelm Bölsche und Friedrichshagen. Auf dem „Mußweg der Liebhaberei“. Frankfurt an der Oder: Kleist-Gedenk- u. Forschungsstätte. 1992. (= Frankfurter Buntbücher; 6)
  • Rudolf Magnus: Wilhelm Bölsche - ein biographisch-kritischer Beitrag zur modernen Weltanschauung. Berlín. 1909.
  • Ernst Haeckel - Wilhelm Bölsche Briefwechsel 1887-1919 Hg. Nöthlich Rosemarie Ernst-Haeckelhaus-Studien Bd. 6.1

Reference

  1. ^ http://www.geisteswissenschaften.fu-berlin.de/we04/germanistik/faecher/ndl/forschung/boelsche/projekt/index.html
  2. ^ Tamtéž.
  3. ^ Tamtéž.
  4. ^ Wolfgang R. Krabbe: Lebensreform / Selbstreform. v Diethart Curbs, Jürgen Reulecke (ed.): Handbuch der deutschen Reformbewegungen 1880–1933, str. 74.
  5. ^ https://www.deutsche-biographie.de/gnd116917415.html#ndbcontent
  6. ^ Tamtéž.
  7. ^ https://www.uni-due.de/lyriktheorie/texte/1886_anonym.html
  8. ^ https://www.deutsche-biographie.de/sfz5042.html
  9. ^ autor: Wilhelm Walther (Architekt)
  10. ^ http://www.szklarskaporeba.pl/images/articles/original/2124_1351698141.jpg

externí odkazy