Program budoucnosti sociálního státu - Welfare State Futures Programme

Program NORFACE Futures na sociální stát (WSF) je interdisciplinární nadnárodní výzkumný program zaměřený na budoucí vývoj evropských sociálních států. Byla zahájena v roce 2014 sítí Nové příležitosti pro spolupráci Agentury pro financování výzkumu v Evropě (NORFACE). Program zahrnuje 15 nadnárodních projektů s 250 výzkumnými pracovníky z 25 evropských zemí a analyzuje společenské, ekonomické, politické a právní aspekty sociální stát vývoj a navrhuje cesty jeho vývoje v budoucnosti.[1] Jako klíčový prvek svého výzkumu projekty WSF umožňují a podporují mezinárodní spolupráci, multidisciplinární výzkum a nabízejí široký evropský přístup s příležitostmi pro srovnání.[2] Program koordinuje vědecká koordinátorka programu prof. Ellen Immergutová z Humboldt-Universität zu Berlin (ROZBOČOVAČ)/Evropský univerzitní institut (EUI).[3] Je financován 15 partnery NORFACE a Evropská komise v rámci financování ERA-Net Plus grantová dohoda číslo 618106.[4] Po zahájení programu WSF získala NORFACE 4 nové partnery, takže v současné době má 19 členů. Více informací o síti NORFACE a jejích partnerech najdete na Web NORFACE. Na konferenci se konala závěrečná konference zahrnující projekty všech klastrů, tvůrců politik a průmyslových odborníků Evropský univerzitní institut (EUI) ve dnech 24. – 25. Května 2018.[5] Program končí v červnu 2019.

Výzkumné klastry

Zdraví

Po skončení studená válka, mnoho východoevropských postsovětské státy začali privatizovat své státní zdravotnické systémy. Současně s tím začalo experimentovat mnoho zemí západní, jižní a severní Evropy Nová veřejná správa a další tržně orientované zdravotní reformy. Tři projekty v klastru zdraví (HEALTHDOX a HiNEWS a EXCELC) analyzují příčiny a důsledky těchto měnících se evropských politik v oblasti zdraví. Výzkum zkoumá politické determinanty reforem zdravotní politiky, zejména těch, které privatizují systémy zdravotní péče, a následně se zaměřuje na problematiku sociálních rizik. Rovněž analyzuje, jak reformy ve zdravotnictví ovlivňují individuální postoje k systému zdravotnictví, a řeší otázku, proč nerovnosti v zdravotní péči přetrvávají navzdory dobře vyvinutým a univerzální zdravotnické systémy. Nakonec analyzuje, jak země reagují na měnící se preference sociálního státu a jak lze tyto preference nejlépe měřit, například pokud jde o zdravotní péči a služby dlouhodobé péče.[6]

Migrace

Migrace vzory závisí mimo jiné na stavu systémů sociálního zabezpečení v zemích původu a v cílových zemích. Současně kvůli rozdílné socializaci migrantů sociální režimy a jejich často znevýhodněné socioekonomické pozice, jejich perspektivy poskytují jedinečnou příležitost otestovat ústřední teorie v oblasti sociálních režimů. V rámci Evropská unie (EU), sociální stát ohrožuje zejména dva vývojové trendy: transnacionalizace občanství a sociálních práv a soudnictví politiky. V této souvislosti existují otázky převoditelnosti, tj. Převodu a uznání sociálních práv občanů EU, kteří se stěhují z jednoho členského státu do druhého. Projekty v migračním klastru (MIFARE, MobileWelfare, TransJudFare, TRANSWEL a UPWEB) integrují migrační dimenzi do výzkumu sociálního státu. Analyzují, jak systémy sociální péče ovlivňují vzorce mobility a jak přenositelnost účtů sociální péče hraje na mobilitu napříč Evropa. Ptají se také na to, jak se liší sociální přístupy mezi skupinami migrantů a jak se porovnávají s celkovým veřejným míněním. Dále se zabývají výzkumem toho, jak členské státy EU reagovaly na transnacionalizaci práv na sociální zabezpečení a justici politiky. Nakonec se ptají, jak se sociální práva mobilních občanů projevují v politice i v praxi a jakým způsobem mobilní občané EU zažívají, organizují a řídí své sociální zabezpečení na mezinárodní úrovni.[7]

