Mzdová unie - Wage union - Wikipedia

Aktivisté Mzdové unie shromažďují podpisy pro Mzdovou unii v Budapešti (2017)

The Mzdová unie je Evropská občanská iniciativa zahájily středoevropské politické strany, odbory a soukromé osoby s cílem odstranit ekonomické a mzdové nerovnosti mezi západním a východním EU (ti, kteří se připojili po roce 2004 ) členské státy.

Poté, co se k iniciativě připojil portugalský odborový svaz USI, byl původní rozsah eliminace nerovností mezi východní a západní částí EU rozšířen na obecnější přístup. Podle nové deklarace mzdové unie je hlavním cílem iniciativy odstranění nerovností mezi hlavními státy a periferními státy Evropské unie.

Historie iniciativy Mzdová unie

V a Budapešť konference pořádaná Hnutí Jobbik za lepší Maďarsko dne 14. března 2017 vytvořili zástupci osmi středoevropských zemí občanský výbor pro iniciativu, čímž oficiálně zahájili projekt. Maďarsko Márton Gyöngyösi zvolen jako zástupce občanského výboru Jaak Madison jako náhradní zástupce byl pověřen Estonsko.

Dne 16. Května 2017 Evropská komise částečně zaregistrován a schválen z iniciativy.

Původním záměrem zakladatelů bylo, aby se Wage Union stala přijatelnou iniciativou pro všechny evropské občany bez ohledu na politické názory nebo stranickou příslušnost. V září 2017 byl v Budapešti vytvořen Výbor odborů. Vedoucí organizace výboru se ujal Maďarský národní odborový svaz (Nemzeti Szakszervezet).[1]

Konference v Evropském parlamentu

Dne 27. listopadu 2017 se zakladatelé iniciativy zúčastnili mezinárodní konference s názvem „Stejné odměňování za stejnou práci“, kterou uspořádal poslanec Evropského parlamentu Zoltán Balczó v Evropský parlament. Konference se účastnil jako účastník diskuse zástupce poslance Wage Union Márton Gyöngyösi, Evropská strana zelených Poslanec Tamás Meszerics; Monika Ladmanová, poradkyně komisaře pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví; Przemyslaw Worek, místopředseda polského odborového svazu Solidarnosc 80; Paolo Marcos, šéf Portugalského svazu nezávislých odborů (USI); Zbigniew Krysiak. mimořádný profesor Varšavská ekonomická škola; Liene Dobele, ředitelka v EY pro Evropu, region Středního východu, Indie a Afriky pro veřejnou politiku a Péter Róna, ekonom a University of Oxford chlapík.

Členové občanského výboru pro iniciativu Mzdová unie

ZeměZástupceOrganizace
 MaďarskoMárton GyöngyösiJobbik
 EstonskoJaak MadisonKonzervativní lidová strana Estonska
 LotyšskoKonstantīns Pupurssoukromá osoba
 PolskoPaweł GawłukSolidarita 80
 SlovenskoPéter Pallérsoukromá osoba
 RumunskoDragos Tirnoveanusoukromá osoba
 ChorvatskoFraňo ČirkoJÍT!
 BulharskoMihail PetrovVMRO

Členové, kteří se k iniciativě připojili po registraci

  • Slovinsko - Andrej Čuš - nezávislý poslanec

Cíle iniciativy

Iniciativa si klade za cíl upozornit veřejnost na ekonomické a mzdové rozdíly mezi hlavními a okrajovými členskými státy Evropské unie a na jejich odstranění. Cílem iniciátorů je stanovit ve Smlouvách EU zásadu „stejné mzdy za stejnou práci“ jako základní právo občanů. Považují to za základní podmínku integrace. "Od roku 2004 východní rozšíření EU nedokázalo umožnit východoevropským členským státům dohnat jejich západní protějšky. Obrovská propast mezi platy je vážnou nespravedlností, která tlačí cennou pracovní sílu na západ, a tím staví východní region." do nezvládnutelné situace. Jediným způsobem, jak tento nesoulad napravit, je zajistit, aby evropské společenství stanovilo odstranění mzdových nerovností jako svůj základní princip, který bude následně v dohledné době uplatněn. Ani představitelé členských států, ani orgány EU se však nerozhodly prosazovat tuto věc. Je načase, aby znevýhodněné členské státy za podpory svých občanů zařadily tuto otázku do programu evropského politického diskurzu. Můžeme s jistotou říci, že návrh má historický význam. “- citace z oficiálního webu iniciativy.[2]

