Walter de Lacy, Lord of Meath - Walter de Lacy, Lord of Meath

Tento článek je o lordovi Meathovi a Ludlowovi. Pro další použití viz Walter de Lacy (zemřel 1085).
Pevnost Upravte hrad
Upravte hrad barbakan

Walter de Lacy (asi 1172-1241) byl pán Meath v Irsku. Byl také podstatným vlastníkem půdy ve Weobley v Herefordshire v roce Ludlow, Shropshire, v Ewyas Lacy v Velšské pochody a několik zemí v Normandii.[1] Byl nejstarším synem Hugh de Lacy, přední Cambro-Norman baron v Normanská invaze do Irska, a Rohese z Monmouthu.

Život

Se svým otcem stavěl Upravte hrad (irština: „Caisletheán Bhaile Atha Troim) v Oříznout, hrabství Meath.

Během vzpoury prince John Lackland, pán Irska, proti svému bratrovi králi Richarde lví srdce, v letech 1193–1194 se Walter připojil k John de Courcy podporovat Richarda. Walter zadržel několik rytířů věrných Johnovi spolu s Peterem Pipardem, Johnovým soudcem v Irsku.[2] Walter se v roce 1194 poctil Richardovi za jeho pozemky v Irsku a získal jeho panství nad Meathem.[2] Poté, co v roce 1199 nastoupil na anglický trůn, John napsal svému právníkovi v Irsku, aby si stěžoval, že de Courcy a de Lacy zničili Johnovu irskou zemi.[2] Walter si z Johna udělal svého nepřítele.[2]

V roce 1203 John udělil opatrovnictví města Limerick Walterovu tchánovi, William de Braose, 4. pán Bramber.[3] Protože de Braose byl nepřítomný, Walter působil jako de Braoseův zástupce v Limericku.[3]

V letech 1206–07 se Walter zapojil do konfliktu s Meiler Fitzhenry, Justiciar z Irska a Walterovi feudální nájemníci pro pozemky v Meath; Meiler chytil Limericka.[3] Král John svolal Waltera, aby se před ním objevil v Anglii v dubnu 1207.[4] Po Walterově bratru Hugh de Lacy, 1. hrabě z Ulsteru, přijal vězně Meiler FitzHenry, John v březnu 1208 souhlasil s tím, že dal Walterovi novou listinu pro jeho pozemky v Meathu.[4] Po svém návratu do Irska později v roce 1208 mohl Walter působit jako irský Justiciar místo sesazeného Meiler fitz Henry.[5] Do této doby začal John své nechvalně známé pronásledování Walterova tchána de Braose, který uprchl do Irska.[5]

Dne 20. června 1210 přistál král John v Crooku, nyní v hrabství Waterford, se svou feudální dávkou a silou vlámských žoldáků; John pochodoval na sever přes Leinster.[5] Když John dorazil do Dublinu 27. nebo 28. června, Walter se pokusil vrhnout na Johnovu milost, poslal pět svých nájemníků do Dublinu, aby umístil své pozemky v Meathu zpět do královy ruky, a zřekl se jakéhokoli pokusu o úkryt svého bratra Hugha před Johnovým hněvem .[6] John zaútočil na východní Meath a přidalo se k němu 400 Walterových dezertujících následovníků.[6] John držel Walterovy země v Meathu pět let.[7]

V roce 1211 postavil Walter hrad Ostrov Turbet v neúspěchu Anglo-Norman pokus získat kontrolu nad Západním Severním Irsku.

Pokus o zajištění podpory v Irsku proti pivovarské vzpouře, která by vedla k Magna Carta John zahájil jednání o obnovení Waltera v jeho pozemcích v Meathu v létě roku 1215.[7]

Walter byl Šerif z Herefordshire od roku 1218 do roku 1222. V roce 1230 se připojil k Geoffrey de Marisco a Richard Mór de Burgh podmanit si Aedh mac Ruaidri Ó Conchobair Král Connacht.

Byl dobrodincem opatství Llanthony a Craswall (Herefordshire) a také založil opatství Beaubec v Irsku.

Po jeho smrti byl jeho majetek rozdělen mezi jeho vnučky Margery a Maud.

Původ

Rodina, manželství a problém

Oženil se Margaret de Braose, dcera William de Braose, 4. pán Bramber a Maud de St. Valery a měl problém.

  • Geoffrey de Geneville (zemřel 1283)
  • Sir Piers de Geneville, z Trim a Ludlow (1256- krátce před červnem 1292), který se zase oženil v roce 1283 Jeanne z Lusignanu od koho měl tři dcery, včetně Joan de Geneville, 2. baronka Geneville.
  • Joan de Geneville, ženatý Gerald FitzMaurice FitzGerald (zemřel 1287).

Poznámky

  1. ^ Geoffrey de Geneville a Maud de Lacy měli možná další dva syny, Gautiera a Jean.

Reference

  1. ^ Colin Veach, Lordship in Four Realms: The Lacy Family, 1166–1241 (Manchester, 2014)
  2. ^ A b C d Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 73. ISBN  1-56619-216-1.
  3. ^ A b C Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 77. ISBN  1-56619-216-1.
  4. ^ A b Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 78. ISBN  1-56619-216-1.
  5. ^ A b C Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 79. ISBN  1-56619-216-1.
  6. ^ A b Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 80. ISBN  1-56619-216-1.
  7. ^ A b Otway-Ruthven, A.P. (1993). Historie středověkého Irska. New York: Barnes & Noble Books. str. 86. ISBN  1-56619-216-1.
  8. ^ Wrightman Lacy Family 185–186
  9. ^ Tudor Place, vstup: Mary Talbot
  10. ^ Richardson, D. & Everingham, K.G., Magna Carta rodový původ: studie v koloniálních a středověkých rodinách

Zdroje