Postoje sociálního státu

Evropské sociální státy čelí velkým výzvám. Zvyšování nákladů, imigrace, zvyšování nerovnost mezinárodní soutěž i populistická politika jsou hlavní výzvy, které je třeba řešit. Pokud jde o sociální stát, je stále více zdůrazňována osobní odpovědnost než odpovědnost státu. Tuto logiku však zpochybňují tradiční představy o role pohlaví péče a přerozdělení. Nové směry v oblasti blahobytu budou formovány aspiracemi, nápady a předpoklady lidí. Projekty v klastru Postoje sociálního státu (4Is, FPRWS, HEALTHDOX, MIFARE, WelfSOC) se snaží vysvětlit podporu přerozdělování a determinanty postojů k blahobytu mezi různými skupinami. Dále tento klastr zkoumá, jak návrh programu utváří postoje k blahobytu a jak zvýšená etnická rozmanitost ovlivňuje podporu sociálního státu jeho občany. Nakonec se výzkum zaměřuje na otázky týkající se spravedlnosti a preferencí týkajících se osobní odpovědnosti za politiku sociálního zabezpečení.[8]

Péče o děti a rodinu

Rodinné politiky a služby sociální péče jsou na křižovatce stále rozmanitějších rodinných situací a složitého prostředí sociálního státu. Mezi nimi jsou rozdíly ochrana dětí systémy mezi evropskými zeměmi i v tom, jak sociální služby řeší rodinné problémy v různých oblastech služeb. Rozdíly jsou také v roli státu v rodinném životě a ve způsobech, jakými se různé sociální státy snaží vyvážit práva dětí na ochranu a práva rodičů na rodinný život. Projekty v klastru Child & Family Welfare (FACSK a HESTIA) se snaží vysvětlit dopad rozdílů v systémech ochrany dětí mezi různými sociálními státy a jak metody sociální práce v rodině sociální práce se liší mezi sociálními státy. Dále zkoumají, jak sociální pracovníci v různých kontextech chápou pojmy rodina a jak popisují své postupy a výsledky s rodinami.[9]

Globalizace, sociální státy a nerovnosti

Mezinárodní obchod a technologie, integrovaný evropský pracovní trh „transnacionalizace občanství a práv na sociální zabezpečení, migrace i přetrvávající sociální nerovnosti - to vše jsou výzvy, kterým musí národní sociální státy v 21. století čelit. Evropské sociální státy postupem času vyvinuly různé způsoby, jak je chránit domácnosti z nepříznivých šoků, ale lze pozorovat také rozdíly ve schopnosti současných sociálních států v budoucnu snižovat nerovnosti. Projekty v klastru Globalizace, sociální státy a nerovnosti (4Is, FPRWS, GIWeS, GlobLabWS a TransJudFare) se snaží identifikovat determinanty a vzorce nerovnosti v evropských sociálních státech a jak se formují preference občanů pro přerozdělování a sociální služby. Dále analyzují úlohu politik sociálního státu v boji proti nerovnostem na trhu práce a příjmů a také to, jak sociální státy těmto výzvám čelí. Ptají se také na to, jak mohou být obavy o osobní zodpovědnost začleněny do koncepce systémů sociálního zabezpečení. A konečně, projekty se zabývají otázkami spravedlnosti, transnacionalizace občanství a účinků technologických inovací a jejich interakce s institucemi sociální péče.[10]

NORFACE Budoucí projekty sociálního státu

Program WSF se skládá z 15 nadnárodních projektů.

Nerovnosti, pojištění, pobídky a přistěhovalectví: výzvy a řešení pro sociální stát (4Is)

4 Zkoumá, jak nedávné výzvy, jako je zvýšená ekonomická nejistota a etnická rozmanitost, ovlivnily nerovnost a podporu sociálního státu v evropských zemích. Projekt vedla prof. Eva Mörk a skládal se z 35 výzkumných pracovníků ve Finsku, Švédsku a Velké Británii.[11]

Zkoumání srovnávací účinnosti a efektivity v dlouhodobé péči (EXCELC)

EXCELC porovnává účinnost a efektivnost neinstitucionální dlouhodobé péče (např. Domácí péče) o starší dospělé a jejich neformální kariéru v Rakousku, Anglii a Finsku. Julien Forder vedl projekt, který se skládal z 18 výzkumných pracovníků v Rakousku, Finsku a Velké Británii.[12]

Složitost rodiny a sociální práce. Srovnávací studie rodinné sociální péče v různých sociálních režimech (FACSK)

FACSK analyzuje, jak sociální pracovníci v osmi zemích (Norsko, Švédsko, Anglie, Irsko, Chile, Mexiko, Litva a Bulharsko) chápou různé představy o rodině a jak popisují své vlastní postupy a výsledky s rodinami. Projekt se skládal ze sedmi výzkumných pracovníků a vedl ho profesor Lennart Nygren.[13]

