Wenilo (arcibiskup z Rouenu) - Wenilo (archbishop of Rouen)

Wenilo[A] (zemřel 18. září 869)[2] byl arcibiskup z Rouenu z roku 858. Byl jmenovatelem krále Charles plešatý.[3]

Wenilo asistoval Ragenarius, biskup z Amiens na regionální synodě v Quierzy-sur-Oise v roce 848.[2] Před svým jmenováním do Rouenu v roce 858 mohl být duchovním v královském paláci.[3] Zúčastnil se rady v Savonnières v roce 859 a byl jedním ze soudců v případě zrady podané proti Wenilo, arcibiskup Sens. Zúčastnil se také rad, které se konaly v Cáchy v roce 859 a 861 vypořádat s rozvodem krále Lothair II a Teutberga.[2]

V roce 860 byl Wenilo nucen uprchnout z Rouenu tváří v tvář Viking útoky a uchýlit se Andely, kde vlastnil nemovitost.[4] Byl přítomen na rada Pîtres v roce 864, kde Karel Plešatý vydal svůj slavný dekret týkající se obrany říše proti Vikingům.[2] Arcibiskup Hincmar z Remeše napsal mu dopis týkající se stavby opevněného mostu přes Seina na Pîtres.[1]

Wenilo se zúčastnil církevní rady v Soissons dne 18. srpna 866.[2] Jeho vliv, spolu s vlivem Gombert z Évreux a Pardulus Laon, získané pro opatství La Croix-Saint-Leufroy v Drouais [fr ] mnoho královských darů před rokem 858.[5] V letech 858 až 862 také získal dary Thiverny v Beauvaisis aby mohl sloužit jako útočiště pro mnichy.[5]

Reference

Poznámky
  1. ^ Existuje mnoho variant jeho jména francouzština: Wenilon, Vénilon, Guenelon a Ganelon[1]
Citace
  1. ^ A b Bauduin 2004, str. 108.
  2. ^ A b C d E Pommeraye 1667, str. 207–15.
  3. ^ A b Nelson 1992, str. 193.
  4. ^ Neveux 2009, str. 69.
  5. ^ A b Bauduin 2004, s. 122–26.
Zdroje
  • Bauduin, Pierre (2004). La première Normandie (XE–XIE siècle): Sur les frontières de la haute Normandie: identité et construction d'une principauté. Caen: Presses universitaires de Caen.
  • Nelson, J. L. (1992). Charles plešatý. London: Longman.
  • Neveux, François (2009). L'aventure des Normands: VIIIE–XIIIE siècle. Paris: Perrin.
  • Pommeraye, François (1667). Histoire des archevesques de Rouen. Rouen: L. Maurry.
Předcházet
Pavel
Arcibiskup z Rouenu
858–869
Uspěl
Adalard