Władysław Orkan - Władysław Orkan

Władysław Orkan
Władysław Orkan
Władysław Orkan
narozenýFranciszek Ksawery Smaciarz
(1875-11-27)27. listopadu 1875
Poręba Wielka, Rakousko-Uhersko
Zemřel14. května 1930(1930-05-14) (ve věku 54)
Krakov, Polsko
OdpočívadloZakopane
obsazeníSpisovatel
Jazykpolština
Národnostpolština
DobaMladé Polsko

Władysław Orkan (27. Listopadu 1875 - 14. Května 1930) (ve skutečnosti narozen jako Franciszek Ksawery Smaciarz, změněno příjmení Smreczyńskému, ale hlavně známý pod jeho pseudonym, Orkan) byl polština spisovatel a básník z Mladé Polsko doba. Je znám jako jeden z největších polských spisovatelů Podhale region a Górale folk; nejslavnější z jeho prací zobrazují obyčejné lidi z tohoto regionu.[1]

Životopis

Narozen v Poręba Wielka, kraj Limanowa tak jako Franciszek Ksawery Smaciarz, navštěvoval základní škola v Szczyrzyc. Publikování začal ve čtvrté třídě; také se připojil k mnoha mimoškolním klubům a organizacím, včetně těch pro polskou nezávislost. Z důvodu jeho účasti na těchto činnostech utrpěly jeho známky a on nikdy neprošel matura zkouška. Vrátil se do vesnice Poręba a pokračoval v psaní. Debutoval v roce 1896 vydáním básně, vlastenecké básně Nad grobem matki a několik satirických veršů. V roce 1898 vydal své první dílo, sbírku povídek, Nowele; ten rok také změnil svůj příjmení do Smreczyńského. Brzy poté vydal další díla: další sbírkové povídky Nad urwiskiem v roce 1900, román Komornicy (1900), drama Postronni (1903), veršovaný svazek Z tej smutnej ziemi (1903), román W roztokach (1908) a další.

Orkanówka

Na začátku 20. století zahájil stavbu nového domu; ze stejné budovy se později stane Biografické muzeum Władysława Orkana (Muzeum Biograficzne Władysława Orkana nebo Orkanówka zkráceně). V té době se také oženil s Marií Zwierzyńskou, měli spolu jedno dítě, Žofii. Maria zemřela tři roky po porodu, Władysław Orkan, který se vždy potýkal s financemi, požádal svou sestru, aby vychovávala jeho dceru. Později se oženil s Bronisławou Folejewskou. Během těchto let cestoval také do Itálie, Švýcarska a Německa.

Během První světová válka připojil se k Polské legie (4. pluk). Po většinu svého života zůstal ve vesnici Poręba. Kromě psaní byl také aktivistou za region, spoluzakladatelem a členem Sdružení Podhale (Union Highlanders Tatras, 1918) a zastánce rolnického hnutí. Po válce pokračoval v psaní; zvláště pozoruhodné jsou lyrické básně tvořící cyklus Pochwała życiadrama Widma (1917–1927), román Czantoria (1928–1929) a jeho články a eseje Listy ze wsi (1925–1927). Zemřel v Krakov; krátce předtím, než mohl sbírat město 1930 Varšava Cenu za literaturu. Je pohřben na Hřbitov Rakowicki, ale příští rok byl exhumován a přesunut do a Vzpomínkový hřbitov v Pęksowy Brzyzek, Zakopane.

Po jeho smrti bylo pod jeho jménem založeno mnoho regionálních organizací, které si připomínaly jeho příspěvek ke kultuře a prestiži Podhale kraj.

Funguje

Jedním z nejběžnějších obrazů v jeho dílech byla chudá polská vesnice. Jeho díla však obsahují i ​​další obrázky, například popisy horské krajiny a přírody a humorné prvky. Jeho raná díla byla inspirována Stanisław Witkiewicz.

Poezie

  • Nad grobem Matki. Dumania. Krakov 1896
  • Z tej smutnej ziemi. Lwów 1903
  • Z martwej roztoki. Krakov 1912
  • Pieśni czasu. Piotrków 1915

Dramata

  • Skapany świat. Dramat w czterech aktach z epilogiem. Lwów 1903
  • Ofiara. Fragment w trzech aktach z r.1846. Krakov 1905
  • Wina i kara. Tragédie. Krakov 1905
  • Franek Rakoczy. Epilog w trzech aktach. Lvov 1908

Povídky

  • Nowele. Warszawa 1898
  • Nad urwiskiem. Szkice i obrazki. Lvov 1900
  • Herkules nowożytny i inne wesołe rzeczy. Krakov 1905
  • Miłość pasterska. Nowele. Lvov 1908
  • Wesele Prometeusza. Warszawa 1921

Romány

  • Komornicy. Lvov 1900
  • W roztokach (tom I i II). Lwów 1903
  • Pomór. Krakov 1910
  • Drzewiej. Krakov 1912
  • Kostka Napierski. Warszawa 1925

Literatura faktu

  • Drogą Czwartaków. Od Ostrowca na Litwę. Krakov 1916
  • Listy ze wsi (tom I i II). Warszawa 1925-1927
  • Warta. Studia, listy, szkice. Lwów 1926
  • Wskazania. Warszawa 1930

Nedokončený

  • Czantoria (i inne pisma społeczne). Warszawa 1936

Další čtení

  • Stanisław Pigoń, Władysław Orkan. Twórca i dzieło, Krakov 1958
  • Józef Dużyk, Władysław Orkan, Krakov 1975
  • Julian Krzyżanowski, Pieśniarz krainy kęp i wiecznej nędzy. Rzecz o Władysławie Orkanie, Zakopane 1927
  • Bolesław Faron, Władysław Orkan, Krakov 2004, v Literatura okresu Młodej Polski. „Obraz Literatury Polskiej XIX i XX wieku“. S. V. sv. 3. Krakov: Wydawnictwo Literackie. 83-13
  • Włodarczyk, J. 2003. Orkan Władysław. In: Słownik Pisarzy Polskich. Vyd. A. Latusek. Krakov: Wydawnictwo Zielona Sowa. p. 372.
  • Puchalska, M. 1985. Orkan Władysław. In: Literatura polska. Przewodnik encyklopedyczny. Eds. J. Krzyżanowski a Čs. Hernas. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe. sv. 2. str. 110–111.
  • Wiktor Weintraub, Recenze Pigonovy knihy, American Slavic and East European Review, sv. 17, č. 4 (prosinec, 1958), str. 576–578, JSTOR

Reference

  1. ^ „Władysław Orkan“. Citováno 28. února 2020.

externí odkazy