Spravedlnost, osobní odpovědnost a sociální stát (FPRWS)

FPRWS analyzuje, jak aspekty spravedlnosti, zejména s ohledem na osobní odpovědnost, ovlivňují podporu a účinnost politik sociální péče. Deset vědců z Rakouska, Nizozemska a Norska vedl prof. Alexander Cappelen.[14]

Globalizace, instituce a sociální stát (GIWeS)

GIWes srovnává studie účinků globalizace na to, jak obchod, technologie a sociální stát reagují na výzvy národním sociálním státům na integrovaném evropském trhu práce a na politickou podporu reforem v Rakousku, Německu, Norsku a Velké Británii. Prof Karl Ove Moene vedl tým deseti výzkumníků z Rakouska, Norska a Velké Británie.[15]

Globalizace, trhy práce a sociální stát (GlobLabWS)

GlobLabWS studuje interakci sociálního státu, globalizace a trhů práce a určuje celkový výkon země. Projekt vedla prof.Catia Montagna a skládal se ze sedmi výzkumných pracovníků z Německa, Švédska a Velké Británie.[16]

Paradox budoucnosti zdravotního stavu (HEALTHDOX)

HEALTHDOX zkoumá budoucí trajektorie evropské politiky a politik v oblasti zdraví prostřednictvím zkoumání dopadu nedávných zdravotních reforem na nerovnosti v oblasti zdraví, výdaje na zdravotnictví a postoje veřejnosti k systému zdravotnictví a sociálnímu státu v Estonsku, Německu, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsko. Profesorka Ellen Immergutová vedla tým složený z 21 výzkumníků.[17]

Politiky a reakce týkající se týrání a zanedbávání dětí v Anglii, Německu a Nizozemsku: Srovnávací studie na více místech (HESTIA)

Cílem HESTIA je objevit povahu a dopad variací v systémech ochrany dětí porovnáním tří zcela odlišných sociálních států (Anglie, Německa, Nizozemska). Devět vědců vedl prof. Hans Grietens.[18]

Nerovnosti v oblasti zdraví v evropských sociálních státech (HiNEWS)

HiNEWS analyzuje, proč v evropských sociálních státech přetrvávají sociální nerovnosti ve zdravotní péči a co lze udělat pro jejich snížení. Projekt vedla prof. Clare Bambra a skládal se z 15 výzkumných pracovníků z Německa, Nizozemska, Norska a Velké Británie.[19]

Postoje migrantů k sociálnímu státu (MIFARE)

MIFARE studuje postoje sociálního státu migrantů v Dánsku, Německu a Nizozemsku a vysvětluje rozdíly mezi skupinami migrantů i rozdíly ve srovnání s celkovým veřejným míněním v zemi původu a hostitelské zemi. Prof. Marcel Lubbers vedl tým pěti výzkumníků z Německa, Nizozemska a Norska.[20]

Evropské systémy sociální péče v dobách mobility (MobileWelfare)

MobileWelfare si klade za cíl porozumět roli systémů sociální péče v cílové destinaci a země původu pro modely migrace v Evropě a do Evropy. 12 výzkumníků z Nizozemska, Polska, Portugalska a Velké Británie vedla prof. Helga de Valk.[21]

Transnacionalizace a soudizace sociálních věcí (TransJudFare)

TransJudFare se zabývá dvěma výzvami pro sociální státy v Evropské unii, transnacionalizací občanství a sociálních práv a justicí politiky, a studuje dopad evropské judikatury na sociální státy členských států. Projekt vedla prof. Susanne K. Schmidt. a skládalo se z 10 výzkumných pracovníků z Rakouska, Dánska, Německa a Nizozemska.[22]

Mobilní péče v nadnárodní Evropě: Analýza režimů přenositelnosti práv sociálního zabezpečení (TRANSWEL)

TRANSWEL se zabývá sociálními právy občanů EU z nových členských států EU, kteří se stěhují za životem a / nebo pracují ve starých členských státech, a sleduje migraci a převod práv sociálního zabezpečení mezi čtyřmi páry zemí: Maďarsko – Rakousko, Bulharsko – Německo , Polsko – Spojené království a Estonsko – Švédsko. Těchto 12 vědců vedla prof. Anna Amelina.[23]

Pochopení praxe a rozvoj koncepce sociální bricolage (UPWEB)