Podle Nové deklarace mzdové unie „Zatímco různá fóra vedou každodenní debaty o přistěhovalectví do hlavních evropských zemí, takové problémy, jako je emigrace z periferií a odliv pracovních sil z těchto regionů, se téměř vůbec neřeší, i když tyto jevy ovlivňují velkou počet lidí a způsobují velmi vážné problémy. Pro naše národy znamenají tyto problémy demografický deficit, obrovské riziko sociálního zabezpečení, rostoucí nedostatek pracovních sil, nezvládnutelná ztráta příjmu, ztráta peněz daňových poplatníků investovaných do lidských zdrojů i sociální katastrofa, kde jsou rodiny rozervány, rodiče jsou odděleni od svých dětí a vnoučata vyrůstají bez svých prarodičů. Je to tragická situace. Je to stejně tragické jako mlčení o této otázce. “ [3]

Veřejná podpora mzdové unii

Mzdová unie získala podporu od několika intelektuálů, jako je Péter Róna, liberální ekonom,[4] Frederic Petit, člen Francouzský parlament , István Teplán ekonomický historik a zakladatel Středoevropská univerzita nebo Zbigniew Krysiak, ředitel Schuman Thought Institute.

Kritika

Kritici iniciativy Mzdová unie uvedli, že nerovnosti mezd nelze odstranit, protože důvody nízkých mezd ve východních členských státech jsou zakořeněny v základních ekonomických faktorech, jako je nižší produktivita.[5] Iniciátoři připustili, že dosažení mzdové unie je dlouhý proces, který vyžaduje systémovou transformaci středoevropských ekonomik, zvýšenou produktivitu a produkci produktů s vyšší přidanou hodnotou, ale v regionu dosud nebyly žádné takové záměry prokázány .[6] Dalším často citovaným argumentem proti mzdové unii je, že západní členské státy nemají zájem na jejím provádění.[7] Příznivci projektu však poukazují na to, že masivní emigrace Středoevropanů na západ vede k sociálnímu napětí a narušuje stabilitu Evropské unie, což si západoevropští vůdci také začali uvědomovat. Řešení může spočívat ve zmenšení rozdílu v životní úrovni.[8] Podle určitých kritiků konceptu mzdové unie nemá Evropská unie žádné institucionální prostředky k odstranění mzdových nerovností [9] ale účastníci iniciativy tvrdí, že prvním krokem by mělo být stanovení samotné zásady, na kterou by pak mohlo navazovat vytvoření institucionálních podmínek, ale problém dosud nebyl ani nastolen.

Reference

  1. ^ „Bizottság népszerűsíti tovább a béruniót“. Hír TV. 2017-11-14. Citováno 2018-02-05.
  2. ^ „Bérunió“. www.berunio.hu. Citováno 2017-08-11.
  3. ^ www.wageunion.eu. „Naše prohlášení“. www.wageunion.eu. Citováno 2018-02-05.
  4. ^ „Ekonom Péter Róna: Bez funkční mzdové unie se Evropa rozpadne - Daily News Hungary“. Daily News Maďarsko. 2017-10-05. Citováno 2018-02-05.
  5. ^ „Európai bérunió, avagy van-e realitása a Jobbik elképzelésének?“. Blikk.hu (v maďarštině). 15. 7. 2017. Citováno 2017-08-11.
  6. ^ „Bérunió - Nem szabad felülni a Fidesz riogatásának!“. Alfahír. 2017-05-27. Citováno 2017-08-11.
  7. ^ ""Európai bérunió ": a Jobbik átveri a dolgozó embereket". Magyar Tudat Nemzeti Hírportál (v maďarštině). Citováno 2017-08-11.
  8. ^ „Az öt legnépszerűbb tévhit az evropai bérunióval kapcsolatban“. Alfahír. 2017-06-12. Citováno 2017-08-11.
  9. ^ „Lehet-e reális cél a bérunió megteremtése?“. MNO.hu. 2017-03-17. Citováno 2017-08-11.