UPWEB odpovídá na otázku, jak Všechno obyvatelé žijící ve velmi rozmanitých čtvrtích v různých národních státech sociální péče (Velká Británie, Portugalsko, Německo a Švédsko) spojili svoji zdravotní péči s využitím rozsáhlých zdrojů, aby uspokojili své zdravotní potřeby. 17 výzkumníků z Německa, Portugalska, Švédska a Velké Británie se zapojilo do projektu pod vedením profesorky Jenny Phillimore.[24]

Budoucnost sociálního státu: Evropa našich dětí (WelfSOC)

WelfSOC zkoumá aspirace, předpoklady a priority, které řídí představy obyčejných lidí o budoucím vývoji dobrých životních podmínek v Evropě. Prof. Peter Taylor-Gooby vedl tým složený z 20 výzkumníků z Belgie, Dánska, Německa, Norska, Slovinska a Velké Británie.[25]

Financování

Program je financován z 15 NORFACE partneři a Evropská komise (Financování ERA-Net Plus, grantová dohoda číslo 618106). Švédská rada pro výzkum v oblasti zdraví, pracovního života a dobrých životních podmínek (Forte) do programu poskytla další příspěvek. Celkově je na patnáct projektů přiděleno 19 milionů EUR.

Reference

  1. ^ Ferrera, Maurizio (20. května 2018). „La Politologa: addio welfare se vincono gli xenofobi“. Citováno 1. července 2019.
  2. ^ „Výhody 21. století: Budoucnost sociálního státu“. 14. března 2018. Citováno 1. července 2019.
  3. ^ O'Donnell, Benedict (22. ledna 2016). „Jaká je budoucnost sociálního státu?“. Horizon Magazine.
  4. ^ https://cordis.europa.eu/project/rcn/111221_en.html
  5. ^ „Podrobnosti události“. Evropský univerzitní institut. Citováno 2019-01-22.
  6. ^ Zdraví (v němčině), 2016-12-01, vyvoláno 2018-10-09
  7. ^ Migrace (v němčině), 2016-12-01, vyvoláno 2018-10-09
  8. ^ Postoje sociálního státu (v němčině), 2016-12-06, vyvoláno 2018-10-09
  9. ^ Péče o děti a rodinu (v němčině), 2016-12-06, vyvoláno 2018-10-09
  10. ^ Globalizace, sociální státy a nerovnosti (v němčině), 2016-12-06, vyvoláno 2018-10-09
  11. ^ „Nerovnosti, pojištění, pobídky a přistěhovalectví: výzvy a řešení pro sociální stát (4Is)“. Citováno 2018-09-03.
  12. ^ „EXCELC - zkoumání srovnávací efektivity a efektivity v dlouhodobé péči“. Citováno 2018-09-03.
  13. ^ „Složitost rodiny a sociální práce. Srovnávací studie rodinné sociální péče v různých sociálních režimech. (FACSK) - Umeå universitet“. www.socw.umu.se (ve švédštině). 21. 05. 2018. Citováno 2018-11-26.
  14. ^ „Vídeňské centrum experimentální ekonomie» Spravedlnost, osobní odpovědnost a sociální stát “. Citováno 2018-09-03.
  15. ^ „GIWeS: Globalizace, instituce a sociální stát - ESOP - Centrum pro studium rovnosti, sociální organizace a výkonnosti“. www.sv.uio.no. Citováno 2018-11-26.
  16. ^ „Globalizace, trhy práce a sociální stát - GlobLabWS“. Citováno 2018-09-03.
  17. ^ „About - Comparative Politics“. Citováno 2018-09-03.
  18. ^ „DJI - zásady a reakce týkající se týrání a zanedbávání dětí v Anglii, Německu a Nizozemsku“. Citováno 2018-09-03.
  19. ^ "Projekt", Ahoj NOVÉ (v němčině), 2017-04-20, vyvoláno 2018-09-03
  20. ^ „Projekt Norface Mifare“, Sociologie (v němčině), vyvoláno 2018-09-03
  21. ^ „Mobile Welfare - English“. Citováno 2018-09-03.
  22. ^ „TransJudFare“. Citováno 2018-09-03.
  23. ^ „Mobilita v nadnárodní Evropě: Analýza režimů přenositelnosti práv sociálního zabezpečení“ (TRANSWEL). Citováno 2018-09-03.
  24. ^ "O nás". Citováno 2018-09-03.
  25. ^ „Co děláme - budoucnost sociálního státu: Evropa našich dětí“. Citováno 2018-09-03.

externí odkazy